Aktuality a články

Pro nově vypsanou pozici v Oddělení současné kontinentální filosofie hledáme motivovaného absolventa/absolventku doktorského studia ve filosofii nebo příbuzném oboru, se zájmem o další akademický rozvoj v některé z oblastí současné kontinentální filosofie. Pozice je vypisována na dva roky s limitovanou možností krátkodobého prodloužení. Hlavní náplní je příprava navazujícího juniorského výzkumného projektu financovaného z externích zdrojů. Přihlášky je možné zasílat elektronicky do 8. července 2026.

Podrobnosti

Filosofický ústav Akademie věd ČR vypisuje výběrové řízení na pozici postdoktorandské výzkumné pracovnice/pracovníka v Oddělení současné kontinentální filosofie.

Koho hledáme

• Absolventku/absolventa doktorského studia ve filosofii nebo příbuzném oboru.
• Zájemkyni/zájemce o další akademický rozvoj v některé z oblastí současné kontinentální filosofie se zaměřením nikoli na historicko-komparativní výzkum, ale na systematické bádání s důrazem na originální myšlení.
• Samostatnou a motivovanou badatelku/badatele s chutí rozvíjet vlastní výzkumné téma.
• Uchazečku/uchazeče s výbornou znalostí odborné literatury a dobrou znalostí angličtiny.

Co vás čeká

• Postdoktorská pozice je vypisována na určitou dobu dvou let (s limitovanou možností krátkodobého prodloužení) a její hlavní náplní je příprava navazujícího juniorského výzkumného projektu financovaného z externích zdrojů (projekty Horizon včetně ERC, GAČR Junior Star a další, excelentní interní projekty AC ČR apod.).
• Součástí práce je příprava dvou časopiseckých studií k publikaci a aktivní účast na konferencích.
• Aktivní zapojení do výzkumného života oddělení.
• Účast na odborných seminářích, konferencích a publikačních aktivitách oddělení.

Nabízíme

• Možnost rozvíjet vlastní výzkumný projekt v rámci renomovaného výzkumného pracoviště.
• Odborné vedení a podporu zkušených kolegyň a kolegů.
• Podporu projektového oddělení při přípravě excelentního juniorského projektu.
• Přístup k rozsáhlým odborným zdrojům a mezinárodním sítím spolupráce.
• Flexibilní pracovní režim odpovídající charakteru výzkumné práce.
• Výše úvazku: 1,0
• Plat: 37 200,-/měsíc.

Předpokládaný nástup: 1. září 2026 (případně dle dohody).

Součástí přihlášky je strukturovaný životopis, kopie dokladu o získání Ph.D., motivační dopis o rozsahu 1 strany a stručný návrh výzkumného záměru, který by měl být rozpracován do budoucí žádosti o juniorský projekt (včetně plánu dvou publikací), v rozsahu 1–2 stran.

Přihlášky zasílejte elektronicky na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 8. července 2026. Na stejné adrese se lze informovat v případě nejasností.

Výběrové řízení proběhne dvoukolově. V prvním kole posouzením přihlášek. Vybrané uchazečky, vybraní uchazeči postoupí do druhého kola k ústnímu pohovoru (osobně či online) 17. července 2026.

INZERÁT KE STAŽENÍ

Digitální pozůstalost, zahrnující profily na sociálních sítích, e-maily či virtuální majetek, představuje narůstající právní i etický problém. Jak upozorňuje autor knihy Posmrtný život dat Carl Öhman, digitální data se na rozdíl od biologických těl nerozkládají, což z nich činí trvalý, avšak právně i eticky obtížně uchopitelný odkaz.

Etickými otázkami spojenými s digitálním světem se zabývá i Kateřina Marková z Centra pro enviromentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Upozorňuje zejména na problematičnost obchodování s „digitálními ostatky“ a tvorbu AI avatarů zesnulých, což podle ní vyvolává otázky o integritě osobnosti a etice truchlení.

Podrobně se o tématu dočtete ve Víkendu Hospodářských novin.

Příští rok si připomeneme 50. výročí založení Charty 77 a úmrtí jejího mluvčího Jana Patočky. Při této příležitosti se uskuteční také řada vzpomínkových a odborných akcí. Týdeník Respekt přinesl rozhovor s filosofem Ivanem Chvatíkem z Archivu Jana Patočky, který se o Patočkův odkaz dlouhodobě stará. Chvatík v rozhovoru zdůrazňuje, že poselství Charty o osobní odpovědnosti za stav společnosti a důležitosti občanských svobod zůstává aktuální i v současné době.

Aktivity, plánované v souvislosti s výročím, by se měly zaměřit nejen na historii, ale především na formulaci vizí pro budoucnost a řešení současných společenských výzev, včetně otázky role evropského státu v globalizovaném světě. Ivan Chvatík připomíná, že Charta 77 sice formálně deklarovala nepolitičnost, fakticky však představovala zásadní opoziční aktivitu, jejíž účastníci po sametové revoluci výrazně ovlivnili utváření nového státu.

Odkaz na článek

Co nám mýty říkají o dějinách a jak se k nim vztahují současní historici. Na to se zaměřila právě vycházející speciální epizoda podcastu Akademie věd. Středověkem, jak jej možná neznáte, vás v šesti kapitolách provedou tři medievalisté: Christopher Bellitto z Kean University v New Jersey v USA, Martin Nodl a Kajetán Holeček z Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd & Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dozvíte se o legendě, která tvrdí, jak musel nově zvolený papež procházet zkouškou svého mužství, zjistíte, jakými mýty je zatíženo soužití Židů a křesťanů a určitě si poopravíte zažitá klišé o temném středověku...

Hudbu z alba Angelicá Belta od Rožmberské kapely zaměřující se na interpretaci středověké a renesanční hudby na dobové nástroje poskytlo hudební vydavatelství Arta. Srdečně děkujeme.

Režie, střih a průvodní slovo: Jitka Kostelníková / Voice over: Justin Svoboda / Sound design, zvuková postprodukce a mastering: Ladislav Železný /

Epizoda vznikla v obsahové i finanční spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR a s podporou Strategie AV21.

Třetí ročník mezinárodní interdisciplinární konference Klimatická krize a otázka spravedlnosti (22.–23. října 2026) uvítá odbornice a odborníky zabývající se ve své práci otázkami klimatické krize a spravedlivé transformace, adaptačními opatřeními a politikami, postavením a podmínkami klimatických aktivistů, dopady klimatických změn na společnost či jejich teoretickou reflexí ve společenských a humanitních vědách. Uzávěrka přihlášek je 31. července 2026. 

Mezinárodní konference vytváří prostor pro mezioborové setkání nad zásadní výzvou současnosti, kterou jsou mnohovrstevnaté dopady klimatické krize v podmínkách současné polykrize. Ta zahrnuje mimo jiné probíhající geopolitické konflikty, energetickou transformaci, proměny globálních nerovností i narůstající environmentální zátěž. Nejširším cílem konference je podpořit kritickou reflexi klimatické krize jako komplexního fenoménu, který zásadně proměňuje vztahy mezi společností, ekonomikou, politikou a životním prostředím. Zvláštní pozornost bude věnována otázkám klimatické spravedlnosti v kontextu současných krizí, včetně napětí mezi klimatickou politikou a sociálními dopady transformace, konfliktů kolem její distribuce a vzestupu politických reakcí, jako je populismus či odpor vůči environmentálním opatřením.

Přivítáme příspěvky zejména v těchto tematických oblastech:

• Klimatická spravedlnost v podmínkách polykrize: propojení klimatické krize s válkou, energetickou transformací, migrací, bezpečností a proměnami azylových režimů;
• Konflikty a politická dynamika transformace: sociální a regionální dopady transformace, napětí mezi klimatickou a sociální politikou, backlash, populismus a politizace klimatických opatření;
• Politická ekonomie a globální nerovnosti: financování transformace (dluh, reparace, destrukce), globální asymetrie, proměny dodavatelských řetězců, otázky soběstačnosti, resilience a bezpečnosti;
• Moc, governance a prostor: klimatická krize v nedemokratických režimech, participace a její limity, vlastnictví půdy, územní plánování;
• Afektivní, kulturní a imaginativní dimenze klimatické krize: klimatická úzkost, žal a únava, znečištění a toxicita, stejně jako představy o budoucnosti (imagined futures) v kontextu klimatické krize.

Formulář k přihlášení

Přihlášky a další informace

Největší populárně naučná akce v České republice se uskuteční již podesáté ve dnech 4.–6. června na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Kromě stovek interaktivních expozic nabídne desítky přednášek a diskusí zaměřených na aktuální vědecká témata. Potkáte nás na stánku i v rámci doprovodného programu. Nabídneme pohled výzkumníků na schopnost společnosti čelit krizím různé povahy a na možnosti pěstování společenské odolnosti. Objevíme se v dokumentárním filmu Cena za snadnost o výhodách a rizicích umělé inteligence a přispějeme hned k několika debatám o dezinformacích, svobodě slova a nenávistných projevech. Nastudujte program a přijďte.

Expozici Filosofického ústavu Akademie věd ČR nazvanou Jak žít dobře i v neideálním světě najdete na stánku č. 9 v hale č. 2.

Svět je občas chaos, pravidla se mění za pochodu a univerzální hack neexistuje. Jak v takovém světě obstát jako jednotlivci i jako společnost? Přijďte objevovat, co je společenská odolnost a proč nevzniká jen v institucích, ale hlavně mezi lidmi. Jak společně zvládat nejistotu, hledat nové cesty a učit se fungovat i v situacích, které nemají snadné řešení…

Naši lidé na veletrhu - doprovodný program

4. 6. 2026, 12:00 | Keplerův sál | Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. a další hosté: Továrna na lži: Jak přežít v době dezinformací

6. 6. 2026, 14:30 | Science point | Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. a další hosté: Právo na nenávist? Hate speech a svoboda slova z hlediska filosofie

6. 6. 2026, 16:00 | Keplerův sál | Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. a další hosté: Co nás ovládá? O těle, hlavě a demokracii

6. 6.  2026, 16:00 | Science point | dokumentární film s debatou Cena za snadnost

Kompletní program veletrhu

Filosofický ústav Akademie věd ČR dlouhodobě podporuje internacionalizaci pracovního prostředí a rozvoj mezinárodní spolupráce. Nově proto zřizuje Welcome Office, jejíž součástí je také individuální "buddy" podpora. Cílem této agendy je usnadnit zahraničním zaměstnancům, zaměstnankyním a hostům příchod do České republiky, zorientovat se v novém prostředí a začlenit se do pracovního života ústavu.

Welcome Office poskytuje praktickou, organizační a informační podporu v průběhu nástupu i dalšího působení zahraničních pracovníků a pracovnic ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Agenda je součástí personální a náborové podpory ústavu.

Hlavní oblasti podpory

Welcome Office pomáhá zahraničním kolegům a kolegyním zejména s:

• orientací v interních procesech FLÚ AV ČR,
• administrativními a praktickými záležitostmi spojenými s příchodem a pobytem,
• orientací v každodenním životě v Praze a České republice,
• hledáním ubytování a komunikací s realitními kancelářemi,
• založením bankovního účtu,
• komunikací s úřady a dalšími institucemi,
• získáním základních informací o zdravotním pojištění, dopravě a běžném fungování v České republice,
• začleněním do pracovního kolektivu a akademického prostředí.

Informační podpora pro zahraniční pracovníky a hosty

V rámci aktivit Welcome Office vznikají a jsou průběžně aktualizovány informační a adaptační materiály určené zahraničním zaměstnancům, zaměstnankyním a hostům. Obsahují praktické informace o zaměstnání, pobytu v České republice, interních procesech Filosofického ústavu AV ČR i každodenním životě v Praze.

Podpora je poskytována v českém i anglickém jazyce. Filosofický ústav AV ČR při jejím zajišťování spolupracuje také s relevantními externími institucemi, například se sítí EURAXESS nebo s Ministerstvem vnitra České republiky.

Kontakt

Mgr. Hana Bulejová
Specialistka pro cizince / Buddy
Kancelář 115/a
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tel.: +420 221 183 213

Financování projektu

Vznik a provoz Welcome Office je podpořen z dotace Operačního programu Jan Amos Komenský Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, reg. č. CZ.02.01.01/00/23_026/0011441.

Fenomén extrémní sociální izolace v Japonsku označovaný jako hikikomori v období po pandemii významně vzrostl. Jako kulturně nepodmíněný symptom společnosti i se všemi jeho důsledky jej zkoumá česko-japonský tým badatelů. Jejich mezikulturní výzkum vychází z poznatků vývojové psychologie a k pochopení dopadu sociálního odtržení na duševní zdraví navrhuje fenomenologický přístup ovlivněný autory jako Husserl, Heidegger, Patočka, Bin Kimura a další. Základní příčiny a podmínky, které přispívají ke zvýšenému výskytu těchto psychických potíží, včetně navrhované terapeutické metody, představují v další epizodě podcastu Jilská Filosofická Petr Kouba a Martin Nitsche z Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Moderuje Vojtěch Pelc.

Celá série

Filosofický ústav Akademie věd ČR vypisuje výběrové řízení na pozici postdoktorandského výzkumného pracovníka/pracovnice v rámci mezinárodního projektu ACADEMIA financovaného Evropskou radou pro výzkum (ERC). Pozice předpokládá dosažené Ph.D. vzdělání v relevantních oborech jako medievistika, historie, pomocné vědy historické, klasická filologie nebo filosofie. Vyžaduje se zkušenost s analýzou pozdně středověkých rukopisů, výborná praktická znalost středověké latiny a znalost angličtiny alespoň na úrovni B2+. Motivační dopis, životopis a publikační ukázku mohou zájemci a zájemkyně zaslat e-mailem do 7. června 2026 na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Podrobné informace