Publikace

prenos-vedeni

Přenos vědění

Pavlína Cermanová, Jaroslav Svátek, Václav Žůrek, Vojtěch Bažant

Studium dochovaných rukopisů je klíčovým prostředkem k zodpovězení otázek spojených se středověkou písemnou kulturou a vzdělaností. Autoři knihy zkoumají problematiku šíření znalostí v předmoderní společnosti na příkladu čtyř mimořádně úspěšných středověkých děl, která sledují ze všech perspektiv, jež dochovaný materiál umožňuje. Zvolili si spisy, které spojuje zřetelná snaha o přenesení různě definovaného vědění napříč vzdělanou společností. Osudy vybraných středověkých bestsellerů popisují od jejich vzniku přes rukopisné šíření v českých zemích až po rozličné formy užívání a recepce v dalších textech. Svým výzkumem autoři nabízejí materiál k rekonstrukci intelektuálních sítí v daném geografickém prostoru a k poznání funkce konkrétních děl v různých sociálních prostředích. Kniha tak přispívá k vytvoření komplexního obrazu čtenářské a rukopisné kultury v jejích pozdně středověkých proměnách.

Filosofia
teorie-vedy-theory-of-science

Teorie vědy/Theory of Science

Vol 43, No 1 (2021)
doba-prechodu

Doba přechodu

Michael Hauser

Kniha analyzuje tendence a jevy, jež charakterizují dobu společenských změn po roce 1989. Michael Hauser v návaznosti na Gramsciho a Badiouovy teorie označuje toto období jako interregnum a předkládá svou vlastní komplexní teorii. Pro první období interregna byl typický neoliberalismus a postmodernismus, tyto dominanty se však postupně rozpadají. Doba postmodernismu končí kolem roku 2000, kdy se začínají šířit hybridní útvary jako populismus, identitární hnutí nebo Islámský stát. V umění se více prosazuje realismus. Po finanční krizi z roku 2008 se proměňuje i neoliberalismus, který nyní vyzývá k sebeobětování a ke konzervativní politice hodnot. V interregnu vznikla ontologie pravd a nekonečna Alaina Badioua. Jeho pojetí matematiky, politiky, umění a lásky však zároveň ukazuje za jeho horizont. Teorie interregna tak dovoluje dílo Alaina Badioua více docenit.

Filosofia
dialog-o-shode-mezi-torou-a-svetskou-vedou-dopis-ve-veci-pruvodce-tapajicich

Dialog o shodě mezi Tórou a světskou vědou. Dopis ve věci Průvodce tápajících

Šem Ṭov ben Josef ibn Falaquera

Recepci antické a středověké arabské filosofické tradice provázely v židovských komunitách (podobně jako ve společnosti křesťanské a muslimské) obsáhlé debaty týkající se vztahu rozumu a zjevení, přístupu k interpretaci autoritativních náboženských textů a začlenění filosofických spisů do tradičního vzdělávacího kurikula. Šem Tov ibn Falaquera (kolem 1225–1290), překladatel a autor řady hebrejských spisů popularizujících studium aristotelské filosofie, se do těchto debat aktivně zapojil především dvěma svými spisy: Dialogem o shodě mezi Tórou a světskou vědou, v němž se snaží obhájit filosofii jako legitimní zdroj poznání vedle židovské náboženské tradice, a dopisem, jímž vystoupil na obranu Maimonidova Průvodce tápajících během kontroverze, která se kolem tohoto díla rozpoutala na sklonku 80. let 13. století. Oba texty jsou v této publikaci představeny v českém překladu a zasazeny do kontextu Falaquerova díla a středověkých debat o vztahu mezi judaismem a filosofií.

Filosofia
filozofski-vestnik-thinking-the-infinite

Filozofski vestnik Thinking the Infinite

D. Rabouin, J. N. Berankova, J. Š. Riha (eds.) s přispěním N. Nesbitta, M. Hausera
kontradikce-contradictions

Kontradikce 1-2/2020

Kobová, Ľubica a kol.
demokracie-a-obcanske-ctnosti

Demokracie a občanské ctnosti

Petr Hlaváček, Jan Kysela (eds.)

Petr Pithart (*1941) je nepřehlédnutelnou intelektuální a politickou osobností českých dějin a českého usilování o svobodu a demokracii. Formálním vzděláním právník a z hlediska vyššího povolání aktivní občan čili politik se svým dílem profiloval i jako historik a politický myslitel. Jeho myšlenky nalézaly vždy odezvu i v prostředí akademické obce historiků a filosofů – někoho inspirovaly a provokovaly k dalšímu přemítání a promýšlení, jiné popuzovaly a dráždily jako údajně „nevědecké“, případně „protinárodní“, pokud se Petr Pithart vyjadřoval k neuralgickým bodům českých a středoevropských dějin, a tím i k naší současnosti a budoucnosti. Kniha Demokracie a občanské ctnosti představuje svérázný knižní dar k Pithartovým 80. narozeninám a rozhodně není jen pouhým panegyrikem, nýbrž byla zamýšlena jako mnohovrstevnatý pokus o ohlédnutí za dosavadním dynamickým působením Petra Pitharta uprostřed české a středoevropské pospolitosti. Publikace se vyznačuje i poněkud složitější strukturou, jde o transdisciplinární monografii, jejíž jednotlivé texty oscilují mezi vzpomínkou, literárním dopisem, esejem a vědeckou studií. Člení se do několika bloků, memoriálního, filosoficko-politologického nebo historického, přičemž nechybí ani reflexe Pithartových textů, myšlenek i činů.

Academia
la-conscience-interne-de-la-langue

La conscience interne de la langue

Tomáš Koblížek

Autor v knize tvrdí, že když mluvíme, stále vnímáme vlastní řeč. A pokud bychom ji nevnímali, nemohli bychom vůbec mluvit. Tímto fenoménem, vnímáním vlastní řeči, se zatím překvapivě nikdo podrobně nezabýval. Autor dále rozebírá fakt, že vlastní řeč vnímáme jako svého druhu jednání. A celá kniha končí určitým návrhem filosofické etiky jazyka.

Kniha polemizuje s fenomenologií řeči M. Merleau-Pontyho a navazuje na „ordinary language philosophy“ J. L. Austina, kterou dále rozvíjí.

V etické části se autor snaží přenést do filosofie jazyka starší diskusi o etice v umění a literatuře. Zde Tomáš Koblížek vychází z polemiky mezi Marthou Nussbaumovou a odpůrci etického přístupu k (literárnímu) jazyku.

Kniha vyšla v řadě Philosophie et langage, kterou řídí francouzský teoretik jazyka Frédéric Cossutta

Lambert - Lucas