archiv publikací

studying-the-arts-in-late-medieval-bohemia

Studying the Arts in Late Medieval Bohemia

Ota Pavlíček (ed.)

This volume is the first devoted entirely to the production, reception, and transmission of knowledge in the late medieval Prague Faculty of Arts, with important links to several other Faculties of Arts across Europe and treatments of related topics, such as studying the arts in Bohemia in the Jewish milieu.

From its foundation in 1348, the University of Prague attracted students as well asscholars from all over Europe to its Faculty of Arts, where they studied and taught the subjects of the curriculum in all their variety. Nevertheless, our knowledge about these Prague scholars and their thought is still rather limited. In an effort to fill this gap, this volume is the first devoted entirely to the production, reception, and transmission of knowledge in the Arts Faculty of the medieval University of Prague, covering topics in astronomy, linguistics, logic, metaphysics, meteorology, and optics. It also links Prague's Faculty of Arts to several others at universities across Europe and it examines the study of the arts in Bohemia outside the university, including the Jewish milieu. The book contributes to advancing the status quaestionis in various ways, mainly through the analysis of less well-known and even unpublished texts, critical editions of some of which are printed here for the first time.

Brepols
zakladni-prijem-ve-svete

Základní příjem ve světě

Marek Hrubec, Martin Brabec, Markéta Minářová

Publikace pojednává o nepodmíněném základním příjmu, který se stává stále více diskutovaným tématem jak mezi vědci, tak mezi občany a politiky, kteří je zastupují. Nepodmíněný základní příjem je finanční částka, která je všem občanům poskytována státem v pravidelných intervalech (obvykle měsíčně) bez naplnění jakýchkoli podmínek, tj. nehledě na to, zda občan má ještě jiný příjem ze mzdy či jiných zdrojů, nehledě na věk, pohlaví a gender, rodinné postavení nebo jiné charakteristiky. Poskytnutí základního příjmu by umožnilo naplnit základní potřeby občanů a uvolnit jejich tvůrčí potenciál pro jejich další činnosti, čímž by se mohla podstatně zvýšit jejich životní úroveň. 

Epocha
prenos-vedeni

Přenos vědění

Pavlína Cermanová, Jaroslav Svátek, Václav Žůrek, Vojtěch Bažant

Studium dochovaných rukopisů je klíčovým prostředkem k zodpovězení otázek spojených se středověkou písemnou kulturou a vzdělaností. Autoři knihy zkoumají problematiku šíření znalostí v předmoderní společnosti na příkladu čtyř mimořádně úspěšných středověkých děl, která sledují ze všech perspektiv, jež dochovaný materiál umožňuje. Zvolili si spisy, které spojuje zřetelná snaha o přenesení různě definovaného vědění napříč vzdělanou společností. Osudy vybraných středověkých bestsellerů popisují od jejich vzniku přes rukopisné šíření v českých zemích až po rozličné formy užívání a recepce v dalších textech. Svým výzkumem autoři nabízejí materiál k rekonstrukci intelektuálních sítí v daném geografickém prostoru a k poznání funkce konkrétních děl v různých sociálních prostředích. Kniha tak přispívá k vytvoření komplexního obrazu čtenářské a rukopisné kultury v jejích pozdně středověkých proměnách.

Filosofia
nova-vedecka-era

Nová vědecká éra?

Marek Hrubec, Martin Kopecký (eds.)

Příspěvky osmi autorů ze tří zemí střední Evropy se z různých pohledů věnují byrokratizaci a deformaci provozu vědeckého bádání a univerzit od devadesátých let 20. století. Pozornost se soustřeďuje na patologické proměny, které vyvolala snaha uplatnit neoliberální dogmata v této oblasti, a jak se ve jménu omezení zásahu státu do oblasti vědy a vzdělání podporoval rozvoj klientelismu a korupce, jak se opatření, která měla pluralizovat možnosti a podpořit iniciativu jednotlivých vědců a badatelských kolektivů změnila v prostředky oligarchizace, atd. Kniha optimisticky považuje období tvrdé vlády neoliberálních přístupů za odbyté a uvažuje o výhledech pro přicházející dobu. 

Epocha
teorie-vedy-theory-of-science

Teorie vědy/Theory of Science

Vol 43, No 1 (2021)
doba-prechodu

Doba přechodu

Michael Hauser

Kniha analyzuje tendence a jevy, jež charakterizují dobu společenských změn po roce 1989. Michael Hauser v návaznosti na Gramsciho a Badiouovy teorie označuje toto období jako interregnum a předkládá svou vlastní komplexní teorii. Pro první období interregna byl typický neoliberalismus a postmodernismus, tyto dominanty se však postupně rozpadají. Doba postmodernismu končí kolem roku 2000, kdy se začínají šířit hybridní útvary jako populismus, identitární hnutí nebo Islámský stát. V umění se více prosazuje realismus. Po finanční krizi z roku 2008 se proměňuje i neoliberalismus, který nyní vyzývá k sebeobětování a ke konzervativní politice hodnot. V interregnu vznikla ontologie pravd a nekonečna Alaina Badioua. Jeho pojetí matematiky, politiky, umění a lásky však zároveň ukazuje za jeho horizont. Teorie interregna tak dovoluje dílo Alaina Badioua více docenit.

Filosofia
dialog-o-shode-mezi-torou-a-svetskou-vedou-dopis-ve-veci-pruvodce-tapajicich

Dialog o shodě mezi Tórou a světskou vědou. Dopis ve věci Průvodce tápajících

Šem Ṭov ben Josef ibn Falaquera

Recepci antické a středověké arabské filosofické tradice provázely v židovských komunitách (podobně jako ve společnosti křesťanské a muslimské) obsáhlé debaty týkající se vztahu rozumu a zjevení, přístupu k interpretaci autoritativních náboženských textů a začlenění filosofických spisů do tradičního vzdělávacího kurikula. Šem Tov ibn Falaquera (kolem 1225–1290), překladatel a autor řady hebrejských spisů popularizujících studium aristotelské filosofie, se do těchto debat aktivně zapojil především dvěma svými spisy: Dialogem o shodě mezi Tórou a světskou vědou, v němž se snaží obhájit filosofii jako legitimní zdroj poznání vedle židovské náboženské tradice, a dopisem, jímž vystoupil na obranu Maimonidova Průvodce tápajících během kontroverze, která se kolem tohoto díla rozpoutala na sklonku 80. let 13. století. Oba texty jsou v této publikaci představeny v českém překladu a zasazeny do kontextu Falaquerova díla a středověkých debat o vztahu mezi judaismem a filosofií.

Filosofia
filozofski-vestnik-thinking-the-infinite

Filozofski vestnik Thinking the Infinite

D. Rabouin, J. N. Berankova, J. Š. Riha (eds.) s přispěním N. Nesbitta, M. Hausera

Podkategorie

https://lekarnapodstrani.com/