FLÚ v médiích
Digitální pozůstalost, zahrnující profily na sociálních sítích, e-maily či virtuální majetek, představuje narůstající právní i etický problém. Etickými otázkami spojenými s digitálním světem se zabývá i Kateřina Marková z Centra pro enviromentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Upozorňuje zejména na problematičnost obchodování s „digitálními ostatky“ a tvorbu AI avatarů zesnulých, což podle ní vyvolává otázky o integritě osobnosti a etice truchlení.
Příští rok si připomeneme 50. výročí založení Charty 77 a úmrtí jejího mluvčího Jana Patočky. Při této příležitosti se uskuteční také řada vzpomínkových a odborných akcí. Týdeník Respekt přinesl rozhovor s filosofem Ivanem Chvatíkem z Archivu Jana Patočky, který se o Patočkův odkaz dlouhodobě stará. Chvatík v rozhovoru zdůrazňuje, že poselství Charty o osobní odpovědnosti za stav společnosti a důležitosti občanských svobod zůstává aktuální i v současné době.
Cestě proslulého obuvníka Tomáše Bati od začátků podnikání přes hospodářskou krizi, světovou válku až po vnímání jeho významu v současnosti se věnoval pořad Historie.cs České televize. O Baťových paradoxech a budování firemního étosu v kontextu etablování konzumní společnosti hovořili historik Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd ČR spolu s Martinem Jemelkou (CEVRO Univerzita, Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Gabrielou Končitíkovou z Nadace Tomáše Bati.
Německého sociologa Andrease Reckwitze, jehož knihu Společnost singularit jsme nedávno vydali v českém překladu, zpovídala pro Deník N filosofka Alice Koubová. Reckwitz je podle ní zajímavý především svou analýzou modernity, která se v jeho očích nevyvíjí směrem k nějakému jasnému cíli dějin, ale každá doba je vždy reakcí na předchozí éru a její anomálie. Současnou dobu popisuje Reckwitz v knize Společnost singularit jako pozdní modernitu, pro kterou je charakteristický vypjatý důraz každého člověka na osobní jedinečnost jako záruku vlastní hodnoty, kulturní kapitalismus a střední třída utvářená především skrze různé formy sebezviditelňování. Kdo není jedinečný a viditelný, nemá jakoukoli cenu. Anomálie pozdní modernity jsou už tak citelné, že se projevují skrze masivní formy deziluze, ztrát a proher různé povahy a směřují k společenskému násilí.
Moravského krále bot Tomáše Baťu u příležitosti stopadesátého výročí jeho narození připomněl v řadě médií historik a zlínský rodák Ondřej Ševeček. Zrod globálního obuvnictví popsal v tematickém čísle časopisu Dějiny a současnost, které rovněž zaštítil jako spolueditor. O takzvaném batismu hovořil v pořadu "Večer na téma" Českého rozhlasu Vltava nebo v článku pro server idnes.cz. V květnu mu v Nakladatelství Argo vyjde spolu s kolektivem autorů titul Válka ševců: Obuv, obuvnictví a obuvnický průmysl v Předlitavsku za Velké války.
Nejnovější epizoda podcastu Vlákna analyzuje moderní proměny trhu práce skrze srovnání digitálních platformových služeb a tradičního družstevnictví. Hosté Alžběta Mangarella (Sociologický ústav AV ČR) a Josef Patočka (Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci) využívají kontrastů platformové práce a solidární ekonomiky a zaměřují se na to, jak tyto odlišné modely ovlivňují ekonomické i širší společenské vztahy v 21. století.
Tolerance společnosti k šíření dezinformací, lží nebo nenávistných projevů není žádným důkazem vysoce rozvinuté svobody slova, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy filosof Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Může to být přesně naopak. Vznikají nenávistné projevy samovolně, nebo jde o cílené útoky z nějakého „nenávistného centra“, jejichž smyslem je ovlivňovat veřejné mínění? A proč jsou nenávistné projevy v Evropě na vzestupu? Více
Jak naši řeč ovlivňují sociální sítě, globalizace a velké jazykové modely? A jsou na místě obavy? V pořadu Akcent Českého rozhlasu na tyto otázky odpovídali analytický filosof Vít Gvoždiak z Filosofického ústavu AV ČR a Jana Kocková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR.
Kde končí kapitalismus a začíná oligarchie? Proč ubývá malých firem a velké se ještě zvětšují? Vstupujeme do éry technofeudalismu? Nejen o fenoménu refeudalizace hovořil v pořadu Fokus Václava Moravce České televize odborník na teorie elit a oligarchie Ondřej Lánský...
Hostem nové epizody podcastu „Pravidelná dávka“, věnovaného filosofii, vědě, kultuře a náboženství byl filosof Petr Kouba. Je pojem duše dnes ještě adekvátní, nebo je přesnější mluvit o svobodě a determinismu?Jaký je rozdíl mezi filosofií a vědou a proč Heidegger tvrdil, že jen filosofie myslí, zatímco věda ne?...
"Extremistický jazyk proniká čím dál víc do každodenní reality a nezbývá, než se proti němu čím dál víc ohrazovat. Jednoduše proto, aby terče věděli, že za nimi někdo stojí a aby mluvčí nezískali dojem, že jejich slova jsou normální," říká v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu filosof Tomáš Koblížek, který zkoumá vztah mezi myšlením, jazykem a skutečností. Větší povědomí o problému vidí jako první krok k možné změně. A ta už možná nastává, naznačuje...
Kde se v demokracii rodí pocit nedůvěry a bezmoci? Kdo a proč hledá nové ekvilibrium? O resilienci, protestu a angažovanosti hovořili v pořadu ArtCafé Českého rozhlasu Vltava politický teoretik Ondřej Lánský, spoluautor knihy Politická resilience za hranicemi neoliberalismu, kurátorka Galerie hlavního města Praha Jitka Hlaváčková a umělkyně Lenka Tyrpeklová. Moderuje Tereza Lišková.
