Aktuality a články

"To, jak budou mladí lidé zvládat krize, do kterých jsou hozeni, aniž je historicky způsobili, je podmíněno tím, jakým způsobem se chovají všechny věkové skupiny," říká filosofka Alice Koubová, která se dlouhodobě zabývá otázkou rezilience/odolnosti. Na téma se zaměřil rozsáhlý článek Deníku N. 

Článek se zaměřuje na situaci mladých lidí v Česku. Poukazuje na různé ideologické interpretace toho, co to znamená "odolávat" "nepřízni," i na reálné vědecké výzkumy psychické a společenské odolnosti. Krom toho přináší rozhovory s mladými lidmi a perspektivu dalších odborníků: ředitelky organizace Nevypusť duši Barbory Pšenicové a ředitele Národního ústavu duševního zdraví, psychiatra Jiřího Horáčka.

Na řešení polykrizí vnímané generační optikou se Alice Koubová zamýšlí i v dalším eseji pro Deník N. Popisuje v něm kuriózní situaci, kdy se starší bouří proti mladým, kteří jim nejsou loajální, protože odmítají pokračovat v tom, co jim škodí. Klade si otázky typu: Jak termín „mladá generace“ vlastně nabývá svého obsahu? Jaké místo a jaké možnosti jsou mladé generaci vytvořeny ostatními věkovými skupinami, jejich chováním a jejich vlastními příběhy? Je si starší generace vědoma své spoluúčasti na možnostech jednání generace mladé?

Celý text

Foto: Josef Landergott, AV ČR

Cílem workshopu "Za zdmi fary: majetek, hospodářství a každodennost venkovské farnosti ve středověku a raném novověku" (30.11.-1.12. 2026) je představit aktuální výsledky výzkumu i nové badatelské perspektivy zaměřené na fungování farních beneficií, správu církevního a kostelního majetku, podobu farních budov i na vztahy mezi farou, kostelem a místní komunitou. V návaznosti na workshop se uskuteční III. diskusní setkání doktorandů a juniorních badatelů se zaměřením na problematiku materiálního zajištění pastorace a duchovní péče. Termín pro zasílání příspěvků je 30. září 2026.

Podrobné informace

Foto: Aktron / Wikimedia Commons

Do kin vstoupila adaptace antického eposu Odyssea režiséra Christophera Nolana. Nakolik příběh ztvárňující deset let trvající cestu bájného hrdiny Odyssea odpovídá řeckému mýtu, komentuje na ČT24 Jan Bažant z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. O síle řecké mytologie, homérských eposech a kultu prohnaného hrdiny badatel hovořil také v podcastu Zeitgeist Týdeníku Respekt.

„Odysseus není příkladný hrdina. On dělá špatné věci a z toho se lidé mají poučit,“ vysvětluje.

„Homér, ať už to byl kdokoliv, chtěl, aby Odysseus působil jako muž odvedle, soused. Aby nám byl blízký. A on nám je blízký,“ říká o slavném antickém hrdinovi historik umění a profesor klasické archeologie Jan Bažant, autor nedávno vydaného I. dílu dvousvazkových Řeckých mýtů. 

O antických hrdinech hovořil Jan Bažant také v nedávné epizodě podcastu Jilská Filosofická.

Evropské státy po vlně veder počítají oběti po tisících. Na jedné straně je ochrana lidského života a zdraví, na druhé straně stojí energetická závislost na surovinách a další efekty ovlivňující životní prostředí. Je etické ve vedrech klimatizovat ve velkém, když víme, že klimatické jednotky oteplují vzduch a mají dopady na spotřebovávání energie? Můžeme jako jedinci žít v dnešním světě vůbec eticky? Na otázky Lenky Kabrhelové odpovídal podcastu 5:59 Lenky Kabrhelové na SeznamZprávy filosof a etik Juraj Hvorecký.

"Důležitým etickým aspektem toho, jak by situace měla fungovat je souhra globálnějších a lokálních řešení a zaměřit se na ně tam, kde to má opravdu silný efekt a dopad na mnoho zranitelných lidí, tedy ve veřejných budovách. Existují politiky, nastavující kritéria toho, jak funguje veřejný prostor a stavby ve veřejném prostoru, aby s touto dlouhodobou hrozbou počítaly. Nejhorší možné řešení je ve stylu: občané, vyřešte si to sami... Zároveň si každý z nás může stanovit kritéria pro svůj hodnotový postoj a ve všech oblastech dělat malé kroky, které pomáhají," říká Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. 

Foto: Jana Plavec/ AV ČR

Fórum Meltingpot, prostor pro setkávání lidí, myšlenek a témat, která otevírají nové pohledy na svět a společnost, je již tradiční součástí festivalu Colours of Ostrava. Letos v rámci programu Curiosity Stage by Akademie věd ČR představí i naše badatele a popularizátory vědy Tomáše Koblížka a Seana Coughlina.

Filosof jazyka Tomáš Koblížek se zaměřuje na aktuální témata spojená s jazykem, etikou a politickou filosofií. Jeho specializací je svoboda slova, cenzura a hate speech, zvlášť jejich online podoba. Propojuje přístupy analytické filozofie a lingvistiky. Klade si otázky, jak může řeč ubližovat, jak nenávistné projevy kritizovat a regulovat, a přitom zachovat ideál svobody slova jako klíčovou hodnotu demokracie.

Na Curiosity stage by Akademie věd ČR vystoupí v sobotu 18. 7. od 17:45 v panelové diskusi Informační válka: Jak se hackuje lidská mysl.

Filosof a historik vědy Sean Coughlin letos uzavřel projekt Alchymie vůní, jehož cílem byla experimentální replikace několika parfémů podle starověkých postupů. Již dříve se podílel také na rekonstrukci parfému královny Kleopatry, který byl představen na výstavě Královny Egypta v Národním geografickém muzeu ve Washingtonu.

Na Curiosity Stage by Akademie věd ČR se představí v sobotu 18. 7. od 19:15 s přednáškou Alchemies of Scent: Smelling the History of Egypt 

Příležitostí pro netradiční setkání s vědci bude také festivalová Vědecká kavárna.

Program Meltingpot fóra

"Existuje spousta způsobů, jak se nenávisti bránit, jak na to reagovat, a věda o tom také něco ví,“ říká filosof jazyka Tomáš Koblížek, který se specializuje na zkoumání nenávistných projevů a je i častým hostem v debatách na základních i středních školách. Rozhovor s ním přinesl Deník N.

Výroční zpráva Filosofického ústavu Akademie věd ČR za uplynulý rok přináší kromě zákonem daných údajů také živý obraz dění jak v oblasti výzkumu, tak na poli veřejné diskuse.

Prolistujte si online / Ke stažení

Bohemistika se už dávno nezabývá českým jazykem a literaturou pouze v jejich národním rámci, stále více se soustředí na jejich mezinárodní souvislosti, kulturní transfery a na to, jak české kulturní dědictví funguje v širším evropském i světovém kontextu. Rozhovor s Lenkou Řezníkovou z Filosofického ústavu Akademie věd ČR přinesl u příležitosti VII. kongresu světové bohemistiky v Praze pořad Události komentáře České televize.

Přehrát si ho můžete ze záznamu

Kritickou diskusi věnovanou proměnám podob maskulinity v čase přinesl v souvislosti se stejnojmenným panelem VII. kongresu světové bohemistiky časopis TVAR. Na otázky odpovídal spolu s dalšími odborníky také Martin Šorm, historik se zaměřením na středověkou literaturu, medievalismus a dějiny ve veřejném prostoru z Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Cílem diskuse bylo otevřít prostor pro přemýšlení o tom, jak podoby maskulinity utváří literatura, kultura a společnost a proč má smysl se jimi zabývat z pozice humanitních věd.

Odkaz na celý text