Aktuality a články

Letos si připomínáme 130 let od založení firmy Baťa. Do historie slavné obuvnické firmy nahlédl Český rozhlas Brno společně s historikem Ondřejem Ševečkem z Filosofického ústavu Akademie věd, který je autorem několika publikací věnovaných historii Zlína.

Kandidaturu Pavla Barana schválili členové shromáždění výzkumných pracovníků a pracovnic Filosofického ústavu 12. září 2024. Nový předseda Akademie pro období 2025–2029 se bude volit letos v prosinci.

Pavel Baran (*1957) se v managementu vědy a výzkumu pohybuje více než patnáct let. Má rozsáhlé zkušenosti v oblasti řízení a vědní politiky. Od roku 2013 působil v systému vědy a výzkumu v pozicích místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI navrhuje celkové výdaje státního rozpočtu na vědu a výzkum) a současně jako místopředseda Akademie věd pro humanitní a společenské vědy, respektive člen předsednictva Akademie věd ČR. Z těchto pozic měl mj. možnost vyjednávat a navrhovat výši a zaměření finančních podpor pro systém vědy a výzkumu v ČR. Měl možnost podrobně se seznámit s činností Grantové i Technologic¬ké agentury (Kontrolní rada a Výzkumná rada). Pracovně blízké je mu i prostředí na vysokých školách. Aktuálně je zástupcem ředitele FLÚ AV ČR, předsedou Vědecké rady AV ČR a členem Předsednictva Akademické rady AV ČR.

OSOBNÍ STRÁNKA KANDIDÁTA

Ke stažení:

Patnáct let Pavla Barana v managementu vědy a výzkumu / Fifteen years in science and research management
Programové teze | Programme theses
Životopis  | CV

Proč si slova jako hoststvo zaslouží být našem slovníku, přestože nenaplňují pravidla slovotvorby, jak oponují lingvisté, vysvětlil v nedávné ranní úvaze na @ČRo Vltava filosof jazyka Tomáš Koblížek. O používání genderově neutrálního jazyka ve veřejném prostoru i o tom, zda se spor vede víc o téma než o jazyk samotný, hovořil pak také v pořadu Akcent spolu s klasickým filosofem, publicistou a překladatelem Petrem Šourkem.

O tom, jaké poznání nabízejí humanitní vědy ohledně pandemie covidu 19 a co nás začátek pandemie naučil o odolnosti, hovořili v podcastu Vlákna socioložka Marie Pospíšilová (SOÚ AV ČR) a odborník na média, organizace a vládnutí Josef Pallas (univerzita v Uppsale). Podcast Vlákna vzniká v programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Rozsáhlý digitální archiv pro všechny, kdo se zajímají o dílo, život a dobu významného matematika, logika, kněze a estetika Bernarda Bolzana, buduje výzkumná skupina PragMatika z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Ta díky spolupráci s Muzeem literatury postupně digitalizuje Bolzanovy rukopisy, které má muzeum v péči. Oficiální dohodu o spolupráci uzavřely obě instituce v průběhu letošního léta. Digitální archiv bude zpřístupněn v několika vlnách. První zájemci do něj budou moci nahlédnout už v polovině příštího roku.

Dílo pražského rodáka a polyhistora Bernarda Bolzana (*1781) je ústředním tématem projektu PragMatika, který se zaměřuje na šíření a rozvoj matematických znalostí a postupů v Praze a českých zemích v evropském kontextu konce 18. a první poloviny 19. století. Badatelský tým kolem filosofa a historika vědy Elíase Fuentese Guilléna z Filosofického ústavu Akademie věd ČR se v něm věnuje výzkumu institucí, společností i významných jednotlivců, kteří matematické postupy předávali a šířili ve výuce. Zajímá se však i o další aktéry, kteří sehráli klíčovou roli při ustanovování matematických praktik jako norem, ať už šlo o císařské úřady, církev, šlechtu nebo aristokracii.

Vznik a šíření zmíněných postupů chce projekt popsat v širším kontextu, a především pak vybudovat a zpřístupnit archiv, který bude obsahovat Bolzanovy rukopisy, jím publikovaná díla i související sekundární literaturou. Přes 36 tisíc stran Bolzanových dopisů, poznámek, záznamů přednášek i studijních výsledků z dob učencových studií uchovává v současné době pražské Muzeum literatury. Právě tyto dokumenty budou postupně digitalizovány a katalogizovány a stanou se nedílnou součástí vznikajícího Bolzanova archivu. Zájemci v něm naleznou také georektifikované mapy českých zemí 18. a 19. století nebo 3D modely míst, kde učenec působil. Jejich porovnání s aktuálními mapami poskytne přehledný obraz o proměně města během Bolzanova života.

Archiv bude volně přístupný. Pokročilejší možnosti vyhledávání, zejména pro badatele, budou dostupné na základě registrace, což tvůrcům projektu poskytne přehled o využití dat jinými výzkumníky. Ke zpřístupnění archivu v plánovaném rozsahu má dojít během následujících dvou let. 

Konference a výstava Bernard Bolzano polyhistor

Ukázka starých tisků z Bolzanovy sbírky bude pro zájemce připravena už příští týden. V rámci projektu PragMatika se ve dnech 23.-24. září uskuteční v Akademickém konferenčním centru v Praze konference Bernard Bolzano polyhistor. Jejím cílem je představit výzkum zasazující Bolzanovy práce do celkového kontextu a propojit všechny, kdo se o jeho dílo zajímají. Bolzana vykreslí nejen jako významného matematika a logika, ale přiblíží i jeho teologické postoje nebo učencův pohled na estetiku. Současně s konferencí bude zahájena i stejnojmenná výstava starých tisků z Bolzanovy sbírky. Návštěvníci si je budou moci prohlédnout od 23. září (zahájení v 16:30) do 23. října 2024 v knihovně Filosofického ústavu Akademie věd, Jilská 3, Praha. A sice každý všední den od 12:00 do 15:00 hodin. Zájemcům přiblíží jak Bolzanovy přetištěné vlastní rukopisné texty, tak texty o něm nebo s Bolzanem související. Jste srdečně zváni.

Projekt PragMatika Elíase Fuentese Guilléna, v jehož rámci Bolzanův archiv vzniká, podpořila Grantová agentura ČR prostřednictvím grantu Junior Star.

Zpráva ke stažení

Tým projektu PragMatika

Kontakt pro média
Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 725 761 147

„Myšlenka na uspořádání konference vzešla z pocitu, že řada pracovišť o sobě vzájemně neví, a bylo by skvělé vytvořit platformu, kde by se nastupující generace doktorandů setkávaly. Akce tohoto druhu účastníkům umožní představit témata, na nichž pracují, a získat v diskusích s kolegy důležitou zpětnou vazbu,“ říká Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd, který byl jedním z iniciátorů setkání a organizačně jej zastřešil. Na přípravě akce spolupracovalo 8 kateder filosofie českých veřejných vysokých škol. Sami doktorandi a doktorandky odvedli i velkou část organizační práce.

„Na konferenci se přihlásila téměř polovina všech doktorandů, kteří v ČR studují,“ dokresluje situaci hlavní hybatelka rodící se platformy Ludmila Dostálová ze Západočeské univerzity v Plzni. Doktorandi filosofie podle jejích slov často vědí, jak vypadají katedry filosofie v zahraničí, ale neznají katedry filosofie ve vedlejším městě. „Přitom pokud zůstanete v akademickém prostředí, tak právě tam budete hledat svoje pracovní partnery. Jde o příležitost nalézt lidi, kteří v ČR dělají to samé,“ uvedla.

Co doktorandy zajímá

Téměř šedesát přednesených příspěvků umožnilo účastníkům konference nahlédnout do badatelských dílen nastupující badatelské generace. Ukázalo se, že badatelky a badatelé pracují na velmi široké paletě témat. Nejvíce pak rezonovala ta, která bylo možné vztáhnout k současnosti. Ať už šlo o aktualizaci konceptů z dějin filozofie v kontextu soudobé filozofie nebo o etické otázky, spjaté se současnými společenskými problémy a exponenciálním technologickým rozvojem. Zároveň bylo možné sledovat jistý odklon zájmu od dějin filozofie, jejichž místo u začínajících výzkumníků obsadily spíše konkrétní problémy a témata vztahující se k aktuálnímu světu.  

Sami účastníci nejvíce ocenili především možnost setkat se s dalšími doktorandy v neformálním prostředí. Vítaná byla i možnost debatovat s členy Filosofického ústavu, jejichž zájem o přednesené příspěvky byl doktorandy přijat s povděkem. Mnozí návštěvníci kvitovali i zvolené konferenční prostory přímo v budově Filosofického ústavu Akademie věd ČR, které jim dovolily nahlédnout za dveře tohoto neuniverzitního pracoviště.

První doktorandskou filozofickou konferenci nazvanou Perspektivy myšlení připravili pod záštitou Filosofického ústavu Akademie věd z převážné části sami studenti a studentky. Organizační tým sestavily katedry filozofie ze Západočeské univerzity v Plzni, Ostravské univerzity, Univerzity v Hradci Králové, Univerzity Palackého v Olomouci, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Pardubice a Univerzity Karlovy.

Každý počátek války doprovází propaganda a mediální manipulace. Co mají společného ty současné s těmi z minulého století? Pozvání do diskuse v rámci názorového fóra k 85. výročí začátku 2. světové války přijali filosof Tomáš Koblížek, režisér Václav Marhoul, politik a sociolog Ivan Gabal, novinář Petr Fischer a ředitel Památníku ticha Pavel Štingl. Záznam setkání přinesla ČT24.

Nad rozdíly mezi pojetím filosofie v akademickém i širším smyslu, a nad dlouhou cestou této disciplíny k její dnešní různorodosti se v DeníkuN zamýšlí Jaroslav Peregrin. Rozkrývá, jakými druhy otázek se filosofové skutečně zabývají dnes, v čem se většinou rozcházejí s představou laiků, co ospravedlňuje provozování určitého druhu filosofie jakožto odborné disciplíny po boku věd, ale i to, proč se některé typy otázek stále do žádné z existujících věd nevejdou.  

Nakladatelství Filosofia a ediční oddělení OIKOYMENH představí letos prvně svoji knižní produkci také na Festivalu malých nakladatelů Tábor, známém jako Tabook, který se uskuteční ve dnech 6.–8. září v Táboře. Program