FLÚ v médiích

Umělá inteligence narušuje stávající ekonomické, sociální a vzdělanostní vztahy, ale umělé budoucí scénáře, v nichž je pro nás AI katastrofickou hrozbou, jsou spíš humbukem politicko-ekonomického rázu, který přiživují samotní vývojáři technologií. Kde je debata kolem AI opodstatněná a kde jde spíš o nafouklou bublinu? A jakou debatu o AI tedy vlastně potřebujeme? Na tyto otázky odpovídal etik a filosof Juraj Hvorecký, který byl hostem podcastu Deníku Alarm.

Společnost Baťa, která se za více než 130 let své existence rozšířila do celého světa, končí s výrobou obuvi v Česku. Tuzemský závod byl posledním svého druhu ve střední Evropě. Jaký význam mělo jméno Baťa pro někdejší Československo? Kde Tomáš Baťa hledal inspiraci pro své podnikání, jak firma obstála během válek a hospodářských krizí a jak se Baťova rodina zapojovala do veřejného a politického života? O historii i odkazu firmy Baťa hovořil ve Studiu 6 České televize Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR.

Které klíčové myšlenky Václava Havla jsou platné pro dnešní svět a jak dnes obstojí jeho pojetí pravdy, odpovědnosti a vzdoru vůči systému? Těmto a dalším otázkám se věnuje stejnojmenná audio série Českého rozhlasu Vltava, v níž se moderátorka Karolína Koubová ptá filosofky Alice Koubové, filosofa Tomáše Koblížka a jejich hostů. Uslyšíte Annu Šabatovou, Pavla Baršu, Martina C. Putnu, Martina Nitscheho nebo Matěje Cíbika.

Badatel Elías Fuentes Guillén se původně připravoval na dráhu atleta. Zranění ho ale přivedlo k filosofii, historii a matematice. Při studiu dějin matematiky na přelomu 18. a 19. století objevil dílo pražského učence Bernarda Bolzana (1781–1848), které ho přivedlo až do Prahy. Ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR nyní v projektu PragMatika, podpořeném grantem GA ČR Junior Star, zkoumá historii matematiky v Čechách a digitalizuje Bolzanovy rukopisy. Jeho cílem je také zpřístupnit rozptýlenou rukopisnou pozůstalost v podobě Bolzanova digitálního archivu. V čem Bolzano předběhl svou dobu a proč jeho odkaz fascinuje badatele dodnes, se dočtete v novém A / Magazínu.

Německý badatel Lukas Kob je od loňského roku ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR na stipendijním pobytu prestižní Humboldtovy nadace. V komentáři pro portál VědaVýzkum.cz komentuje, proč mu pro postdoktorský výzkum doporučily české hlavní město přední světové kapacity oboru z New Yorku i Německa a proč on sám Prahu vnímá jako významné centrum filosofie vědomí a umělé inteligence.

"To, jak budou mladí lidé zvládat krize, do kterých jsou hozeni, aniž je historicky způsobili, je podmíněno tím, jakým způsobem se chovají všechny věkové skupiny," říká filosofka Alice Koubová, která se dlouhodobě zabývá otázkou rezilience/odolnosti. Na téma se zaměřil rozsáhlý článek Deníku N. 

Do kin vstoupila adaptace antického eposu Odyssea režiséra Christophera Nolana. Nakolik příběh ztvárňující deset let trvající cestu bájného hrdiny Odyssea odpovídá řeckému mýtu, komentoval na ČT24 Jan Bažant z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. O síle řecké mytologie, homérských eposech a kultu prohnaného hrdiny badatel hovořil také v podcastu Zeitgeist Týdeníku Respekt.

Evropské státy po vlně veder počítají oběti po tisících. Na jedné straně je ochrana lidského života a zdraví, na druhé straně stojí energetická závislost na surovinách a další efekty ovlivňující životní prostředí. Je etické ve vedrech klimatizovat ve velkém, když víme, že klimatické jednotky oteplují vzduch a mají dopady na spotřebovávání energie? Můžeme jako jedinci žít v dnešním světě vůbec eticky? Na otázky Lenky Kabrhelové odpovídal v podcastu 5:59 na SeznamZprávy filosof a etik Juraj Hvorecký.

"Existuje spousta způsobů, jak se nenávisti bránit, jak na to reagovat, a věda o tom také něco ví,“ říká filosof jazyka Tomáš Koblížek, který se specializuje na zkoumání nenávistných projevů a je i častým hostem v debatách na základních i středních školách. Rozhovor s ním přinesl Deník N...

Bohemistika se už dávno nezabývá českým jazykem a literaturou pouze v jejich národním rámci, stále více se soustředí na jejich mezinárodní souvislosti, kulturní transfery a na to, jak české kulturní dědictví funguje v širším evropském i světovém kontextu. Rozhovor s Lenkou Řezníkovou z Filosofického ústavu Akademie věd ČR přinesl u příležitosti VII. kongresu světové bohemistiky v Praze pořad Události komentáře České televize.

Kritickou diskusi věnovanou proměnám podob maskulinity v čase přinesl v souvislosti se stejnojmenným panelem VII. kongresu světové bohemistiky časopis TVAR. Na otázky odpovídal spolu s dalšími odborníky také Martin Šorm, historik se zaměřením na středověkou literaturu, medievalismus a dějiny ve veřejném prostoru z Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Cílem diskuse bylo otevřít prostor pro přemýšlení o tom, jak podoby maskulinity utváří literatura, kultura a společnost a proč má smysl se jimi zabývat z pozice humanitních věd.

Digitální pozůstalost, zahrnující profily na sociálních sítích, e-maily či virtuální majetek, představuje narůstající právní i etický problém. Etickými otázkami spojenými s digitálním světem se zabývá i Kateřina Marková z Centra pro enviromentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Upozorňuje zejména na problematičnost obchodování s „digitálními ostatky“ a tvorbu AI avatarů zesnulých, což podle ní vyvolává otázky o integritě osobnosti a etice truchlení.