Aktuality a články

Novinky týkající se vedení pracoviště, rozvoje Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha a přehled činnosti Oddělení logiky a Centra medievistických studií představili zástupci Filosofického ústavu začátkem října (2.-4. 10. 2024) členům Mezinárodního poradního sboru v rámci pravidelného každoročního setkání.

Ze zahraničních odborníků se jej zúčastnili Mark Coeckelbergh, Howard Hotson, Lorna Hughes, Bernd Roling, Andreas Speer a Katarzyna Paprzycka-Hausman. Tématem navazující diskuse bylo zejména nadcházející mezinárodní hodnocení ústavu. V rámci zasedání proběhla také volba do předsednictva sboru. Novou předsedkyní byla zvolena prof. Lorna Hughes (School of Humanities, University of Glasgow, Glasgow, UK), místopředsedou pak prof. Andreas Speer (Thomas-Institut, Universität zu Köln, Kolín, Německo).

Mezinárodní poradní sbor je stálý poradní orgán ředitele pracoviště. Poskytuje instituci průběžné poradenství při jejích výzkumných aktivitách, naplňování vědní koncepce, rozvíjení vědních oborů nebo navazování mezinárodní spolupráce.

Před 600 lety zemřel Jan Žižka. Pohled na něj a na jeho podobu se postupem času výrazně měnil, a i dnes zůstává kontroverzní postavou českých dějin. Na otázku, jak konkrétně se měnila představa o podobě Jana Žižky v průběhu staletí, hovořil v pořadu Hyde Park České televize (od 33:27) mezi dalšími odborníky Robert Novotný z Centra medievistických studií Filosofického ústavu Akademie věd & FF UK. 

Stejnojmennou přednášku prof. Andrease Speera z Thomas-Institutu, Universität zu Köln si můžete pustit ze záznamu na našem youtube kanálu. 

V budově Akademie věd dnes proběhlo slavnostní vyhlášení Cen Nakladatelství Academia. V kategorii Překlad vědecké nebo populárně-naučné práce byl oceněn Petr Kitzler za Tertullianův spis O duši (vydalo Oikoymenh ve spolupráci s FLÚ AV ČR). Cenu poroty získal Jan Makovský za publikaci Markýz de l´Hospital a Analýza nekonečně malých, vydanou Nakladatelstvím Filosofia. Srdečně gratulujeme! Podrobně o cenách.

Letos si připomínáme 130 let od založení firmy Baťa. Do historie slavné obuvnické firmy nahlédl Český rozhlas Brno společně s historikem Ondřejem Ševečkem z Filosofického ústavu Akademie věd, který je autorem několika publikací věnovaných historii Zlína.

Kandidaturu Pavla Barana schválili členové shromáždění výzkumných pracovníků a pracovnic Filosofického ústavu 12. září 2024. Nový předseda Akademie pro období 2025–2029 se bude volit letos v prosinci.

Pavel Baran (*1957) se v managementu vědy a výzkumu pohybuje více než patnáct let. Má rozsáhlé zkušenosti v oblasti řízení a vědní politiky. Od roku 2013 působil v systému vědy a výzkumu v pozicích místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI navrhuje celkové výdaje státního rozpočtu na vědu a výzkum) a současně jako místopředseda Akademie věd pro humanitní a společenské vědy, respektive člen předsednictva Akademie věd ČR. Z těchto pozic měl mj. možnost vyjednávat a navrhovat výši a zaměření finančních podpor pro systém vědy a výzkumu v ČR. Měl možnost podrobně se seznámit s činností Grantové i Technologic¬ké agentury (Kontrolní rada a Výzkumná rada). Pracovně blízké je mu i prostředí na vysokých školách. Aktuálně je zástupcem ředitele FLÚ AV ČR, předsedou Vědecké rady AV ČR a členem Předsednictva Akademické rady AV ČR.

OSOBNÍ STRÁNKA KANDIDÁTA

Ke stažení:

Patnáct let Pavla Barana v managementu vědy a výzkumu / Fifteen years in science and research management
Programové teze | Programme theses
Životopis  | CV

Proč si slova jako hoststvo zaslouží být našem slovníku, přestože nenaplňují pravidla slovotvorby, jak oponují lingvisté, vysvětlil v nedávné ranní úvaze na @ČRo Vltava filosof jazyka Tomáš Koblížek. O používání genderově neutrálního jazyka ve veřejném prostoru i o tom, zda se spor vede víc o téma než o jazyk samotný, hovořil pak také v pořadu Akcent spolu s klasickým filosofem, publicistou a překladatelem Petrem Šourkem.

O tom, jaké poznání nabízejí humanitní vědy ohledně pandemie covidu 19 a co nás začátek pandemie naučil o odolnosti, hovořili v podcastu Vlákna socioložka Marie Pospíšilová (SOÚ AV ČR) a odborník na média, organizace a vládnutí Josef Pallas (univerzita v Uppsale). Podcast Vlákna vzniká v programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Rozsáhlý digitální archiv pro všechny, kdo se zajímají o dílo, život a dobu významného matematika, logika, kněze a estetika Bernarda Bolzana, buduje výzkumná skupina PragMatika z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Ta díky spolupráci s Muzeem literatury postupně digitalizuje Bolzanovy rukopisy, které má muzeum v péči. Oficiální dohodu o spolupráci uzavřely obě instituce v průběhu letošního léta. Digitální archiv bude zpřístupněn v několika vlnách. První zájemci do něj budou moci nahlédnout už v polovině příštího roku.

Dílo pražského rodáka a polyhistora Bernarda Bolzana (*1781) je ústředním tématem projektu PragMatika, který se zaměřuje na šíření a rozvoj matematických znalostí a postupů v Praze a českých zemích v evropském kontextu konce 18. a první poloviny 19. století. Badatelský tým kolem filosofa a historika vědy Elíase Fuentese Guilléna z Filosofického ústavu Akademie věd ČR se v něm věnuje výzkumu institucí, společností i významných jednotlivců, kteří matematické postupy předávali a šířili ve výuce. Zajímá se však i o další aktéry, kteří sehráli klíčovou roli při ustanovování matematických praktik jako norem, ať už šlo o císařské úřady, církev, šlechtu nebo aristokracii.

Vznik a šíření zmíněných postupů chce projekt popsat v širším kontextu, a především pak vybudovat a zpřístupnit archiv, který bude obsahovat Bolzanovy rukopisy, jím publikovaná díla i související sekundární literaturou. Přes 36 tisíc stran Bolzanových dopisů, poznámek, záznamů přednášek i studijních výsledků z dob učencových studií uchovává v současné době pražské Muzeum literatury. Právě tyto dokumenty budou postupně digitalizovány a katalogizovány a stanou se nedílnou součástí vznikajícího Bolzanova archivu. Zájemci v něm naleznou také georektifikované mapy českých zemí 18. a 19. století nebo 3D modely míst, kde učenec působil. Jejich porovnání s aktuálními mapami poskytne přehledný obraz o proměně města během Bolzanova života.

Archiv bude volně přístupný. Pokročilejší možnosti vyhledávání, zejména pro badatele, budou dostupné na základě registrace, což tvůrcům projektu poskytne přehled o využití dat jinými výzkumníky. Ke zpřístupnění archivu v plánovaném rozsahu má dojít během následujících dvou let. 

Konference a výstava Bernard Bolzano polyhistor

Ukázka starých tisků z Bolzanovy sbírky bude pro zájemce připravena už příští týden. V rámci projektu PragMatika se ve dnech 23.-24. září uskuteční v Akademickém konferenčním centru v Praze konference Bernard Bolzano polyhistor. Jejím cílem je představit výzkum zasazující Bolzanovy práce do celkového kontextu a propojit všechny, kdo se o jeho dílo zajímají. Bolzana vykreslí nejen jako významného matematika a logika, ale přiblíží i jeho teologické postoje nebo učencův pohled na estetiku. Současně s konferencí bude zahájena i stejnojmenná výstava starých tisků z Bolzanovy sbírky. Návštěvníci si je budou moci prohlédnout od 23. září (zahájení v 16:30) do 23. října 2024 v knihovně Filosofického ústavu Akademie věd, Jilská 3, Praha. A sice každý všední den od 12:00 do 15:00 hodin. Zájemcům přiblíží jak Bolzanovy přetištěné vlastní rukopisné texty, tak texty o něm nebo s Bolzanem související. Jste srdečně zváni.

Projekt PragMatika Elíase Fuentese Guilléna, v jehož rámci Bolzanův archiv vzniká, podpořila Grantová agentura ČR prostřednictvím grantu Junior Star.

Zpráva ke stažení

Tým projektu PragMatika

Kontakt pro média
Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 725 761 147