archiv aktualit.

Městský stát, který kdysi patřil k nejsilnějším v antickém Řecku, je dnes symbolem válečnického umění. Podle historika Stephena Hodkinsona ale kolem Sparty panuje řada mýtů a její současný obraz je leckdy zkreslený. Přední odborník na starověkou Spartu, emeritní profesor university v Nottinghamu zavítal do Prahy v rámci mezinárodní konference Starověké dějiny a historikové starověku: památce prof. Pavla Olivy, pořádané Kabinetem pro klasická studia při Filosofickém ústavu AV ČR. Při této příležitosti poskytl rozhovor České televizi (čas 39:26).

Nepřímé svědectví o jedné z nejvýznamnějších evropských událostí 15. století – Kostnickém koncilu – podal ve své kronice kostnický měšťan Ulrich Richental. Dva z opisů Richentalovy kroniky jsou dnes uloženy ve fondech Národní knihovny. O tom, v čem jsou výjimečné i zavádějící, hovoří v širším kontextu kostnických událostí spolu s dalšími odborníky Pavel Soukup z Centra medievistických studií FLÚ AV ČR &FF UK. V další epizodě pořadu Poklady Klementina na ČT art.

Zvýšený výskyt duševních poruch v období po pandemii, zejména fenoménu extrémní sociální izolace v Japonsku označovaného jako hikikomori, včetně jeho komplexních symptomů a společenských důsledků, se s pomocí mezikulturního výzkumu pokusí prozkoumat česko-japonský tým badatelů. Projekt společně podpořily Akademie věd ČR a Japan Society for Promotion of Science jako jediný z oblasti humanitních a sociálních věd. Více

Filosofický ústav AV ČR se pravidelně uchází o stipendia AV ČR na podporu mladých badatelek a badatelů v rámci Programu podpory perspektivních lidských zdrojů – Mzdové podpory postdoktorandů. Soutěž je otevřena všem pracovištím Akademie věd a probíhá dvakrát ročně – v jarním a podzimním termínu. Aktuální uzávěrka pro posuzování návrhu projektů v rámci 23. kola soutěže je ve FLÚ stanovena na 30. březen 2024. Více.

Tým badatelů kolem filosofa vědy Elíase Fuentese Guilléna z Filosofického ústavu začal loni s podporou Grantové agentury ČR pracovat na projektu zaměřeném na vývoj matematiky v Praze a českých zemích v evropském kontextu konce 18. a první poloviny 19. století, zkráceně nazývaném PragMatika. Zásadní postavou, pokud jde o zkoumání a rekonstrukci matematických postupů ve výuce a tvorbě matematických textů, je v něm osobnost českého filosofa a matematika Bernarda Bolzana. A právě vytvoření digitálního archivu s jeho rukopisy je jedním z cílů projektu. Digitální archiv Bernarda Bolzana má vzniknout ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, známého také jako Muzeum literatury. Více

Nejstarší rukopisy ve fondech pražského Klementina vynikají řemeslným zpracováním vazeb, dokonalostí písma ručně psaných textů i krásou nestárnoucích iluminací. O tzv. Velislavově bibli, nejobsáhlejším obrazovém rukopisu středověkých českých zemí přezdívaném jako středověký komiks, hovoří v pořadu Poklady Klementina na ČT Art medievista Václav Žůrek z Centra medievistických studií při Filosofického ústavu AV ČR&FF UK.  

Duchovní odkazy v Komenského knize Labyrint světa a ráj srdce diskutovali na televizi Noe Tomáš Havelka z oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR, doc. Zuzana Svobodová z teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ilustrátorka Renáta Fučíková z Ateliéru didaktická ilustrace-fakulta designu a umění Západočeské univerzity v Plzni. 

Na dobrodružnou cestu za poznáním se s lektory Filosofického ústavu Akademie věd vydají v letošním roce čtyři středoškoláci a středoškolačky. Tzv. novou divočinu – konkrétně bývalý vojenský a industriální prostor Ralsko v Libereckém kraji – podrobí dalšímu eko-fenomenologickému zkoumání Anna Domkařová, Sylvestr Makov a Šárka Synovcová. Věnovat se jim přitom bude interdisciplinární tým lektorů pod vedením Martina Nitscheho. Komentovaná četba méně známých spisů J. A. Komenského pod vedením komenioložky Lenky Řezníkové čeká naopak na studenta Tomáše Barocha. Během stáže se bude moci seznámit s hlavními aspekty současného výzkumu života a díla významného raně novověkého učence. Více

Souostroví v Indickém oceánu se stalo bitevním polem geopolitických zájmů soupeřících regionálních mocností. Mezi nimi získává momentálně navrch Čína. Situaci komentuje na Seznam Zprávy spolu s dalšími pozorovateli také indolog a politický filosof Jiří Krejčík. Na vývoj posledních dní podle něj lze nahlížet jako na „diplomatickou prohru“ Indie. 

Pohled do svébytného světa indických železnic, který je pro Evropana nepředstavitelný, připravili pro pořad Za obzorem Českého rozhlasu Plus indolog Jiří Krejčík z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace FLÚ AV ČR společně s reportérem Ondřejem Himmerem.