Publikace

Rozsáhlá kniha je opus magnum hlavního představitele současné kritické teorie společnosti Axela Honnetha (1949). Na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem je Honneth od roku 2001 ředitelem Institutu pro sociální výzkum, kde původně vznikla kritická teorie Frankfurtské školy. Na stejné univerzitě je od roku 1996 také profesorem sociální filosofie, od roku 2011 působí rovněž na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Kniha Právo svobody (Das Recht der Freiheit, 2011) především artikuluje teorii uznání z hlediska sociální a morální filosofie, přičemž formuluje sociální základy demokracie. Jürgen Habermas o knize napsal: Honneth činí historický krok zpátky od Marxe k Hegelovi, aby znovu ustavil program "od Hegela k Marxovi".
Přeložil Břetislav Horyna

Etika klimatické změny vyšla původně sice již v roce 2008, takže by se mohlo zdát, že ve světle nových poznatků musela zastarat. Garveyho kniha však není v první řadě souborem faktů o změně globálního klimatu a vlivu člověka na ni, ale filosofickým dílem, jež pojímá dané téma jako morální problém. To znamená, že některé faktické informace, jež Garvey uvádí, je třeba ve světle nových poznatků aktualizovat, ale filosofický obsah jeho knihy a návrhy na řešení situace jsou nejen stále platné, nýbrž vyznívají nyní naléhavěji než před deseti lety. O existenci klimatické změny a vlivu člověka na ni lze totiž dnes pochybovat ještě méně než tehdy, avšak lidstvo mezitím udělalo pro řešení ekologické krize žalostně málo a vyhlídka na katastrofu nabyla ještě reálnějších obrysů. Vzhledem k tomu, že téma se tak či onak týká nás všech, je rovněž záslužné, že James Garvey napsal svou knihu velmi přístupným stylem.
Přeložila Alžběta Vargová

Kniha je věnována Tertullianovi z Kartága (3. stol. po Kr.), jednomu z prvních latinsky píšících raně křesťanských autorů, a jeho názorům na lidskou duši, jež byly do značné míry ovlivněny stoicismem. První studie se zabývá Tertullianovým pojetím lidské duše jako těla svého druhu (corpus sui generis); druhá zkoumá jeho představy o původu a předávání této tělesné duše, jež je v posledku „odnoží“ (tradux) duše Adamovy, z rodičů na jejich potomky. Kniha je doplněna exkursem o traducianismu v rané církvi a českým překladem vybraných kapitol Tertullianova spisu De anima.

Kniha je vůbec první monografii, která v systematické podobě reflektuje teoretické dílo Egona Bondyho. Klade si za cíl analyticky postihnout všechny významné části Bondyho teoretického díla. Tomu odpovídá jak struktura práce, tak struktura kolektivu domácích i zahraničních autorů, který zahrnuje filosofy, orientalisty, politology, historiky či bohemisty.

K etické koncepci Ágnes Hellerové
Kniha se věnuje tématu vztahu univerzálního a partikulárního, který je jedním z charakteristických rysů etického díla významné filosofky Ágnes Hellerové. Hellerová je bývalou členkou marxistické „budapešťské školy“, žačkou Györgyho Lukácse, která od roku 1977 žila a pracovala v Austrálii a poté v USA. Po revolučních událostech ve střední Evropě se v roce 1989 vrátila do Maďarska, kde pokračuje ve filosofické práci i ve společenské kritice. Kniha dokládá, jak Hellerová ve vývoji své etické koncepce klade stále větší důraz na pluralizaci způsobů realizace individuálního étosu.

Kniha Profesorská republika. Osobnosti FF UK v meziválečném Československu vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2018 na FF UK u příležitosti 100. výročí obnovení české státnosti ve formě republikánského a demokratického Československa. Z pražského univerzitního prostředí vzešli T. G. Masaryk, první prezident republiky, i Edvard Beneš, ministr zahraničních věcí a Masarykův nástupce v prezidentském úřadě, pedagogové FF UK se během dynamického dvacetiletí první republiky (1918-1938) objevovali mezi politickými představiteli, diplomaty, státními úředníky a veřejnými intelektuály. Prostřednictvím biogramů jsou v knize představeny takřka tři desítky mužů a žen, přičemž na náš seznam je nutně výběrový a řada vynikajících jmen samozřejmě chybí. Záměrem bylo připomenout alespoň některé osobnosti, které svým životem a fakultním angažmá propojovaly první republiku s bývalým Rakouskem-Uherskem i Československem restituovaným po druhé světové válce, neboť tak mohla vyniknout často vytěsňovaná kontinuita zdejších intelektuálních tradic, z nichž vyrůstá naše společná česká a evropská identita i přináležitost k západnímu civilizačnímu okruhu.

Text se zaměřuje na duchovní základy české státnosti a smyslu českých dějin, k nimž se Československá republika zejména myšlením a jednáním svého klíčového zakladatele Tomáše G. Masaryka, jež vycházely z jeho pojetí české otázky, přihlásila a náš stát dosud hlásí. Pojednání vychází z filosofického významu Masarykova pojetí českých dějin v souvislostech české státní ideje. Z tohoto zorného úhlu se zabývá duchovně zásadními osobnostmi rozhodujících epoch a zlomových událostí českých, respektive československých dějin. V závěru se výslovně dotýká aktuálních dějinných souvislostí.

Výroční publikace Centra medievistických studií shrnuje působení tohoto interdisciplinárního pracoviště v posledním desetiletí a navazuje tak na brožuru
Centrum medievistických studií. Badatelství, doktorandská výchova, mezinárodní spolupráce 1998–2008. Přináší evidenci a podrobný popis projektů, vydaných
publikací, konferencí, akcí pro doktorandy a veškerých významnějších aktivit CMS. Publikace je opatřena i bibliografiemi pracovníků a bohatou obrazovou dokumentací.

Who determines what is "real"?

Observing the activities of urban folk dance enthusiasts in Slovakia, Joseph Grim Feinberg sets out to scrutinize the processes by which "authentic folklore" is identified, talked about, represented, reconstructed, reenacted, and revived.

In Slovakia and elsewhere in Eastern Europe after World War II, Communist governments promoted folklore revivals and staged performances of song and dance as representations of "the people." When the Communists fell from power in Slovakia in 1989, folklore was also discredited in the eyes of many. By the early twenty-first century, however, a new generation launched a movement to revive folklore's reputation and reintroduce it to a broad public.

Weaving together personal narrative, ethnographic analysis, and philosophical reflection, Feinberg examines the aspirations and difficulties of young folk dance devotees as they recognize that authenticity is more easily prized than achieved. He sheds new light on the problems of specialized performance and broad participation, the uneasy relationship between folklore and the public sphere, and the paradoxical pursuit of authenticity in the modern world.

Cet essai part de la nécessité de mettre en rapport l’articulation de l’éthique et de la politique levinassiennes avec les « philosophies sociales » plus ou moins explicitement présentes dans son œuvre. Seront ainsi convoqués les concepts d’exclusion et de biopolitique chez Foucault, le concept de culpabilité originaire de Heidegger, la lecture féministe de Levinas et le travail comme autoproduction chez Marx. La recherche d’une « politique faible » qui serait, pour une part, présente au cœur même de la philosophie de Levinas, à savoir dans son éthique de la vulnérabilité, et qui, pour une autre part, rendrait justice à la vulnérabilité de la subjectivité éthique vis-à-vis de l’histoire et de la société, sera l’occasion de reprendre, dans un deuxième temps, deux pensées contemporaines de l’action politique : l’ontologie faible de Giorgio Agamben et la tentative de Judith Butler de surmonter le schisme entre l’action et la dépendance.