Aktuality a články

Chytré technologie nám mají ulehčit život v domácnosti. Ale děje se to opravdu? A platí to pro všechny stejně? Co znamená „digitální údržba domácnosti“ a proč chytré spotřebiče často ve výsledku čas nešetří, vysvětluje v nové epizodě podcastu Zelený drát socioložka Nina Fárová. Dozvíte se, jak se liší přístup mužů a žen k technologiím, nakolik je chytrá domácnost opravdu chytrá, a kdo z ní nejvíc profituje. Podcast připravuje Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P).

Nová epizoda podcastu Vláknapodcastu Vlákna s názvem „Jak žít pospolu“ nabízí vhled do souvislostí mezi ekologií, dekolonizací a queer teorií. Rozhovor významné francouzské aktivistky a esejistky Fatimy Ouassak s výzkumnicí a literární vědkyní Christinou Konou představuje koncept „pirátské ekologie“ a přiblížuje pojem „queer eko-kosmopolitismus“ i roli literatury při utváření globálního vědomí. Obě mluvčí se dotýkají také témat, jako je vztah ke zvířatům, principy dehumanizace, potřeba návratu k zemi na betonových předměstích a vztah akademické sféry s aktivismem. Epizoda přináší inspiraci, jak lze skrze solidaritu a nové analytické rámce usilovat o spravedlivější svět pro všechny. Poslechněte si debatu, která propojuje teorii s každodenním bojem za lidskou důstojnost.

Podcast Vlákna vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Karel IV. jako zbožný a učený panovník, obratný politik i císař. Dá se za učebnicovým obrazem „Otce vlasti“ objevit po staletích bádání ještě něco víc, co bychom dosud nevěděli? Jak financoval svou politiku, proč proměnil v centrum říše právě Prahu a jakou roli hrály sňatky v mocenské strategii Lucemburků? O tom, jak to bylo s Karlovými dluhy, jeho vztahem k církvi, či panovnickou sebeprezentací hovořili v podcastu Jilská Filosofická Václav Žůrek a Dušan Coufal z Centra medievistických studií. 

Německého sociologa Andrease Reckwitze, jehož knihu Společnost singularit jsme nedávno vydali v českém překladu, zpovídala pro Deník N filosofka Alice Koubová. Reckwitz je podle ní zajímavý především svou analýzou modernity, která se v jeho očích nevyvíjí směrem k nějakému jasnému cíli dějin, ale každá doba je vždy reakcí na předchozí éru a její anomálie. Současnou dobu popisuje Reckwitz v knize Společnost singularit jako pozdní modernitu, pro kterou je charakteristický vypjatý důraz každého člověka na osobní jedinečnost jako záruku vlastní hodnoty, kulturní kapitalismus a střední třída utvářená především skrze různé formy sebezviditelňování. Kdo není jedinečný a viditelný, nemá jakoukoli cenu. Anomálie pozdní modernity jsou už tak citelné, že se projevují skrze masivní formy deziluze, ztrát a proher různé povahy a směřují k společenskému násilí.

Potenciální východisko Reckwitz zkoumá mimo jiné skrze koncept společenské odolnosti.
Celý rozhovor si můžete přečíst v Deníku N.

Titul Společnost singularit Andrease Reckwitze vydalo Nakladatelství Filosofia v překladu Zuzany Schwarzové.

Text je doplněn o Závěrečnou studii / Společnost singularit v českém kontextu: od struktury společnosti k resilienci autorů J. Bíby, O. Lánského, K. Smejkalové (studie je dostupná pod licencí CC BY 4.0).

Rozhovor s překladatelkou Zuzanou Schwarzovou v podcastu Jilská filosofická, III. díl.

Záznam z uvedení knihy Andrease Reckwitze v Praze

Bezmála stovka sportovních nadšenců a nadšenkyň z Akademie věd ČR se v neděli 12. dubna zúčastnila 3. ročníku akademického turnaje v badmintonu v BB Areně v pražských Letňanech. Na kurtech se vystřídalo celkem 49 dvojic z jedenadvaceti ústavů Akademie, a to ve třech soutěžních kategoriích. Filosofický ústav reprezentovali Vanda Černohorská a Juraj Hvorecký v kategorii smíšených dvojic a Jan Mervart v mužském deblu. V kategorii ženských dvojic nastoupily Hana Gazdová a Monika Jurčáková, kterým v celkovém skóre těsně unikl bronz.

3. ročník badmintonového turnaje Akademie věd ČR – 12. 4. 2026

Rekapitulace vítězů:

Kategorie debl ženy: 8 párů

1. místo: Jana Heinzová (GFÚ) a Kateřina Potužníková (ÚFA)
2. místo: Veronika Cimermanová (ÚMG) a Eva Šályová (ÚMG)
3. místo: Svitlana Kolomiyets (ASÚ) a Lucia Šmídová (ÚSMH)

Kategorie debl muži: 17 párů

1. místo: Andrei Borodkin (ÚFE)a Milan Vala (ÚFE)
2. místo: Petr Hauschwitz (FZÚ) a Jan Kaufman (FZÚ)
3. místo: Mayur Mukut Murlidhar Sharma (MBÚ) a Mohit Kumar Saini (MBÚ)

Kategorie mix: 24 párů

1. místo: Jan Flusser (ÚTIA) a Veronika Tvrdíková (ÚTIA)
2. místo: Shilpa Sarkar (ASÚ) a Nilesh Pandey (ASÚ)
3. místo: Hana Morcinková (ÚGN) a Dan Waclawik (ÚGN)

Celkem 98 účastníků (49 párů) z 21 ústavů.

Moravského krále bot Tomáše Baťu u příležitosti stopadesátého výročí jeho narození připomněl v řadě médií historik a zlínský rodák Ondřej Ševeček. Zrod globálního obuvnictví analyzuje v tematickém čísle časopisu Dějiny a současnost, které rovněž zaštítil jako spolueditor. O takzvaném batismu hovořil v pořadu "Večer na téma" Českého rozhlasu Vltava nebo v článku pro server idnes.cz. V květnu mu v Nakladatelství Argo vyjde spolu s kolektivem autorů titul Válka ševců: Obuv, obuvnictví a obuvnický průmysl v Předlitavsku za Velké války.

Dnes se na světě vyrobí přibližně 24 miliard párů obuvi ročně, tedy asi tři páry na každého člověka. V některých zemích se spotřeba blíží šesti párům na osobu a rok. Jde o množství, o němž se zakladatelům obuvnického průmyslu ani nesnilo. Současně je rozsah produkce obuvi stále častěji vnímán v kontextu environmentálních dopadů jako jeden ze symbolů drancování planety a zbytnělé spotřební kultury, která ztratila sebereflexi. Značná část této rychloobrátkové produkce dříve či později končí na skládce. USA a Evropa, které byly kolébkou moderního obuvnictví, patří v posledních dekádách jen k marginálním producentům. Obuvnická výroba se přesunula do Asie. Jedna z cest, jak porozumět tomuto vývoji, nás přivádí ke kořenům meziválečné globalizace obuvnictví, spjaté se značkou Baťa. Více v textu Ondřeje Ševečka Obouváme svět Baťa a zrod globálního obuvnictví v časopisu Dějiny a současnost.

Nejnovější epizoda podcastu Vlákna analyzuje moderní proměny trhu práce skrze srovnání digitálních platformových služeb a tradičního družstevnictví. Hosté Alžběta Mangarella (Sociologický ústav AV ČR) a Josef Patočka (Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci) využívají kontrastů platformové práce a solidární ekonomiky a zaměřují se na to, jak tyto odlišné modely ovlivňují ekonomické i širší společenské vztahy v 21. století.

Diskuse se dotýká také praktických dopadů obou podob ekonomických vztahů na daňový a dávkový systém státu. Podcast zkoumá i specifickou roli, kterou v obou typech organizace práce hraje oblast péče. Ekonomické souvislosti doplňují odborné pohledy na sociálně-ekologickou transformaci současného světa. Celý pořad tak nabízí komplexní vhled do aktuálních výzev, kterým čelí dnešní pracovní prostředí.

Podcast vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Nad filosofickým odkazem Jürgena Habermase, předního představitele frankfurtské školy a kritické teorie, se v textu pro časopis Host zamýšlí filosof Michael Hauser. Habermas se ve svém díle zabýval veřejnou sférou a podobami demokratických institucí. Jeho perspektiva a snaha pečovat o demokracii a moderní politiku mají smysl i po jeho odchodu. A možná více než kdy dříve, uvádí Hauser.

Odkaz na celý text

------

Habermasův titul Strukturální přeměna veřejnosti. Zkoumání jedné kategorie občanské společnosti vydalo Nakladatelství Filosofia v lehce upraveném překladu Aleny Bakešové a Josefa Velka v roce 2022.

Jak úzce je filosofické myšlení propojeno s každodenním životem a jeho úskalími, zkoumá románový debut Zviditelnění filosofa Petra Práška. Příběh tematizuje některé zásadní otázky, jako je láska, úzkost, samota nebo svoboda a současně nabízí vhled do několika posledních dní studenta Jana Palacha. Co se vlastně příběh snaží zviditelnit, nakolik je román autobiografický a jak přetavit filosofický diskurs do románového vyprávění? Nejen o tom si s Petrem Práškem povídá Vojtěch Pelc v nové epizodě podcastu Jilská Filosofická.