archiv aktualit.

Prosincové vraždění na Karlově univerzitě otřáslo celou společností, přesto se najdou lidé, kteří násilný čin schvalují nebo přinejmenším zpochybňují. O tom, že omezování nenávistných projevů je běžné v Evropě i v zámoří a že zákroky proti nenávistným projevům jsou důležité, protože ukazují existenci nepřekročitelné červené linie, hovoří v pořadu Reportéři ČT odborník na dezinformace Tomáš Koblížek. Více

Představujeme nové projekty letošního roku. Zabývat se budou například výzkumem aktivit vedoucích k posílení demokracie, znalostmi středověké optiky, etickými a právními otázkami spojenými s využitím autonomních zbraňových systémů nebo nenávistnými projevy z pohledu filosofie vědy, analytické filosofie jazyka a kognitivní vědy. Podrobně o projektech. 

Vážení čtenáři,
od 8. 1. 2024 je veřejný vstup do Knihovny FLÚ z technických důvodů přesunut z podloubí Husovy ulice č. 6 do ulice Jilská č. 3, kde se nachází služební vchod do knihovny. Změna platí až do odvolání. Děkujeme za pochopení.

Otvírací doba pro veřejnost:
Po: 12:00 až 16:00
Čt: 12:00 až 15:00

Podstatou resilience je, že „i když žijete extrémně tragické události, máte zároveň schopnost vidět svoje zdroje a opory. A to, co si z tohoto drastického momentu v české historii můžeme odnést, je, že vždycky máme v české společnosti zdroje a opory, důvěru a solidaritu vedle nebezpečí..." Širší komentář filosofky Alice Koubové k situaci v kontextu teorie odolné společnosti vysílala ČT24. 

Slova generální ředitelky Národní galerie Alicji Knast vzbudila rozruch novoroční výzvou, aby země střední Evropy řešily koloniální minulost. Týká se toto téma i nás jako České republiky a je správné o něm mluvit? O spojení modernity s kolonialismem, provázanosti historie se současností a hledání nových způsobů, jak řešit koloniální minulost, a to i v zemích střední Evropy, hovořil v DVTV Ondřej Lánský z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace. Více

Filosofický ústav AV ČR vyjadřuje svou nejhlubší účast rodinám, blízkým i přátelům obětí tragického útoku na Filosofické fakultě UK. V myšlenkách jsme s Vámi a jsme připraveni poskytnout jakoukoli potřebnou pomoc. Více

Rozhovor s Václavem Němcem o parametrech zdravé společnosti, pojetí zla, mezích svobody i otázkách po smyslu existence si můžete přečíst na stránce Hovory s filozofy věnované rozhovorům s osobnostmi české a zahraniční filozofie. Více

Na pozadí posledních ruských útoků na Ukrajině se filosof a historik Volodymyr Volkovskyj v deníku Forum 24 zamýšlí nad postoji formovanými popíráním či překrucováním zřejmých morálně závažných faktů a nad jejich důsledky.

Mohou se do neochoty české společnosti k zelené transformaci promítat vzpomínky na privatizaci v 90. letech? Tématu se v 7. epizodě podcastu Vlákna nazvané Velké transformace věnovali historička Lenka Krátká z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. a environmentalista Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

O tom, jak by mohl vypadat český národní příběh v 21. století hovoří v poslední letošní epizodě s názvem Podoby národního příběhu filosofka Alice Koubová, která působí ve Filosofickém ústavu AV ČR, na Divadelní fakultě Akademie múzických umění a v Národním institutu SYRI, spolu s historičkou umění Milenou Bartlovou z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Jak k otázkám kolem svobody slova přistupuje Česká republika, co lze vlastně považovat za nenávistný projev a jaký je rozdíl mezi dezinformací a misinformací? O tom s filosofem Tomášem Koblížkem na Dvojce Českého rozhlasu.