Aktuality a články

Největší populárně naučná akce v České republice se uskuteční již podesáté ve dnech 4.–6. června na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Kromě stovek interaktivních expozic nabídne desítky přednášek a diskusí zaměřených na aktuální vědecká témata. Potkáte nás na stánku i v rámci doprovodného programu. Nabídneme pohled výzkumníků na schopnost společnosti čelit krizím různé povahy a na možnosti pěstování společenské odolnosti. Objevíme se v dokumentárním filmu Cena za snadnost o výhodách a rizicích umělé inteligence a přispějeme hned k několika debatám o dezinformacích, svobodě slova a nenávistných projevech. Nastudujte program a přijďte.

Expozici Filosofického ústavu Akademie věd ČR nazvanou Jak žít dobře i v neideálním světě najdete na stánku č. 9 v hale č. 2.

Svět je občas chaos, pravidla se mění za pochodu a univerzální hack neexistuje. Jak v takovém světě obstát jako jednotlivci i jako společnost? Přijďte objevovat, co je společenská odolnost a proč nevzniká jen v institucích, ale hlavně mezi lidmi. Jak společně zvládat nejistotu, hledat nové cesty a učit se fungovat i v situacích, které nemají snadné řešení…

Naši lidé na veletrhu - doprovodný program

4. 6. 2026, 12:00 | Keplerův sál | Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. a další hosté: Továrna na lži: Jak přežít v době dezinformací

6. 6. 2026, 14:30 | Science point | Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. a další hosté: Právo na nenávist? Hate speech a svoboda slova z hlediska filosofie

6. 6. 2026, 16:00 | Keplerův sál | Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. a další hosté: Co nás ovládá? O těle, hlavě a demokracii

6. 6.  2026, 16:00 | Science point | dokumentární film s debatou Cena za snadnost

Kompletní program veletrhu

Co nám mýty říkají o dějinách a jak se k nim vztahují současní historici. Na to se zaměřila právě vycházející speciální epizoda podcastu Akademie věd. Středověkem, jak jej možná neznáte, vás v šesti kapitolách provedou tři medievalisté: Christopher Bellitto z Kean University v New Jersey v USA, Martin Nodl a Kajetán Holeček z Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd & Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dozvíte se o legendě, která tvrdí, jak musel nově zvolený papež procházet zkouškou svého mužství, zjistíte, jakými mýty je zatíženo soužití Židů a křesťanů a určitě si poopravíte zažitá klišé o temném středověku...

Hudbu z alba Angelicá Belta od Rožmberské kapely zaměřující se na interpretaci středověké a renesanční hudby na dobové nástroje poskytlo hudební vydavatelství Arta. Srdečně děkujeme.

Režie, střih a průvodní slovo: Jitka Kostelníková / Voice over: Justin Svoboda / Sound design, zvuková postprodukce a mastering: Ladislav Železný /

Epizoda vznikla v obsahové i finanční spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR a s podporou Strategie AV21.

Třetí ročník mezinárodní interdisciplinární konference Klimatická krize a otázka spravedlnosti (22.–23. října 2026) uvítá odbornice a odborníky zabývající se ve své práci otázkami klimatické krize a spravedlivé transformace, adaptačními opatřeními a politikami, postavením a podmínkami klimatických aktivistů, dopady klimatických změn na společnost či jejich teoretickou reflexí ve společenských a humanitních vědách. Uzávěrka přihlášek je 31. července 2026. 

Mezinárodní konference vytváří prostor pro mezioborové setkání nad zásadní výzvou současnosti, kterou jsou mnohovrstevnaté dopady klimatické krize v podmínkách současné polykrize. Ta zahrnuje mimo jiné probíhající geopolitické konflikty, energetickou transformaci, proměny globálních nerovností i narůstající environmentální zátěž. Nejširším cílem konference je podpořit kritickou reflexi klimatické krize jako komplexního fenoménu, který zásadně proměňuje vztahy mezi společností, ekonomikou, politikou a životním prostředím. Zvláštní pozornost bude věnována otázkám klimatické spravedlnosti v kontextu současných krizí, včetně napětí mezi klimatickou politikou a sociálními dopady transformace, konfliktů kolem její distribuce a vzestupu politických reakcí, jako je populismus či odpor vůči environmentálním opatřením.

Přivítáme příspěvky zejména v těchto tematických oblastech:

• Klimatická spravedlnost v podmínkách polykrize: propojení klimatické krize s válkou, energetickou transformací, migrací, bezpečností a proměnami azylových režimů;
• Konflikty a politická dynamika transformace: sociální a regionální dopady transformace, napětí mezi klimatickou a sociální politikou, backlash, populismus a politizace klimatických opatření;
• Politická ekonomie a globální nerovnosti: financování transformace (dluh, reparace, destrukce), globální asymetrie, proměny dodavatelských řetězců, otázky soběstačnosti, resilience a bezpečnosti;
• Moc, governance a prostor: klimatická krize v nedemokratických režimech, participace a její limity, vlastnictví půdy, územní plánování;
• Afektivní, kulturní a imaginativní dimenze klimatické krize: klimatická úzkost, žal a únava, znečištění a toxicita, stejně jako představy o budoucnosti (imagined futures) v kontextu klimatické krize.

Formulář k přihlášení

Přihlášky a další informace

Filosofický ústav Akademie věd ČR dlouhodobě podporuje internacionalizaci pracovního prostředí a rozvoj mezinárodní spolupráce. Nově proto zřizuje Welcome Office, jejíž součástí je také individuální "buddy" podpora. Cílem této agendy je usnadnit zahraničním zaměstnancům, zaměstnankyním a hostům příchod do České republiky, zorientovat se v novém prostředí a začlenit se do pracovního života ústavu.

Welcome Office poskytuje praktickou, organizační a informační podporu v průběhu nástupu i dalšího působení zahraničních pracovníků a pracovnic ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Agenda je součástí personální a náborové podpory ústavu.

Hlavní oblasti podpory

Welcome Office pomáhá zahraničním kolegům a kolegyním zejména s:

• orientací v interních procesech FLÚ AV ČR,
• administrativními a praktickými záležitostmi spojenými s příchodem a pobytem,
• orientací v každodenním životě v Praze a České republice,
• hledáním ubytování a komunikací s realitními kancelářemi,
• založením bankovního účtu,
• komunikací s úřady a dalšími institucemi,
• získáním základních informací o zdravotním pojištění, dopravě a běžném fungování v České republice,
• začleněním do pracovního kolektivu a akademického prostředí.

Informační podpora pro zahraniční pracovníky a hosty

V rámci aktivit Welcome Office vznikají a jsou průběžně aktualizovány informační a adaptační materiály určené zahraničním zaměstnancům, zaměstnankyním a hostům. Obsahují praktické informace o zaměstnání, pobytu v České republice, interních procesech Filosofického ústavu AV ČR i každodenním životě v Praze.

Podpora je poskytována v českém i anglickém jazyce. Filosofický ústav AV ČR při jejím zajišťování spolupracuje také s relevantními externími institucemi, například se sítí EURAXESS nebo s Ministerstvem vnitra České republiky.

Kontakt

Mgr. Hana Bulejová
Specialistka pro cizince / Buddy
Kancelář 115/a
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tel.: +420 221 183 213

Financování projektu

Vznik a provoz Welcome Office je podpořen z dotace Operačního programu Jan Amos Komenský Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, reg. č. CZ.02.01.01/00/23_026/0011441.

Fenomén extrémní sociální izolace v Japonsku označovaný jako hikikomori v období po pandemii významně vzrostl. Jako kulturně nepodmíněný symptom společnosti i se všemi jeho důsledky jej zkoumá česko-japonský tým badatelů. Jejich mezikulturní výzkum vychází z poznatků vývojové psychologie a k pochopení dopadu sociálního odtržení na duševní zdraví navrhuje fenomenologický přístup ovlivněný autory jako Husserl, Heidegger, Patočka, Bin Kimura a další. Základní příčiny a podmínky, které přispívají ke zvýšenému výskytu těchto psychických potíží, včetně navrhované terapeutické metody, představují v další epizodě podcastu Jilská Filosofická Petr Kouba a Martin Nitsche z Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Moderuje Vojtěch Pelc.

Celá série

Filosofický ústav Akademie věd ČR vypisuje výběrové řízení na pozici postdoktorandského výzkumného pracovníka/pracovnice v rámci mezinárodního projektu ACADEMIA financovaného Evropskou radou pro výzkum (ERC). Pozice předpokládá dosažené Ph.D. vzdělání v relevantních oborech jako medievistika, historie, pomocné vědy historické, klasická filologie nebo filosofie. Vyžaduje se zkušenost s analýzou pozdně středověkých rukopisů, výborná praktická znalost středověké latiny a znalost angličtiny alespoň na úrovni B2+. Motivační dopis, životopis a publikační ukázku mohou zájemci a zájemkyně zaslat e-mailem do 7. června 2026 na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Podrobné informace

Jsou filosofické otázky, které lidstvo provázejí odedávna a stále zůstávají. Jak se pohled na ně mění s nástupem velkých jazykových modelů, které generují nové texty známých filosofů, bourají poznatky o podmínkách jazykových znalostí a vyvolávají existenciální obavy o osud lidství? Tomuto tématu se věnovala dnešní přednáška Juraje Hvoreckého z Center for Environmental and Technology Ethics - Prague při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR pro středoškolské studenty a studentky. Ti akademické pracoviště navštívili v rámci „univerzitní stáže“ iniciované Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Český venkov se často potýká s půdní erozí či suchem. Ukazuje se, že pro řešení těchto krizí jsou často důležitější neformální vztahy a místní znalost než oficiální strategické plány. Jak se na lokální úrovni propojuje ochrana přírody, sociální stabilita a historická paměť naší krajiny? A jakou roli v boji s klimakrizí hrají starostové a starostky malých obcí? Odpovědi z výzkumu i praxe nabízejí v nové epizodě podcastu Vlákna urbánní socioložka z Filosofického a Sociologického ústavu Akademie věd ČR Terezie Lokšová a projektová manažerka v oblasti rozvoje venkova Marta Martinová. 

Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21. Moderuje Magdaléna Trusinová.

Cestě proslulého obuvníka Tomáše Bati od začátků podnikání přes hospodářskou krizi, světovou válku až po vnímání jeho významu v současnosti se věnoval pořad Historie.cs České televize. O Baťových paradoxech a budování firemního étosu v kontextu etablování konzumní společnosti hovořili historik Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd ČR spolu s Martinem Jemelkou (CEVRO Univerzita, Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Gabrielou Končitíkovou z Nadace Tomáše Bati.