Když se online nenávist stává společenským problémem

Příklady výhružných zpráv a urážek motivovaných názorovým nesouhlasem nejsou v online prostředí ničím překvapivým. Terčem nenávisti bývají častěji ženy, v poslední době přesněji ženy novinářky. Digitální nenávist přitom zdaleka není jen způsob, jímž si někdo vylije svou frustraci a zlobu. „Online svět dokáže nenávist specifickým způsobem utvářet a poskytovat jí novou dynamiku,“ říká odborník na nenávistné projevy, filosof Tomáš Koblížek. Proto bychom se jí jako společnost měli vážně zabývat. Více v rozhovoru s ním na ČRo Vltava. 

Online nenávist je výživným podhoubím pro řadu fenoménů, které v důsledku škodí celé společnosti. V interakci „protivníků“ tváří v tvář by online šarvátky nedosahovaly tak vyhroceného stavu. Přispívá k tomu například v literatuře popsaný disinhibiční efekt internetu, který vytváří mezi účastníky online přestřelek dojem, že vlastně nejde o nic skutečného. Výzkumy popisují i další jevy jako jsou soupeřivé nenávistné projevy nebo vytváření tzv. digitálních smeček. „Nenávistné projevy v internetovém světě nejsou nebezpečné pouze jako možný podnět k fyzickému činu. Samy jsou ve skutečnosti činem, jehož cílem je dotyčného ponížit, nebo v něm vyvolat strach o sebe sama i své okolí,“ doplňuje Tomáš Koblížek. Celý rozhovor