archiv aktualit.

Obraz osobnosti panovníka a vládce napříč žánry v latinsky i mimo latinu psané literatuře ve Francii a českých zemích raného novověku podrobí detailní analýze mobilitní projekt Marcely Slavíkové z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku. Podoby, recepce a kritika humovského empirismu ve středoevropském regionu budou zase tématem spolupráce Hynka Janouška z Oddělení současné kontinentální filosofie a profesora Tamáse Demetera z Maďarské akademie věd. Více o projektech

Co zviditelňuje perspektiva odolnosti v naší žité realitě? Čím přispívá do debat o krizích a jakou pozici zaujímá v konfliktech kulturních válek? Shrnutí situace spolu s výsledky výzkumů u nás i ve světě nabídla v rámci únorové přednáškové série Masterclass časopisu Host filosofka Alice Koubová. Více.

Příklady výhružných zpráv a urážek motivovaných názorovým nesouhlasem nejsou v online prostředí ničím překvapivým. Terčem nenávisti bývají častěji ženy, v poslední době přesněji ženy novinářky. Digitální nenávist přitom zdaleka není jen způsob, jímž si někdo vylije svou frustraci a zlobu. „Online svět dokáže nenávist specifickým způsobem utvářet a poskytovat jí novou dynamiku,“ říká odborník na nenávistné projevy, filosof Tomáš Koblížek. Proto bychom se jí jako společnost měli vážně zabývat. Více v rozhovoru s ním na ČRo Vltava. 

Myšlenka na univerzální přístup ke znalostem všeho druhu, otevřených všem, a představa univerzálního vzdělání pro všechny, mají jednoho společného jmenovatele. Encyklopedii. Počátky encyklopedie jako kulturního konceptu, a především metaforické myšlení jako hybatele jejího vzniku se snaží vysvětlit, interpretovat a posoudit mezioborový projekt TOME vedený Petrem Pavlasem. Více. 

Díky ocenění Transnational Access Fellowship Award se Radimu Hladíkovi z Filosofického ústavu v dubnu a květnu 2024 otevřou dveře Trevírského centra pro digitální humanitní vědy (TCDH) při Univerzitě v Trevíru. Pracovat tu bude na inovativním projektu zaměřeném na rozšíření schopností volně přístupné a bezplatné aplikace reQual. Ta nyní významně podpoří možnosti výměny a publikace dat v badatelském prostředí pro kvalitativní analýzu. Více

Slovenský portál Dalito.cz zpovídal akademiky původem ze Slovenska působící v Česku. Na otázky týkající se profese filosofa, odborných zájmů, ale i vnímání situace na Slovensku nebo života v Česku odpovídali politický filosof Matěj Cíbik a etik Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu Akademie věd. Více.

Co je „etika péče“ a o kterých tématech se v jejím kontextu aktuálně debatuje? Jak souvisí péče, umění a hra s demokracií? A čím mohou k pochopení péče přispět práce fenomenologických myslitelů a myslitelek, jako je Edith Steinová? Poslouchejte v podcastu Careful Thinking s Petrem Urbanem z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha při FLÚ AV ČR.

Městský stát, který kdysi patřil k nejsilnějším v antickém Řecku, je dnes symbolem válečnického umění. Podle historika Stephena Hodkinsona ale kolem Sparty panuje řada mýtů a její současný obraz je leckdy zkreslený. Přední odborník na starověkou Spartu, emeritní profesor university v Nottinghamu zavítal do Prahy v rámci mezinárodní konference Starověké dějiny a historikové starověku: památce prof. Pavla Olivy, pořádané Kabinetem pro klasická studia při Filosofickém ústavu AV ČR. Při této příležitosti poskytl rozhovor České televizi (čas 39:26).

Nepřímé svědectví o jedné z nejvýznamnějších evropských událostí 15. století – Kostnickém koncilu – podal ve své kronice kostnický měšťan Ulrich Richental. Dva z opisů Richentalovy kroniky jsou dnes uloženy ve fondech Národní knihovny. O tom, v čem jsou výjimečné i zavádějící, hovoří v širším kontextu kostnických událostí spolu s dalšími odborníky Pavel Soukup z Centra medievistických studií FLÚ AV ČR &FF UK. V další epizodě pořadu Poklady Klementina na ČT art.

Zvýšený výskyt duševních poruch v období po pandemii, zejména fenoménu extrémní sociální izolace v Japonsku označovaného jako hikikomori, včetně jeho komplexních symptomů a společenských důsledků, se s pomocí mezikulturního výzkumu pokusí prozkoumat česko-japonský tým badatelů. Projekt společně podpořily Akademie věd ČR a Japan Society for Promotion of Science jako jediný z oblasti humanitních a sociálních věd. Více