Nové projekty bilaterální spolupráce zacílí na panovnický obraz v raně novověké literatuře i na podoby humovského empirismu ve střední Evropě
Obraz osobnosti panovníka a vládce napříč žánry v latinsky i mimo latinu psané literatuře ve Francii a českých zemích raného novověku podrobí detailní analýze mobilitní projekt Marcely Slavíkové z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku. Podoby, recepce a kritika humovského empirismu ve středoevropském regionu budou zase tématem spolupráce Hynka Janouška z Oddělení současné kontinentální filosofie a profesora Tamáse Demetera z Maďarské akademie věd. Více o projektech
Obraz osobnosti panovníka a vládce napříč žánry v latinsky i mimo latinu psané literatuře ve Francii a českých zemích raného novověku podrobí detailní analýze mobilitní projekt Marcely Slavíkové z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku. Podoby, recepce a kritika humovského empirismu ve středoevropském regionu budou zase tématem spolupráce Hynka Janouška z Oddělení současné kontinentální filosofie a profesora Tamáse Demetera z Maďarské akademie věd. Více o projektech níže.
Reprezentace panovníků v raně novověké literatuře českých zemí a Francie
Obraz osobnosti panovníka a vládce napříč žánry v latinsky i nelatinsky psané literatuře raného novověku podrobí detailní analýze česko-francouzský mobilitní projekt Marcely Slavíkové. Řešitelka a její tým bude v kooperaci s francouzským týmem na rozsáhlém textovém korpusu sledovat rozdíly a paralely při vytváření obrazu panovníka v raně novověké poezii i próze v českých zemích a ve Francii. Zvláštní pozornost zaměří na zobrazování panovníka v katolické a protestantské tradici i v různých typech raně novověkých monarchií. Zajímat ji budou i výrazové a diskurzivní prostředky, které raně novověcí autoři k vykreslení panovníka používali.
Rozmanitost humovského empirismu jako dědictví střední Evropy
Podoby, recepce a kritika humovského empirismu ve středoevropském regionu budou hlavním tématem spolupráce Hynka Janouška a profesora Tamáse Demetera z Maďarské akademie věd. Zajímat je budou přístupy a variace empirismu u různých filosofických směrů se zaměřením na filozofii popisující naše zkušenosti se světem (u Brentana, Masaryka, Pražské školy, Lippse, Husserla, Meinonga), na filozofii vědeckého poznání (u Macha a Vídeňského kruhu) a na filosofický naturalismus a jeho představitele (Fodora, Quina, Lewise). U většiny těchto přístupů je patrný návrh na obecné reformy společnosti založené na širším pohledu na empiricky založenou vědu. Téma má potenciál podnítit debatu mezi badateli různého filosofického zaměření. Podporu projektu společně zajišťují Akademie věd ČR a Maďarská akademie věd.
- Zveřejněno: 28. 2. 2024 17:14