Medailí Jana Patočky za výsledky celoživotní práce a podporu rozvoje vědy ocenila Akademie věd České republiky prof. Petra Horáka (*1935). Jako historik filosofie je autorem řady původních vědeckých prací a překladů filosofických děl zejména francouzské jazykové oblasti. V nových demokratických poměrech po roce 1990 se zásadním způsobem zasloužil o obrození Filosofického časopisu, který do roku 2011 řídil, a pomohl z něj vytvořit hlavní české periodikum věnované filosofii.
Ve svém díle se věnoval dějinám filosofie, historii idejí a evropské vzdělanosti se zaměřením na francouzskou tradici. Zajímal se o obměnu a trasformaci určitých filosofických témat, která nachází svůj výraz ve specifickém diskurzu, jež se neomezuje pouze na jazyk filosofie. Specializoval se na frankofonní filosofii, aniž by však zapomínal na filosofii českou a filosofii anglického a německo-rakouského původu, zejména v jejich klasických podobách osvícenského myšlení, jež determinovalo evropskou modernitu. Zvláštní pozornost věnoval zkoumání toho, jak se postmoderní myšlení rozešlo se zdánlivě neotřesitelnými hodnotami osvícenství, jako jsou Subjekt, Historie, Pokrok, Rozum a další. Jeho dílo je rozsáhlé a spočívá v množství analýz sahajících od pojetí dějin v historickém pozitivismu přes zkoumání teorií společnosti Frankfurtské školy k interpretaci strukturalismu Lévi-Strauss a pojetí diskursu u Michela Foucaulta, aniž by se vyhýbalo analýzám descartovského a sartrovského cogito, či základů moderní (novodobé) politické filosofie.
Za nejvýznamnější příspěvky k poznání těchto souvislostí evropského filosofického myšlení lze považovat jeho knihy Struktura a dějiny (Praha, Academia 1982), Svět Blaise Pascala (Praha, Vyšehrad 1985 a René Descartes, Dopisy princezně Alžbětě, dceři zimního krále (Brno, Petrov l997).
Ve svém myšlení se hlásí ke Claude Lévi-Straussovi, J.-P. Sartrovi, Michelovi Foucaultovi, B. Russellovi, R. Aronovi, z klasiků evropské filosofie k M. Montaigneovi, R. Descartovi, Th. Hobbesovi, J. Lockovi a k Voltairovi. Za své přímé učitele při tom považuje především brněnského medievistu profesora Jindřicha Šebánka a štrasburského filosofa a historika filosofie a společenských věd profesora Georges Gusdorfa.
Oficiální ceremonie spojená se slavnostním předáním Medaile Jana Patočky prof. Petru Horákovi za celoživotní dílo se uskuteční na jaře 2026.
