FLÚ v médiích
Do kin vstoupila adaptace antického eposu Odyssea režiséra Christophera Nolana. Nakolik příběh ztvárňující deset let trvající cestu bájného hrdiny Odyssea odpovídá řeckému mýtu, komentuje na ČT24 Jan Bažant z Filosofického ústavu Akademie věd ČR.
Evropské státy po vlně veder počítají oběti po tisících. Na jedné straně je ochrana lidského života a zdraví, na druhé straně stojí energetická závislost na surovinách a další efekty ovlivňující životní prostředí. Je etické ve vedrech klimatizovat ve velkém, když víme, že klimatické jednotky oteplují vzduch a mají dopady na spotřebovávání energie? Můžeme jako jedinci žít v dnešním světě vůbec eticky? Na otázky Lenky Kabrhelové odpovídal v podcastu 5:59 na SeznamZprávy filosof a etik Juraj Hvorecký.
"Existuje spousta způsobů, jak se nenávisti bránit, jak na to reagovat, a věda o tom také něco ví,“ říká filosof jazyka Tomáš Koblížek, který se specializuje na zkoumání nenávistných projevů a je i častým hostem v debatách na základních i středních školách. Rozhovor s ním přinesl Deník N...
Bohemistika se už dávno nezabývá českým jazykem a literaturou pouze v jejich národním rámci, stále více se soustředí na jejich mezinárodní souvislosti, kulturní transfery a na to, jak české kulturní dědictví funguje v širším evropském i světovém kontextu. Rozhovor s Lenkou Řezníkovou z Filosofického ústavu Akademie věd ČR přinesl u příležitosti VII. kongresu světové bohemistiky v Praze pořad Události komentáře České televize.
Kritickou diskusi věnovanou proměnám podob maskulinity v čase přinesl v souvislosti se stejnojmenným panelem VII. kongresu světové bohemistiky časopis TVAR. Na otázky odpovídal spolu s dalšími odborníky také Martin Šorm, historik se zaměřením na středověkou literaturu, medievalismus a dějiny ve veřejném prostoru z Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Cílem diskuse bylo otevřít prostor pro přemýšlení o tom, jak podoby maskulinity utváří literatura, kultura a společnost a proč má smysl se jimi zabývat z pozice humanitních věd.
Digitální pozůstalost, zahrnující profily na sociálních sítích, e-maily či virtuální majetek, představuje narůstající právní i etický problém. Etickými otázkami spojenými s digitálním světem se zabývá i Kateřina Marková z Centra pro enviromentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Upozorňuje zejména na problematičnost obchodování s „digitálními ostatky“ a tvorbu AI avatarů zesnulých, což podle ní vyvolává otázky o integritě osobnosti a etice truchlení.
Příští rok si připomeneme 50. výročí založení Charty 77 a úmrtí jejího mluvčího Jana Patočky. Při této příležitosti se uskuteční také řada vzpomínkových a odborných akcí. Týdeník Respekt přinesl rozhovor s filosofem Ivanem Chvatíkem z Archivu Jana Patočky, který se o Patočkův odkaz dlouhodobě stará. Chvatík v rozhovoru zdůrazňuje, že poselství Charty o osobní odpovědnosti za stav společnosti a důležitosti občanských svobod zůstává aktuální i v současné době.
Cestě proslulého obuvníka Tomáše Bati od začátků podnikání přes hospodářskou krizi, světovou válku až po vnímání jeho významu v současnosti se věnoval pořad Historie.cs České televize. O Baťových paradoxech a budování firemního étosu v kontextu etablování konzumní společnosti hovořili historik Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd ČR spolu s Martinem Jemelkou (CEVRO Univerzita, Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Gabrielou Končitíkovou z Nadace Tomáše Bati.
Německého sociologa Andrease Reckwitze, jehož knihu Společnost singularit jsme nedávno vydali v českém překladu, zpovídala pro Deník N filosofka Alice Koubová. Reckwitz je podle ní zajímavý především svou analýzou modernity, která se v jeho očích nevyvíjí směrem k nějakému jasnému cíli dějin, ale každá doba je vždy reakcí na předchozí éru a její anomálie. Současnou dobu popisuje Reckwitz v knize Společnost singularit jako pozdní modernitu, pro kterou je charakteristický vypjatý důraz každého člověka na osobní jedinečnost jako záruku vlastní hodnoty, kulturní kapitalismus a střední třída utvářená především skrze různé formy sebezviditelňování. Kdo není jedinečný a viditelný, nemá jakoukoli cenu. Anomálie pozdní modernity jsou už tak citelné, že se projevují skrze masivní formy deziluze, ztrát a proher různé povahy a směřují k společenskému násilí.
Moravského krále bot Tomáše Baťu u příležitosti stopadesátého výročí jeho narození připomněl v řadě médií historik a zlínský rodák Ondřej Ševeček. Zrod globálního obuvnictví popsal v tematickém čísle časopisu Dějiny a současnost, které rovněž zaštítil jako spolueditor. O takzvaném batismu hovořil v pořadu "Večer na téma" Českého rozhlasu Vltava nebo v článku pro server idnes.cz. V květnu mu v Nakladatelství Argo vyjde spolu s kolektivem autorů titul Válka ševců: Obuv, obuvnictví a obuvnický průmysl v Předlitavsku za Velké války.
Nejnovější epizoda podcastu Vlákna analyzuje moderní proměny trhu práce skrze srovnání digitálních platformových služeb a tradičního družstevnictví. Hosté Alžběta Mangarella (Sociologický ústav AV ČR) a Josef Patočka (Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci) využívají kontrastů platformové práce a solidární ekonomiky a zaměřují se na to, jak tyto odlišné modely ovlivňují ekonomické i širší společenské vztahy v 21. století.
Tolerance společnosti k šíření dezinformací, lží nebo nenávistných projevů není žádným důkazem vysoce rozvinuté svobody slova, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy filosof Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Může to být přesně naopak. Vznikají nenávistné projevy samovolně, nebo jde o cílené útoky z nějakého „nenávistného centra“, jejichž smyslem je ovlivňovat veřejné mínění? A proč jsou nenávistné projevy v Evropě na vzestupu? Více
