Aktuality a články

Filosofický ústav Akademie věd ČR vypisuje výběrové řízení na pozici postdoktorandského výzkumného pracovníka/pracovnice v rámci mezinárodního projektu ACADEMIA financovaného Evropskou radou pro výzkum (ERC). Pozice předpokládá dosažené Ph.D. vzdělání v relevantních oborech jako medievistika, historie, pomocné vědy historické, klasická filologie nebo filosofie. Vyžaduje se zkušenost s analýzou pozdně středověkých rukopisů, výborná praktická znalost středověké latiny a znalost angličtiny alespoň na úrovni B2+. Motivační dopis, životopis a publikační ukázku mohou zájemci a zájemkyně zaslat e-mailem do 7. června 2026 na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Podrobné informace

Jsou filosofické otázky, které lidstvo provázejí odedávna a stále zůstávají. Jak se pohled na ně mění s nástupem velkých jazykových modelů, které generují nové texty známých filosofů, bourají poznatky o podmínkách jazykových znalostí a vyvolávají existenciální obavy o osud lidství? Tomuto tématu se věnovala dnešní přednáška Juraje Hvoreckého z Center for Environmental and Technology Ethics - Prague při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR pro středoškolské studenty a studentky. Ti akademické pracoviště navštívili v rámci „univerzitní stáže“ iniciované Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Český venkov se často potýká s půdní erozí či suchem. Ukazuje se, že pro řešení těchto krizí jsou často důležitější neformální vztahy a místní znalost než oficiální strategické plány. Jak se na lokální úrovni propojuje ochrana přírody, sociální stabilita a historická paměť naší krajiny? A jakou roli v boji s klimakrizí hrají starostové a starostky malých obcí? Odpovědi z výzkumu i praxe nabízejí v nové epizodě podcastu Vlákna urbánní socioložka z Filosofického a Sociologického ústavu Akademie věd ČR Terezie Lokšová a projektová manažerka v oblasti rozvoje venkova Marta Martinová. 

Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21. Moderuje Magdaléna Trusinová.

Cestě proslulého obuvníka Tomáše Bati od začátků podnikání přes hospodářskou krizi, světovou válku až po vnímání jeho významu v současnosti se věnoval pořad Historie.cs České televize. O Baťových paradoxech a budování firemního étosu v kontextu etablování konzumní společnosti hovořili historik Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd ČR spolu s Martinem Jemelkou (CEVRO Univerzita, Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Gabrielou Končitíkovou z Nadace Tomáše Bati.

Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha 2026 letos probíhá od 14. do 17. května ve všech nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonech a v pavilonu na Bruselské cestě. Kromě zástupců Nakladatelství Filosofia a edičního oddělení Oikoymenh, kteří se na vás těší na stánku, můžete navštívit také několik zajímavých diskusních setkání, u nichž nebudeme chybět.

Nakladatelství Filosofia tradičně nabídne jak oblíbené bestsellery, tak úplné novinky. Jsou mezi nimi tituly jako Příroda a postoje k ní Davida Rozena, Reckwitzova Společnost singularit či Afrodíté včera a dnes Jana Bažanta, Romana Prahla a Aleny Sarkissian (eds.). Všechny knihy nabízíme s veletržní slevou 25 %. K dispozici budou i starší publikace zdarma k rozebrání.

Digitální ostatky

Naši lidé budou i mezi hosty doprovodných diskusních setkání. Ve čtvrtek 15. května ve 13 hodin proběhne v Sále Karla Čapka debata nad knihou Carla Öhmana Posmrtný život dat. Pozvání přijala také Kateřina Marková z CETEP při FLÚ. Řeč bude o digitálních ostatcích, které po nás zůstávají online, i o tom, co znamená, když technologie narušují hranici mezi životem a smrtí. Spolu s ní budou hosty také Tomáš Dvořák (FAMU) a Jitka Paterová (Eterny). Moderuje Josef Šlerka.

Válka ševců

V neděli 17. května od 10 hodin přijdou do Sálu Jaroslava Seiferta diskutovat s Martinem Nodlem autoři knihy Válka ševců: Martin Jemelka, Ondřej Ševeček, Svatopluk Herc a Vojtěch Kessler. Tématem bude výroba, distribuce i symbolika obuvi během první světové války, dopady industrializace a válečných zakázek i to, jak každodenní předměty formují historii.

Expertní pohled na to, co je při komunikaci v občanské společnosti důležité, nabídli v rámci diskuse pořádané Českou učenou společností odborníci napříč obory od filosofie po informatiku. Diskuse se zúčastnil také Tomáš Koblížek, který hovořil o nenávistných projevech z hlediska vědy a filosofie jazyka. Typ projevů operujících se strachem označil za ohrožující pro demokratickou společnost. Různé aspekty komunikace v občanské společnosti spolu s ním nastínili také psychiatr Jiří Horáček, novinář a teoretik komunikace Václav Moravec, aktivista Mikuláš Minář nebo informatik Michal Pěchouček.

Diskusi si můžete pustit ze záznamu.

Diskuse se uskutečnila 11. května 2026 ve Vlasteneckém sále Karolina v rámci XXXII. valného shromáždění Učené společnosti České republiky. Zúčastnil se jí také prezident Petr Pavel, který v úvodu krátce vystoupil.

Učená společnost České republiky sdružuje významné vědce působící na českém území. Jejím hlavním cílem je podpora svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků.

Jak se proměňují města a regiony poté, co průmysl ustoupí nebo se zásadně promění? Jaké důsledky přináší deindustrializace a postsocialistická transformace pro ekonomiku, společnost i každodenní život? A jak tyto procesy formovaly Evropu v minulosti i dnes? Těmto otázkám se bude věnovat mezinárodní konference After Industry: Cities and Regions in Transformation, která se uskuteční 14.–15. května 2026 v Praze.

Konference otevírá jedno z klíčových témat současnosti: jak se mění města a regiony v době, kdy průmysl ustupuje, transformuje se nebo nabývá nových podob – a jak tyto procesy v minulosti formovaly a nadále formují evropské společnosti. Setkání nabídne interdisciplinární pohled na proměny měst a regionů ve střední a východní Evropě i v širším globálním kontextu – od historických souvislostí přes sociální dopady až po současné strategie adaptace a rozvoje. Ukáže, jak ztráta průmyslu ovlivňuje každodenní život, identitu komunit, vztah lidí k místu, ale i politické postoje. Zdůrazní především dlouhodobé perspektivy těchto procesů a jejich proměnlivé podoby v čase.

„V Praze se sejdou odborníci z celé střední a východní Evropy a podařilo se nám do programu získat i výrazné mezinárodní osobnosti z této oblasti výzkumu,“ uvádí jeden z organizátorů konference Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd ČR.

Mezi hlavní řečníky patří Steven High (Concordia University, Montréal), přední světový odborník na výzkum deindustrializace, dále Kerstin Brückweh (Leibniz-Institut für Raumbezogene Sozialforschung, IRS) a Rebecca Madgin (University of Glasgow). Ve svých vystoupeních nabídnou pohled na proměny industriálních a postindustriálních společností v různých kontextech, založený na dlouhodobém výzkumu.

Veřejná debata o hledání nových cest
Součástí programu bude také veřejně přístupná panelová debata After Industry: Rethinking Local Economies, Memory, and Industrial Identity, která se uskuteční 14. května 2026 od 19:00 v Kampusu Hybernská (Cirkulární hub, Praha 1). Otevře otázky úpadku i obnovy průmyslových měst, proměn lokálních ekonomik, identity, ale i sociálních nerovností a hledání nových cest rozvoje v různých částech světa. Mezinárodní perspektivu propojí s hlubší znalostí středoevropského a východoevropského kontextu. Debatu povede ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová.

Z vybraných příspěvků vznikne kolektivní odborná publikace v angličtině pro mezinárodní publikum, která nabídne hlubší porozumění dynamice deindustrializace v historické i současné perspektivě.

Konference se koná díky podpoře Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzkumného projektu Urbanita: nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě (CZ.02.01.01/00/23_025/0008735) a ve spolupráci Filosofického ústavu AV ČR, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Ze zahraničních partnerů se na organizaci podílí také Leibniz-Institut für Raumbezogene Sozialforschung (IRS). Doprovodný program se uskuteční s podporou programu Strategie AV21 „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“ Akademie věd ČR.

Tisková zpráva ke stažení

Odborný kontakt:
doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D.
Akademie věd ČR, Filosofický ústav
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.  
+420 737 135 950

Kontakt pro média
Jana Říhová
Akademie věd ČR, Filosofický ústav
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 725 761 147

Chytré technologie nám mají ulehčit život v domácnosti. Ale děje se to opravdu? A platí to pro všechny stejně? Co znamená „digitální údržba domácnosti“ a proč chytré spotřebiče často ve výsledku čas nešetří, vysvětluje v nové epizodě podcastu Zelený drát socioložka Nina Fárová. Dozvíte se, jak se liší přístup mužů a žen k technologiím, nakolik je chytrá domácnost opravdu chytrá, a kdo z ní nejvíc profituje. Podcast připravuje Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P).

Nová epizoda podcastu Vláknapodcastu Vlákna s názvem „Jak žít pospolu“ nabízí vhled do souvislostí mezi ekologií, dekolonizací a queer teorií. Rozhovor významné francouzské aktivistky a esejistky Fatimy Ouassak s výzkumnicí a literární vědkyní Christinou Konou představuje koncept „pirátské ekologie“ a přiblížuje pojem „queer eko-kosmopolitismus“ i roli literatury při utváření globálního vědomí. Obě mluvčí se dotýkají také témat, jako je vztah ke zvířatům, principy dehumanizace, potřeba návratu k zemi na betonových předměstích a vztah akademické sféry s aktivismem. Epizoda přináší inspiraci, jak lze skrze solidaritu a nové analytické rámce usilovat o spravedlivější svět pro všechny. Poslechněte si debatu, která propojuje teorii s každodenním bojem za lidskou důstojnost.

Podcast Vlákna vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.