Aktuality a články

Ředitel Filosofického ústavu Akademie věd ČR Petr Kitzler ocenil jako každoročně práci těch, kdo se systematicky snaží zpřístupnit filosofii a příbuzné humanitní obory širší společnosti, zejména pak mladým lidem a vysokoškolským studentům. Oceněnými za rok 2025 jsou etik Juraj Hvorecký, egyptoložka Diana Míčková a filosof Martin Nitsche.

PhDr. JURAJ HVORECKÝ, Ph.D. vede Oddělení aplikované filosofie a etiky Filosofického ústavu Akademie věd ČR, jehož součástí je i Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P). Tematicky se dlouhodobě věnuje filosofii mysli se zaměřením na vědomí, emoce a intencionalitu. V posledních letech se soustředí především na filosofii techniky, zejména na etiku umělé inteligence ve vztahu k dopadům na životní prostředí a na etiku sociální robotiky. Tato témata jsou široce diskutována i ve veřejném prostoru, což se odráží v jeho mediálních aktivitách i v účasti na řadě diskusních setkání pro veřejnost.

Dlouhodobě spolupracuje s platformou Občankáři.cz, která prosazuje moderní a progresivní způsoby výuky Základů společenských věd na středních školách. Jako lektor se již několik let věnuje také stážistům v programu Otevřená věda. Pravidelně vystupuje na přednáškách a v diskusích v rámci významných popularizačních akcí, jako jsou Týden Akademie věd, Evropský festival filosofie ve Velkém Meziříčí, který odborně spoluzastřešuje, či Veletrh vědy.

Vedle řady dalších mediálních aktivit v současnosti spolupracuje na připravovaném dokumentárním filmu o umělé inteligenci a podílí se na tvorbě podcastů zaměřených na etické dopady technologií a environmentální otázky.

Foto: Jana Plavec

Mgr. DIANA MÍČKOVÁ, Ph.D. je součástí mezioborového týmu projektu Alchymie vůní, vedeného historikem filosofie a vědy Seanem Coughlinem při Oddělení pro studium antické a středověké filosofie. V rámci projektu se zaměřuje především na výzkum staroegyptských náboženských textů, tvorbu digitální databáze starověkých receptur a studium textů z tzv. Laboratoře chrámu v Edfú. V mezinárodním týmu zastává významnou roli v oblasti popularizace projektu směrem k česky mluvícímu publiku.

Vedla či koordinovala řadu workshopů zaměřených na historii a rekonstrukci postupů výroby starověkých parfémů, a to během Týdne Akademie věd ČR, v přednáškové sérii spolupořádané s Botanickou zahradou Praha či v rámci vzdělávacího cyklu Muzea T. G. M. v Rakovníku. Projekt představila také v rámci Mezinárodního dne archeologie (2023), během doprovodného programu Open House ve Filosofickém ústavu AV ČR (2024) a na Vánoční výstavě v Betlémské kapli (2024), jejímž ústředním tématem byly právě vůně.

O projektu hovořila pro Český rozhlas, Českou televizi a společně s dalšími členy týmu také v tematickém čísle A magazínu věnovanému vůním. Aktuálně spolupracuje na přípravě dokumentárního filmu o projektu Alchymie vůní.

Foto: Jana Plavec

Doc. MARTIN NITSCHE, PhD. Vede Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Dlouhodobě se věnuje propojování akademické filosofie s veřejným prostorem a zapojování odborného výzkumu do komunitního rozvoje, a to jak ve vztahu ke specifickým geokulturním oblastem (např. region Ralska), tak k urbánnímu prostředí (Ústí nad Labem).

Jako vedoucí programu Strategie AV21 Odolná společnost pro 21. století a navrhovatel projektu Systémy důvěry podporuje vznik platforem na rozhraní akademické práce a občanské vědy. V těchto iniciativách zapojuje odborníky a odbornice z filosofie, teorie umění, etnografie, sociologie a dalších příbuzných oborů a facilituje jejich společnou práci.

Dlouhodobě se věnuje vedení stážistů v programu Otevřená věda a spolupracuje s platformou Občankáři.cz, která prosazuje progresivní přístupy ve výuce společenských věd. Pravidelně přednáší pro veřejnost a vystupuje v médiích; jako host Filosofického podcastu 34 představil svou knihu Sono-fenomenologie.

Foto: Fabiana Mertová

Těžce nemocným pacientům a pacientkám v domácí paliativní péči pomůže nová monitorovací metoda na bázi rádiových vln. Poskytne jednak přehled o jejich aktivitě, např. když vstávají z postele nebo potřebují pomoc, současně má však nemocným i jejich rodinám zajistit větší autonomii bez zásahů do soukromí. Radio holografii v domácí paliativní péči průkopnicky testuje výzkumný tým z Mezioborové laboratoře pro bioetiku (IRLab) při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Jeho úkolem bude zajistit eticky přijatelný způsob využití této technologie. 

Vědecký tým v České republice testuje etickou radio holografii v domácí paliativní péči v jako vůbec první zemi na světě. Technologie slouží k neinvazivnímu monitorování pacientek a pacientů v jejich domácím prostředí. Pomocí rádiových vln vytváří trojrozměrné obrazy nebo mapy svého okolí a tímto způsobem umožňuje sledovat jejich pohyby a gesta. Tento způsob sledování jejich stavu má současně zlepšit jejich nezávislost, bezpečnost i kvalitu péče.

Monitoring, soukromí a citlivý přístup zároveň

Cílem výzkumného týmu bude v rámci pilotního projektu pochopit potřeby transparentnosti a informací, které jednotlivci od technologie očekávají a požadují. Zjištění se promítnou do způsobu, jak využití technologie navrhnout eticky přijatelným způsobem, tak aby přinášela prospěch jednotlivcům a mohla být využita v širší zdravotnické péči. Očekávaným výsledkem je zlepšení zkušeností nemocných během těžkých období nemoci a při zvládání terminálních stavů.

Zatímco technologie je testována a aplikována v České republice, získané poznatky bude možné využít k vývoji citlivých a soukromí zajišťujících radio holografických technologií ve zdravotnictví v Evropě i jinde ve světě.

Paliativní péče je specializovaná lékařská péče zaměřená na poskytování úlevy od bolesti a dalších příznaků závažného onemocnění. Jejím cílem není léčba samotné nemoci, ale zvýšení kvality života nemocných a jejich rodin. Často se soustředí na pacienty a pacientky s terminálními stavy, jako je rakovina či jiné vážné chronické nemoci, kde péče cílí na zmírnění symptomů, zlepšení pohodlí a odpovídá individuálním potřebám a přáním jednotlivých osob.

Unikátní pilotní projekt pod názvem Holden-Care byl v Česku zahájen letos a potrvá 16 měsíců. Výzkumný tým vedený Dr. Geoffrey Dierckxsensem tvoří odbornice a odborníci na etiku, právo a lékařství.

Projekt Holden-Care je součástí evropského tzv. Hop On schématu, které umožňuje přidat nové partnery do již probíhajících výzkumných a inovačních projektů v rámci programu Horizon Europe. Zařazení Mezioborové výzkumné laboratoře pro bioetiku (IRLab) jako českého partnera do již aktivního inovativního projektu HOLDEN odsouhlasilo konsorcium výzkumných institucí Aalto University (FI), Consiglio Nazionale Delle Ricerche (IT), Politecnico di Milano (IT), Adant SRL (IT), Technische Universität München (GM), University of Twente (NL).

Více o projektu (Holden-project, https://www.irlab.cz/

TISKOVÁ ZPRÁVA ke stažení

Do naší veřejné výzkumné instituce zabývající se bádáním v oblasti filosofie a příbuzných vědních oborů hledáme kolegu/kolegyni na částečný úvazek pro správu výzkumných dat v souladu s FAIR principy. V případě zájmu nám prosím zašlete svůj životopis na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Inzerát ke stažení

Filosofický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. (FLÚ AV ČR), je veřejná výzkumná instituce zabývající se bádáním v oblasti filosofie a příbuzných vědních oborů. V rámci Akademie věd ČR je největším pracovištěm v oblasti humanitních a společenských věd – tvoří ho téměř 260 zaměstnanců a zaměstnankyň se společným cílem rozvíjet excelentní výzkum na mezinárodní úrovni.

Do kolektivu open science hledáme kolegyni nebo kolegu, kteří by se chtěli podílet na rozvoji otevřené vědy a správy výzkumných dat na Filosofickém ústavu AV ČR.

Jaká bude vaše náplň práce:

• správa výzkumných dat v souladu s FAIR principy a podpora výzkumných pracovníků a pracovnic při tvorbě a implementaci data management plánů (DMP)
• zajištění uložení a zpřístupnění výzkumných dat v repozitářích
• konzultační a metodická podpora v oblasti open science (open access, požadavky poskytovatelů financí, licenční otázky, APC poplatky)
• prezentace na seminářích a školeních pro pracovníky a pracovnice FLÚ AV ČR
• účast na tvorbě politik a strategických materiálů v oblasti open science 

Jak si vás představujeme: 

• máte ukončené vysokoškolské vzdělání (humanitní, společenskovědní či technické obory – vítány jsou např. filosofie, historie, právo)
• disponujete zkušenostmi z oblasti otevřené vědy, open access a správy výzkumných dat
• orientujete se v požadavcích poskytovatelů financí v oblasti open science
• ovládáte anglický jazyk na komunikační a prezentační úrovni
• orientujete se v oblasti perzistentních identifikátorů a metadat
• můžete nabídnout pokročilou uživatelskou znalost práce s počítačem, pozitivní vztah k IT a orientaci v souborových formátech a standardech
• máte základní znalosti v oblasti autorského práva, licencí a v oblasti ochrany osobních údajů a etických aspektech práce s daty
• jsou vám vlastní organizační schopnosti, koncepční a analytické myšlení, samostatnost, schopnost týmové spolupráce

Uvítáme zkušenosti v dané oblasti, ale důležitější je pro nás chuť učit se a rozvíjet.

Co vám nabídneme my:

• práci na částečný úvazek – 0,50 FTE + flexibilní pracovní dobu
• zaměstnání v prestižní veřejné vědecké instituci s možností profesně se rozvíjet
• účast na akcích data stewardské komunity
• kolegiální a přátelskou atmosféru
• 5 týdnů dovolené a až 8 dnů indispozičního volna
• stravenkový paušál
• možnost příspěvku na penzijní připojištění
• zapojení do prestižních projektů
• inspirativní akademické prostředí
• možnost jazykového vzdělávání
• možnost občasné práce z domova
• atraktivní lokalitu v historickém centru Prahy v Jilské ulici s výbornou dostupností MHD
• nástup v lednu nebo dle dohody

Jak bude výběrové řízení vypadat?

Pokud vás pozice zaujala, pak budeme rádi, když nám zašlete své CV případně také krátký motivační dopis. Vybereme dle zmíněných kritérií vhodné životopisy, oslovíme vás telefonicky a domluvíme se s vámi na osobní schůzce.

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Těšíme se na vaši reakci a přejeme vám hezké dny.

Tým Filosofického ústavu AV ČR

234 registrovaných návštěvníků, 14 přednášejících, 840 minut programu, tři komentované procházky, dvě diskusní setkání, výstava, exkurze a šest filosofických přednášek. Takový byl u nás letošní Týden Akademie věd v kostce. Díky všem, kdo k nám zavítali, i všem badatelům a badatelkám, kteří se návštěvníkům věnovali. Ohlédněte se s námi v připojené fotogalerii.

Program

Medailí Jana Patočky za výsledky celoživotní práce a podporu rozvoje vědy ocenila Akademie věd České republiky prof. Petra Horáka (*1935). Jako historik filosofie je autorem řady původních vědeckých prací a překladů filosofických děl zejména francouzské jazykové oblasti. V nových demokratických poměrech po roce 1990 se zásadním způsobem zasloužil o obrození Filosofického časopisu, který do roku 2011 řídil, a pomohl z něj vytvořit hlavní české periodikum věnované filosofii.

Ve svém díle se věnoval dějinám filosofie, historii idejí a evropské vzdělanosti se zaměřením na francouzskou tradici. Zajímal se o obměnu a trasformaci určitých filosofických témat, která nachází svůj výraz ve specifickém diskurzu, jež se neomezuje pouze na jazyk filosofie. Specializoval se na frankofonní filosofii, aniž by však zapomínal na filosofii českou a filosofii anglického a německo-rakouského původu, zejména v jejich klasických podobách osvícenského myšlení, jež determinovalo evropskou modernitu. Zvláštní pozornost věnoval zkoumání toho, jak se postmoderní myšlení rozešlo se zdánlivě neotřesitelnými hodnotami osvícenství, jako jsou Subjekt, Historie, Pokrok, Rozum a další. Jeho dílo je rozsáhlé a spočívá v množství analýz sahajících od pojetí dějin v historickém pozitivismu přes zkoumání teorií společnosti Frankfurtské školy k interpretaci strukturalismu Lévi-Strauss a pojetí diskursu u Michela Foucaulta, aniž by se vyhýbalo analýzám descartovského a sartrovského cogito, či základů moderní (novodobé) politické filosofie.

Za nejvýznamnější příspěvky k poznání těchto souvislostí evropského filosofického myšlení lze považovat jeho knihy Struktura a dějiny (Praha, Academia 1982), Svět Blaise Pascala (Praha, Vyšehrad 1985 a René Descartes, Dopisy princezně Alžbětě, dceři zimního krále (Brno, Petrov l997).

Ve svém myšlení se hlásí ke Claude Lévi-Straussovi, J.-P. Sartrovi, Michelovi Foucaultovi, B. Russellovi, R. Aronovi, z klasiků evropské filosofie k M. Montaigneovi, R. Descartovi, Th. Hobbesovi, J. Lockovi a k Voltairovi. Za své přímé učitele při tom považuje především brněnského medievistu profesora Jindřicha Šebánka a štrasburského filosofa a historika filosofie a společenských věd profesora Georges Gusdorfa.

Oficiální ceremonie spojená se slavnostním předáním Medaile Jana Patočky prof. Petru Horákovi za celoživotní dílo se uskuteční na jaře 2026. 

Zjistit, jak jednotlivci i společnosti reagují na nečekané události a jak přetavit krize v příležitost k pozitivní změně. To byl hlavní záměr výzkumného programu Odolná společnost pro 21. století: Potenciály krize a efektivní transformace, realizovaného v uplynulých pěti letech v reakci na covidovou krizi. Cílem výzkumných aktivit bylo propojit společensky důležitá témata, odborníky z různých oblastí, podpořit otevřenou společenskou debatu a hledat nové formy spolupráce mezi akademickou, veřejnou i občanskou sférou. Posílit schopnost adaptovat se, spolupracovat a hledat dlouhodobě udržitelná řešení v proměnlivém světě. Výsledky programu představil na říjnovém setkání v sídle Akademie věd ČR jeho koordinátor doc. Martin Nitsche z Filosofického ústavu AV ČR. Záznam prezentace.

Součástí programu Odolná společnost pro 21. století: Potenciály krize a efektivní transformace byly výzkumy a veřejné aktivity věnované třeba komunikaci v době krize, vlivu sociálních médií na agresivitu, historickým zkušenostem s krizemi či možnostem participativní politiky. K významným výstupům se řadí například mezinárodní konference o společenské odolnosti, setkání k tématu nenávistných projevů a dezinformací v Senátu ČR a ve spolupráci s Úřadem vlády, jehož cílem bylo propojit zástupce neziskového sektoru, státní správy, akademické sféry i soukromého sektoru. Vznikly také publikace Odolná společnost: mezi bezmocí a tyranií, podcastová série Vlákna či vzdělávací programy pro školy.

Program realizovaný v letech 2021-2025 pomohl nastartovat řadu nadále fungujících platforem. Jeho koordinátory byli doc. Alice Koubová a doc. Martin Nitsche. Do výzkumných činností se zapojilo 12 převážně humanitních a společenskovědních ústavů a uskutečnilo se celkem 203 aktivit.

Prohloubení spolupráce Filosofického ústavu Akademie věd ČR s univerzitou Kyung Hee v Jižní Koreji a vystoupení v rámci Peace BAR Festivalu u příležitosti Světového dne míru byly předmětem nedávné cesty Martina Rittera do Soulu. Kromě příspěvku v panelu „Havlovské dialogy“, kde propojil Havlovy myšlenky s filosofií Jana Patočky, vystoupil Martin Ritter v Center for Cross-Cultural Studies při Univerzitě Kyung Hee. Setkal se také s rektorem Global Academy for Future Civilizations a kancléřem Kyung Hee University, aby společně jednali o další vzájemné spolupráci.

Ve svém vystoupení na Peace BAR Festivalu Martin Ritter mimo jiné upozornil na nebezpečí globálního totalitarismu a dobrovolného opouštění morální a politické odpovědnosti výměnou za pohodlí, bezpečí a zábavu. A připomněl, že odvaha a solidarita zůstávají i dnes základem autentické politiky.

Záznam z vystoupení Martina Rittera v panelu „Havlovské dialogy“

   
Foto: Uni Kyung Hee

Festival Peace BAR na univerzitě Kyung Hee v Korejské republice připomíná snahu lidí překonávat konflikty a usilovat o společný rozvoj. Zkratka BAR vyjadřuje vizi společnosti 21. století, která je duchovně krásná (Beautiful), materiálně prosperující (Affluent) a lidsky naplňující (Rewarding).

Rozhovor ve víkendové Mf Dne s filosofem jazyka Tomášem Koblížkem se na pozadí nedávného výzkumu Filosofie a česká veřejnost dotýká toho, co současnou filosofii zajímá, v čem bývá její role občas nepochopena a čím by naopak mohla být zajímavá pro širší publikum. Vysvětluje, co vnímá jako jádro filosofie a také, co naopak filosofie není.

„Současnou filosofii zajímají otázky, které reagují na aktuální debaty,“ říká mimo jiné. Jádrem filosofie podle něj není schopnost klást otázky, jak zní oblíbený slogan, ale schopnost argumentovat, zdůvodňovat svoje tvrzení. V tom by právě filosofie mohla být zajímavá pro širší publikum. „Myslím si, že před veřejností by filosofové měli zprostředkovávat celou diskusi, předložit argumenty obou stran a následně sdělit, proč mě přesvědčuje to a to.“

"V kavárně můžete debatovat o tom, proč jsme na světě nebo jestli existuje bůh. Ale v kavárně také můžete hrát na klavír, aniž byste to uměl a také to z vás nedělá klavíristu. S filosofií je to podobné: je potřeba se jí dlouhodobě věnovat a získat v ní jistou dovednost."

Rozhovor se dotýká také témat jako umělá inteligence, svoboda slova či manévrování v oblasti politické filosofie, aniž bychom nezradili přístup založený na vědě. Zmiňuje také velká jména současné filosofie, která - jak dodává - v Česku skoro nikdo nezná. 

Podrobně v tištěné verzi Mf Dnes.

Velký rozhovor s filosofem Václavem Němcem o tom, jestli je demokracie dost silná na to, aby přežila tlak vnitřních problémů západních společností a obnovené ambice východních totalitních režimů, přináší aktuální vydání časopisu Ekonom. Najdete ho též v online verzi.

Demokracie nevzkvétá. Je v chronické krizi, která se projevuje už mnoho let. A to nejen u nás, ale i celosvětově, říká filosof Václav Němec. V rozhovoru varuje před rozbíjením demokracie, přemýšlí z nadhledu o české společnosti i současné politice. „Novodobé státy se proměnily v jakési velké domácnosti, kde se ekonomika stala hlavní náplní politiky, takže vlastně není divu, že lidé nakonec mají tendenci zvolit si nějakého despotu, který podle jejich představ nejlépe umí ‚obhospodařit‘ ekonomické procesy, zajistit růst HDP a rozdělit společenské bohatství,“ říká.