Aktuality a články

Mohou autonomní roboti rozhodovat o tom, kdo bude žít a kdo zemře? A kdo ponese odpovědnost, pokud umělá inteligence udělá chybu? Hostem další epizody podcastu Zelený drát je filosof a expert na etiku technologií David Černý z Akademie věd České republiky - Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky.

V rozhovoru se věnuje nejdůležitějším etickým otázkám spojeným s vojenskou umělou inteligencí, smrtícími autonomními zbraněmi a budoucností válčení. Může být AI „humánnější“ než lidští vojáci? A může pomoci snížit počet civilních obětí ve válečných konfliktech?

Podcast Zelený drát zkoumá etické dopady moderních technologií i etiku našeho vztahu k životnímu prostředí. Zabývá se širokým spektrem témat jako jsou například limity biotechnologií, využití robotů v sociálních službách a vojenství či otázky soužití s jinými druhy.

Podcast připravuje Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE - P) při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR.

Foto: Lance Cpl. Justin J. Marty, public domain

V nové epizodě Vláken nazvané Ženská malba je řeč především o jazyce, hodnocení, o praktikách a zavedených postupech na uměleckých katedrách v devadesátých a nultých letech, o uměleckém kánonu, ale také o feminismu. Uslyšíte nejen o stereotypech ve světě umění, ale také o cestách, kterými se je daří měnit. Pozvání tentokrát přijaly malířka a autorka vycházející publikace Jazyk nerovnosti Martina Drozd Smutná a šéfredaktorka Artalku a odborná asistentka na FAMU Anežka Bartlová. Moderuje Magdalena Trusinová.

"Lidé, kteří vzdorují, kteří neustále znovu a znovu za něco bojují, to je situace, se kterou se v řecké mytologii setkáváme znovu a znovu. A oni bojují jednak s nějakými netvory, jednak s běsy uvnitř sebe samých. A mýtus stejně tak jako kdysi dávno Řekům nám pomáhá se s tím nějak vyrovnat," říká profesor Jan Bažant.

Řecké mýty spoluvytvářely západní kulturu a dodnes ovlivňují náš způsob myšlení. Bájní hrdinové a hrdinky nás nepřestávají fascinovat. Nabízejí následováníhodné vzory i odstrašující příklady, úvahy o smyslu života, záhady, dobrodružství, intriky, erotiku i humor. O tom, z jakých zdrojů známé mýty vycházejí, jak se odrážejí v umění a jaký výklad světa reprezentují, si v nové epizodě podcastu Jilská Filosofická povídá Vojtěch Pelc s profesorem Janem Bažantem, autorem dvousvazkového vydání knihy "Řecké mýty. O bozích a lidech."

Pro nově vypsanou pozici v Oddělení současné kontinentální filosofie hledáme motivovaného absolventa/absolventku doktorského studia ve filosofii nebo příbuzném oboru, se zájmem o další akademický rozvoj v některé z oblastí současné kontinentální filosofie. Pozice je vypisována na dva roky s limitovanou možností krátkodobého prodloužení. Hlavní náplní je příprava navazujícího juniorského výzkumného projektu financovaného z externích zdrojů. Přihlášky je možné zasílat elektronicky do 8. července 2026.

Podrobnosti

Filosofický ústav Akademie věd ČR vypisuje výběrové řízení na pozici postdoktorandské výzkumné pracovnice/pracovníka v Oddělení současné kontinentální filosofie.

Koho hledáme

• Absolventku/absolventa doktorského studia ve filosofii nebo příbuzném oboru.
• Zájemkyni/zájemce o další akademický rozvoj v některé z oblastí současné kontinentální filosofie se zaměřením nikoli na historicko-komparativní výzkum, ale na systematické bádání s důrazem na originální myšlení.
• Samostatnou a motivovanou badatelku/badatele s chutí rozvíjet vlastní výzkumné téma.
• Uchazečku/uchazeče s výbornou znalostí odborné literatury a dobrou znalostí angličtiny.

Co vás čeká

• Postdoktorská pozice je vypisována na určitou dobu dvou let (s limitovanou možností krátkodobého prodloužení) a její hlavní náplní je příprava navazujícího juniorského výzkumného projektu financovaného z externích zdrojů (projekty Horizon včetně ERC, GAČR Junior Star a další, excelentní interní projekty AC ČR apod.).
• Součástí práce je příprava dvou časopiseckých studií k publikaci a aktivní účast na konferencích.
• Aktivní zapojení do výzkumného života oddělení.
• Účast na odborných seminářích, konferencích a publikačních aktivitách oddělení.

Nabízíme

• Možnost rozvíjet vlastní výzkumný projekt v rámci renomovaného výzkumného pracoviště.
• Odborné vedení a podporu zkušených kolegyň a kolegů.
• Podporu projektového oddělení při přípravě excelentního juniorského projektu.
• Přístup k rozsáhlým odborným zdrojům a mezinárodním sítím spolupráce.
• Flexibilní pracovní režim odpovídající charakteru výzkumné práce.
• Výše úvazku: 1,0
• Plat: 37 200,-/měsíc.

Předpokládaný nástup: 1. září 2026 (případně dle dohody).

Součástí přihlášky je strukturovaný životopis, kopie dokladu o získání Ph.D., motivační dopis o rozsahu 1 strany a stručný návrh výzkumného záměru, který by měl být rozpracován do budoucí žádosti o juniorský projekt (včetně plánu dvou publikací), v rozsahu 1–2 stran.

Přihlášky zasílejte elektronicky na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 8. července 2026. Na stejné adrese se lze informovat v případě nejasností.

Výběrové řízení proběhne dvoukolově. V prvním kole posouzením přihlášek. Vybrané uchazečky, vybraní uchazeči postoupí do druhého kola k ústnímu pohovoru (osobně či online) 17. července 2026.

INZERÁT KE STAŽENÍ

Digitální pozůstalost, zahrnující profily na sociálních sítích, e-maily či virtuální majetek, představuje narůstající právní i etický problém. Jak upozorňuje autor knihy Posmrtný život dat Carl Öhman, digitální data se na rozdíl od biologických těl nerozkládají, což z nich činí trvalý, avšak právně i eticky obtížně uchopitelný odkaz.

Etickými otázkami spojenými s digitálním světem se zabývá i Kateřina Marková z Centra pro enviromentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Upozorňuje zejména na problematičnost obchodování s „digitálními ostatky“ a tvorbu AI avatarů zesnulých, což podle ní vyvolává otázky o integritě osobnosti a etice truchlení.

Podrobně se o tématu dočtete ve Víkendu Hospodářských novin.

Příští rok si připomeneme 50. výročí založení Charty 77 a úmrtí jejího mluvčího Jana Patočky. Při této příležitosti se uskuteční také řada vzpomínkových a odborných akcí. Týdeník Respekt přinesl rozhovor s filosofem Ivanem Chvatíkem z Archivu Jana Patočky, který se o Patočkův odkaz dlouhodobě stará. Chvatík v rozhovoru zdůrazňuje, že poselství Charty o osobní odpovědnosti za stav společnosti a důležitosti občanských svobod zůstává aktuální i v současné době.

Aktivity, plánované v souvislosti s výročím, by se měly zaměřit nejen na historii, ale především na formulaci vizí pro budoucnost a řešení současných společenských výzev, včetně otázky role evropského státu v globalizovaném světě. Ivan Chvatík připomíná, že Charta 77 sice formálně deklarovala nepolitičnost, fakticky však představovala zásadní opoziční aktivitu, jejíž účastníci po sametové revoluci výrazně ovlivnili utváření nového státu.

Odkaz na článek

Co nám mýty říkají o dějinách a jak se k nim vztahují současní historici. Na to se zaměřila právě vycházející speciální epizoda podcastu Akademie věd. Středověkem, jak jej možná neznáte, vás v šesti kapitolách provedou tři medievalisté: Christopher Bellitto z Kean University v New Jersey v USA, Martin Nodl a Kajetán Holeček z Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd & Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dozvíte se o legendě, která tvrdí, jak musel nově zvolený papež procházet zkouškou svého mužství, zjistíte, jakými mýty je zatíženo soužití Židů a křesťanů a určitě si poopravíte zažitá klišé o temném středověku...

Hudbu z alba Angelicá Belta od Rožmberské kapely zaměřující se na interpretaci středověké a renesanční hudby na dobové nástroje poskytlo hudební vydavatelství Arta. Srdečně děkujeme.

Režie, střih a průvodní slovo: Jitka Kostelníková / Voice over: Justin Svoboda / Sound design, zvuková postprodukce a mastering: Ladislav Železný /

Epizoda vznikla v obsahové i finanční spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR a s podporou Strategie AV21.

Třetí ročník mezinárodní interdisciplinární konference Klimatická krize a otázka spravedlnosti (22.–23. října 2026) uvítá odbornice a odborníky zabývající se ve své práci otázkami klimatické krize a spravedlivé transformace, adaptačními opatřeními a politikami, postavením a podmínkami klimatických aktivistů, dopady klimatických změn na společnost či jejich teoretickou reflexí ve společenských a humanitních vědách. Uzávěrka přihlášek je 31. července 2026. 

Mezinárodní konference vytváří prostor pro mezioborové setkání nad zásadní výzvou současnosti, kterou jsou mnohovrstevnaté dopady klimatické krize v podmínkách současné polykrize. Ta zahrnuje mimo jiné probíhající geopolitické konflikty, energetickou transformaci, proměny globálních nerovností i narůstající environmentální zátěž. Nejširším cílem konference je podpořit kritickou reflexi klimatické krize jako komplexního fenoménu, který zásadně proměňuje vztahy mezi společností, ekonomikou, politikou a životním prostředím. Zvláštní pozornost bude věnována otázkám klimatické spravedlnosti v kontextu současných krizí, včetně napětí mezi klimatickou politikou a sociálními dopady transformace, konfliktů kolem její distribuce a vzestupu politických reakcí, jako je populismus či odpor vůči environmentálním opatřením.

Přivítáme příspěvky zejména v těchto tematických oblastech:

• Klimatická spravedlnost v podmínkách polykrize: propojení klimatické krize s válkou, energetickou transformací, migrací, bezpečností a proměnami azylových režimů;
• Konflikty a politická dynamika transformace: sociální a regionální dopady transformace, napětí mezi klimatickou a sociální politikou, backlash, populismus a politizace klimatických opatření;
• Politická ekonomie a globální nerovnosti: financování transformace (dluh, reparace, destrukce), globální asymetrie, proměny dodavatelských řetězců, otázky soběstačnosti, resilience a bezpečnosti;
• Moc, governance a prostor: klimatická krize v nedemokratických režimech, participace a její limity, vlastnictví půdy, územní plánování;
• Afektivní, kulturní a imaginativní dimenze klimatické krize: klimatická úzkost, žal a únava, znečištění a toxicita, stejně jako představy o budoucnosti (imagined futures) v kontextu klimatické krize.

Formulář k přihlášení

Přihlášky a další informace

Největší populárně naučná akce v České republice se uskuteční již podesáté ve dnech 4.–6. června na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Kromě stovek interaktivních expozic nabídne desítky přednášek a diskusí zaměřených na aktuální vědecká témata. Potkáte nás na stánku i v rámci doprovodného programu. Nabídneme pohled výzkumníků na schopnost společnosti čelit krizím různé povahy a na možnosti pěstování společenské odolnosti. Objevíme se v dokumentárním filmu Cena za snadnost o výhodách a rizicích umělé inteligence a přispějeme hned k několika debatám o dezinformacích, svobodě slova a nenávistných projevech. Nastudujte program a přijďte.

Expozici Filosofického ústavu Akademie věd ČR nazvanou Jak žít dobře i v neideálním světě najdete na stánku č. 9 v hale č. 2.

Svět je občas chaos, pravidla se mění za pochodu a univerzální hack neexistuje. Jak v takovém světě obstát jako jednotlivci i jako společnost? Přijďte objevovat, co je společenská odolnost a proč nevzniká jen v institucích, ale hlavně mezi lidmi. Jak společně zvládat nejistotu, hledat nové cesty a učit se fungovat i v situacích, které nemají snadné řešení…

Naši lidé na veletrhu - doprovodný program

4. 6. 2026, 12:00 | Keplerův sál | Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. a další hosté: Továrna na lži: Jak přežít v době dezinformací

6. 6. 2026, 14:30 | Science point | Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. a další hosté: Právo na nenávist? Hate speech a svoboda slova z hlediska filosofie

6. 6. 2026, 16:00 | Keplerův sál | Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. a další hosté: Co nás ovládá? O těle, hlavě a demokracii

6. 6.  2026, 16:00 | Science point | dokumentární film s debatou Cena za snadnost

Kompletní program veletrhu