Aktuality a články

Mezinárodní konference Energie v dobách krize propojila historickou a technickou expertizu. Ve dnech 29. a 30. září 2026 se v Akademickém konferenčním centru v Praze uskutečnila mezinárodní konference Energy in Times of Crisis, věnovaná mezioborovému pohledu na energetické krize od konce 18. století až po současnost. Konferenci uspořádaly Filosofický ústav a  Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v programu Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností.

Dvoudenní program nabídl dvě přednášky předních světových odborníků – Pera Högseliuse (KTH Stockholm) a Rüdigera Grafa (ZZF Postupim) – a šest tematických panelů, které propojily historické případové studie (uhelné krize za první světové války, nacistickou energetickou politiku či ropné šoky 70. let) se současnými tématy, jako jsou energetické sankce, spory o světové oceány, veřejné mínění o jaderné energetice či vzestup umělé inteligence a její energetické nároky.

Konference cíleně spojila odborníky na technické aspekty energetiky, energetickou politiku i hospodářské a sociální dopady krizí, aby ukázala, že dnešní výzvy mají hluboké historické kořeny a historické zkušenosti naopak mohou inspirovat současná řešení.

„Energetické krize se v dějinách vracejí v různých podobách, ale otázky, které si lidé kladli o zásobování, spravedlnosti a bezpečnosti, zůstávají překvapivě podobné," říkají organizátorky konference Marcela Hennlichová (Filosofický ústav AV ČR) a Adéla Gjuričová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR). „Chceme ukázat, že porozumění minulosti je nezbytným nástrojem pro zvládání energetické budoucnosti."

Součástí programu byl také panel v češtině a slovenštině věnovaný uhelnému hornictví, energetické transformaci a dalším tématům střední Evropy.

Kontakt: Marcela Hennlichová (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), Adéla Gjuričová (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

Titulka: AI generated
Foto: Marcela Hennlichová

Které klíčové myšlenky Václava Havla jsou platné pro dnešní svět a jak dnes obstojí jeho pojetí pravdy, odpovědnosti a vzdoru vůči systému? Těmto a dalším otázkám se věnuje stejnojmenná audio série Českého rozhlasu Vltava, v níž se moderátorka Karolína Koubová ptá filosofky Alice Koubové, filosofa Tomáše Koblížka a jejich hostů. Uslyšíte Annu Šabatovou, Pavla Baršu, Martina C. Putnu, Martina Nitscheho nebo Matěje Cíbika.

Prvních šest dílů si můžete poslechnout na webu ČRo Vltava 

V termínech 22. října, 12. listopadu a 3. prosince vždy od 18 hodin se můžete rovněž zúčastnit veřejných debat Promyslet Havla live! připravených ve spolupráci s Českým rozhlasem Vltava v Jízdárně Pražského hradu v rámci programu Kultura na Hradě. Debatovat přijde řada zajímavých osobností nejen z filosofických řad. 

O podmínkách vzniku obuvnického koncernu Baťa, jeho dalším rozvoji i cestě k celosvětové proslulosti si v podcastu Jilská Filosofická povídal s historikem Ondřejem Ševečkem moderátor Vojtěch Pelc. Rozhovor se dotkl také globalizace výroby obuvi, a obecněji procesu industrializace i deindustrializace, včetně sociálních a environmentálních dopadů těchto fenoménů.

Podcast je dostupný na našem YouTube kanálu.

Badatel Elías Fuentes Guillén se původně připravoval na dráhu atleta. Zranění ho ale přivedlo k filosofii, historii a matematice. Při studiu dějin matematiky na přelomu 18. a 19. století objevil dílo pražského učence Bernarda Bolzana (1781–1848), které ho přivedlo až do Prahy. Ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR nyní v projektu PragMatika, podpořeném grantem GA ČR Junior Star, zkoumá historii matematiky v Čechách a digitalizuje Bolzanovy rukopisy. Jeho cílem je také zpřístupnit rozptýlenou rukopisnou pozůstalost v podobě Bolzanova digitálního archivu. V čem Bolzano předběhl svou dobu a proč jeho odkaz fascinuje badatele dodnes, se dočtete v novém A / Magazínu.

Foto: Pavlína Černoch Jáchimová, Akademie věd ČR

Německý badatel Lukas Kob je od loňského roku ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR na stipendijním pobytu prestižní Humboldtovy nadace. V komentáři pro portál VědaVýzkum.cz komentuje, proč mu pro postdoktorský výzkum doporučily české hlavní město přední světové kapacity oboru z New Yorku i Německa a proč on sám Prahu vnímá jako významné centrum filosofie vědomí a umělé inteligence.

To, co dělá podle Lukase Koba české prostředí jedinečným je silná filosofická tradice, aktivní komunita, mezinárodní kontakty a stále intenzivnější propojování filosofie s neurovědou a umělou inteligencí. Oceňuje, že se řada pražských kolegů AI věnuje z hlediska filosofie jazyka, filosofie vědy, etiky nebo samotného výzkumu umělé inteligence. Člověk se tak nesetkává pouze s odborníky ze své oblasti, ale také s lidmi, kteří stejný problém nahlížejí z odlišných perspektiv.

Dr. Lukas Kob z Otto-von-Guericke-Universität Magdeburg působí v Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR v rámci postdoktorského stipendia Feodora Lynena, financovaného Nadací Alexandra von Humboldta od října 2025. Zabývá se výzkumem možnosti vzniku vědomí v umělých systémech. Tento výzkum uplatňuje filosofické poznatky o vědomí na nedávné úspěšné architektury umělé inteligence a na mozkové organoidy – umělé „minimozky“ vypěstované z kmenových buněk. Cílem je lépe porozumět podmínkám, za nichž mohou být umělé systémy potenciálně považovány za vědomé.

Celý text na portálu VědaVýzkum.cz

Lukas Kob

Velké Meziříčí se na devět zářijových dní opět promění v místo, kde se potkává veřejná debata, filozofie, společenské otázky i osobní příběhy. Jubilejní 20. ročník Evropského festivalu filozofie nabídne ve dnech 15. až 23. září pestrý týden přednášek, diskusí a setkání s osobnostmi, které zásadně ovlivňují současné myšlení. 

Festivalové dění předznamená úterní setkání v nové městské knihovně, kde literární vědec Jiří Trávníček představí aktuální stav čtenářství v Česku a historik Martin Nodl otevře téma proměn knižní kultury a její budoucnosti. Ředitelka knihovny Ivana Vaňková přiblíží, jakou roli hraje knihovnictví ve Velkém Meziříčí a jak město proměnila nová knihovna.

Mosty a propasti

Mosty a propasti jako leitmotiv letošního programu se promítne už do čtvrtečního slavnostního zahájení festivalu, které odstartuje diskusí o hodnotách pravdy v digitálním věku. Otázku, zda technologie posilují demokratické hodnoty, nebo naopak vytvářejí nové propasti, otevře Věra Jourová. Filozof jazyka Tomáš Koblížek vysvětlí pojem fear speech a ukáže mechanismy šíření strachu v dnešní komunikaci.

Páteční program nabídne pohled na budoucnost Evropy. Zuzana Harmáčková představí scénáře vývoje evropského prostoru a Kateřina Kočí se zaměří na to, jak Evropská unie hledá nové místo v měnícím se geopolitickém prostředí. Jak spolu (ne) mluvíme bude tématem sobotního dopoledne, kdy Paulína Tabery, Tomáš Kostelecký a Josef Šlerka nabídnou tři různé pohledy na svobodu slova, sousedství i online dialog. Odpoledne bude patřit dětské dílně Domaluj si básničku.

Nedělní část programu zahájí diskuse o chudobě a bohatství s Robinem Maialehem, Kateřinou Smejkalovou a Sašou Uhlovou. Následovat bude přednáška evropského žalobce Pavla Zemana o fungování veřejné žaloby v evropském kontextu. Večer přinese setkání věnované tématu smrti, na kterém vystoupí odborníci z oblasti religionistiky a antropologie.

Pondělí se zaměří na digitalizaci, robotiku a umělou inteligenci v podání týmu BADIS AI. Večer připomene desáté výročí Nadace F. Podstatzkého-Lichtenstein. Závěrečný úterní program nastíní prostor mostů a propastí křesťanského myšlení s Eduardem Fiedlerem, Pavlem Ambrosem a Michaelem Hauserem.

Festival zakončí neformální afterpárty a společné setkání občanů u jednoho stolu. Vystoupí kapela Hard Barock generála Andora Šándora. 

Hlavními garanty festivalu jsou Město Velké Meziříčí, Filosofický ústav Akademie věd ČR a Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Festival finančně podpořily Akademie věd ČR a Kraj Vysočina. Na jeho přípravě se organizačně podílí Jupiter club, ORO, Knihovna Velké Meziříčí a další.

Web festivalu

Co drží českou společnost pohromadě? Jsou roboti spíše našimi pomocníky, nebo hrozbou? Lze zakázat umění? Odpovědi na více či méně palčivé otázky současnosti, ale i širší historický či společenskovědní kontext, přináší série odborně-popularizačních video přednášek s názvem LAByrint myšlenek, kterou Filosofický ústav Akademie věd ČR (FLÚ AV ČR) nově zpřístupňuje veřejnosti na svém oficiálním kanálu YouTube.

Projekt Labyrint myšlenek je vyústěním dlouhodobějších snah o kultivaci veřejné debaty, posílení rozvoje kritického myšlení, mediální gramotnosti a demokratické kultury v české společnosti, které v roce 2022 odstartovalo navázání spolupráce s Asociací učitelů občanské výchovy a společenských věd (platforma Občankáři.cz).

Původně byl projekt zaměřen především na tvorbu výukových materiálů pro vyučující občanské výchovy a základů společenských věd. Nyní se otevírá všem, kdo mají zájem o hlubší porozumění dynamice a problémům moderního světa.

Jednotlivá videa vznikala jako pracovní materiál, přímo navazující na metodické lekce Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd (platforma Občankáři.cz). Díky této systémové spolupráci vznikly již čtyři ucelené vzdělávací balíčky, které si do dnešního dne stáhlo více než 12 tisíc uživatelů z řad pedagogů. Vzhledem k vysokému zájmu bude propojení akademického výzkumu a středoškolské praxe pokračovat i do budoucna.

Propojení akademického výzkumu a středoškolské praxe

Sdružení Občankáři.cz již několik let usiluje o zlepšení podmínek pro výuku občanské výchovy a základu společenských věd na středních školách. Snaží se studenty lépe připravit na společenské výzvy 21. století a vést je k dodržování morálních a právních hodnot. Asociace cílí na vyučující hned z několika důvodů. Je to například nedostatek odborné přípravy na univerzitách nebo dalšího vzdělávání pro pedagogy či nejasnost definovaných cílů, kterých mají učitelé ve výuce dosáhnout.

„Všechny vědy procházejí vývojem, a ne vždy se poznatky posledních let i desetiletí dostanou do základních a středních škol. V oblasti výchovy k občanství a společenských věd si však zpoždění dovolit nesmíme a nechceme,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro FLÚ AV ČR zakládající členka asociace Mgr. Tereza Vodičková.

Užitečné odkazy

Seznam zveřejněných přednášek
Vzdělávací lekce
Nabídka aktivit FLÚ AV ČR pro střední školy

Série video přednášek vznikla s podporou programu Strategie AV21.

Osudy dosud důkladně neprozkoumané, rozsáhlé písemné pozůstalosti významného českého filosofa a matematika Bernarda Bolzana byly po jeho smrti v roce 1848 mimořádně spletité. Zatímco jedna část doputovala v čase až do sbírek Národního muzea a Literárního archivu Památníku národního písemnictví v Praze, sbírka převážně matematických rukopisů byla věnována Císařské dvorní knihovně ve Vídni, dnešní Rakouské národní knihovně. Obě sbírky teď budou postupně propojeny a zpřístupněny v podobě Bolzanova digitálního archivu. Průlom ve více než stoleté historii neúspěšných pokusů získat vídeňskou část rukopisů do Čech učinil odborník na Bolzanovo dílo Elías Fuentes Guillén a jeho badatelský tým z Akademie věd ČR.

Elías Fuentes Guillén a jeho spolupracovníci z Filosofického ústavu Akademie věd ČR se v rámci projektu PragMatika zaměřují na vývoj matematiky v Praze a českých zemích v evropském kontextu. Zkoumají a rekonstruují matematické postupy ve výuce a při tvorbě matematických textů konce 18. a první poloviny 19. století. Ústřední postavou jejich zájmu je přitom osobnost českého filosofa a matematika Bernarda Bolzana.

Fascinace Bolzanem a začátek cesty za splněným snem

„Originalita Bolzanových myšlenek mě okamžitě zaujala, včetně toho, že řada z nich nebyla ve své době náležitě doceněna,“ říká Elías Fuentes Guillén, kterého setkání s Bolzanovým dílem dokonce na začátku badatelské kariéry podnítilo ke změně tématu jeho disertační práce. Když se pak seznámil s mezinárodní komunitou badatelů zabývajících se Bolzanem, jeho další směřování bylo zpečetěno. Zavedlo ho až do Prahy, kde získal podporu Junior Star pro svůj „bolzanovský“ projekt PragMatika od Grantové agentury ČR.

Foto: Tým projektu PragMatika vedený Elíasem Fuentesem Guillénem z Filosofického ústavu Akademie věd ČR

Budování Bolzanova archivu v Praze

V roce 2024 uzavřel Elíasův tým dohodu o spolupráci na postupném budování digitálního archivu Bolzanových rukopisů s Památníkem národního písemnictví v Praze. Jde o část sbírky, kterou shromáždil Bolzanův přítel a žák Michal Josef Fessl a následně odkázal Muzeu Království českého. Po jeho smrti v roce 1864 se tak Bolzanovy písemnosti dostaly do Prahy. Jejich fond pak postupně rozšiřovaly dnešní Národní muzeum a od roku 1964 také Literární archiv Památníku národního písemnictví.

Digitalizovaný soubor zahrnuje návrhy Bolzanových děl, jeho kázání, matematické, filosofické a teologické zápisníky, ale také korespondenci, poznámky z přednášek a řadu úředních dokumentů. Patří k nim například univerzitní vysvědčení, materiály vztahující se k jeho odvolání z místa profesora náboženské nauky, dokumenty spojené s církevním procesem i jeho závěť.

Letos badatelé úspěšně završili první fázi budování Bolzanova digitálního archivu, při níž převedli do digitální podoby více než 36 tisíc stran Bolzanovy písemné pozůstalosti, uložené ve zmíněném Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Tato část digitalizované sbírky bude

zájemcům k dispozici v režimu otevřeného přístupu pro nekomerční využití do konce letošního roku. Správu dat zajistí členové Elíasova týmu PragMatika. Kompletní digitalizovaný archiv vycházející z fondu Památníku národního písemnictví má vzniknout do konce roku 2027.

Vídeňská výzva a nečekaný průlom

Písemná pozůstalost Bernarda Bolzana má však ještě druhou část. Tu učenec svěřil během svého života Robertu Zimmermannovi, který sbírku zahrnující zejména matematické spisy daroval v roce 1892 Císařské dvorní knihovně ve Vídni, dnešní Rakouské národní knihovně.

České snahy získat materiály zpět se uskutečnily už počátkem 20. století. Nejprve po vzniku samostatného Československa, následně pak ve dvacátých letech, kdy byly znovuobjeveny a vůbec poprvé odborně prozkoumány. Ani jeden z těchto pokusů ale neuspěl.

Elías začlenění pozůstalosti z vídeňských sbírek do Bolzanova digitálního archivu vnímal spíš jako svůj „nejdivočejší sen.“ Pokusil se s Rakouskou národní knihovnou navázat spolupráci, pořizoval fotografie rukopisů, sbíral kontakty a mapoval možnosti, jak digitalizaci tamních rukopisů posunout. Když vyšlo najevo, že Bolzano není mezi digitalizačními prioritami Rakouské národní knihovny vysoko a rukopisy by bez dalšího impulsu mohly čekat na digitalizaci ještě dlouho, začal hledat řešení s větší institucionální podporou v zádech. Získal ji od předsednictva Akademie věd ČR, dalších kolegů z Německa a Velké Británie, navrch připojil vlastní propracované odůvodnění. A pak přišel nečekaný průlom.

Po více než rok trvajících jednáních Filosofický ústav Akademie věd České republiky a Rakouská národní knihovna dospěly k dohodě, že Bolzanovy rukopisy budou v pořadníku digitalizace posunuty dopředu. Finanční náklady, které byly významně sníženy, ponese česká strana. Díky tomu bude pod volnou doménou zpřístupněno v postupně budovaném Bolzanově digitálním archivu dalších cca 11500 stran Bolzanovy pozůstalosti uložené ve Vídni. Současně budou k dispozici na webových stránkách Rakouské národní knihovny.

Na jednom místě tak budou shromážděny, byť jen v digitální podobě, dvě nejvýznamnější sbírky Bolzanových rukopisů, které po jeho smrti skončily na různých místech. Tím se podařilo završit proces, o který se čeští badatelé v různé formě pokoušeli víc než sto let. Rukopisy se samozřejmě fyzicky z Vídně nevracejí. Díky digitalizaci se ale jejich obsah může znovu stát součástí českého badatelského prostředí a být dostupný komukoli, kdo jej bude chtít studovat.

 Foto: Výňatek z rukopisu s názvem "Versuch, die Schwierigkeiten, die man bisher in der Erklärung des Phänomens der Aberration gefunden hat, zu heben" (Pokus odstranit obtíže, s nimiž se dosud setkávalo vysvětlení fenoménu aberace) z poloviny 40. let 19. století: Archiv Rakouské národní knihovny (ÖNB), Cod. Ser. n. 3474 b. Rukopis byl digitalizován Rakouskou národní knihovnou ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR prostřednictvím výzkumné skupiny PragMatika (grantový projekt GA ČR 23-06540M). Dostupné pod označením Public Domain Mark 1.0.

Bolzanův archiv jako nový začátek

Pro výzkum jsou z vídeňského souboru spisů mimořádně cenné zejména Bolzanovy první matematické zápisníky. Ukazují například, jak pečlivě počátkem 19. století pročítal práce soudobých francouzských matematiků zabývajících se vyšší matematikou, což v tehdejším pražském prostředí nebylo běžné. Jejich metody nejen studoval, ale také samostatně reinterpretoval a používal k řešení jiných problémů. Možnost překvapivých objevů přitom není jen hypotetická. Elías připomíná, že už v minulosti badatelé při studiu Bolzanových rukopisů zjišťovali, že některé jeho matematické myšlenky předběhly pozdější vývoj o desítky let. A dosud neprozkoumané rukopisy proto mohou obsahovat další důležité pasáže.

Digitální zpřístupnění přitom neznamená, že budou všechny rukopisy zároveň rovnou přečteny, přepsány a vědecky zpracovány. Elías otevřeně říká, že v tak obrovském množství existují materiály, které jeho tým dosud nepřepsal a v některých případech ani nečetl. Právě v tom ale vidí jednu z hlavních hodnot archivu. Umožní, aby se k dosud neprozkoumaným materiálům dostali další badatelé.

Vznik digitálního archivu je navíc spojen s širší ambicí vytvořit první evropské centrum bolzanovského výzkumu svého druhu, které nebude pouze uchovávat a zpřístupňovat prameny, ale bude kolem nich soustřeďovat mezinárodní síť badatelů.

Tisková zpráva ke stažení

Vratislavský exemplář významné středověké encyklopedie přírodních věd a medicíny Hortus Sanitatis (Zahrada zdraví) svědčí kromě jiného o bohatství českého intelektuálního života v období renesance. Spis a jeho analýzu nyní v rámci svého studijního pobytu v Centru klasických studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR představí klasický filolog Dr. Antoine Haaker. Badatel původem z Francie působí v Univerzitní knihovně ve Vratislavi, kde sehrál klíčovou roli při identifikaci a navrácení několika odcizených středověkých a renesančních rukopisů a mimořádně cenných starých tisků zpátky do knihovních sbírek.

Vratislavský exemplář Hortus Sanitatis

Dílo Hortus Sanitatis vyšlo poprvé tiskem v latině roku 1491 v Mohuči. Dochovalo se v mnoha exemplářích. Jeden z nich je dnes uložen v Univerzitní knihovně ve Vratislavi. Tento konkrétní výtisk je však mimořádně zajímavý množstvím poznámek, které na jeho okraje zapisovali první čeští majitelé v průběhu renesance. Patří mezi ně četné překlady názvů vzácných rostlin, živočichů a hmyzu, jež mohou být cenným pramenem pro českou lexikografii.

Vratislavský exemplář Hortus Sanitatis / Foto: Univerzitní knihovna ve Vratislavi

Jeden z glosátorů, Adam Lewharticzenus z Hradce Králové, navíc na začátek a konec prvotisku vložil další listy s rukopisnými opisy své korespondence. Jednalo se celkem o 26 dopisů a další různé historické či autobiografické poznámky v latině. Tyto materiály přinášejí cenné poznatky o životě hradeckého měšťana v 16. století a zároveň osvětlují širší otázky dobového vzdělávání, mecenátu a náboženských dějin.

Protože Lewharticzenus udržoval kontakty s významnými učenci a spisovateli, mimo jiné se svým učitelem Matoušem Collinem, básníkem Matoušem Hoziem a Vojtěchem Bauzkem, prvním Čechem, který vstoupil do jezuitského řádu, vrhají jeho dopisy nové světlo také na některé aspekty literárních dějin českých zemí.

Vratislavský exemplář Hortus Sanitatis, Listy Collinus, Listy Hosius / Foto: Univerzitní knihovna ve Vratislavi                                                   

Svoji analýzu Vratislavského exempláře díla Hortus Sanitatis představí Dr. Antoine Haaker v rámci své přednášky Quid Vratislaviense exemplum Horti Sanitatis anni 1491 ad cognitionem sermonis et historiae litterariae Boëmorum conferat 24. srpna od 16:30 v zasedací místnosti Filosofického ústavu Akademie věd ČR, Jilská 1, Praha 1.

Přednášku prosloví v latině, kterou plynně ovládá.

Pátrání po ztracených pokladech

Dr. Antoine Haaker působí v Oddělení rukopisů Univerzitní knihovny ve Vratislavi. Její sbírka středověkých rukopisů je největší v Polsku a patří k významným sbírkám ve střední Evropě. K největším pokladům knihovny patří herbář z doby Karla Velikého, jediný dochovaný původní exemplář nejstarší známé mapy Ruska či iluminovaný rukopis Homérovy Iliady (na světě existují pouze tři).

Po práci Antoine Haaker někdy vyhledává cenné knihy, které kdysi patřily knihovně, ale později se ztratily. Kromě válečných ztrát a položek zničených v roce 1945 existují také díla, která zmizela za jiných okolností. Čas od času se takové položky znovu objeví v katalozích aukčních domů a antikvariátů.

Prokázat, že nějaký rukopis nebo tisk dříve patřil knihovně a nebyl z ní legálně odstraněn, však vyžaduje pečlivé zkoumání. To obvykle zahrnuje shromáždění dokumentárních a bibliografických dokladů, značnou míru dedukce a podrobné fyzické zkoumání daného exempláře s cílem identifikovat stopy po odstraněných knihovních razítkách, vlastnických přípisech, charakteristické rysy vazby nebo jiné jedinečné znaky. Jde o vícestupňový proces, přičemž vypátrání titulu v aukčním katalogu představuje pouze začátek někdy velmi obtížných jednání.

Návrat ztraceného rukopisu a dalších děl

V únoru 2026 se Univerzitní knihovně ve Vratislavi podařilo získat zpět rukopis z 15. století obsahující díla sv. Augustina. Rukopis vytvořil bratr Ondřej ze Złotoryje v kartuziánském klášteře nedaleko Lehnice. Obsahuje více než 200 listů a pět děl sv. Augustina, včetně jeho slavné autobiografie Vyznání. Bohatě zdobený třiceti perokreslenými iniciálami představuje cenný doklad středověké písemné kultury Slezska.

Texty sv. Augustina byly v minulosti vyříznuty z rozsáhlejšího svazku a následně prodány jako samostatný kodex. Zloděj postupoval natolik rafinovaně, že krádež zůstala téměř čtyřicet let bez povšimnutí. Dobře věděl, že knihovníci pravidelně kontrolují, zda jsou jednotlivé rukopisy na svém místě. Proto neodcizil celý svazek, ale záměrně si vybral objemný rukopis, který byl v inventářích popsán jen velmi stručně a u něhož neexistovala mikrofilmová kopie. Z něj vyřízl pouze část, již bylo možné samostatně prodat jako ucelený svazek. Ničeho si nevšimli ani vratislavští knihovníci, ani majitelé nově vzniklého Augustinova kodexu.

Zcizený rukopis z 15. století obsahující texty sv. Augustina / Foto: Pawel Piotrowski

Na chybějící části upozornil právě dr. Antoine Haaker, který na základě staré německé publikace zjistil jejich obsah a rozpoznal je, když se v roce 2025 objevily na pařížském trhu. Následně pečlivým výzkumem prokázal, že listy byly odcizeny až po válce, kdy se rukopis již nacházel ve sbírkách Univerzity ve Vratislavi.

To však není jediný Haakerův detektivní počin. Díky jeho úsilí se do Vratislavské knihovny podařilo navrátit také antologii turecké poezie z doby Sulejmana Nádherného, dvě vzácná první vydání děl Karla Marxe a bohatě iluminovaný rukopis Ciceronových filosofických děl z 15. století.

-----

Dr Antoine Haaker je klasický filolog původem z Francie. Latinu a řečtinu studoval ve své rodné zemi, v Itálii a ve Spojených státech. Doktorský titul získal ve Vratislavi na základě osmisetstránkové disertační práce, kterou napsal latinsky o učenci 17. století Claudiu Salmasiovi.

V současnosti působí v Oddělení rukopisů Univerzitní knihovny ve Vratislavi, kde proslul svou rolí při identifikaci a navracení řady středověkých a renesančních rukopisů či cenných starých tisků, které v minulosti náležely do zdejších sbírek.

Aktuálně je na krátkodobém studijním pobytu v Centru klasických studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR (Fellowship Josefa Dobrovského). Věnuje se výzkumu Vratislavského exempláře Hortus sanitatis (Zahrada zdraví) a jeho svědectví o českém intelektuálním životě.

Dr. Antoine Haaker / Foto: Oleksandr Poliatovsky