Aktuality a články

Těžce nemocným pacientům a pacientkám v domácí paliativní péči pomůže nová monitorovací metoda na bázi rádiových vln. Poskytne jednak přehled o jejich aktivitě, např. když vstávají z postele nebo potřebují pomoc, současně má však nemocným i jejich rodinám zajistit větší autonomii bez zásahů do soukromí. Radio holografii v domácí paliativní péči průkopnicky testuje výzkumný tým z Mezioborové laboratoře pro bioetiku (IRLab) při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Jeho úkolem bude zajistit eticky přijatelný způsob využití této technologie. 

Vědecký tým v České republice testuje etickou radio holografii v domácí paliativní péči v jako vůbec první zemi na světě. Technologie slouží k neinvazivnímu monitorování pacientek a pacientů v jejich domácím prostředí. Pomocí rádiových vln vytváří trojrozměrné obrazy nebo mapy svého okolí a tímto způsobem umožňuje sledovat jejich pohyby a gesta. Tento způsob sledování jejich stavu má současně zlepšit jejich nezávislost, bezpečnost i kvalitu péče.

Monitoring, soukromí a citlivý přístup zároveň

Cílem výzkumného týmu bude v rámci pilotního projektu pochopit potřeby transparentnosti a informací, které jednotlivci od technologie očekávají a požadují. Zjištění se promítnou do způsobu, jak využití technologie navrhnout eticky přijatelným způsobem, tak aby přinášela prospěch jednotlivcům a mohla být využita v širší zdravotnické péči. Očekávaným výsledkem je zlepšení zkušeností nemocných během těžkých období nemoci a při zvládání terminálních stavů.

Zatímco technologie je testována a aplikována v České republice, získané poznatky bude možné využít k vývoji citlivých a soukromí zajišťujících radio holografických technologií ve zdravotnictví v Evropě i jinde ve světě.

Paliativní péče je specializovaná lékařská péče zaměřená na poskytování úlevy od bolesti a dalších příznaků závažného onemocnění. Jejím cílem není léčba samotné nemoci, ale zvýšení kvality života nemocných a jejich rodin. Často se soustředí na pacienty a pacientky s terminálními stavy, jako je rakovina či jiné vážné chronické nemoci, kde péče cílí na zmírnění symptomů, zlepšení pohodlí a odpovídá individuálním potřebám a přáním jednotlivých osob.

Unikátní pilotní projekt pod názvem Holden-Care byl v Česku zahájen letos a potrvá 16 měsíců. Výzkumný tým vedený Dr. Geoffrey Dierckxsensem tvoří odbornice a odborníci na etiku, právo a lékařství.

Projekt Holden-Care je součástí evropského tzv. Hop On schématu, které umožňuje přidat nové partnery do již probíhajících výzkumných a inovačních projektů v rámci programu Horizon Europe. Zařazení Mezioborové výzkumné laboratoře pro bioetiku (IRLab) jako českého partnera do již aktivního inovativního projektu HOLDEN odsouhlasilo konsorcium výzkumných institucí Aalto University (FI), Consiglio Nazionale Delle Ricerche (IT), Politecnico di Milano (IT), Adant SRL (IT), Technische Universität München (GM), University of Twente (NL).

Více o projektu (Holden-project, https://www.irlab.cz/

TISKOVÁ ZPRÁVA ke stažení

234 registrovaných návštěvníků, 14 přednášejících, 840 minut programu, tři komentované procházky, dvě diskusní setkání, výstava, exkurze a šest filosofických přednášek. Takový byl u nás letošní Týden Akademie věd v kostce. Díky všem, kdo k nám zavítali, i všem badatelům a badatelkám, kteří se návštěvníkům věnovali. Ohlédněte se s námi v připojené fotogalerii.

Program

Medailí Jana Patočky za výsledky celoživotní práce a podporu rozvoje vědy ocenila Akademie věd České republiky prof. Petra Horáka (*1935). Jako historik filosofie je autorem řady původních vědeckých prací a překladů filosofických děl zejména francouzské jazykové oblasti. V nových demokratických poměrech po roce 1990 se zásadním způsobem zasloužil o obrození Filosofického časopisu, který do roku 2011 řídil, a pomohl z něj vytvořit hlavní české periodikum věnované filosofii.

Ve svém díle se věnoval dějinám filosofie, historii idejí a evropské vzdělanosti se zaměřením na francouzskou tradici. Zajímal se o obměnu a trasformaci určitých filosofických témat, která nachází svůj výraz ve specifickém diskurzu, jež se neomezuje pouze na jazyk filosofie. Specializoval se na frankofonní filosofii, aniž by však zapomínal na filosofii českou a filosofii anglického a německo-rakouského původu, zejména v jejich klasických podobách osvícenského myšlení, jež determinovalo evropskou modernitu. Zvláštní pozornost věnoval zkoumání toho, jak se postmoderní myšlení rozešlo se zdánlivě neotřesitelnými hodnotami osvícenství, jako jsou Subjekt, Historie, Pokrok, Rozum a další. Jeho dílo je rozsáhlé a spočívá v množství analýz sahajících od pojetí dějin v historickém pozitivismu přes zkoumání teorií společnosti Frankfurtské školy k interpretaci strukturalismu Lévi-Strauss a pojetí diskursu u Michela Foucaulta, aniž by se vyhýbalo analýzám descartovského a sartrovského cogito, či základů moderní (novodobé) politické filosofie.

Za nejvýznamnější příspěvky k poznání těchto souvislostí evropského filosofického myšlení lze považovat jeho knihy Struktura a dějiny (Praha, Academia 1982), Svět Blaise Pascala (Praha, Vyšehrad 1985 a René Descartes, Dopisy princezně Alžbětě, dceři zimního krále (Brno, Petrov l997).

Ve svém myšlení se hlásí ke Claude Lévi-Straussovi, J.-P. Sartrovi, Michelovi Foucaultovi, B. Russellovi, R. Aronovi, z klasiků evropské filosofie k M. Montaigneovi, R. Descartovi, Th. Hobbesovi, J. Lockovi a k Voltairovi. Za své přímé učitele při tom považuje především brněnského medievistu profesora Jindřicha Šebánka a štrasburského filosofa a historika filosofie a společenských věd profesora Georges Gusdorfa.

Oficiální ceremonie spojená se slavnostním předáním Medaile Jana Patočky prof. Petru Horákovi za celoživotní dílo se uskuteční na jaře 2026. 

Zjistit, jak jednotlivci i společnosti reagují na nečekané události a jak přetavit krize v příležitost k pozitivní změně. To byl hlavní záměr výzkumného programu Odolná společnost pro 21. století: Potenciály krize a efektivní transformace, realizovaného v uplynulých pěti letech v reakci na covidovou krizi. Cílem výzkumných aktivit bylo propojit společensky důležitá témata, odborníky z různých oblastí, podpořit otevřenou společenskou debatu a hledat nové formy spolupráce mezi akademickou, veřejnou i občanskou sférou. Posílit schopnost adaptovat se, spolupracovat a hledat dlouhodobě udržitelná řešení v proměnlivém světě. Výsledky programu představil na říjnovém setkání v sídle Akademie věd ČR jeho koordinátor doc. Martin Nitsche z Filosofického ústavu AV ČR. Záznam prezentace.

Součástí programu Odolná společnost pro 21. století: Potenciály krize a efektivní transformace byly výzkumy a veřejné aktivity věnované třeba komunikaci v době krize, vlivu sociálních médií na agresivitu, historickým zkušenostem s krizemi či možnostem participativní politiky. K významným výstupům se řadí například mezinárodní konference o společenské odolnosti, setkání k tématu nenávistných projevů a dezinformací v Senátu ČR a ve spolupráci s Úřadem vlády, jehož cílem bylo propojit zástupce neziskového sektoru, státní správy, akademické sféry i soukromého sektoru. Vznikly také publikace Odolná společnost: mezi bezmocí a tyranií, podcastová série Vlákna či vzdělávací programy pro školy.

Program realizovaný v letech 2021-2025 pomohl nastartovat řadu nadále fungujících platforem. Jeho koordinátory byli doc. Alice Koubová a doc. Martin Nitsche. Do výzkumných činností se zapojilo 12 převážně humanitních a společenskovědních ústavů a uskutečnilo se celkem 203 aktivit.

Prohloubení spolupráce Filosofického ústavu Akademie věd ČR s univerzitou Kyung Hee v Jižní Koreji a vystoupení v rámci Peace BAR Festivalu u příležitosti Světového dne míru byly předmětem nedávné cesty Martina Rittera do Soulu. Kromě příspěvku v panelu „Havlovské dialogy“, kde propojil Havlovy myšlenky s filosofií Jana Patočky, vystoupil Martin Ritter v Center for Cross-Cultural Studies při Univerzitě Kyung Hee. Setkal se také s rektorem Global Academy for Future Civilizations a kancléřem Kyung Hee University, aby společně jednali o další vzájemné spolupráci.

Ve svém vystoupení na Peace BAR Festivalu Martin Ritter mimo jiné upozornil na nebezpečí globálního totalitarismu a dobrovolného opouštění morální a politické odpovědnosti výměnou za pohodlí, bezpečí a zábavu. A připomněl, že odvaha a solidarita zůstávají i dnes základem autentické politiky.

Záznam z vystoupení Martina Rittera v panelu „Havlovské dialogy“

   
Foto: Uni Kyung Hee

Festival Peace BAR na univerzitě Kyung Hee v Korejské republice připomíná snahu lidí překonávat konflikty a usilovat o společný rozvoj. Zkratka BAR vyjadřuje vizi společnosti 21. století, která je duchovně krásná (Beautiful), materiálně prosperující (Affluent) a lidsky naplňující (Rewarding).

Rozhovor ve víkendové Mf Dne s filosofem jazyka Tomášem Koblížkem se na pozadí nedávného výzkumu Filosofie a česká veřejnost dotýká toho, co současnou filosofii zajímá, v čem bývá její role občas nepochopena a čím by naopak mohla být zajímavá pro širší publikum. Vysvětluje, co vnímá jako jádro filosofie a také, co naopak filosofie není.

„Současnou filosofii zajímají otázky, které reagují na aktuální debaty,“ říká mimo jiné. Jádrem filosofie podle něj není schopnost klást otázky, jak zní oblíbený slogan, ale schopnost argumentovat, zdůvodňovat svoje tvrzení. V tom by právě filosofie mohla být zajímavá pro širší publikum. „Myslím si, že před veřejností by filosofové měli zprostředkovávat celou diskusi, předložit argumenty obou stran a následně sdělit, proč mě přesvědčuje to a to.“

"V kavárně můžete debatovat o tom, proč jsme na světě nebo jestli existuje bůh. Ale v kavárně také můžete hrát na klavír, aniž byste to uměl a také to z vás nedělá klavíristu. S filosofií je to podobné: je potřeba se jí dlouhodobě věnovat a získat v ní jistou dovednost."

Rozhovor se dotýká také témat jako umělá inteligence, svoboda slova či manévrování v oblasti politické filosofie, aniž bychom nezradili přístup založený na vědě. Zmiňuje také velká jména současné filosofie, která - jak dodává - v Česku skoro nikdo nezná. 

Podrobně v tištěné verzi Mf Dnes.

Velký rozhovor s filosofem Václavem Němcem o tom, jestli je demokracie dost silná na to, aby přežila tlak vnitřních problémů západních společností a obnovené ambice východních totalitních režimů, přináší aktuální vydání časopisu Ekonom. Najdete ho též v online verzi.

Demokracie nevzkvétá. Je v chronické krizi, která se projevuje už mnoho let. A to nejen u nás, ale i celosvětově, říká filosof Václav Němec. V rozhovoru varuje před rozbíjením demokracie, přemýšlí z nadhledu o české společnosti i současné politice. „Novodobé státy se proměnily v jakési velké domácnosti, kde se ekonomika stala hlavní náplní politiky, takže vlastně není divu, že lidé nakonec mají tendenci zvolit si nějakého despotu, který podle jejich představ nejlépe umí ‚obhospodařit‘ ekonomické procesy, zajistit růst HDP a rozdělit společenské bohatství,“ říká.

O nástrojích manipulace kolem volebního i povolebního dění a způsobech, jak čelit dezinformacím, hovořil ve volebním studiu na ČT24 (v čase 11:40) filosof jazyka Tomáš Koblížek.

Předseda Grantové agentury České republiky (GA ČR) profesor Milan Jirsa dnes večer v Lichtenštejnském paláci HAMU ocenil pět nejlepších vědeckých projektů z oblasti základního výzkumu, které byly ukončeny v předchozím roce. V kategorii společenských a humanitních věd uspěl Matyáš Havrda z Filosofického ústavu Akademie věd ČR s projektem zaměřeným na rekonstrukci ztraceného díla antického lékaře a filosofa Galéna.

Informace o laureátovi

Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc., Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
Matyáš Havrda se zabývá počátky vědeckého myšlení ve starověkém Řecku a pozdní antice. Zajímá ho, jak se vědecký postoj ke světu oddělil od filosofického a náboženského a v čem se tyto postoje od sebe liší. Zkoumá, jak staré žánry myšlení, ke kterým se dodnes hlásíme, zdůvodňují své výpovědi o člověku a o světě – jakou roli v tom hraje zkušenost, jakou víra a jakou logika. Zajímá ho také rozdíl mezi argumenty, jejichž cílem je něco poznat, a těmi, jejichž cílem je někoho o něčem přesvědčit.

Foto: Jana Plavec

Oceněný projekt: Aristotelský důkaz v teorii a praxi Galénovy lékařské vědy (Galén a vznik vědecké metody: Rekonstrukce ztraceného díla)
Naše představa o tom, co je věda a co znamená vědecké zkoumání, se postupně formovala v průběhu staletí. Jednou z klíčových osobností, která položila základ jejímu modernímu pojetí, byl slavný antický lékař a filosof Galén (2.–3. století n.l.).

Projekt se zaměřil na rekonstrukci jeho spisu O důkazu, který se dochoval pouze nepřímo – prostřednictvím citací a výpisků jiných autorů. V tomto díle Galén názorně vysvětluje, co je to vědecký problém a jak přistupovat k jeho řešení. Zabývá se klíčovými otázkami poznání: co můžeme vědět s jistotou, co pouze s určitou pravděpodobností – a co nelze poznat vůbec. Důraz klade i na roli matematiky a logiky ve vědě.

Řešitelskému týmu se podařilo identifikovat nové prameny a shromáždit a interpretovat fragmenty tohoto díla z řeckých a arabských textů. Díky tomu bylo možné rekonstruovat jeho původní znění. Výsledky, včetně publikace o Galénově filosofii vědy, byly publikovány v prestižních nakladatelstvích a vzbudily mezinárodní ohlas.

Matyáš Havrda - video medailon

Letošní pětice laureátů uzavře jubilejní stovku vědců a vědkyň, kteří Cenu od roku 2003 dosud získali. 

„Výběr projektů byl i letos nesmírně náročný, protože byla nominována řada vynikajících projektů. I to je důkazem, že kvalita českého výzkumu trvale roste a v mnoha oblastech dosahuje světové úrovně. Důležitý je také významný aplikační přesah letošních oceněných projektů – některé poznatky byly už v průběhu výzkumu využity v praxi,“ řekl profesor Milan Jirsa, předseda GA ČR.

Cena předsedy GA ČR je pravidelně udělována od roku 2003 jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Laureáti jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědkyň a vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě; lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-enviromentální vědy. Letošní pětice laureátů uzavře jubilejní stovku oceněných vědců a vědkyň. Každý laureát obdrží v rámci ocenění finanční odměnu ve výši 100 000 Kč.

Předávání Ceny předsedy GA ČR se zúčastnili zástupci ministra pro vědu výzkum a inovace, ministerstva školství, Rady pro výzkum, vývoj a inovace, univerzit, Akademie věd České republiky a desítky dalších významných hostů.

O GA ČR

Grantová agentura ČR jako jediná instituce v republice poskytuje účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu – v letošním roce ve výši přibližně 4,6 mld. Kč. Financuje vědecké projekty jak erudovaných vědců a jejich týmů, tak mladých a začínajících vědeckých pracovníků. Každý rok podpoří agentura stovky výzkumných projektů, a to na základě několikastupňového transparentního výběrového procesu. Předsedou GA ČR je od roku 2025 prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.

Laureáti Ceny předsedy GA ČR 2025 ke stažení

Kompletní tisková zpráva ke stažení