Aktuality a články

Do kin vstoupila adaptace antického eposu Odyssea režiséra Christophera Nolana. Nakolik příběh ztvárňující deset let trvající cestu bájného hrdiny Odyssea odpovídá řeckému mýtu, komentuje na ČT24 Jan Bažant z Filosofického ústavu Akademie věd ČR.

„Odysseus není příkladný hrdina. On dělá špatné věci a z toho se lidé mají poučit,“ vysvětluje.

„Homér, ať už to byl kdokoliv, chtěl, aby Odysseus působil jako muž odvedle, soused. Aby nám byl blízký. A on nám je blízký,“ říká o slavném antickém hrdinovi archeolog a profesor klasické filologie Jan Bažant, autor nedávno vydaného I. dílu dvousvazkových Řeckých mýtů. 

O antických hrdinech hovořil Jan Bažant také v nedávné epizodě podcastu Jilská Filosofická.

Evropské státy po vlně veder počítají oběti po tisících. Na jedné straně je ochrana lidského života a zdraví, na druhé straně stojí energetická závislost na surovinách a další efekty ovlivňující životní prostředí. Je etické ve vedrech klimatizovat ve velkém, když víme, že klimatické jednotky oteplují vzduch a mají dopady na spotřebovávání energie? Můžeme jako jedinci žít v dnešním světě vůbec eticky? Na otázky Lenky Kabrhelové odpovídal podcastu 5:59 Lenky Kabrhelové na SeznamZprávy filosof a etik Juraj Hvorecký.

"Důležitým etickým aspektem toho, jak by situace měla fungovat je souhra globálnějších a lokálních řešení a zaměřit se na ně tam, kde to má opravdu silný efekt a dopad na mnoho zranitelných lidí, tedy ve veřejných budovách. Existují politiky, nastavující kritéria toho, jak funguje veřejný prostor a stavby ve veřejném prostoru, aby s touto dlouhodobou hrozbou počítaly. Nejhorší možné řešení je ve stylu: občané, vyřešte si to sami... Zároveň si každý z nás může stanovit kritéria pro svůj hodnotový postoj a ve všech oblastech dělat malé kroky, které pomáhají," říká Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. 

Foto: Jana Plavec/ AV ČR

Fórum Meltingpot, prostor pro setkávání lidí, myšlenek a témat, která otevírají nové pohledy na svět a společnost, je již tradiční součástí festivalu Colours of Ostrava. Letos v rámci programu Curiosity Stage by Akademie věd ČR představí i naše badatele a popularizátory vědy Tomáše Koblížka a Seana Coughlina.

Filosof jazyka Tomáš Koblížek se zaměřuje na aktuální témata spojená s jazykem, etikou a politickou filosofií. Jeho specializací je svoboda slova, cenzura a hate speech, zvlášť jejich online podoba. Propojuje přístupy analytické filozofie a lingvistiky. Klade si otázky, jak může řeč ubližovat, jak nenávistné projevy kritizovat a regulovat, a přitom zachovat ideál svobody slova jako klíčovou hodnotu demokracie.

Na Curiosity stage by Akademie věd ČR vystoupí v sobotu 18. 7. od 17:45 v panelové diskusi Informační válka: Jak se hackuje lidská mysl.

Filosof a historik vědy Sean Coughlin letos uzavřel projekt Alchymie vůní, jehož cílem byla experimentální replikace několika parfémů podle starověkých postupů. Již dříve se podílel také na rekonstrukci parfému královny Kleopatry, který byl představen na výstavě Královny Egypta v Národním geografickém muzeu ve Washingtonu.

Na Curiosity Stage by Akademie věd ČR se představí v sobotu 18. 7. od 19:15 s přednáškou Alchemies of Scent: Smelling the History of Egypt 

Příležitostí pro netradiční setkání s vědci bude také festivalová Vědecká kavárna.

Program Meltingpot fóra

Hledáme kolegu nebo kolegyni na částečný úvazek, který/á převezme koordinaci vzdělávání zaměstnanců a zapojí se také do rozvoje systému jejich hodnocení. Požadujeme praktickou zkušenost s organizací vzdělávacích aktivit nebo interním vzděláváním, orientaci v oblasti rozvoje zaměstnanců a středně pokročilou znalost angličtiny. Zkušenost z akademického prostředí nebo veřejné výzkumné instituce je výhodou. Nástup dle dohody. 

Podrobně o pozici

Koordinátor/ka vzdělávání a hodnocení zaměstnanců

Filosofický ústav Akademie věd ČR (FLÚ AV ČR), v. v. i., je veřejná výzkumná instituce zaměřená na výzkum v oblasti filozofie a příbuzných společenských a humanitních věd. Jsme největším humanitně zaměřeným ústavem Akademie věd ČR a více než 260 zaměstnanců společně vytváří prostředí pro špičkový mezinárodní výzkum.

Naše kanceláře sídlí v historickém centru Prahy v Jilské ulici. Do práce se u nás chodí malebnými uličkami Starého Města a součástí naší kultury je nejen vzdělávání, ale i příjemná pracovní atmosféra.

Hledáme kolegu nebo kolegyni, který/á převezme koordinaci vzdělávání zaměstnanců a zapojí se také do rozvoje systému hodnocení zaměstnanců.

Co bude vaší náplní práce

• koordinace vzdělávání zaměstnanců napříč celým institucí,
• příprava, aktualizace a realizace ročního harmonogramu vzdělávacích aktivit,
• organizace školení, workshopů a kurzů včetně aktivní účasti při jejich realizaci,
• komunikace s externími lektory a dodavateli vzdělávání,
• zajištění účastníků, prostor, občerstvení a dalších organizačních záležitostí,
• správa webu vzdělávání a příprava interních newsletterů a dalších propagačních materiálů,
• propagace vzdělávacích aktivit mezi zaměstnanci a podpora jejich účasti,
• zjišťování vzdělávacích potřeb zaměstnanců a práce se zpětnou vazbou,
• vyhodnocování přínosu vzdělávacích aktivit a příprava podkladů pro reportování projektu,
• vedení související dokumentace a evidence vzdělávání,
• spolupráce na rozvoji strategie vzdělávání zaměstnanců FLÚ,
• spolupráce na návrhu, implementaci a rozvoji systému hodnocení zaměstnanců,
• sběr, zpracování a vyhodnocování dat z hodnocení,
• spoluvytváření metodiky hodnocení zaměstnanců,
• úzká spolupráce s personálním oddělením a dalšími kolegy napříč institucí.

Jak si vás představujeme

• máte minimálně středoškolské vzdělání s maturitou,
• máte praktickou zkušenost s organizací vzdělávacích aktivit nebo interním vzděláváním,
• orientujete se v oblasti rozvoje zaměstnanců nebo HR procesů,
• domluvíte se anglicky (alespoň na středně pokročilé úrovni),
• jste samostatný/á, pečlivý/á a dobře organizovaný/á,
• umíte komunikovat s různými skupinami zaměstnanců i externími partnery,
• jste proaktivní, umíte si zjistit potřebné informace, pracovat se zpětnou vazbou a přicházet s vlastními nápady,
• výhodou je zkušenost z akademického prostředí nebo veřejné výzkumné instituce,
• zkušenost se správou webu (např. Joomla) nebo přípravou newsletterů uvítáme.

Co vám nabízíme

• nabízíme práci na částečný úvazek – 0,75 FTE rozložený do 5 pracovních dnů
• práci v prestižní veřejné výzkumné instituci,
• možnost podílet se na rozvoji vzdělávání i systému hodnocení zaměstnanců,
• přátelskou atmosféru a podporující tým personálního oddělení,
• 5 týdnů dovolené a až 8 dní indispozičního volna,
• stravenkový paušál,
• příspěvek na penzijní připojištění,
• možnost jazykového vzdělávání,
• příležitostnou práci z domova (s ohledem na charakter pozice preferujeme převážně osobní přítomnost na pracovišti),
• pracoviště v historickém centru Prahy s výbornou dostupností MHD,
• nástup dle dohody.

Jak bude probíhat výběrové řízení

Po zaslání životopisu vybereme kandidáty a kandidátky, jejichž zkušenosti nejlépe odpovídají požadavkům pozice. Vybrané uchazeče nejprve kontaktujeme telefonicky a následně pozveme na osobní setkání.

Kontakt

Hana Bulejová: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. tel.: +420 739 609 455

Těšíme se na vaši reakci.

"Existuje spousta způsobů, jak se nenávisti bránit, jak na to reagovat, a věda o tom také něco ví,“ říká filosof jazyka Tomáš Koblížek, který se specializuje na zkoumání nenávistných projevů a je i častým hostem v debatách na základních i středních školách. Rozhovor s ním přinesl Deník N.

Výroční zpráva Filosofického ústavu Akademie věd ČR za uplynulý rok přináší kromě zákonem daných údajů také živý obraz dění jak v oblasti výzkumu, tak na poli veřejné diskuse.

Prolistujte si online / Ke stažení

Bohemistika se už dávno nezabývá českým jazykem a literaturou pouze v jejich národním rámci, stále více se soustředí na jejich mezinárodní souvislosti, kulturní transfery a na to, jak české kulturní dědictví funguje v širším evropském i světovém kontextu. Rozhovor s Lenkou Řezníkovou z Filosofického ústavu Akademie věd ČR přinesl u příležitosti VII. kongresu světové bohemistiky v Praze pořad Události komentáře České televize.

Přehrát si ho můžete ze záznamu

Kritickou diskusi věnovanou proměnám podob maskulinity v čase přinesl v souvislosti se stejnojmenným panelem VII. kongresu světové bohemistiky časopis TVAR. Na otázky odpovídal spolu s dalšími odborníky také Martin Šorm, historik se zaměřením na středověkou literaturu, medievalismus a dějiny ve veřejném prostoru z Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Cílem diskuse bylo otevřít prostor pro přemýšlení o tom, jak podoby maskulinity utváří literatura, kultura a společnost a proč má smysl se jimi zabývat z pozice humanitních věd.

Odkaz na celý text 

Skotský filosof David Hume budí zájem mezi odborníky i širokou veřejností už po tři století. Trvalou pozornost si získal nejen svými dnes poněkud kontroverzními postoji, ale také tím, že v 18. století vstoupil na scénu s novou radikálnější koncepcí filosofie, čímž zásadně ovlivnil vývoj evropského myšlení.

„Je to někdo, kdo stojí na přelomu staršího myšlení a otevírá dveře do něčeho, čemu říkáme evropská modernita,“ říká Hynek Janoušek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, který je současně jedním z hlavních organizátorů mezinárodní konference věnované právě Davidu Humovi. Letošní ročník s podtitulem The New Life of David Hume se uskuteční od 29. června do 3. července v Praze a nabídne témata z historie, dějin idejí i rekonstrukce filosofových biografií.

Jedním z hlavních cílů konference je humeovské myšlení předložit ve vší celistvosti a podrobit jej kritické reflexi. „Hume zásadně přispěl k formulování teorie duše nebo vědomí, morální a politické filosofie, teorie práva či estetiky,“ dodává Janoušek. Ve své době se ale proslavil především jako zakladatel moderní historiografie, když sepsal první mnohasvazkové dějiny Anglie, které byly okamžitě přeloženy do řady cizích jazyků.

O lidské přirozenosti

Podle Janouška Hume v současnosti přitahuje pozornost badatelů svým radikálním pojetím lidské přirozenosti. V jejím výkladu se vrátil k základním otázkám a pojímal je, byť inspirován klasickou latinsky psanou filosofií, novým způsobem. Jednalo se například o otázku sebevraždy nebo nesmrtelnosti duše, v nichž se vymezil proti křesťanským postojům. K tomu používal pojmy a postupy, které se v dnešním světě považují téměř za samozřejmé, ovšem způsobem, který je dodnes překvapivý. Na jedné straně spojoval optimismus nastupující moderny s přesvědčením, že přírodu i kulturu lze poznávat experimentálně a popisovat jejich empirické zákonitosti. Na straně druhé však hájil názor, že při poznávání je to právě lidská mysl, která spoluutváří svět zkušenosti i zákonitosti, jež v něm rozpoznává. Činí tak na základě principů, které už nelze dále racionálně odůvodnit. Základní kategorie, jimiž rozumíme skutečnosti, proto mají podle Huma povahu nezbytných fikcí.

I když Hume patří k velkým autorům osvícenství, některé jeho názory mohou dnes vyvolávat pohoršení. Relativně feministicky laděný autor odsuzující otrokářský systém starého Říma zároveň akceptoval soudobý obchod s otroky, považoval černé Afričany za méněcenné a investoval do třtinových plantáží. Janoušek však upozorňuje, že Humovým postojům je třeba rozumět v kontextu doby. „Můžete ho jako historickou postavu odsoudit, ale děláte to na základě prostředků, které nám k tomu pomáhal dát on sám,“ doplňuje.

---

Letošního 52. ročníku mezinárodní konference The Annual Hume Society Conference: The New Life of David Hume se zúčastní osmdesát hostů z osmnácti zemí. Patří mezi ně například Kanada, Irsko nebo Brazílie. Konferenci pořádá Filosofický ústav Akademie věd ČR a Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. Konání akce podpořila Strategie AV21, společnost Hume Society a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

O společnosti The Hume Society

Společnost The Hume Society, založená v roce 1974, je mezinárodní organizací badatelů z desítek zemí. Jejím cílem je podporovat vědeckou práci zabývající se všemi aspekty myšlení a díla Davida Huma, skotského filosofa, historika a esejisty 18. století. Členství ve společnosti je otevřeno všem, kdo se zajímají o Huma a jeho filosofické a literární současníky.

Program konference

WEB KONFERENCE