Aktuality a články

Mezinárodní výzkum tzv. hate speech se v poslední době stále více zaměřuje na nenávistné projevy směřující na adresu novinářek a novinářů. O svobodě slova, která může vést paradoxně k umlčování druhých, se zamýšlí na Českém rozhlasu Vltava filosof Tomáš Koblížek. 

S velkou lítostí a smutkem oznamujeme, že 9. prosince nás po krátké, těžké nemoci opustila dlouholetá kolegyně Markéta Klosová. Ve Filosofickém ústavu působila od roku 1990, svou celoživotní prací zásadně ovlivnila podobu kritické edice Dílo Jana Amose Komenského. 

PhDr. Markéta Klosová, Ph.D. (*1958) vystudovala brněnskou Filosofickou fakultu University Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykova univerzita) a po dvouletém  působení v oddělení vývoje jazyka ÚJČ se od roku 1985 jako zaměstnankyně Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV věnovala Janu Amosi Komenskému. Po převedení tamějšího komeniologického oddělení do Filosofického ústavu byla až do svého nečekaného a předčasného úmrtí jeho zaměstnankyní. Získala domácí i mezinárodní prestiž jako mimořádně významná klasická filoložka, teatroložka a editorka díla Jana Amose Komenského. Jako zkušená editorka byla vyhledávána i odborníky stojícími mimo komeniologické bádání (podíl na kritické edici Starých letopisů českých, 2003).

Foto: FLÚ AV ČR

Její jméno je spojeno zejména s posledními svazky edice díla Jana Amose Komenského, pro něž zpracovávala jak edice latinských textů (první svazek korespondence 26/I), tak i náročné redakce komentářů (svazek 15/IV obsahující části celku Opera didactica omnia, svazek 19/I a 19/II obsahující první části nejrozsáhlejšího Komenského díla Consultatio catholica). Její erudice ji opravňovala i k redigování celých svazků (19/II a 26/II). V poslední době intenzivně pracovala jako jediný editor na svazku Consultatio catholica 19/III, obsahujícím edičně mimořádně náročné texty Mundus materialis a Mundus artificialis – nyní oba tyto texty zůstanou osiřelé a bude velmi těžké práci Markéty Klosové nahradit a dovést svazky k publikování. Svůj zájem o dramatiku raného novověku zúročila v řadě příspěvků na domácích i mezinárodních konferencích a završila monografií Komenského divadelní svět (2016).

S Komenským úzce souvisí i její bohatá a oceňovaná překladatelská činnost publikovaná jak časopisecky, tak knižně. Překladatelské činnosti se věnovala dlouhodobě a systematicky od počátku devadesátých let, kdy se podílela na monumentálním překladu Komenského Consultatio catholica již zmíněnými částmi Mundus materialis (Svět hmotný) a Mundus artificialis (Svět lidské dovednosti). Připomeňme jen vyhledávaný překlad raných Komenského pansofických spisů Pansophiae praeludium (Předehra pansofie) a Conatuum pansophicorum dilucidatio (Objasnění pansofických pokusů). Ještě v letošním roce vydala rozsáhlý a metodologicky náročný překlad Komenského dramatických děl z jeho lešenského období Diogenes Kynik znovu naživu a Patriarcha Abraham v knížce připravené nakladatelstvím Filosofia v edici Comenius. Vyplnila tak jedno z dlouho pociťovaných desiderat. Nepřekládala jen Komenského, skvělou práci odvedla i při překladu spisu Valeriána Magni O Světle mysli a jeho obraze (2016), který již dříve připravila spolu s Josefem Bartoněm jako kritickou edici pro knižní vydání Polské akademie věd (1994). Další její překlady byly vydány časopisecky i ve sbornících.

Markéta Klosová zanechala v komeniologickém oddělení hluboké stopy jako nesmírně precizní redaktorka a mimořádná znalkyně latiny doby Komenského. Budou nám scházet nejen její rozsáhlé znalosti a přesné korektury, ale také její charakteristický sarkastický humor, který ji neopustil ani při jejím posledním pobytu v nemocnici.

Čest její památce.

Vůně využívalo lidstvo od pradávna v rituálech, medicíně i kosmetice. V  čem tkvělo tajemství egyptských vůní? Jak a proč se jimi zabývali antičtí filosofové a nakolik následně ovlivnily alchymii a přírodní vědy? Odpovědi hledá mezioborový tým projektu Alchymie vůní vedený badatelem Seanem Coughlinem z Filosofického ústavu AV ČR. Projektu podpořenému programem JUNIOR STAR Grantové agentury České republiky se věnuje rozsáhlý článek nového A/Magazínu, čtvrtletníku Akademie věd. 

Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni udělila pamětní medaili Ondřeji Ševečkovi. Ocenila ho za posílení vzájemné grantové a publikační spolupráce, podporu při znovuakreditování společného doktorského studijního programu Filozofie a dějiny vědy a techniky a za přispění k ustavení společného pracoviště obou institucí v podobě Computing Culture and Society Laboratory.

PhDr. Ondřej Ševeček, PhD. působí ve Filosofickém ústavu AV ČR jako vědecký pracovník v Oddělení pro studium moderní české filosofie. Ve svém výzkumu se soustředí na hospodářské a sociální myšlení ve 20. století a na dějiny průmyslových měst a průmyslového urbanismu. Od roku 2013 vykonával 10 let funkci ředitele Filosofického ústavu AV ČR. Během tohoto období došlo k výraznému posílení vzájemné spolupráce pracoviště s Filozofickou fakultou Západočeké univerzity v Plzni.

Foto: ZČU Plzeň

Ocenění za popularizaci filosofie a příbuzných humanitních věd zejména mezi mladými lidmi a vysokoškolskými studenty, kterou každoročně uděluje ředitel Filosofického ústavu Akademie věd ČR, letos získávají Alice Koubová, Tomáš Koblížek a Robert Novotný. Srdečně gratulujeme!

Alice Koubová je dlouhodobě výraznou tváří Filosofického ústavu Akademie věd. Podílela se na přípravě site-specific představení Propojme se včera i stejnojmenného dokumentárního filmu o společenské odolnosti, který loni uvedl Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Je spoluautorkou úspěšné knihy Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií. V letošním roce ji měli posluchači možnost slyšet především v podcastu České rozhlasu Doba složitá, který připravovala společně s filosofem Tomášem Koblížkem a moderátorkou Annou Beatou Háblovou. Aktivně se zapojuje do veřejných diskusí a působí v redakčních radách významných periodik. V časopise Tvar pravidelně publikuje etická zamyšlení nad současnými tématy. 

Foto: Archiv Alice Koubové

Tomáš Koblížek se od roku 2021 intenzivně věnuje otázkám nenávistných projevů a svobody slova. Přibližuje současný výzkum v oblasti hate speech pohledem analytické filosofie jazyka a lingvistiky. O nenávistných projevech a dezinformacích přednáší na středních školách, spolupracuje s Asociací učitelů občanské výchovy. Téma pravidelně komentuje v médiích, byl hostem celé řady podcastů, včetně podcastové série Doba složitá, kterou letos uvedl Český rozhlas, a na jejíž přípravě se podílel. Je pravidelným hostem veřejných debat zaměřených na nenávistné projevy, dezinformace a svobodu slova. Téma také intenzivně prezentuje ve vztahu k politické sféře.

Foto: AV ČR

Robert Novotný se věnuje se popularizaci středověké historie. Spoluorganizuje úspěšnou sérii přednášek pro veřejnost tzv. Za-hradní slavnosti na hradě Pirkštejně. V souvislosti s 600. výročím úmrtí husitského hejtmana Jana Žižky vytvořil česko-německou výstavu pro Husovo muzeum v Kostnici, která bude postupně k vidění i v dalších městech. S Českou televizí spolupracoval na přípravě dokumentu Žižka – hrdlořez i boží bojovník (2024), vystoupil v dokumentu ČT Pravda o Žižkovi (2024). O legendárním husitském vojevůdci hovořil v pořadu Hyde park Civilizace, v pořadu Akcent Českého rozhlasu a dalších.

Foto: M. Divíšek

Poslechněte si nové epizody podcastu Vlákna. Rozhovor s výzkumnicemi Annou Bromovou z Institutu SYRI, CzechGlobe a katedry environmentalistiky na FSS MUNI a Magdalenou Davis, která vede klimatické programy Člověka v tísni, se věnuje komplexnímu přístupu ke katastrofám. Epizoda Trauma a odolnost multisystémově zase přináší poznatky francouzského neuropsychiatra Borise Cyrulnika a ředitele Resilience Research Centre na Dalhousie University v Halifaxu Michaela Ungara, který propaguje multisystémový přístup k resilienci.

Zmapovat ekonomickou transformaci přelomu 80. a 90. let ve zlínském regionu, včetně jejích hospodářských a sociálních aspektů, se spolu s dalšími badateli Akademie věd snaží historik Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR. Jaká realita se skrývá za fenoménem JZD Agrokombinát Slušovice, svého času jedním z nejúspěšnějších podniků socialistického Československa, badatel přibližuje v dnešním rozhovoru pro tištěnou verzi deníku MfDnes.

Spolu s dalšími odborníky na soudobé dějiny Vítězslavem Sommerem (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR), Martinem Jemelkou (Masarykův ústav a archiv AV ČR) dnes budou na toto téma debatovat v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně. Společně osvětlí nejen ekonomický úspěch podniku, ale i jeho místo v širších společenských souvislostech, včetně období transformace po roce 1989.

Historik Ondřej Ševeček (44) z Filosofického ústavu Akademie věd ČR se věnuje hospodářským a sociálním dějinám 20. století, specializuje se na dějiny průmyslových měst, průmyslového urbanismu, nadnárodních podniků a podnikání. Je autorem a spoluautorem knih věnovaných moderním dějinám Zlína a koncernu Baťa (Zrození Baťovy průmyslové metropole, 2009; Tovární města Baťova koncernu, 2016).

Filosof Tomáš Koblížek byl hostem Josefa Šlerky v podcastu Data Boutique na serveru investigace.cz. Téma podcastové epizody se věnuje toxickému jazyku jako spojujícímu prvku propagandy, dezinformací a nenávistných projevů.

Debata s Joe G. Feinbergem, Michaelem Hauserem a Jaroslavem Fialou u příležitosti uvedení knihy Michaela Hausera "Metapopulistická demokracie. Politika doby přechodu!" je nyní dostupná ze záznamu. Titul vydalo Nakladatelství Filosofia. 

Kniha představuje celkovou diagnózu liberální demokracie a postihuje vznik nového politického systému, který se stává politickou dominantou současného světa. Je to systém, který se vynořuje z krize liberální demokracie – některé její prvky zachovává, další proměňuje a jiné zavádí. Metapopulistická demokracie navazuje na teorii interregna, tak jak byla předložena v knize Doba přechodu, obsahuje nové koncepce, které politiku uvádějí do širších ekonomických, sociálních a kulturních souvislostí. Objasňuje politické strategie, které umožňují sjednocovat roztříštěnou společnost bez ucelených doktrín a ideologií. Vysvětluje, proč je dnešní politika plná rozporů a logických nesoudržností. Klade otázky, jak na metapopulistickou politiku reagovat a jak vytvářet politiku emancipační, která by vedla za hranice interregna.

Hosté: Joe G. Feinberg, Michael Hauser, Jaroslav Fiala.
Moderuje: Vítek Prokop