Aktuality a články

Skotský filosof David Hume budí zájem mezi odborníky i širokou veřejností už po tři století. Trvalou pozornost si získal nejen svými dnes poněkud kontroverzními postoji, ale také tím, že v 18. století vstoupil na scénu s novou radikálnější koncepcí filosofie, čímž zásadně ovlivnil vývoj evropského myšlení.

„Je to někdo, kdo stojí na přelomu staršího myšlení a otevírá dveře do něčeho, čemu říkáme evropská modernita,“ říká Hynek Janoušek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, který je současně jedním z hlavních organizátorů mezinárodní konference věnované právě Davidu Humovi. Letošní ročník s podtitulem The New Life of David Hume se uskuteční od 29. června do 3. července v Praze a nabídne témata z historie, dějin idejí i rekonstrukce filosofových biografií.

Jedním z hlavních cílů konference je humeovské myšlení předložit ve vší celistvosti a podrobit jej kritické reflexi. „Hume zásadně přispěl k formulování teorie duše nebo vědomí, morální a politické filosofie, teorie práva či estetiky,“ dodává Janoušek. Ve své době se ale proslavil především jako zakladatel moderní historiografie, když sepsal první mnohasvazkové dějiny Anglie, které byly okamžitě přeloženy do řady cizích jazyků.

O lidské přirozenosti

Podle Janouška Hume v současnosti přitahuje pozornost badatelů svým radikálním pojetím lidské přirozenosti. V jejím výkladu se vrátil k základním otázkám a pojímal je, byť inspirován klasickou latinsky psanou filosofií, novým způsobem. Jednalo se například o otázku sebevraždy nebo nesmrtelnosti duše, v nichž se vymezil proti křesťanským postojům. K tomu používal pojmy a postupy, které se v dnešním světě považují téměř za samozřejmé, ovšem způsobem, který je dodnes překvapivý. Na jedné straně spojoval optimismus nastupující moderny s přesvědčením, že přírodu i kulturu lze poznávat experimentálně a popisovat jejich empirické zákonitosti. Na straně druhé však hájil názor, že při poznávání je to právě lidská mysl, která spoluutváří svět zkušenosti i zákonitosti, jež v něm rozpoznává. Činí tak na základě principů, které už nelze dále racionálně odůvodnit. Základní kategorie, jimiž rozumíme skutečnosti, proto mají podle Huma povahu nezbytných fikcí.

I když Hume patří k velkým autorům osvícenství, některé jeho názory mohou dnes vyvolávat pohoršení. Relativně feministicky laděný autor odsuzující otrokářský systém starého Říma zároveň akceptoval soudobý obchod s otroky, považoval černé Afričany za méněcenné a investoval do třtinových plantáží. Janoušek však upozorňuje, že Humovým postojům je třeba rozumět v kontextu doby. „Můžete ho jako historickou postavu odsoudit, ale děláte to na základě prostředků, které nám k tomu pomáhal dát on sám,“ doplňuje.

---

Letošního 52. ročníku mezinárodní konference The Annual Hume Society Conference: The New Life of David Hume se zúčastní osmdesát hostů z osmnácti zemí. Patří mezi ně například Kanada, Irsko nebo Brazílie. Konferenci pořádá Filosofický ústav Akademie věd ČR a Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. Konání akce podpořila Strategie AV21, společnost Hume Society a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

O společnosti The Hume Society

Společnost The Hume Society, založená v roce 1974, je mezinárodní organizací badatelů z desítek zemí. Jejím cílem je podporovat vědeckou práci zabývající se všemi aspekty myšlení a díla Davida Huma, skotského filosofa, historika a esejisty 18. století. Členství ve společnosti je otevřeno všem, kdo se zajímají o Huma a jeho filosofické a literární současníky.

Program konference

WEB KONFERENCE

Filosofický ústav Akademie věd ČR spolu s dalšími akademickými institucemi v České republice vydal prohlášení na podporu ruské odbornice na antickou filosofii Světlany Mesjac, která působí při Filosofickém ústavu Ruské akademie věd. Její případ vyvolává vážné obavy o akademickou svobodu i osobní bezpečnost vědců v Rusku.

Dr. Mesjac byla v květnu 2026 zatčena a umístěna do domácího vězení kvůli údajným nesrovnalostem ve vykazování výsledků badatelsko-překladatelského projektu, přičemž jí hrozí až desetiletý trest odnětí svobody. Vzhledem k její mezinárodní odborné pověsti, charakteru nízkonákladového humanitního projektu i širšímu kontextu dlouhodobých tlaků na Filosofický ústav Ruské akademie věd se objevuje podezření, že majetkoprávní obvinění mohou sloužit jako zástupný nástroj politické a ideologické kontroly nad vědeckou institucí a jejím směřováním. Česká historická zkušenost s perzekucí akademiků v letech 1948–1989 posiluje obavu, že i tento případ může být projevem potlačování svobodného bádání pod zdánlivě právní záminkou. 

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ ČESKÝCH AKADEMICKÝCH INSTITUCÍ NA PODPORU RUSKÉ FILOSOFKY SVĚTLANY MESJAC

S krajním znepokojením sledujeme dění okolo Filosofického ústavu Ruské akademie věd v Moskvě. Naše kolegyně Světlana Mesjac, Ph.D., byla dne 19. května 2026 zatčena a následně vsazena do domácího vězení. Stalo se tak v souvislosti s údajnými nesrovnalostmi při vykazování výsledků sedmiletého badatelsko-překladatelského projektu v oboru antické filosofie. Další z jejích kolegů byli rovněž zadrženi a vyslýcháni. Dr. Mesjac byla obviněna z trestného činu majetkoprávní povahy, za nějž jí hrozí trest odnětí svobody až na deset let.

Dr. Mesjac je ve svém oboru mezinárodně známá a uznávaná odbornice. Publikovala studie o antickém novoplatonismu, o aristotelské tradici i monografii o Goethovi. Působila jako hostující badatelka na několika německých univerzitách a je členkou Mezinárodní společnosti pro novoplatonská studia. Čeští i zahraniční kolegové, kteří dr. Mesjac znají jako svědomitého, skromného a poctivého člověka, považují obvinění proti ní vznesená za krajně nepravděpodobná. Majetkoprávní obvinění této závažnosti v souvislosti s nízkonákladovými projekty typu překládání filosofických textů z klasické řečtiny je navíc samo o sobě mimořádně nezvyklé.

Případ dr. Mesjac je podle našeho názoru nutno vnímat v kontextu dlouhodobých a dobře zdokumentovaných snah o podřízení Filosofického ústavu Ruské akademie věd přísnější ideologické a státní kontrole. Ústav byl opakovaně obviňován z toho, že je „prozápadní“ a „liberální“. Objevily se také veřejné výzvy, aby jeho zaměstnanci podstoupili ideologickou prověrku. Studium Aristotelových spisů, jemuž byl projekt dr. Mesjac věnován, bylo v některých z těchto útoků označeno za „prozápadní“, „prodemokratické“ a tudíž „nevlastenecké“ nebo nepřátelské vůči ruské kultuře. V tomto kontextu se vnucuje otázka, zda se za údajnými pochybnostmi o řádném vykazování výsledků projektu neskrývá spíše snaha o politickou a ideologickou kontrolu nad Filosofickým ústavem a jeho vědeckým směřováním.

Zkušenosti z let 1948–1989 v naší zemi nám připomínají, že v podmínkách totalitního státu, který soustavně porušuje lidská práva, je často omezována i akademická svoboda. Víme, že mnozí akademičtí pracovníci, zejména v oblasti humanitních věd, byli perzekvováni za své politické názory nebo jen za to, že se ve své práci odmítli podřídit stranické linii. Toto bezpráví si často dodávalo zdání legitimity zástupnými důvody. Na pozadí těchto zkušeností považujeme za svou povinnost vyjádřit vážné obavy nejen o akademickou svobodu v Ruské federaci, ale i o osobní bezpečnost dr. Mesjac a jejích kolegů.

K PROHLÁŠENÍ SE PŘIPOJILY:

Filosofický ústav Akademie věd České republiky
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Filozofická fakulta Ostravské univerzity
Filozofická fakulta Univerzity Pardubice
Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni
Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Rada Učené společnosti České Republiky
Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Katedra filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Kontakt pro média
Mgr. Jana Říhová
Akademie věd ČR, Filosofický ústav
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 725 761 147

Kontaktní osoby:
Mgr. Havrda Matyáš, Ph.D., DSc., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Doc. Robert Roreitner, Dr. Phil., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

PROHLÁŠENÍ KE STAŽENÍ

-------

DALŠÍ INFORMACE A ZDROJE

1. Svetlana Mesyats: scholarly profile and publications

• Institute of Philosophy profile:
  https://iphras.ru/mesyats.htm
• Academia.edu profile:
  https://svetla.academia.edu/SvetlanaMesyats

2. Raid on the Institute, detention, house arrest, and criminal charges

• https://meduza.io/en/feature/2026/05/22/russia-s-institute-of-philosophy-raided-over-fraud-case-tied-to-aristotle-translation-project-the-institute-had-previously-been-accused-of-disloyalty-to-the-kremlin
• https://theins.press/en/news/292891

3. Earlier attacks on the Institute of Philosophy and the Aristotle translation project

• https://novayagazeta.ru/articles/2026/05/25/antisovetskie-filosofskie-kontratseptsii
• https://t-invariant.org/2026/05/targeting-aristotle-the-philosophers-case-started-over-economics-but-will-end-in-politics/
•  https://www.themoscowtimes.com/2026/05/28/russian-philosopher-reportedly-charged-with-embezzling-public-funds-intended-for-aristotle-translations-a92873

4. Broader context: pressure on academics and the use of administrative or financial charges

• https://t-invariant.org/2026/06/molchanie-ne-spasaet-filosofy-zapustili-otkrytoe-pismo-v-zashhitu-svetlany-mesyats/

Přestože je novost ve vědě implicitně všudypřítomná, v poslední době se sama stala novým výzkumným objektem v rámci vědy o vědě. Co se skrývá za současným důrazem na novost ve vědě? Co se počítá jako nové a kdo o tom rozhoduje? Centrum pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu Akademie věd České republiky zve zájemce a zájemkyně k zasílání abstraktů příspěvků na mezinárodní výzkumné sympozium Novost a nerovnosti ve vědě, které se bude konat 8.–9. října 2026 v Praze. Příspěvky je možné zasílat do 30. června 2026. 

Cílem sympozia je vytvořit společnou platformu pro reflexi nedávné pozornosti věnované výzkumu novosti a pro diskusi o vztahu mezi novostí a nerovnostmi ve vědě. Vítáme empiricky ukotvené příspěvky využívající výpočetní, síťové, kvantitativní nebo kvalitativní metody v oborech, jako jsou věda o vědě, výzkum výzkumu, scientometrie a sociologie vědy.

Účastníci a účastnice jsou zváni ke sdílení hotových i rozpracovaných výzkumů formou nearchivní prezentace a diskuse.

Abstrakt v rozsahu 150–300 slov je možné zaslat do 30. června 2026.

Více informací, aktuální novinky a pokyny k podání abstraktu

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Mohou autonomní roboti rozhodovat o tom, kdo bude žít a kdo zemře? A kdo ponese odpovědnost, pokud umělá inteligence udělá chybu? Hostem další epizody podcastu Zelený drát je filosof a expert na etiku technologií David Černý z Akademie věd České republiky - Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky.

V rozhovoru se věnuje nejdůležitějším etickým otázkám spojeným s vojenskou umělou inteligencí, smrtícími autonomními zbraněmi a budoucností válčení. Může být AI „humánnější“ než lidští vojáci? A může pomoci snížit počet civilních obětí ve válečných konfliktech?

Podcast Zelený drát zkoumá etické dopady moderních technologií i etiku našeho vztahu k životnímu prostředí. Zabývá se širokým spektrem témat jako jsou například limity biotechnologií, využití robotů v sociálních službách a vojenství či otázky soužití s jinými druhy.

Podcast připravuje Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE - P) při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR.

Foto: Lance Cpl. Justin J. Marty, public domain

V nové epizodě Vláken nazvané Ženská malba je řeč především o jazyce, hodnocení, o praktikách a zavedených postupech na uměleckých katedrách v devadesátých a nultých letech, o uměleckém kánonu, ale také o feminismu. Uslyšíte nejen o stereotypech ve světě umění, ale také o cestách, kterými se je daří měnit. Pozvání tentokrát přijaly malířka a autorka vycházející publikace Jazyk nerovnosti Martina Drozd Smutná a šéfredaktorka Artalku a odborná asistentka na FAMU Anežka Bartlová. Moderuje Magdalena Trusinová.

"Lidé, kteří vzdorují, kteří neustále znovu a znovu za něco bojují, to je situace, se kterou se v řecké mytologii setkáváme znovu a znovu. A oni bojují jednak s nějakými netvory, jednak s běsy uvnitř sebe samých. A mýtus stejně tak jako kdysi dávno Řekům nám pomáhá se s tím nějak vyrovnat," říká profesor Jan Bažant.

Řecké mýty spoluvytvářely západní kulturu a dodnes ovlivňují náš způsob myšlení. Bájní hrdinové a hrdinky nás nepřestávají fascinovat. Nabízejí následováníhodné vzory i odstrašující příklady, úvahy o smyslu života, záhady, dobrodružství, intriky, erotiku i humor. O tom, z jakých zdrojů známé mýty vycházejí, jak se odrážejí v umění a jaký výklad světa reprezentují, si v nové epizodě podcastu Jilská Filosofická povídá Vojtěch Pelc s profesorem Janem Bažantem, autorem dvousvazkového vydání knihy "Řecké mýty. O bozích a lidech."

Pro nově vypsanou pozici v Oddělení současné kontinentální filosofie hledáme motivovaného absolventa/absolventku doktorského studia ve filosofii nebo příbuzném oboru, se zájmem o další akademický rozvoj v některé z oblastí současné kontinentální filosofie. Pozice je vypisována na dva roky s limitovanou možností krátkodobého prodloužení. Hlavní náplní je příprava navazujícího juniorského výzkumného projektu financovaného z externích zdrojů. Přihlášky je možné zasílat elektronicky do 8. července 2026.

Podrobnosti

Filosofický ústav Akademie věd ČR vypisuje výběrové řízení na pozici postdoktorandské výzkumné pracovnice/pracovníka v Oddělení současné kontinentální filosofie.

Koho hledáme

• Absolventku/absolventa doktorského studia ve filosofii nebo příbuzném oboru.
• Zájemkyni/zájemce o další akademický rozvoj v některé z oblastí současné kontinentální filosofie se zaměřením nikoli na historicko-komparativní výzkum, ale na systematické bádání s důrazem na originální myšlení.
• Samostatnou a motivovanou badatelku/badatele s chutí rozvíjet vlastní výzkumné téma.
• Uchazečku/uchazeče s výbornou znalostí odborné literatury a dobrou znalostí angličtiny.

Co vás čeká

• Postdoktorská pozice je vypisována na určitou dobu dvou let (s limitovanou možností krátkodobého prodloužení) a její hlavní náplní je příprava navazujícího juniorského výzkumného projektu financovaného z externích zdrojů (projekty Horizon včetně ERC, GAČR Junior Star a další, excelentní interní projekty AC ČR apod.).
• Součástí práce je příprava dvou časopiseckých studií k publikaci a aktivní účast na konferencích.
• Aktivní zapojení do výzkumného života oddělení.
• Účast na odborných seminářích, konferencích a publikačních aktivitách oddělení.

Nabízíme

• Možnost rozvíjet vlastní výzkumný projekt v rámci renomovaného výzkumného pracoviště.
• Odborné vedení a podporu zkušených kolegyň a kolegů.
• Podporu projektového oddělení při přípravě excelentního juniorského projektu.
• Přístup k rozsáhlým odborným zdrojům a mezinárodním sítím spolupráce.
• Flexibilní pracovní režim odpovídající charakteru výzkumné práce.
• Výše úvazku: 1,0
• Plat: 37 200,-/měsíc.

Předpokládaný nástup: 1. září 2026 (případně dle dohody).

Součástí přihlášky je strukturovaný životopis, kopie dokladu o získání Ph.D., motivační dopis o rozsahu 1 strany a stručný návrh výzkumného záměru, který by měl být rozpracován do budoucí žádosti o juniorský projekt (včetně plánu dvou publikací), v rozsahu 1–2 stran.

Přihlášky zasílejte elektronicky na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 8. července 2026. Na stejné adrese se lze informovat v případě nejasností.

Výběrové řízení proběhne dvoukolově. V prvním kole posouzením přihlášek. Vybrané uchazečky, vybraní uchazeči postoupí do druhého kola k ústnímu pohovoru (osobně či online) 17. července 2026.

INZERÁT KE STAŽENÍ

Digitální pozůstalost, zahrnující profily na sociálních sítích, e-maily či virtuální majetek, představuje narůstající právní i etický problém. Jak upozorňuje autor knihy Posmrtný život dat Carl Öhman, digitální data se na rozdíl od biologických těl nerozkládají, což z nich činí trvalý, avšak právně i eticky obtížně uchopitelný odkaz.

Etickými otázkami spojenými s digitálním světem se zabývá i Kateřina Marková z Centra pro enviromentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Upozorňuje zejména na problematičnost obchodování s „digitálními ostatky“ a tvorbu AI avatarů zesnulých, což podle ní vyvolává otázky o integritě osobnosti a etice truchlení.

Podrobně se o tématu dočtete ve Víkendu Hospodářských novin.

Příští rok si připomeneme 50. výročí založení Charty 77 a úmrtí jejího mluvčího Jana Patočky. Při této příležitosti se uskuteční také řada vzpomínkových a odborných akcí. Týdeník Respekt přinesl rozhovor s filosofem Ivanem Chvatíkem z Archivu Jana Patočky, který se o Patočkův odkaz dlouhodobě stará. Chvatík v rozhovoru zdůrazňuje, že poselství Charty o osobní odpovědnosti za stav společnosti a důležitosti občanských svobod zůstává aktuální i v současné době.

Aktivity, plánované v souvislosti s výročím, by se měly zaměřit nejen na historii, ale především na formulaci vizí pro budoucnost a řešení současných společenských výzev, včetně otázky role evropského státu v globalizovaném světě. Ivan Chvatík připomíná, že Charta 77 sice formálně deklarovala nepolitičnost, fakticky však představovala zásadní opoziční aktivitu, jejíž účastníci po sametové revoluci výrazně ovlivnili utváření nového státu.

Odkaz na článek