Publikace

Encyklopedie vychází ve své prvotní, pilotní verzi. Je výsledkem badatelské činnosti podporované Grantovou agenturou České republiky a vychází ze základního výzkumu, který zároveň rozvíjí kritickou diskusi se současným mezinárodním bádáním. Na vybraných tématech, zpracovaných jako encyklopedická hesla, zkoumá předpoklady dějin západního myšlení, kultury a náboženství, jež se formovaly v helénistickém a navazujícím období. Výběr hesel odpovídá stadiu vývoje encyklopedie, která zahrnuje zčásti základní obecná hesla, jež se vztahují k danému období, a zčásti speciální hesla, v nichž se odráží specializace jednotlivých přispěvatelů.

Tertullianův rozsáhlý spis De anima („O duši“; napsán kolem roku 210 po Kr.) představuje první zachované pojednání o lidské duši sepsané z křesťanských pozic, a jako takové je ve svém žánru zakladatelským dílem raně křesťanského písemnictví. Pozoruhodný spis, který je rozkročen mezi literaturou, filosofií, teologií a lékařstvím, je nejen polemikou s pohanskými koncepcemi duše, mezi nimiž zaujímá přední místo Platón, tento „hokynář, který v dobré víře prodal všem heretikům svoje koření“, ale formuluje rovněž vlastní koncepci „tělesné duše“ (corporalitas animae), která je v posledku „odnoží“ (tradux) duše Adamovy a předává se při pohlavním styku z rodičů na jejich potomky (tzv. traducianismus). Toto adaptované stoické dědictví, jež je v raně křesťanském myšlení svou propracovaností bezprecedentní, se pro Tertulliana stává nejúčinnější zbraní proti „heretickým“, platonismem ovlivněným naukám o preexistenci a stěhování duší, jež podle něho podkopávají samy základy křesťanského náboženství.

In this collection of essays, experts in the field of consciousness research shed light on the intricate relationship between conscious and unconscious states of mind.

Advancing the debate on consciousness research, this book puts centre stage the topic of commonalities and differences between conscious and unconscious contents of the mind. The collection of cutting-edge chapters offers a breadth of research perspectives, with some arguing that unconscious states have been unjustly overlooked and deserve recognition for their richness and wide scope. Others contend that significant differences between conscious and unconscious states persist, highlighting the importance of their distinct characteristics. Explorations into the nature of the transition from unconscious to conscious mind further complicate the picture, with some authors questioning whether a sharp divide between unconscious and conscious states truly exists.

Delving into ontological, epistemological, and methodological issues, this thought-provoking text challenges established paradigms and paves the way for a reimagining of consciousness research. It does so in an understandable and accessible way, making this a perfect companion for both experts and students of philosophy, psychology, and related fields.

Chapters 2, 4, 9, 10, 14 and 16 of this book are freely available as downloadable Open Access PDFs at http://www.taylorfrancis.com under a Creative Commons Attribution-Non Commercial-No Derivatives (CC-BY-NC-ND) 4.0 license.

Osvícenský encyklopedismus, představovaný např. Chambersem, Diderotem a d’Alembertem či projektem Encyclopaedia Britannica, se velmi lišil od předosvícenského encyklopedismu Alsteda, Bisterfelda, Komenského nebo Leibnize. Osvícenská encyklopedie byla sama o sobě (ze strukturního hlediska) slovníkem hesel, rejstříkem, abecedním seznamem doplněným křížovými odkazy či, nanejvýš, přehledovými schématy. Předosvícenská encyklopedie oproti tomu považovala rejstřík za studijní pomůcku, tematickou stavbu pak za organizační, metafyzicky založený princip svého uspořádání. Monografie se věnuje intelektuálním dějinám předosvícenského encyklopedismu: jednak zrodu kulturní ideje encyklopedie z několika konkrétních kognitivních metafor, jednak intelektuálně prosopografické konstelaci osobností kolem dvojice encyklopedistů Komenský–Leibniz.

Ivan Dubský (*1926), významný představitel české filosofie 20. století, zemřel náhle 17. května 2023. Do poslední chvíle byl duševně naprosto svěží. Reedici přítomného sborníku jsme začali připravovat jako poctu k jeho nedožitým 97. narozeninám. Jeho původní verzi sestavil k Dubského 55. narozeninám Petr Rezek v roce 1981. V té době, kdy se v Československu po „excesu“ „pražského jara 1968“ naplno rozběhla „normalizace“ politických poměrů vynucená tanky armád Varšavské smlouvy, nemohl již Ivan Dubský, podobně jako další zde přispívající autoři, oficiálně tvořit, resp. pracovat ve svém oboru. Ani tento sborník nemohl vyjít jinak než jako „samizdatový“ strojopis v nákladu rovném počtu přispěvatelů. Přesto se našli autoři schopní fundované filosofické reflexe a ochotní deklarovat svůj obdiv k Ivanu Dubskému v samizdatové publikaci. Kromě 11 domácích filosofů přispělo do sborníku i 5 autorů zahraničních, a 15 domácích básníků a spisovatelů. Byla by škoda, kdyby tento dodnes aktuální dobový dokument propadl zapomnění. Kromě úplné bibliografie Dubského textů, stručných medailonů zahraničních přispěvatelů a životopisné črty Lenky Hanovské ponecháváme všechny texty v původním znění.

O L´Hospitalově pravidle slyšeli všichni. Méně se však již ví o knize, v níž je vysloveno, a o markýzi de l´Hospitalovi není ani vzdělaným kruhům známo téměř nic. Pravidlo poprvé spatřujeme v § 163 Analýzy nekonečně malých za účelem pochopení křivých čar - a jeho autorem (tak jako všeho podstatného v knize) je markýzův soukromý učitel Johann Bernoulli. Analýza nekonečně malých vychází roku 1696 a vyznačuje milník v dějinách matematiky. Je prvním uceleným pojednáním diferenciálního počtu, jež novou metodu z výšin dostupných jen hrstce vyvolených snáší do rukou široké učené veřejnosti, a to se všemi důsledky, které prosazení počtu nekonečna mělo pro matematické zkoumání přírody a další rozvoj vědy a techniky. Kniha Markýz de l´Hospital a Analýza nekonečně malých je věnována filosofickým, společenským a obecně duchovním okolnostem vzniku díla, jakož i temnému a po dlouhá staletí skrytému příběhu obou jeho tvůrců, Guillauma de l´Hospitala a Johanna Bernoulliho. Spolu s úvodní studií pojednávající o osobnosti markýze de l´Hospitala a prvních dějinách infinitesimálního počtu ji tvoří rovněž překlad Analýzy nekonečně malých opatřený zevrubným komentářem historicko-kritické povahy. Autor působí v Centru pro teoretická studia při Univerzitě Karlově a Akademii věd České republiky. Zabývá se raně novověkou filosofií a vědou se zvláštním zřetelem k dějinám pojmu kontinua na pozadí ideje přírody.

Revenir aux fondamentaux de la phénoménologie, c’est, affirme Renaud Barbaras dans Dynamique de la Manifestation, trouver dans l’a priori de la corrélation l’impulsion nécessaire pour une double transgression : vers une cosmologie asubjective de l’archi-vie d’une part, vers une métaphysique de l’archi-événement d’autre part. La phénoménologie se voit ainsi profondément transformée et ses limites radicalement contestées au nom d’un respect plus rigoureux de ses principes. Ce recueil invite les phénoménologues et les philosophes du vivant et de la vie à dialoguer avec la pensée de Renaud Barbaras, autour des questions radicales d’une phénoménologie-cosmologiemétaphysique qui constitue sans doute une voie nouvelle dont nous tentons ici de circonscrire l’originalité, les enjeux et les difficultés.

The book is focused on distorted research and university education in recent decades, and on alternatives for a new research era. It deals with the critique, explanation and normativity of bureaucratically, commercially and ideologically shaped humanities and social sciences. The authors analyse it in a ground-breaking way, putting the West in a global comparison with the non-Western world. Particularly, they pay special attention to Central Europe and the major countries and macro-regions: Latin America, China, Russia, Africa and India. This is an illuminating book for readers interested in philosophy, sociology, global studies, education studies and related disciplines.