Zvolte jazyk

DomovPro školy a veřejnostAktuality a články

Aktuality a články

511 COM_CCK_Výsledků_hledání

Hoststvo. Spor o jazyk nebo o téma?

Proč si slova jako hoststvo zaslouží být našem slovníku, přestože nenaplňují pravidla slovotvorby, jak oponují lingvisté, vysvětlil v nedávné ranní úvaze na @ČRo Vltava filosof jazyka Tomáš Koblížek. O používání genderově neutrálního jazyka ve veřejném prostoru i o tom, zda se spor vede víc o téma než o jazyk samotný, hovořil pak také v pořadu Akcent spolu s klasickým filosofem, publicistou a překladatelem Petrem Šourkem.

Covidové příběhy v nové epizodě podcastu Vlákna

O tom, jaké poznání nabízejí humanitní vědy ohledně pandemie covidu 19 a co nás začátek pandemie naučil o odolnosti, hovořili v podcastu Vlákna socioložka Marie Pospíšilová (SOÚ AV ČR) a odborník na média, organizace a vládnutí Josef Pallas (univerzita v Uppsale). Podcast Vlákna vzniká v programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Projekt PragMatika zpřístupní svět geniálního polyhistora Bernarda Bolzana

Rozsáhlý digitální archiv pro všechny, kdo se zajímají o dílo, život a dobu významného matematika, logika, kněze a estetika Bernarda Bolzana, buduje výzkumná skupina PragMatika z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Ta díky spolupráci s Muzeem literatury postupně digitalizuje Bolzanovy rukopisy, které má muzeum v péči. Oficiální dohodu o spolupráci uzavřely obě instituce v průběhu letošního léta. Digitální archiv bude zpřístupněn v několika vlnách. První zájemci do něj budou moci nahlédnout už v polovině příštího roku.

Dílo pražského rodáka a polyhistora Bernarda Bolzana (*1781) je ústředním tématem projektu PragMatika, který se zaměřuje na šíření a rozvoj matematických znalostí a postupů v Praze a českých zemích v evropském kontextu konce 18. a první poloviny 19. století. Badatelský tým kolem filosofa a historika vědy Elíase Fuentese Guilléna z Filosofického ústavu Akademie věd ČR se v něm věnuje výzkumu institucí, společností i významných jednotlivců, kteří matematické postupy předávali a šířili ve výuce. Zajímá se však i o další aktéry, kteří sehráli klíčovou roli při ustanovování matematických praktik jako norem, ať už šlo o císařské úřady, církev, šlechtu nebo aristokracii.

Vznik a šíření zmíněných postupů chce projekt popsat v širším kontextu, a především pak vybudovat a zpřístupnit archiv, který bude obsahovat Bolzanovy rukopisy, jím publikovaná díla i související sekundární literaturou. Přes 36 tisíc stran Bolzanových dopisů, poznámek, záznamů přednášek i studijních výsledků z dob učencových studií uchovává v současné době pražské Muzeum literatury. Právě tyto dokumenty budou postupně digitalizovány a katalogizovány a stanou se nedílnou součástí vznikajícího Bolzanova archivu. Zájemci v něm naleznou také georektifikované mapy českých zemí 18. a 19. století nebo 3D modely míst, kde učenec působil. Jejich porovnání s aktuálními mapami poskytne přehledný obraz o proměně města během Bolzanova života.

Archiv bude volně přístupný. Pokročilejší možnosti vyhledávání, zejména pro badatele, budou dostupné na základě registrace, což tvůrcům projektu poskytne přehled o využití dat jinými výzkumníky. Ke zpřístupnění archivu v plánovaném rozsahu má dojít během následujících dvou let. 

Konference a výstava Bernard Bolzano polyhistor

Ukázka starých tisků z Bolzanovy sbírky bude pro zájemce připravena už příští týden. V rámci projektu PragMatika se ve dnech 23.-24. září uskuteční v Akademickém konferenčním centru v Praze konference Bernard Bolzano polyhistor. Jejím cílem je představit výzkum zasazující Bolzanovy práce do celkového kontextu a propojit všechny, kdo se o jeho dílo zajímají. Bolzana vykreslí nejen jako významného matematika a logika, ale přiblíží i jeho teologické postoje nebo učencův pohled na estetiku. Současně s konferencí bude zahájena i stejnojmenná výstava starých tisků z Bolzanovy sbírky. Návštěvníci si je budou moci prohlédnout od 23. září (zahájení v 16:30) do 23. října 2024 v knihovně Filosofického ústavu Akademie věd, Jilská 3, Praha. A sice každý všední den od 12:00 do 15:00 hodin. Zájemcům přiblíží jak Bolzanovy přetištěné vlastní rukopisné texty, tak texty o něm nebo s Bolzanem související. Jste srdečně zváni.

Projekt PragMatika Elíase Fuentese Guilléna, v jehož rámci Bolzanův archiv vzniká, podpořila Grantová agentura ČR prostřednictvím grantu Junior Star.

Zpráva ke stažení

Tým projektu PragMatika

Team PragMatika   Manuscript řez2 

 

Kontakt pro média
Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 725 761 147

V Česku vzniká historicky první platforma pro setkávání doktorandů filozofie. Iniciovalo ji osm kateder filozofie ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR

„Myšlenka na uspořádání konference vzešla z pocitu, že řada pracovišť o sobě vzájemně neví, a bylo by skvělé vytvořit platformu, kde by se nastupující generace doktorandů setkávaly. Akce tohoto druhu účastníkům umožní představit témata, na nichž pracují, a získat v diskusích s kolegy důležitou zpětnou vazbu,“ říká Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd, který byl jedním z iniciátorů setkání a organizačně jej zastřešil. Na přípravě akce spolupracovalo 8 kateder filosofie českých veřejných vysokých škol. Sami doktorandi a doktorandky odvedli i velkou část organizační práce.

„Na konferenci se přihlásila téměř polovina všech doktorandů, kteří v ČR studují,“ dokresluje situaci hlavní hybatelka rodící se platformy Ludmila Dostálová ze Západočeské univerzity v Plzni. Doktorandi filosofie podle jejích slov často vědí, jak vypadají katedry filosofie v zahraničí, ale neznají katedry filosofie ve vedlejším městě. „Přitom pokud zůstanete v akademickém prostředí, tak právě tam budete hledat svoje pracovní partnery. Jde o příležitost nalézt lidi, kteří v ČR dělají to samé,“ uvedla.

Co doktorandy zajímá

Téměř šedesát přednesených příspěvků umožnilo účastníkům konference nahlédnout do badatelských dílen nastupující badatelské generace. Ukázalo se, že badatelky a badatelé pracují na velmi široké paletě témat. Nejvíce pak rezonovala ta, která bylo možné vztáhnout k současnosti. Ať už šlo o aktualizaci konceptů z dějin filozofie v kontextu soudobé filozofie nebo o etické otázky, spjaté se současnými společenskými problémy a exponenciálním technologickým rozvojem. Zároveň bylo možné sledovat jistý odklon zájmu od dějin filozofie, jejichž místo u začínajících výzkumníků obsadily spíše konkrétní problémy a témata vztahující se k aktuálnímu světu.  

Sami účastníci nejvíce ocenili především možnost setkat se s dalšími doktorandy v neformálním prostředí. Vítaná byla i možnost debatovat s členy Filosofického ústavu, jejichž zájem o přednesené příspěvky byl doktorandy přijat s povděkem. Mnozí návštěvníci kvitovali i zvolené konferenční prostory přímo v budově Filosofického ústavu Akademie věd ČR, které jim dovolily nahlédnout za dveře tohoto neuniverzitního pracoviště.

První doktorandskou filozofickou konferenci nazvanou Perspektivy myšlení připravili pod záštitou Filosofického ústavu Akademie věd z převážné části sami studenti a studentky. Organizační tým sestavily katedry filozofie ze Západočeské univerzity v Plzni, Ostravské univerzity, Univerzity v Hradci Králové, Univerzity Palackého v Olomouci, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Pardubice a Univerzity Karlovy.

 

doktor 01 Doktor 02 Doktor 03 

doktor 04 doktor 05 2 doktor 06

Válka slov: Vývoj rétoriky a proměna pojmů spojených s válkou

Každý počátek války doprovází propaganda a mediální manipulace. Co mají společného ty současné s těmi z minulého století? Pozvání do diskuse v rámci názorového fóra k 85. výročí začátku 2. světové války přijali filosof Tomáš Koblížek, režisér Václav Marhoul, politik a sociolog Ivan Gabal, novinář Petr Fischer a ředitel Památníku ticha Pavel Štingl. Záznam setkání přinesla ČT24.

Vše, co jste chtěli vědět o filosofii, ale báli jste se zeptat

Nad rozdíly mezi pojetím filosofie v akademickém i širším smyslu, a nad dlouhou cestou této disciplíny k její dnešní různorodosti se v DeníkuN zamýšlí Jaroslav Peregrin. Rozkrývá, jakými druhy otázek se filosofové skutečně zabývají dnes, v čem se většinou rozcházejí s představou laiků, co ospravedlňuje provozování určitého druhu filosofie jakožto odborné disciplíny po boku věd, ale i to, proč se některé typy otázek stále do žádné z existujících věd nevejdou.  

Filosofia a Oikoymenh na Tabooku

Nakladatelství Filosofia a ediční oddělení OIKOYMENH představí letos prvně svoji knižní produkci také na Festivalu malých nakladatelů Tábor, známém jako Tabook, který se uskuteční ve dnech 6.–8. září v Táboře. Program

Síla učených debat a kořeny současné vědy: Nová zjištění o šíření znalostí ve středověku přiblíží mezinárodní setkání

Jakou roli ve výkladu Aristotelova učení o přírodní filozofii sehrál anonymní učenec z Amiens? Jak se s otázkou, zda je lepší zemřít než spáchat něco hanebného, vypořádali angličtí a jak francouzští univerzitní profesoři? Jak vypadala budhistická scholastika? A jak ji vypilovali Tibeťané do podoby praktických metod učené argumentace, které sloužily vzdělávacím cílům? Badatelé odkrývají nejen nové prameny a postupy sdílení vědomostí, ale i postavy, které zřejmě sehrály v učeneckých debatách středověku svébytnou roli. Novinky v oboru představí mezinárodní konference Debatní komunity a kolektivní intelektuální praxe ve filosofickém myšlení středověku, kterou bude hostit Filosofický ústav Akademie věd ČR ve dnech 4.–6. září v Praze.

Přestože historie středověké filozofie dává obvykle vyniknout mimořádným jednotlivcům učeneckého světa, hlubší zkoumání vykresluje spletité vrstvy kolektivní spolupráce, bez nichž by rozvoj a šíření znalostí ve středověku (a ostatně ani dnes) nemohly obstát. Cílem setkání je rozkrýt a prozkoumat různé aspekty kolektivního intelektuálního úsilí nejen v univerzitním prostředí latinské Evropy, ale i v učených komunitách některých dalších jazykových kultur. Konference tak chce poodhalit kořeny současné vědy. Jde o výroční mezinárodní akci Mezinárodní společnosti pro studium středověké filozofie (Société Internationale pour l'Étude de la Philosophie Médiévale) sdružující více než tisíc odborníků v oblasti středověké filozofie. Zúčastní se jí badatelé nejen z Evropy, ale také například z Japonska či USA.

Příspěvky k výzkumu šíření znalostí ve středověku jsou na konferenci členěny do několika sekcí. Témata se zabývají tím, jak učenecké komunity fungovaly, věnují se historickým analýzám kolektivních praktik a sdílení textů, nebo zjišťují, jak probíhalo společné konstruování argumentačních postupů a budování teorií. V hledáčku badatelského zájmu je i kolektivní využívání textů, překladů a komentářů ve vědeckých komunitách a objasnění jejich role v utváření středověkých intelektuálních rozprav.

Setkání organizované s finanční podporou Evropské výzkumné rady je významnou součástí projektu ACADEMIA, který vede Ota Pavlíček a jeho badatelská skupina TRIPTIC-EU při Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení Filosofického ústavu AV ČR.

Konference se uskuteční v hybridním formátu v anglickém a francouzském jazyce.

PROGRAM

KONFERENČNÍ BOOKLET

---

O projektu ERC ACADEMIA

Projekt Academia se zaměřuje na kolektivní debaty „de quolibet“ - „o čemkoli“ na fakultách svobodných umění ve středověku. Zkoumá povahu spolupráce v rámci intelektuálních aktivit v tomto historickém období a zpochybňuje běžné vnímání učenců jako osamělých postav. Místo toho se snaží rozkrýt složité vrstvy kolektivní práce, podmiňující individuální učenecké příspěvky zejména v prostředí univerzit po celé Evropě. Zároveň odhaluje kořeny moderní vědecké práce, neboť debaty „de quolibet“ představují předchůdkyně současných vědeckých konferencí. Program mezinárodního kolokvia s tématem úzce souvisí.

 

TISKOVÁ ZPRÁVA ke stažení 

Kontakt pro média
Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 725 761 147

Přednáška Shimona Sakaguchiho online

Profesor Shimon Sakaguchi, objevitel speciálního typu bílých krvinek, byl v červnu hostem Filosofického ústavu Akademie věd v Praze. Přispěl tak mimo jiné k mezinárodní diskuzi zdůrazňující filosofické přístupy k vědě. Jeho veřejná přednáška o Imunitní toleranci a regulačních T-lymfocytech je nyní dostupná online. Sakaguchiho návštěva se uskutečnila v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“, který sdružuje odborníky z oboru filosofie a imunologie.