Aktuality a články

Ocenění za popularizaci filosofie a příbuzných humanitních věd zejména mezi mladými lidmi a vysokoškolskými studenty, kterou každoročně uděluje ředitel Filosofického ústavu Akademie věd ČR, letos získávají Alice Koubová, Tomáš Koblížek a Robert Novotný. Srdečně gratulujeme!

Alice Koubová je dlouhodobě výraznou tváří Filosofického ústavu Akademie věd. Podílela se na přípravě site-specific představení Propojme se včera i stejnojmenného dokumentárního filmu o společenské odolnosti, který loni uvedl Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Je spoluautorkou úspěšné knihy Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií. V letošním roce ji měli posluchači možnost slyšet především v podcastu České rozhlasu Doba složitá, který připravovala společně s filosofem Tomášem Koblížkem a moderátorkou Annou Beatou Háblovou. Aktivně se zapojuje do veřejných diskusí a působí v redakčních radách významných periodik. V časopise Tvar pravidelně publikuje etická zamyšlení nad současnými tématy. 

Foto: Archiv Alice Koubové

Tomáš Koblížek se od roku 2021 intenzivně věnuje otázkám nenávistných projevů a svobody slova. Přibližuje současný výzkum v oblasti hate speech pohledem analytické filosofie jazyka a lingvistiky. O nenávistných projevech a dezinformacích přednáší na středních školách, spolupracuje s Asociací učitelů občanské výchovy. Téma pravidelně komentuje v médiích, byl hostem celé řady podcastů, včetně podcastové série Doba složitá, kterou letos uvedl Český rozhlas, a na jejíž přípravě se podílel. Je pravidelným hostem veřejných debat zaměřených na nenávistné projevy, dezinformace a svobodu slova. Téma také intenzivně prezentuje ve vztahu k politické sféře.

Foto: AV ČR

Robert Novotný se věnuje se popularizaci středověké historie. Spoluorganizuje úspěšnou sérii přednášek pro veřejnost tzv. Za-hradní slavnosti na hradě Pirkštejně. V souvislosti s 600. výročím úmrtí husitského hejtmana Jana Žižky vytvořil česko-německou výstavu pro Husovo muzeum v Kostnici, která bude postupně k vidění i v dalších městech. S Českou televizí spolupracoval na přípravě dokumentu Žižka – hrdlořez i boží bojovník (2024), vystoupil v dokumentu ČT Pravda o Žižkovi (2024). O legendárním husitském vojevůdci hovořil v pořadu Hyde park Civilizace, v pořadu Akcent Českého rozhlasu a dalších.

Foto: M. Divíšek

Poslechněte si nové epizody podcastu Vlákna. Rozhovor s výzkumnicemi Annou Bromovou z Institutu SYRI, CzechGlobe a katedry environmentalistiky na FSS MUNI a Magdalenou Davis, která vede klimatické programy Člověka v tísni, se věnuje komplexnímu přístupu ke katastrofám. Epizoda Trauma a odolnost multisystémově zase přináší poznatky francouzského neuropsychiatra Borise Cyrulnika a ředitele Resilience Research Centre na Dalhousie University v Halifaxu Michaela Ungara, který propaguje multisystémový přístup k resilienci.

Zmapovat ekonomickou transformaci přelomu 80. a 90. let ve zlínském regionu, včetně jejích hospodářských a sociálních aspektů, se spolu s dalšími badateli Akademie věd snaží historik Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR. Jaká realita se skrývá za fenoménem JZD Agrokombinát Slušovice, svého času jedním z nejúspěšnějších podniků socialistického Československa, badatel přibližuje v dnešním rozhovoru pro tištěnou verzi deníku MfDnes.

Spolu s dalšími odborníky na soudobé dějiny Vítězslavem Sommerem (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR), Martinem Jemelkou (Masarykův ústav a archiv AV ČR) dnes budou na toto téma debatovat v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně. Společně osvětlí nejen ekonomický úspěch podniku, ale i jeho místo v širších společenských souvislostech, včetně období transformace po roce 1989.

Historik Ondřej Ševeček (44) z Filosofického ústavu Akademie věd ČR se věnuje hospodářským a sociálním dějinám 20. století, specializuje se na dějiny průmyslových měst, průmyslového urbanismu, nadnárodních podniků a podnikání. Je autorem a spoluautorem knih věnovaných moderním dějinám Zlína a koncernu Baťa (Zrození Baťovy průmyslové metropole, 2009; Tovární města Baťova koncernu, 2016).

Filosof Tomáš Koblížek byl hostem Josefa Šlerky v podcastu Data Boutique na serveru investigace.cz. Téma podcastové epizody se věnuje toxickému jazyku jako spojujícímu prvku propagandy, dezinformací a nenávistných projevů.

Debata s Joe G. Feinbergem, Michaelem Hauserem a Jaroslavem Fialou u příležitosti uvedení knihy Michaela Hausera "Metapopulistická demokracie. Politika doby přechodu!" je nyní dostupná ze záznamu. Titul vydalo Nakladatelství Filosofia. 

Kniha představuje celkovou diagnózu liberální demokracie a postihuje vznik nového politického systému, který se stává politickou dominantou současného světa. Je to systém, který se vynořuje z krize liberální demokracie – některé její prvky zachovává, další proměňuje a jiné zavádí. Metapopulistická demokracie navazuje na teorii interregna, tak jak byla předložena v knize Doba přechodu, obsahuje nové koncepce, které politiku uvádějí do širších ekonomických, sociálních a kulturních souvislostí. Objasňuje politické strategie, které umožňují sjednocovat roztříštěnou společnost bez ucelených doktrín a ideologií. Vysvětluje, proč je dnešní politika plná rozporů a logických nesoudržností. Klade otázky, jak na metapopulistickou politiku reagovat a jak vytvářet politiku emancipační, která by vedla za hranice interregna.

Hosté: Joe G. Feinberg, Michael Hauser, Jaroslav Fiala.
Moderuje: Vítek Prokop

Nadace Josefa Hlávky ocenila v předvečer státního svátku 17. listopadu na zámku v Lužanech významné osobnosti české vědy a umění za jejich celoživotní dílo ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti. Medaili Josefa Hlávky získal i jeden z nejvýznamnějších současných expertů nejen ve studiu života, díla a myšlení Jana Amose Komenského, ale také v oboru novolatinské filologie PhDr. Martin Steiner. Srdečně gratulujeme! 

Dílo Martina Steinera na poli komeniologie i filologie formovalo bádání i vývoj oboru v Československu a České republice a právem nachází ohlas a ocenění u nás i v zahraničí. Z jeho vědeckých objevů jmenujme např. významný nález, a ve spolupráci s Věrou Petráčkovou i vydání a přeložení latinsky psaného teologického traktátu z roku 1654 s názvem O sporu týkajícím se obřadu prvního a následného dotýkání Chleba a Kalicha při Svaté večeři a o rozepřích nebo nález a edice do té doby neznámé Synopsis Comenianae linguarum methodi contractus, shrnující Komenského informace z rozsáhlého pojednání Novissima linguarum methodus čili Nejnovější metoda jazyků.

Jméno Martina Steinera je nedílně spojeno s projektem Johannis Amos Comenii Opera omnia čili Dílo Jana Amose Komenského, zdaleka se však neomezuje pouze na Komenského. Připomeňme také jeho práci na kněžské korespondenci Matouše Konečného nebo na Hájkově vydání Matthioliho Herbáře.

Martin Steiner je nejen úspěšným vědcem, objevitelem a editorem, ale také vynikajícím a plodným překladatelem. Působil v celé řadě vědeckých a akademických funkcí (např. jako místopředseda Vědecké rady Akademie věd, člen Akademického sněmu nebo předseda Ediční rady Akademie věd). Dodnes je členem Dozorčí rady Knihovny Akademie věd.

Je aktivním editorem, ale spolupracuje také na dramaturgii komeniologické ediční řady a koncepci jednotlivých svazků. Připravuje k vydání monografii věnovanou stylu latinských spisů Komenského. Významně se jako autor i redaktor podílí na vzniku monumentální Encyclopaedia Comeniana, vznikající v rámci Unie Comenius, jejímž je aktivním členem. Vyučuje latinu v Ústavu řeckých a latinských studií FF UK.

O problematických momentech, které před námi vyvstávají v souvislosti s využíváním umělé inteligence a spotřebou energie, hovořil v pořadu Experiment na ČRo Radiožurnál (9:44) Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P).

Malé ohlédnutí a velké díky všem, kdo s námi objevovali Prahu doby Bernarda Bolzana, přišli se dozvědět, k čemu vědomí potřebuje druhé, diskutovat o tom, zda máme právo na nenávist, poslechnout si čtení z pamětí Milady Blekastad nebo si zkusili vyrobit parfém podle starověkého receptu.

Nová divočina aneb konec přírody. Třetí místo za stejnojmennou prezentaci včera získali stážistky Anna Domkařová, Šárka Synovcová a stážista Sylvestr Makov na studentské konferenci Otevřené vědy. Stáž vedl Martin Nitsche z Filosofického ústavu Akademie věd. Srdečně gratulujeme! 

Studentskou konferencí každoročně vrcholí celoroční práce na některém z pracovišť Akademie věd České republiky, kterou stážisté prezentují před lektory a odbornou porotou. Ocenění bylo uděleno za oblast humanitních a společenských věd.

Foto: AV ČR & FLÚ AV ČR

Více o stáži

Martin Nitsche: Nová divočina v perspektivě eko-fenomenologie

Stáž se věnovala filosoficko-estetickému výzkumu nové divočiny, tedy divoké přírody, která zarůstá oblasti dříve intenzivně využívané člověkem a nyní opuštěné. Konkrétně se zaměřila na post-militaristickou a post-industriální krajinu bývalého vojenského prostoru Ralsko v Libereckém kraji. Nová divočina člověku ukazuje limity zavedeného, na pokrok orientovaného a antropocentrického, myšlení. Ne-lidská příroda přerůstající lidské betonové a železné krajiny zve člověka k setkání a k proměně myšlení. V perspektivě tzv. eko-fenomenologie se stáž zaměřila na výzkum právě této transformativní hodnoty nové divočiny. Po metodologické stránce stáž integrovala filosofii, fenomenologii, estetiku, antropologii a krajinnou ekologii.

Stážisté/tky: Anna Domkařová (Akademické gymnázium a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky), Sylvestr Makov (Gymnázium Špitálská), Šárka Synovcová (Gymnázium Václava Hraběte, Hořovice)

Filosofický ústav na konferenci Otevřené vědy reprezentoval také Tomáš Baroch, absolvent komeniologické stáže vedené Lenkou Řezníkovou. Odborné porotě představil hlavní aspekty současného výzkumu života a díla významného raně novověkého učence. 

Více o stáži

Lenka Řezníková: Úvod do komenologie
Cílem stáže je seznámit studenta s hlavními aspekty současného výzkumu života a díla J. A. Komenského na základě komentované četby zejména méně známých spisů tohoto významného raně novověkého učence (z oblasti historiografie, přírodních věd, encyklopedismu, didaktiky, konsolační literatury, korespondence ad.) a sekundární literatury. Student bude názorně uváděn do metod vědeckého výzkumu a naučí se pracovat s některými digitálními nástroji užívanými v současných humanitních vědách.

Stážista: Tomáš Baroch, Gymnázium Hořovice