archiv publikací

Kniha obsahuje překlad tzv. osmé knihy Stromat, pozoruhodného filosofického textu, který se dochoval za sedmi knihami Stromat v byzantském rukopisu. Jedná se patrně o Klementovy výpisky z filosofického zdroje, jehož ústředním tématem je teorie vědeckého důkazu, rozpracovaná na aristotelském základě a na pozadí protiskeptické polemiky. Kromě vlastní teorie důkazu zahrnuje též diskusi o metodě zkoumání, diairesi, definici a kategoriích a pojednání o příčinách. Řecko-české vydání připravil M. Havrda.
Publikace rovněž přináší obsáhlé rejstříky pramenů, vlastních a místních jmen i významných theologických a filosofických pojmů ke Stromatům I-VII. Jejich zajímavost spočívá mj. v tom, že dílo Klementa Alexandrijského obsahuje velké množství jinak nedochovaných zlomků (jak z oblasti nekanonické raně křesťanské tradice, tak z klasické literatury), v případě biblických citací dosvědčuje často první křesťanský výklad daného místa. Rejstříky sestavili V. Černušková, J. Plátová a M. Šedina (ve spolupráci s R. Bužkem).

A Critical Study of Paul Ricœur's Moral Anthropology is a guide for readers who are interested in Paul Ricœur's thoughts on morals in general. More exactly, it brings together the different aspects of what Geoffrey Dierckxsens understands as Ricœur's moral anthropology. This anthropology addresses the question what it means to be human, capable of participating in moral life. Dierckxsens argues that Ricœur shows that this participation implies being a self, living a singular lived existence with others and being responsible in institutions of justice. By living existence one comes to learn taking moral decisions and the reasons for moral life.

The wager of Ricœur's hermeneutical approach to moral anthropology is – so Dierckxsens argues – to understand moral life on the basis of the interpretation of lived existence, rather than on the basis of cultural or natural patterns only, as many contemporary moral theories in analytical philosophy do. Ricœur's moral anthropology is thus particularly timely in that it offers a critical argument against contemporary moral relativism and reductionism. By bringing together Ricœur's moral anthropology, and recent moral theories this book offers a novel perspective on Ricœur's already well-established moral theory.

Dierckxsens moreover offers a critical perspective by arguing that we should revisit certain moral concepts in Ricœur's moral anthropology and in contemporary moral theories in analytical philosophy. He critically evaluates certain concepts in Ricœur's work (like the concept of universal moral norms and how it stands against cultural differences in morals). He moreover interrogates certain ideas of contemporary analytical philosophy (like the idea of cultural moral relativism and whether we can find a common morality across the cultural differences). By placing Ricœur's ideas on moral life within the context of the contemporary scene of moral theory, this book contributes well to The Studies in the Thought of Paul Ricœur.

Nejstarší dosud známá táborská městská kniha trhová vděčí za své uchování folmavskému faráři a vlastenci Antonínovi Krejčímu, který ji roku 1868 získal od hokynářky v Českých Budějovicích. Tato ojedinělá památka o nově založené husitské pevnosti je jedinečným pramenem nejen pro údaje o původu, zaměstnání, komunálním statusu a nemovitém majetku původních obyvatel táborské komuny, ale i pro své jazykové ztvárnění, neboť představuje nejrozsáhlejší staročeský pramen úřední povahy.

Ke knize je přiloženo CD s edicí v digitální podobě.

Zápas o veřejný prostor

Kniha se zabývá aktuálním sporem o náboženství a sekularitu ve veřejném prostoru. Analýzy tohoto tématu se přitom odehrávají na pozadí často dramatických mediálních a politických debat a událostí, jež souvisí se vztahem mezi mocenskými zájmy a hodnotami v různých západních a muslimských zemích. Týkají se však také dalších kulturních a náboženských okruhů. Idea sekulární veřejnosti je zde vystavena zkoušce.

Publikace nabízí texty významných současných autorů: Jürgena Habermase (Německo), Charlese Taylora (Kanada), Alessandra Ferrary (Itálie) a Hanse-Herberta Köglera (USA), k jejichž textům napsal výstižnou úvodní studii Ondřej Štěch. Polem, na němž se všichni pohybují, je převážně politická filosofie s přesahy do dalších humanitních a sociálních věd.

Cílem této knihy je seznámit čtenáře s různými typy středolatinských textů, představit prameny z pozdně středověkých českých zemí a poskytnout pomoc při samostudiu latiny. Výbor obsahuje především texty obtížně přístupné, dosud nevydané nebo téměř neinterpretované. Kniha tak kromě základního seznámení s vybranými prameny poskytuje rovněž představu o některých směrech současného bádání v české medievistice. Jsou vybrány texty neliterární povahy. Každý příspěvek obsahuje obecný úvod k danému typu a úvod ke konkrétním zvoleným úryvkům. Vedle latinského textu, opatřeného poznámkami usnadňujícími porozumění textu, se vždy nachází český překlad s poznámkami k obsahu.
Ukázka ZDE.

Kniha je soustavným pojednáním o problémech filosofie logiky a přístupech k jejich řešení; je ovšem napsána trochu jinak, než bývají knihy o filosofii logiky po světě obvykle psány. Na jedné straně se snaží ukazovat, že problémy, s nimiž logika a filosofie logiky zápasí, často vznikly mnohem dříve než v době, kdy se objevila moderní logika; na druhé straně se ale snaží ukázat, že je tu specifický druh filosofických problémů týkajících se logiky, který skutečně vznikl až se vznikem moderní logiky a kterému dosud není věnována patřičná pozornost. Kromě tradičních témat (například problematika logických paradoxů, vymezení logické formy, logické zachycení „obecnin" aj.) se tudíž práce zabývá i ryze novodobými problémy logiky (spojenými například s axiomatizací logických kalkulů a vytvářením jejich množinových modelů, s otázkou jejich úplnosti a neúplnosti, či s bující pluralitou logických systémů). Kniha je psána tak, aby byla srozumitelná nejenom úzkému okruhu odborníků; je tedy vhodná pro studenty různých oborů, kteří přicházejí s logikou do styku, i pro zájemce o logiku z řad široké odborné veřejnosti.

Ciceronův spis O zákonech úzce navazuje na jeho dílo O věcech veřejných. Oba tyto dialogy jsou zároveň míněny jako římská obdoba Platónových dialogů Ústava a Zákony. Ze spisu O zákonech, který Cicero nejspíše nikdy nedokončil, se dochovaly necelé tři knihy a několik zlomků. První kniha tematizuje především otázku přirozeného práva, ve druhé knize se Cicero zabývá náboženskými zákony, ve třetí knize nastiňuje rozdělení a kompetence politických úřadů. Jako bytostný Říman Cicero nenavrhuje zákony pro ideální obec mimo reálný svět, ale pro dokonalejší podobu stávající římské republiky, jejímuž rozvratu se snaží zabránit. Český překlad v zrcadlovém vydání připravili J. Janoušek a M. Novotný. Poznámkami opatřil M. Novotný.

The notion of aesthetic illusion relates to a number of art forms and media. Defined as a pleasurable mental state that emerges during the reception of texts and artefacts, it amounts to the reader's or viewer's sense of having entered the represented world while at the same time keeping a distance from it. Aesthetic Illusion in Literature and the Arts is an in-depth study of the main questions surrounding this experience of art as reality.

Beginning with an introduction providing historical background to modern discussions of illusion, it deals with a wide range of theoretical issues. The collection explores the nature and function of the aesthetic illusion as well as the role of affect and emotion, the implications of aesthetic illusion for the theory of fiction, the variable forms of aesthetic illusion and its relationship to other components of aesthetic response. Aesthetic Illusion in Literature and the Arts brings together a team of scholars from philosophy, literature and art and presents an interdisciplinary examination of a concept lying at the heart of contemporary aesthetics.

Kniha známé americké filosofky Marthy Nussbaumové je obhajobou humanitního vzdělání, jež je v západních společnostech stále více pod tlakem ekonomických imperativů a komercionalizace. S oporou v argumentech klasiků jako Sókratés, Rousseau, Dewey, Mann, Thákur a dalších dokazuje, že všestranné humanitní vzdělání je jednou ze základních podmínek přežití demokracie. Zatímco technická specializace vyhovuje požadavkům efektivity a produktivity, nestačí pro kultivaci kritického a inovativního myšlení. Ačkoli se kniha vyslovuje primárně k situaci ve Spojených státech amerických, kde je tlak komercionalizace zřejmě nejintenzivnější, její ústřední argument platí bezpochyby i v našich podmínkách.