underlineallarticles

FLÚ v médiích

Říše umělé inteligence: Máme se bát, nebo jásat?

Pohled odborníků Akademie věd ČR na ostře sledované téma přineslo aktuální číslo akademického čtvrtletníku A / Magazín. Zda se technologie mohou obrátit proti člověku a na místě je alarmismus, nebo máme být naopak optimisty a vnímat umělou inteligenci především jako společensky prospěšnou, komentují v článku etici a filosofové Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR a David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR spolu s odborníky na strojové učení Jiřím Wiedermannem a Františkem Haklem z Ústavu informatiky AV ČR. Celý text 

Číst dál...

Severoatlantická aliance pohledem historika

75 let existence NATO, obranného společenství demokratického Západu, k němuž náleží i Česko, komentoval v pořadu 90´ České televize historik a filosof Petr Hlaváček z FLÚ AV ČR & FF UK spolu s Tomášem Klvaňou z New York University Prague a bývalým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Jiřím Šedivým.

Číst dál...

Věřit v budoucnost

Odolnost ve společenském i individuální kontextu, v rovině moci, svobody, péče, dobra, sociálního kapitálu, důvěry v budoucnost a dalších zkoumají prostřednictvím rozhovorů s mimořádnými osobnostmi filozofka Alice Koubová a literární dokumentaristka Barbora Baronová. Jejich knize Odolná společnost – Mezi bezmocí a tyranií se věnuje pořad EX Libris Českého rozhlasu Plus. Projekt vznikl za podpory Strategie AV21 ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR. Knihu vydalo Nakladatelství wo-men.

Číst dál...

Jak se dostat z labyrintu oklamané mysli?

Zamyšlení Tomáše Koblížka na ČRo Vltava poukazuje na příčiny, které mohou způsobovat naše podléhání víře v nepravdy. Z výzkumů tzv. misperce například plyne, že lidé často věří nepravdám ne kvůli nedostatku schopnosti pravdu poznat, ale kvůli potřebě patřit do určité skupiny nebo kvůli potvrzujícímu zkreslení, které je vede k přijímání informací podporujících již existující přesvědčení. Výzkumy rovněž naznačují, že vyvracení nepravd nemusí být vždy účinné, protože lidé mají tendenci pamatovat si původní nepravdu spíše než její vyvrácení. Klíčem k odolnosti proti nepravdám je proto připustit si vlastní omylnost. Více

Číst dál...

Filosofové na Rohanském ostrově budí rozpaky

Záměr pojmenovat ulice a parky v nové zástavbě na pražském Rohanském ostrově po filosofech, jak navrhla developerská firma Sekyra Group v rámci svého projektu Rohan City, v Praze spíš naráží. Názvy nových ulic mají vytvořit jednotný ideový celek s odkazem na významné filosofické osobnosti spojené s myšlenkou pacifismu. Podle kritiků ale volba v první řadě nijak nerespektuje souvislost s místem, a možná by zasloužila širší diskusi, z pohledu filosofie pak jde spíš o náhodnou směs jmen, která navíc opomíjí ženské myslitelky. Absurditu návrhu má podtrhnout recesistická petice poukazující na pojmenování ulic po Tolkienových postavách Rohanského království. Více pro Novinky.cz Martin Ritter z Filosofického ústavu AV ČR. 

Číst dál...

Když se online nenávist stává společenským problémem

Příklady výhružných zpráv a urážek motivovaných názorovým nesouhlasem nejsou v online prostředí ničím překvapivým. Terčem nenávisti bývají častěji ženy, v poslední době přesněji ženy novinářky. Digitální nenávist přitom zdaleka není jen způsob, jímž si někdo vylije svou frustraci a zlobu. „Online svět dokáže nenávist specifickým způsobem utvářet a poskytovat jí novou dynamiku,“ říká odborník na nenávistné projevy, filosof Tomáš Koblížek. Proto bychom se jí jako společnost měli vážně zabývat. Více v rozhovoru s ním na ČRo Vltava

Číst dál...

Slovenští filosofové u nás

Slovenský portál Dalito.cz zpovídal akademiky původem ze Slovenska působící v Česku. Na otázky týkající se profese filosofa, odborných zájmů, ale i vnímání situace na Slovensku nebo života v Česku odpovídali politický filosof Matěj Cíbik a etik Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu Akademie věd. Více.

Číst dál...

Mýty a fakta o antické Spartě

Městský stát, který kdysi patřil k nejsilnějším v antickém Řecku, je dnes symbolem válečnického umění. Podle historika Stephena Hodkinsona ale kolem Sparty panuje řada mýtů a její současný obraz je leckdy zkreslený. Přední odborník na starověkou Spartu, emeritní profesor university v Nottinghamu zavítal do Prahy v rámci mezinárodní konference Starověké dějiny a historikové starověku: památce prof. Pavla Olivy, pořádané Kabinetem pro klasická studia při Filosofickém ústavu AV ČR. Při této příležitosti poskytl rozhovor České televizi (čas 39:26).

Číst dál...

Kostnický koncil pohledem soudobého měšťana

Nepřímé svědectví o jedné z nejvýznamnějších evropských událostí 15. století – Kostnickém koncilu – podal ve své kronice kostnický měšťan Ulrich Richental. Dva z opisů Richentalovy kroniky jsou dnes uloženy ve fondech Národní knihovny. O tom, v čem jsou výjimečné i zavádějící, hovoří v širším kontextu kostnických událostí spolu s dalšími odborníky Pavel Soukup z Centra medievistických studií FLÚ AV ČR &FF UK. V další epizodě pořadu Poklady Klementina na ČT art.

Číst dál...

Nejobsáhlejší "komiks" středověkých českých zemí

Nejstarší rukopisy ve fondech pražského Klementina vynikají řemeslným zpracováním vazeb, dokonalostí písma ručně psaných textů i krásou nestárnoucích iluminací. O tzv. Velislavově bibli, nejobsáhlejším obrazovém rukopisu středověkých českých zemí přezdívaném jako středověký komiks, hovoří v pořadu Poklady Klementina na ČT Art medievista Václav Žůrek z Centra medievistických studií při Filosofického ústavu AV ČR&FF UK.  

Číst dál...