archiv aktualit.

Zelená dohoda pro Evropu není charita ani filantropie, ale čistý pragmatismus, říká v komentáři pro DeníkN Vojtěch Svěrák z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu ČR  a z Ústavu filosofie a religionistiky (ÚFaR) Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá etikou klimatické změny. Více

Pavel Barša z Filosofického ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy byl hostem podcastu Bulletproof o mezinárodní politice, diplomacii a obraně. Řeč byla o proměně mezinárodního řádu, nástupu národně-konzervativních hnutí ve světě i o válce v Gaze. Poslech

V úterý 2. července 2024 se v Táboře uzavřel dlouhý a plodný život českého filozofa, literárního historika, esejisty, editora a překladatele dr. Josefa Zumra, emeritního ředitele Filosofického ústavu Akademie věd a předsedy kuratoria Ústavu T. G. Masaryka. Vzpomínku jednomu z posledních aktérů českého ideového a kulturního kvasu šedesátých let 20. století věnuje Josef Tomeš. Více

Hostem Kryštofa Boháčka v červnové Filosofické kavárně byl filosof Petr Glombíček. Společně se v ní zaměřili na fenomén zdravého rozumu jako východiska pro obecnější zkoumání racionality. Záznam debatního setkání si můžte přehrát ZDE. Další záznamy Filosofických kaváren.

S hlubokou lítostí oznamujeme, že ve věku 96 let zemřel filosof, historik a překladatel Josef Zumr, dlouholetý vědecký pracovník Akademie věd ČR a někdejší ředitel Filosofického ústavu (1990-1992). Svou celoživotní práci zasvětil především dějinám filosofie a myšlení v českých zemích. Více

Alice Koubová se v Deníku N zamýšlí nad odlišnými generačními přístupy, pokud jde o přehodnocení základního přesvědčení o fungování světa a zmírnění úzkosti ve společnosti. Popisuje kuriózní situaci, kdy se starší bouří proti mladým, kteří odmítají pokračovat v tom, co jim škodí. Řešení spatřuje ve větší mezigenerační solidaritě, rovnoměrném rozdělení nejistoty a ekonomické zátěže a přiznání si, že pohledem do budoucna jsme všichni mladá generace.

O tom, jak může filosofie vědy přispět k etickým diskuzím v medicíně - zejména ve vztahu k výzkumu imunitního systému a tolerance onemocnění, hovořil v pořadu Věda Plus Českého rozhlasu Martin Zach, držitel letošní Prémie Otto Wichterleho.

Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu AV ČR je jedním z členů expertní skupiny, která se podílela na přípravě tzv. AI Actu. Jde o vůbec první ucelený soubor zákonů na světě z dílny Evropské unie upravující využívání umělé inteligence. Jak regulace vznikala, popsal v rozhovoru pro časopis Forbes. O etických, politických a legislativních aspektech AI Actu hovořil Mark Coeckelbergh také na nedávném workshopu, který organizovalo Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) ve spolupráci s konzultantskou firmou PricewaterhouseCoopers. O workshopu si můžete přečíst ZDE. 

Úvahu z filosofických pozic v souvislosti s cenzurou, která začíná dopadat na některá slovenská média, přináší na Českém rozhlasu Vltava Tomáš Koblížek. 

Pro objev zvláštního typu bílých krvinek se o něm mluví jako o legendě současné imunologie, jejíž přínos je klíčový např. pro úspěšnou léčbu rakoviny či autoimunitních onemocnění. Profesor Shimon Sakaguchi z Univerzity v Osace přiletěl do Prahy v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“ vedeného Martinem Zachem z Filosofického ústavu Akademie věd, který sdružuje odborníky z oblasti imunologie a filosofie. Odkaz na rozhovor Shimona Sakaguchiho pro pořad Věda24 České televize | Fotogalerie z návštěvy Shimona Sakaguchiho