Jsme výzkumným pracovištěm neuniverzitního typu, jehož hlavním cílem je přispět k rozvoji světového bádání v oblasti filosofie a příbuzných vědních oborů jako jsou klasická a medievistická studia, komeniologie, teorie vědy či globální studia.
Kromě základního výzkumu, při němž usilujeme o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, zohledňujeme také kulturní potřeby současné české společnosti. Věnujeme se recepci výsledků světového filosofického bádání v českém prostředí, udržujeme kontakt mezi filosofií a příbuznými humanitníními vědami v České republice a současně s evropskou a světovou vědou, kterou aktivně spoluutváříme. Posilujeme vědomí národní identity pomocí kritického zkoumání dějin českých zemí a středoevropského prostoru se zřetelem k dějinnému přínosu zde působících významných myslitelů. Základními badatelskými výsledky pracovníků Filosofického ústavu jsou pořádané vědecké konference, kolokvia či přednášky a pravidelně publikované odborné knihy, monografie a vědecké články, z nichž řada vychází v zahraničí.
Filosofický ústav je v rámci Akademie věd České republiky největším pracovištěm v oblasti humanitních a společenských věd. V současné době jej tvoří třináct výzkumných oddělení, strukturovaných do čtyř výzkumných klastrů (viz organizační schéma). Zvolené členění zdůrazňuje pluralitu filosofických směrů a metod, autonomii výzkumných týmů i jednotlivých badatelek a badatelů a otevřenost interdisciplinární spolupráci. Zároveň reflektuje snahu propojovat základní výzkum se společenskou relevancí a podporovat dlouhodobé badatelské projekty
Oblasti výzkumu
- Logika, jazyk a mysl
Věnuje se systematickému výzkumu základních struktur myšlení, jazyka a mentálních procesů. Propojuje logické, analytické a kognitivní přístupy k filosofickým problémům racionality, významu, vědomí a umělé inteligence.
Zahrnuje: Oddělení logiky a Oddělení analytické filosofie. - Současná společnost: politika, etika, věda a technologie
Zaměřuje se na kritickou reflexi současné společnosti a jejích politických, etických i technologických proměn. Primární metodologický výzkum vycházející především z politické filosofie, aplikované etiky a studia globalizace umožňuje lepší porozumění tomu, jak se v dnešním světě prolíná věda s uměním, technologiemi, politikou a každodenním životem. Výzkum přímo reaguje na aktuální problémy dneška: zabývá se kupříkladu dopady environmentální krize, proměnami demokracie, vlivem rychlého technologického vývoje a také tím, jaká očekávání dnes vůbec máme od samotné vědy a její role ve společnosti.
Zahrnuje: Oddělení současné kontinentální filosofie, Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace, Centrum pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P), Centrum pro studium, vědy techniky a společnosti. - Genealogie evropského myšlení
Jde o historický a systematický výzkum evropských dějin myšlení od antiky po současnost se zaměřením jednak na dějiny filosofie, jednak na intelektuální dějiny a ustavení a proměny klíčových pojmů či konceptů/koncepcí a jejich pozdější recepci. Výzkum je realizován mj. s využitím moderních digitálních metod a nástrojů (digital humanities) a s přihlédnutím k regionálním specifikům střední Evropy v širším kontextu.
Zahrnuje: Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení, Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku, Oddělení novověké filosofie a její tradice, Oddělení moderních intelektuálních dějin a filosofie středovýchodní Evropy, Archiv Jana Patočky. - Předmoderní světy: klasická a medievistická studia v interdisciplinární perspektivě
Představuje interdisciplinární výzkum antického a středověkého světa, jeho jazyků, textů a kultury a studium recepce klasických tradic v pozdějších historických obdobích, propojující filosofii s filologií, historií a dalšími humanitními disciplínami, realizovaný mj. s využitím moderních digitálních metod a nástrojů (digital humanities).
Zahrnuje: Centrum klasických studií, Centrum medievistických studií.
Historie
Filosofický ústav Akademie věd České republiky vznikl v roce 1990 obnovením původního Filosofického ústavu ČSAV (zřízen 1. ledna 1953), který byl z politických důvodů zrušen v roce 1970. Ke dni 1. 1. 2007 se ústav přeměnil z dosavadní státní příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci.
Výroční zprávy, zřizovací listinu a další podrobné informace o ústavu naleznete v sekci Dokumenty.
Historii areálu Jilská–Husova, v němž spolu s Filosofickým ústavem sídlí také Sociologický ústav a Ústav dějin umění, poutavě přibližuje volně dostupná e-kniha Františka Pospíšila Dům a čas (Praha 2016).
Knihovnické služby
Naše veřejně přístupné knihovny disponují oborově specializovaným knižním fondem čítajícím více než 110 000 svazků.
