Aktuality a články

Od ledna 2026 se podílíme na realizaci výzkumného projektu Periferie. Jeho cílem je pochopit sociální nerovnosti s ohledem na jejich prostorovou podmíněnost a na polaritu mezi centry a periferiemi. Snahou výzkumníků bude přinést poznatky o možnostech snižování znevýhodnění ve vzdělávání, ekonomice, politické sféře, zdraví a komunikačním prostoru v oblastech na okraji a přetavit je do podoby doporučení pro veřejné politiky.

Naším úkolem bude zaměřit se v rámci projektu na okrajové regiony Česka z pohledu vzdělávacích příležitostí, popsat a vysvětlit mechanismy jejich vzniku a přispět ke snižování prostorově podmíněných nerovností ve vzdělávání. Řešitelkami projektu za Filosofický ústav Akademie věd ČR jsou Alice Koubová a Sabrina Muchová.

Periferní regiony Česka jsou charakteristické omezenou nabídkou vzdělávacích příležitostí a nižší hustotou vzdělávacích institucí, stejně jako slabšími vzdělávacími výsledky žáků a vyšším výskytem vzdělávacích problémů. Zaměříme se na znevýhodnění, kterým tito žáci a studenti čelí, a na popis mechanismů, jež tato znevýhodnění způsobují. Prozkoumáme ale i pozitivní rysy vzdělávání v okrajových oblastech a specifické příležitosti, které se zde nabízejí, včetně strategií vzdělávacích institucí, jež na periferiích uspěly. Na tomto základě navrhneme výzkumně podložené strategie, jak vzdělávání v periferních regionech zkvalitnit. Smyslem je podpořit socioekonomický rozvoj Česka jako celku i posílení odolnosti české společnosti. 

Realizace projektu potrvá do 31. 12. 2028. Projekt vede Masarykova univerzita v Brně, která spolupracuje s několika partnerskými pracovišti. Kromě Filosofického ústavu Akademie věd jsou to také Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Sociologický ústav Akademie věd ČR, Univerzita Karlova a Psychologický ústav Akademie věd ČR.

Projekt Periferie: Výzkum periferií pro posílení odolnosti české společnosti (Reg. číslo projektu: CZ.02.01.01/00/23_025/0008727) podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.

Nová epizoda podcastu VLÁKNA se věnuje otázkám typu: Může umělecká praxe přinášet poznání, k němuž se jinými cestami nedostaneme? Jak dnes umělecký výzkum vypadá, kde má své kořeny, jaké jsou jeho limity a co znamená „poznávat svět skrze umění“? O tom, zda lze umělecký výzkum vůbec definovat, jak se vztahuje k sociálním a politickým otázkám a jaké podoby má dnes, hovoří ve VLÁKNECH vizuální socioložka Andrea Průchová Hrůzová a umělkyně a terénní výzkumnice Kateřina Kuchtová...

V rozhovoru se dotýkáme také periodizace uměleckého výzkumu, konkrétních příkladů z českého i mezinárodního kontextu i toho, kde umělecký výzkum vlastně začíná, a také paralel mezi společenskovědním a uměleckým výzkumem i jejich překryvy.

Námět a moderace: Magdaléna Trusinová
Sound design, mix a master: Tomáš Tkáč

Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Další epizody podcastu

"Extremistický jazyk proniká čím dál víc do každodenní reality a nezbývá, než se proti němu čím dál víc ohrazovat. Jednoduše proto, aby terče věděli, že za nimi někdo stojí a aby mluvčí nezískali dojem, že jejich slova jsou normální," říká v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu filosof Tomáš Koblížek, který zkoumá vztah mezi myšlením, jazykem a skutečností. Větší povědomí o problému vidí jako první krok k možné změně. A ta už možná nastává, naznačuje.

Beru to tak, že společnost si čím dál tím víc uvědomuje nějaký problém a třeba míříme k něčemu lepšímu,“ vysvětluje filosof. V době, kdy se stále mluví o vysoké míře polarizace mezi lidmi, je tak relativně optimistický: „Zní to paradoxně od někoho, kdo se každodenně věnuje nenávistným projevům a je zanořený do tohohle obsahu. Ale zároveň vnímám, že lidé o tom čím dál víc ví. Hodně cestuji po českých školách a tam docela vnímám silný zájem o toto téma.“

Odkaz na celý rozhovor

Foto: Jana Plavec

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2026 přeje Filosofický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i.

Kde se v demokracii rodí pocit nedůvěry a bezmoci? Kdo a proč hledá nové ekvilibrium? O resilienci, protestu a angažovanosti hovořili v pořadu Art Café Českého rozhlasu Vltava politický teoretik Ondřej Lánský, spoluautor knihy Politická resilience za hranicemi neoliberalismu, kurátorka Galerie hlavního města Praha Jitka Hlaváčková a umělkyně Lenka Tyrpeklová. Moderuje Tereza Lišková.  

Zveme k poslechu další epizody podcastu JILSKÁ FILOSOFICKÁ. Na otázky, jak efektivně bojovat s dezinformacemi a nenávistnými projevy a jak se to daří v dnešním Česku a EU, odpovídají filosof jazyka Tomáš Koblížek, právnička Monika Hanych a bezpečnostní analytik Jakub Kalenský, autoři nové monografie "Dezinformace a hate speech z hlediska filozofie, práva a bezpečnosti". Ptá se Vojtěch Pelc.

Vedení Filosofického ústavu AV ČR se připojuje k usnesení Akademického sněmu Akademie věd České republiky i Grantové agentury ČR a vyjadřuje své znepokojení nad pokračujícím snižováním podpory výzkumu v České republice. Podíl výdajů na vědu v rámci HDP v posledních letech klesá a vysoká inflace dále prohloubila podfinancování výzkumných institucí, které se potýkají s rostoucími náklady při reálně klesající institucionální podpoře. Tento vývoj oslabuje stabilitu i dlouhodobou plánovatelnost vědecké práce.

Situaci navíc výrazně zhoršil nečekaný zásah vlády, která usnesením č. 914/2025 ze dne 19. listopadu 2025 rozhodla o přesunu přibližně 790 milionů Kč z prostředků určených poskytovatelům podpory výzkumu a vývoje – tedy AV ČR, MŠMT, TA ČR a GA ČR (jejíž rozpočet byl snížen o 160 milionů Kč) – do jiných oblastí státního rozpočtu. Tento krok dále omezuje již napjaté rozpočty poskytovatelů, snižuje grantovou úspěšnost a dále oslabuje kontinuitu a stabilitu výzkumných týmů.

Vedení Filosofického ústavu AV ČR považuje za zásadní, aby věda získala stabilní a předvídatelnou podporu. Jen tak může Česká republika rozvíjet znalosti a inovace, na nichž stojí její budoucí konkurenceschopnost i schopnost řešit klíčové společenské výzvy a zlepšovat kvalitu života občanů.

Grantová agentura České republiky (GA ČR) zveřejnila seznam úspěšných projektů, které se s její podporou rozběhnou v nadcházejícím roce. Čtyři z nich si připsal Filosofický ústav Akademie věd ČR. Jeden z projektů podnikne sondu do světa starověkého lékařství a aristotelské filosofie. Další se zaměří například na sílu řeči v kontextu verbálního násilí v českých zemích pozdního středověku nebo na roli Prahy kolem roku 1400 jako důležitého centra obchodu s uměním a exportu uměleckých děl do dalších částí Evropy.

Celkově letos Grantová agentura podpořila přes 400 vědeckých projektů ze všech oblastí základního výzkumu. Všechny návrhy projektů prošly dvoufázovým hodnoticím procesem, na kterém se podílí výhradně vědkyně a vědci z českých i zahraničních institucí. Řešení projektů je rozloženo do tří let.

V kategorii standardních projektů uspěly ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR projekty Mgr. Matyáše Havrdy, Ph.D., DSc. z Oddělení pro studium antické a středověké filosofie a Mgr. Václava Žůrka, Ph.D. z Centra medievistických studií.

Mezinárodní projekty budou řešit v rámci Polsko-české výzvy Joseph Grim Feinberg Ph.D. z Oddělení moderní české filosofie a Mgr. Robert Novotný Ph.D. z Centra medievistických studií.

Více o podpořených projektech

PROJEKT: Síla řeči. Aspekty verbálního násilí v českých zemích pozdního středověku
Řešitel: Mgr. Václav Žůrek, Ph.D.

Projekt se zaměřuje na zkoumání slovního násilí a nenávistných projevů v pozdně středověké střední Evropě. Od dvacátých let 15. století, v době rostoucí politické nejistoty, náboženských konfliktů, zpochybňování „legitimních“ nároků na vládu a přibývajícího počtu soupeřících panovníků, sílila také urážlivá a agresivní politická komunikace.

Výrazným příkladem je český král Jiří z Poděbrad, který se stal častým terčem útočných a nenávistných projevů. Právě tyto texty tvoří hlavní pramenný soubor, s nímž projekt pracuje. Aby bylo možné tento jev lépe pochopit, projekt se zaměří také na používání nenávistných výroků a slovních útoků u dalších politických aktérů a na urážlivé způsoby zobrazování spojené s náboženskou, etnickou či genderovou identitou.

Cílem projektu je shromáždit, popsat a podrobně analyzovat tyto projevy – z hlediska jejich formy, záměru, politického a společenského kontextu, dobových komunikačních konvencí i tehdejších reakcí na ně.

Doba realizace: 2026 – 2028

---

PROJEKT: Tvůrce v nás: Emergentní síly a sestupná kauzalita ve starověkých lékařských a peripatetických teoriích
Řešitel: Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc.
Spoluřešitel: Mgr. Robert Roreitner, Ph.D.

‚Tvůrce v nás‘ poukazuje k semenu, příčině, která během embryogeneze, jako by byla nadána božským rozumem, účelně uspořádává tělo tak, aby fungovalo jako celek. Kde se tato schopnost semena bere? V antickém lékařství a aristotelské přírodovědě se poprvé objevují teorie, které složité vlastnosti živých těl, včetně duševních či fyziologických schopností, nebo i síly přírodních látek, interpretují jako výsledky určitého uspořádání látky na nižší rovině složitosti, které však z této nižší roviny nelze bezezbytku vysvětlit. Projekt se zaměřuje na zkoumání těchto teorií ‚emergence‘. Ptáme se, jakou roli v nich sehrává finální příčina: zaplňuje právě ona onu výkladovou mezeru? Nebo je emergence možná i bez ní? Je dále schopnost kauzálně působit směrem dolů – například utvářet formu tělesných orgánů nebo i udělovat tělu popud k volnímu pohybu – něčím, co patří ke všem emergentním vlastnostem, nebo jen k některým, a patří k nim jako jejich přirozená součást, nebo k nim přistupuje „zvenčí“? Konečně nás zajímá, zda jsou podstatné rozdíly v tom, jak vznik nových vlastností vysvětluje lékařská věda, úžeji spjatá s pozorováním a experimentem, a spekulativní filosofie, která je vázána určitými metafyzickými předpoklady, jako je předpoklad prvního hybatele. 

Výstupem projektu budou komentované překlady a/nebo exegetické a interpretační studie ke Galénovým farmakologickým, embryologickým a psychologickým pojednáním, k dílům Alexandra z Afrodisiady o duši a k Theofrastovým spisům o rostlinách.

Doba realizace: 2026 – 2028

---

PROJEKT: Praha jako exportní centrum kolem roku 1400. Umělecký transfer do hanzovních měst
Řešitel: Mgr. Robert Novotný Ph.D.

Cílem projektu je zkoumat středoevropské umění kolem roku 1400 v rámci tehdejších sítí – ekonomických, sociálních, náboženských i uměleckých – se zvláštním důrazem na roli Prahy jako trhu s uměním a centra exportu. Projekt se soustředí na šíření děl „českého krásného slohu“, především do hanzovních měst, a bude zkoumat, proč byla tato díla tak oblíbená, proč se dovážela a jaký měla vliv. K tomu využije srovnávací výzkum materiálu, technologie a stylu.

Projekt propojuje středověké dějiny, archivní výzkum a dějiny umění. Studium uměleckých děl prohloubí pomocí převážně neinvazivních metod zkoumání materiálu a technologií (např. petrografie, rentgenová spektroskopie, NIR/UV, mikroskopie). Jeho význam spočívá v kombinaci různých regionálních pohledů a v tom, že (poprvé v rámci mezinárodní spolupráce) nabídne ucelený a konkrétní obraz role lucemburské Prahy v kultuře střední Evropy.

Doba realizace: 2026 – 2028

---

PROJEKT: Mezi nacionalismem a internacionalismem: K dlouhodobému významu změn v polském a českém pojetí emancipace v poststalinské filozofii a sociální teorii
Řešitel: Joseph Grim Feinberg Ph.D.

O vzestupu nacionalismu v postsocialistických společnostech střední a východní Evropy se hojně diskutuje, avšak vysvětlení tohoto jevu se značně liší. Některé analýzy zdůrazňují podporu nacionalismu socialistickými vládami, zatímco jiné zdůrazňují radikální internacionalismus socialistického panství, na nějž postsocialistický nacionalismus údajně reaguje. Projekt vychází z předpokladu, že ani jedno z těchto vysvětlení by nemělo být bráno izolovaně. Přetrvávající nacionalismus v regionu lze nejlépe chápat ve světle permanentního napětí mezi národní a internacionální orientací. Obě přitom dlouho koexistovaly v socialistickém myšlení, jež reagovalo na konkrétní problémy vyvstávající z výzev organizování nadnárodních politických hnutí, upevňování státní moci a vyrovnávání se s prolínáním třídní a národní identity v kontextu nerovnoměrné industrializace. Projekt srovnává dynamiku mezi nacionalismem a internacionalismem v diskurzu teoretických debat ve státně socialistickém Polsku a v českých zemích v období poststalinismu.

Doba realizace: 2026 – 2028

Prodlužujeme výzvu k zasílání příspěvků na konferenci Foucault sto let poté: ozvěny a setkání ve střední a východní Evropě, která se uskuteční v Praze (1.–2. června 2026) a ve Varšavě (4.–5. června 2026). Sté výročí Foucaultova narození nabízí jedinečnou příležitost zamyslet se nad dosavadními přínosy, současným vývojem a budoucími směry foucaultovských přístupů k problémům střední a východní Evropy. Uzávěrka pro zasílání návrhů je 31. prosince 2025.

Podrobnosti