Aktuality a články

Moravského krále bot Tomáše Baťu u příležitosti stopadesátého výročí jeho narození připomněl v řadě médií historik a zlínský rodák Ondřej Ševeček. Zrod globálního obuvnictví analyzuje v tematickém čísle časopisu Dějiny a současnost, které rovněž zaštítil jako spolueditor. O takzvaném batismu hovořil v pořadu "Večer na téma" Českého rozhlasu Vltava nebo v článku pro server idnes.cz. V květnu mu v Nakladatelství Argo vyjde spolu s kolektivem autorů titul Válka ševců: Obuv, obuvnictví a obuvnický průmysl v Předlitavsku za Velké války.

Dnes se na světě vyrobí přibližně 24 miliard párů obuvi ročně, tedy asi tři páry na každého člověka. V některých zemích se spotřeba blíží šesti párům na osobu a rok. Jde o množství, o němž se zakladatelům obuvnického průmyslu ani nesnilo. Současně je rozsah produkce obuvi stále častěji vnímán v kontextu environmentálních dopadů jako jeden ze symbolů drancování planety a zbytnělé spotřební kultury, která ztratila sebereflexi. Značná část této rychloobrátkové produkce dříve či později končí na skládce. USA a Evropa, které byly kolébkou moderního obuvnictví, patří v posledních dekádách jen k marginálním producentům. Obuvnická výroba se přesunula do Asie. Jedna z cest, jak porozumět tomuto vývoji, nás přivádí ke kořenům meziválečné globalizace obuvnictví, spjaté se značkou Baťa. Více v textu Ondřeje Ševečka Obouváme svět Baťa a zrod globálního obuvnictví v časopisu Dějiny a současnost.

Nejnovější epizoda podcastu Vlákna analyzuje moderní proměny trhu práce skrze srovnání digitálních platformových služeb a tradičního družstevnictví. Hosté Alžběta Mangarella (Sociologický ústav AV ČR) a Josef Patočka (Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci) využívají kontrastů platformové práce a solidární ekonomiky a zaměřují se na to, jak tyto odlišné modely ovlivňují ekonomické i širší společenské vztahy v 21. století.

Diskuse se dotýká také praktických dopadů obou podob ekonomických vztahů na daňový a dávkový systém státu. Podcast zkoumá i specifickou roli, kterou v obou typech organizace práce hraje oblast péče. Ekonomické souvislosti doplňují odborné pohledy na sociálně-ekologickou transformaci současného světa. Celý pořad tak nabízí komplexní vhled do aktuálních výzev, kterým čelí dnešní pracovní prostředí.

Podcast vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Nad filosofickým odkazem Jürgena Habermase, předního představitele frankfurtské školy a kritické teorie, se v textu pro časopis Host zamýšlí filosof Michael Hauser. Habermas se ve svém díle zabýval veřejnou sférou a podobami demokratických institucí. Jeho perspektiva a snaha pečovat o demokracii a moderní politiku mají smysl i po jeho odchodu. A možná více než kdy dříve, uvádí Hauser.

Odkaz na celý text

------

Habermasův titul Strukturální přeměna veřejnosti. Zkoumání jedné kategorie občanské společnosti vydalo Nakladatelství Filosofia v lehce upraveném překladu Aleny Bakešové a Josefa Velka v roce 2022.

Jak úzce je filosofické myšlení propojeno s každodenním životem a jeho úskalími, zkoumá románový debut Zviditelnění filosofa Petra Práška. Příběh tematizuje některé zásadní otázky, jako je láska, úzkost, samota nebo svoboda a současně nabízí vhled do několika posledních dní studenta Jana Palacha. Co se vlastně příběh snaží zviditelnit, nakolik je román autobiografický a jak přetavit filosofický diskurs do románového vyprávění? Nejen o tom si s Petrem Práškem povídá Vojtěch Pelc v nové epizodě podcastu Jilská Filosofická. 

„Řecké mýty dovedou věci pojmenovávat velice výstižně a přesně, což se ukazuje znovu a znovu,“ říká historik a profesor klasické archeologie Jan Bažant, autor knih Perseus & Medusa, Božská nahota, či dvousvazkových Řeckých mýtů. Jejich rodokmen můžeme vystopovat až do Sumeru. Mýty byly neustále převyprávěny, aby vycházely vstříc potřebám dané doby, ale vždycky respektovaly svůj původní půdorys. O tom, kam až sahají jejich počátky, jak se do nich promítá psychologizace nebo humanistický náboj a proč se řeckou mytologií zabývat dnes, hovořil Jan Bažant na Českém rozhlasu Vltava.

Jak se proměňují města a regiony poté, co průmysl ustoupí nebo se zásadně promění? Jaké důsledky přináší deindustrializace a postsocialistická transformace pro ekonomiku, společnost i každodenní život? A jak tyto procesy formovaly Evropu v minulosti i dnes? Těmto otázkám se bude věnovat mezinárodní konference After Industry: Cities and Regions in Transformation, která se uskuteční 14.–15. května 2026 v Praze.

Setkání nabídne interdisciplinární pohled na proměny měst a regionů ve střední a východní Evropě i v širším globálním kontextu – od historických souvislostí přes sociální dopady až po současné strategie adaptace a rozvoje. Konference klade důraz především na dlouhodobé perspektivy těchto procesů a jejich proměnlivé podoby v čase.

„V Praze se sejdou odborníci z celé střední a východní Evropy a podařilo se nám do programu získat i výrazné mezinárodní osobnosti z této oblasti výzkumu,“ uvádí jeden z organizátorů konference Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd ČR.

Mezi hlavní řečníky patří Steven High (Concordia University, Montréal), přední světový odborník na výzkum deindustrializace, dále Kerstin Brückweh (Leibniz-Institut für Raumbezogene Sozialforschung, IRS) a Rebecca Madgin (University of Glasgow). Ve svých vystoupeních nabídnou pohled na proměny industriálních a postindustriálních společností v různých kontextech, založený na dlouhodobém výzkumu.

Proměny industriální identity tématem veřejné panelové diskuse

Součástí programu bude také veřejně přístupná panelová debata After Industry: Rethinking Local Economies, Memory, and Industrial Identity, která se uskuteční 14. května 2026 od 19:00 v Kampusu Hybernská (Cirkulární hub, Praha 1). Debatu povede ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová a nabídne možnost zapojit se do diskuse o proměnách lokálních ekonomik, industriální paměti i současných podob nerovností.

Z vybraných příspěvků vznikne kolektivní odborná publikace v angličtině pro mezinárodní publikum, která nabídne hlubší porozumění dynamice deindustrializace v historické i současné perspektivě.

Konference se koná díky podpoře Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzkumného projektu Urbanita: nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě (CZ.02.01.01/00/23_025/0008735) a ve spolupráci Filosofického ústavu AV ČR, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Ze zahraničních partnerů se na organizaci podílí také Leibniz-Institut für Raumbezogene Sozialforschung (IRS). Doprovodný program se uskuteční s podporou programu Strategie AV21 „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“ Akademie věd ČR.

Konference otevírá jedno z klíčových témat současnosti: jak se mění města a regiony v době, kdy průmysl ustupuje, transformuje se nebo nabývá nových podob – a jak tyto procesy v minulosti formovaly a nadále formují evropské společnosti.

Programme

Panel Discussion After Industry

Kontakt:
doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D.
Akademie věd ČR, Filosofický ústav
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Předseda Akademie věd ČR prof. Radomír Pánek navštívil 12. března v rámci pracovního setkání Filosofický ústav Akademie věd ČR. Spolu s ním zavítali do ústavu také další členové a členky předsednictva Akademické rady: předseda Vědecké rady dr. Pavel Baran, místopředsedkyně Akademie věd ČR dr. Ilona Müllerová a Ing. Miroslava Anděrová, místopředseda Akademie věd ČR dr. Ondřej Beránek a člen předsednictva dr. Ing. Jiří Kotek.

Představení ústavu a jeho směřování

Filosofický ústav, největší akademické pracoviště v oblasti humanitních a společenských věd, představil jeho ředitel dr. Petr Kitzler. Ve svém vystoupení přiblížil historii a strukturu ústavu, jeho ekonomické zázemí i aktuální výzkumné směřování. Zdůraznil také šíři tematického záběru a interdisciplinární rozměr pracoviště, jeho mezioborovou spolupráci a vazby na další ústavy Akademie věd ČR.

Grantové úspěchy a internacionalizace

Pozornost věnoval i výsledkům posledních pěti let, zejména v oblasti grantových úspěchů. Filosofický ústav v tomto období získal celkem 268 grantových projektů, z toho 15 zahraničních. Mezi nimi jsou i významné evropské projekty, například ERC Starting Grant, ERC-CZ nebo ERA Chair. K dalším výrazným úspěchům patří tři prémie Lumina quaeruntur, tři projekty Junior Star podpořené Grantovou agenturou ČR, projekt EXPRO a šest konsorciálních projektů v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský.

Ředitel ústavu zároveň upozornil na rostoucí internacionalizaci výzkumu, posilování vnitřních synergií i rozvoj spolupráce s externími partnery. Připomněl také sedm společných doktorských programů s českými vysokými školami, společný doktorský program s univerzitou v Lipsku a lipským GWZO a dynamický rozvoj oblasti digital humanities.

Vybrané výzkumné projekty

Součástí programu byly i krátké prezentace vybraných výzkumných projektů. Dr. Ota Pavlíček představil výzkum středověkých kvodlibetálních disputací jako předchůdců moderní akademické praxe, realizovaný v rámci projektu ERC Starting Grant. Dr. Elías Fuentes Guillén přiblížil projekt PragMatika, podpořený v programu Junior Star, zaměřený na Bernarda Bolzana a nové promýšlení dynamiky matematiky v Praze v první polovině 19. století. Dr. Martin Zach nastínil konsorciální projekt TRUST z Operačního programu Jan Amos Komenský, koordinovaný Filosofickým ústavem, který se věnuje problematice vědění ve věku nedůvěry a postavení vědy v současném světě. Dr. Tomáš Koblížek poté představil svůj výzkum dezinformací a nenávistných projevů.

Strategické priority Akademické rady

Prof. Radomír Pánek seznámil účastníky setkání se strategickými prioritami Akademické rady AV ČR pro období 2025–2028 i s hlavními cíli strategického řízení. Jako jednu z klíčových priorit zmínil posílení role Akademie věd při formulaci vědecky podložených doporučení pro veřejné politiky a vytvoření platformy Science4Policy.

Hovořil také o přípravě nové komunikační strategie a o snaze posílit viditelnost Akademie věd ČR i její důvěryhodnost jako celku. Mezi další důležité cíle zařadil prohlubování vazeb s vysokými školami, rozvoj kontaktů s průmyslovou sférou a posilování spolupráce s dalšími institucemi.

Tolerance společnosti k šíření dezinformací, lží nebo nenávistných projevů není žádným důkazem vysoce rozvinuté svobody slova, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy filosof Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Může to být přesně naopak. Vznikají nenávistné projevy samovolně, nebo jde o cílené útoky z nějakého „nenávistného centra“, jejichž smyslem je ovlivňovat veřejné mínění? A proč jsou nenávistné projevy v Evropě na vzestupu? Více

Joff Bradley, profesor Teikyo University v Japonsku a odborník na fenomén hikikomori, je do 22. března hostem Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Jeho badatelský pobyt symbolicky uzavírá česko-japonský projekt spolupráce mezi Japonskou společností pro podporu vědy (JSPS) a Akademií věd České republiky, zaměřený na výzkum extrémní sociální izolace a duševních poruch v postpandemické době, který Bradley za japonskou stranu vede.

Vedle závěrečného tematického workshopu s názvem Kafka the Hikikomori: Decision Making, Melancholy and Exhaustion vystoupí Bradley společně s českým filosofem Petrem Koubou také v debatě po projekci filmu Drahý zítřku v rámci festivalu Jeden svět. Snímek zkoumá kontrast mezi moderním odcizením a bytostnou potřebou lidské sounáležitosti v přetechnologizovaném světě.

Bradley se dále zúčastní konference věnované fenomenologickému dílu amerického filosofa Alphonsa Lingise, kterou Filosofický ústav Akademie věd ČR pořádá ve spolupráci s British Society for Phenomenology.

Joff Bradley působí jako profesor na Fakultě cizích jazyků Teikyo University v Japonsku a zároveň jako místopředseda Mezinárodní asociace pro japonská studia. Ve svém výzkumu se věnuje tématům spojeným s výukou a technologiemi v postmediální éře a propojuje kritické myšlení francouzských filosofů Gillesa Deleuze, Félixe Guattariho a Bernarda Stieglera.