Aktuality a články

Třetí ročník mezinárodní interdisciplinární konference Klimatická krize a otázka spravedlnosti (22.–23. října 2026) uvítá odbornice a odborníky zabývající se ve své práci otázkami klimatické krize a spravedlivé transformace, adaptačními opatřeními a politikami, postavením a podmínkami klimatických aktivistů, dopady klimatických změn na společnost či jejich teoretickou reflexí ve společenských a humanitních vědách. Uzávěrka přihlášek je 31. července 2026. 

Mezinárodní konference vytváří prostor pro mezioborové setkání nad zásadní výzvou současnosti, kterou jsou mnohovrstevnaté dopady klimatické krize v podmínkách současné polykrize. Ta zahrnuje mimo jiné probíhající geopolitické konflikty, energetickou transformaci, proměny globálních nerovností i narůstající environmentální zátěž. Nejširším cílem konference je podpořit kritickou reflexi klimatické krize jako komplexního fenoménu, který zásadně proměňuje vztahy mezi společností, ekonomikou, politikou a životním prostředím. Zvláštní pozornost bude věnována otázkám klimatické spravedlnosti v kontextu současných krizí, včetně napětí mezi klimatickou politikou a sociálními dopady transformace, konfliktů kolem její distribuce a vzestupu politických reakcí, jako je populismus či odpor vůči environmentálním opatřením.

Přivítáme příspěvky zejména v těchto tematických oblastech:

• Klimatická spravedlnost v podmínkách polykrize: propojení klimatické krize s válkou, energetickou transformací, migrací, bezpečností a proměnami azylových režimů;
• Konflikty a politická dynamika transformace: sociální a regionální dopady transformace, napětí mezi klimatickou a sociální politikou, backlash, populismus a politizace klimatických opatření;
• Politická ekonomie a globální nerovnosti: financování transformace (dluh, reparace, destrukce), globální asymetrie, proměny dodavatelských řetězců, otázky soběstačnosti, resilience a bezpečnosti;
• Moc, governance a prostor: klimatická krize v nedemokratických režimech, participace a její limity, vlastnictví půdy, územní plánování;
• Afektivní, kulturní a imaginativní dimenze klimatické krize: klimatická úzkost, žal a únava, znečištění a toxicita, stejně jako představy o budoucnosti (imagined futures) v kontextu klimatické krize.

Formulář k přihlášení

Přihlášky a další informace

Filosofický ústav Akademie věd ČR dlouhodobě podporuje internacionalizaci pracovního prostředí a rozvoj mezinárodní spolupráce. Nově proto zřizuje Welcome Office, jejíž součástí je také individuální "buddy" podpora. Cílem této agendy je usnadnit zahraničním zaměstnancům, zaměstnankyním a hostům příchod do České republiky, zorientovat se v novém prostředí a začlenit se do pracovního života ústavu.

Welcome Office poskytuje praktickou, organizační a informační podporu v průběhu nástupu i dalšího působení zahraničních pracovníků a pracovnic ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Agenda je součástí personální a náborové podpory ústavu.

Hlavní oblasti podpory

Welcome Office pomáhá zahraničním kolegům a kolegyním zejména s:

• orientací v interních procesech FLÚ AV ČR,
• administrativními a praktickými záležitostmi spojenými s příchodem a pobytem,
• orientací v každodenním životě v Praze a České republice,
• hledáním ubytování a komunikací s realitními kancelářemi,
• založením bankovního účtu,
• komunikací s úřady a dalšími institucemi,
• získáním základních informací o zdravotním pojištění, dopravě a běžném fungování v České republice,
• začleněním do pracovního kolektivu a akademického prostředí.

Informační podpora pro zahraniční pracovníky a hosty

V rámci aktivit Welcome Office vznikají a jsou průběžně aktualizovány informační a adaptační materiály určené zahraničním zaměstnancům, zaměstnankyním a hostům. Obsahují praktické informace o zaměstnání, pobytu v České republice, interních procesech Filosofického ústavu AV ČR i každodenním životě v Praze.

Podpora je poskytována v českém i anglickém jazyce. Filosofický ústav AV ČR při jejím zajišťování spolupracuje také s relevantními externími institucemi, například se sítí EURAXESS nebo s Ministerstvem vnitra České republiky.

Kontakt

Mgr. Hana Bulejová
Specialistka pro cizince / Buddy
Kancelář 115/a
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tel.: +420 221 183 213

Financování projektu

Vznik a provoz Welcome Office je podpořen z dotace Operačního programu Jan Amos Komenský Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, reg. č. CZ.02.01.01/00/23_026/0011441.

Fenomén extrémní sociální izolace v Japonsku označovaný jako hikikomori v období po pandemii významně vzrostl. Jako kulturně nepodmíněný symptom společnosti i se všemi jeho důsledky jej zkoumá česko-japonský tým badatelů. Jejich mezikulturní výzkum vychází z poznatků vývojové psychologie a k pochopení dopadu sociálního odtržení na duševní zdraví navrhuje fenomenologický přístup ovlivněný autory jako Husserl, Heidegger, Patočka, Bin Kimura a další. Základní příčiny a podmínky, které přispívají ke zvýšenému výskytu těchto psychických potíží, včetně navrhované terapeutické metody, představují v další epizodě podcastu Jilská Filosofická Petr Kouba a Martin Nitsche z Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Moderuje Vojtěch Pelc.

Celá série

Filosofický ústav Akademie věd ČR vypisuje výběrové řízení na pozici postdoktorandského výzkumného pracovníka/pracovnice v rámci mezinárodního projektu ACADEMIA financovaného Evropskou radou pro výzkum (ERC). Pozice předpokládá dosažené Ph.D. vzdělání v relevantních oborech jako medievistika, historie, pomocné vědy historické, klasická filologie nebo filosofie. Vyžaduje se zkušenost s analýzou pozdně středověkých rukopisů, výborná praktická znalost středověké latiny a znalost angličtiny alespoň na úrovni B2+. Motivační dopis, životopis a publikační ukázku mohou zájemci a zájemkyně zaslat e-mailem do 7. června 2026 na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Podrobné informace

Jsou filosofické otázky, které lidstvo provázejí odedávna a stále zůstávají. Jak se pohled na ně mění s nástupem velkých jazykových modelů, které generují nové texty známých filosofů, bourají poznatky o podmínkách jazykových znalostí a vyvolávají existenciální obavy o osud lidství? Tomuto tématu se věnovala dnešní přednáška Juraje Hvoreckého z Center for Environmental and Technology Ethics - Prague při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR pro středoškolské studenty a studentky. Ti akademické pracoviště navštívili v rámci „univerzitní stáže“ iniciované Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Český venkov se často potýká s půdní erozí či suchem. Ukazuje se, že pro řešení těchto krizí jsou často důležitější neformální vztahy a místní znalost než oficiální strategické plány. Jak se na lokální úrovni propojuje ochrana přírody, sociální stabilita a historická paměť naší krajiny? A jakou roli v boji s klimakrizí hrají starostové a starostky malých obcí? Odpovědi z výzkumu i praxe nabízejí v nové epizodě podcastu Vlákna urbánní socioložka z Filosofického a Sociologického ústavu Akademie věd ČR Terezie Lokšová a projektová manažerka v oblasti rozvoje venkova Marta Martinová. 

Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21. Moderuje Magdaléna Trusinová.

Cestě proslulého obuvníka Tomáše Bati od začátků podnikání přes hospodářskou krizi, světovou válku až po vnímání jeho významu v současnosti se věnoval pořad Historie.cs České televize. O Baťových paradoxech a budování firemního étosu v kontextu etablování konzumní společnosti hovořili historik Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd ČR spolu s Martinem Jemelkou (CEVRO Univerzita, Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Gabrielou Končitíkovou z Nadace Tomáše Bati.

Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha 2026 letos probíhá od 14. do 17. května ve všech nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonech a v pavilonu na Bruselské cestě. Kromě zástupců Nakladatelství Filosofia a edičního oddělení Oikoymenh, kteří se na vás těší na stánku, můžete navštívit také několik zajímavých diskusních setkání, u nichž nebudeme chybět.

Nakladatelství Filosofia tradičně nabídne jak oblíbené bestsellery, tak úplné novinky. Jsou mezi nimi tituly jako Příroda a postoje k ní Davida Rozena, Reckwitzova Společnost singularit či Afrodíté včera a dnes Jana Bažanta, Romana Prahla a Aleny Sarkissian (eds.). Všechny knihy nabízíme s veletržní slevou 25 %. K dispozici budou i starší publikace zdarma k rozebrání.

Digitální ostatky

Naši lidé budou i mezi hosty doprovodných diskusních setkání. Ve čtvrtek 15. května ve 13 hodin proběhne v Sále Karla Čapka debata nad knihou Carla Öhmana Posmrtný život dat. Pozvání přijala také Kateřina Marková z CETEP při FLÚ. Řeč bude o digitálních ostatcích, které po nás zůstávají online, i o tom, co znamená, když technologie narušují hranici mezi životem a smrtí. Spolu s ní budou hosty také Tomáš Dvořák (FAMU) a Jitka Paterová (Eterny). Moderuje Josef Šlerka.

Válka ševců

V neděli 17. května od 10 hodin přijdou do Sálu Jaroslava Seiferta diskutovat s Martinem Nodlem autoři knihy Válka ševců: Martin Jemelka, Ondřej Ševeček, Svatopluk Herc a Vojtěch Kessler. Tématem bude výroba, distribuce i symbolika obuvi během první světové války, dopady industrializace a válečných zakázek i to, jak každodenní předměty formují historii.

Expertní pohled na to, co je při komunikaci v občanské společnosti důležité, nabídli v rámci diskuse pořádané Českou učenou společností odborníci napříč obory od filosofie po informatiku. Diskuse se zúčastnil také Tomáš Koblížek, který hovořil o nenávistných projevech z hlediska vědy a filosofie jazyka. Typ projevů operujících se strachem označil za ohrožující pro demokratickou společnost. Různé aspekty komunikace v občanské společnosti spolu s ním nastínili také psychiatr Jiří Horáček, novinář a teoretik komunikace Václav Moravec, aktivista Mikuláš Minář nebo informatik Michal Pěchouček.

Diskusi si můžete pustit ze záznamu.

Diskuse se uskutečnila 11. května 2026 ve Vlasteneckém sále Karolina v rámci XXXII. valného shromáždění Učené společnosti České republiky. Zúčastnil se jí také prezident Petr Pavel, který v úvodu krátce vystoupil.

Učená společnost České republiky sdružuje významné vědce působící na českém území. Jejím hlavním cílem je podpora svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků.