pondělí | 3. 11. 2025 - 7. 11. 2025
Týden akademie věd 2025 ve Filosofickém ústavu
Pořádá Filosofický ústav AV ČR
Více
PROGRAM
3. 11. 2025 | 17-18:30 | Kampus Hybernská, sál E.O, Hybernská 4, Praha 1
diskusní setkání | Akademici nebo Cimrmani aneb Kdo je tady filosof?
Prezentace výsledků výzkumu Filosofie a česká veřejnost s diskusí
Setkání přiblíží výsledky ojedinělého výzkumu Filosofie a česká veřejnost. Jeho cílem bylo prozkoumat, co je a není podle laiků filosofie, kdo se může označovat za filosofa a jakou roli tato disciplína hraje v očích běžné veřejnosti. Autoři výzkumu diváky seznámí nejen s hlavními zjištěními, ale spolu s dalšími hosty otevřou debatu věnovanou vnímání filosofie očima laiků, akademiků i užitečnosti filosofie v oblastech, o nichž se možná málo ví.
Výzkum podpořil program Odolná společnost Strategie AV21.
3. 11. 2025-7. 11. 2025 | 8:00-18:00 | Jilská 1, Praha 1
Výstava SPOLEČENSKÁ ODOLNOST. Jak žít dobře v neideálním světě
V posledních letech jsme si zvykli žít v prostředí, kde se krize nepřekonávají, ale vrství. Místo návratu k rovnováze zažíváme trvalou nejistotu a měnící se podmínky, kde tradiční návody na řešení problémů přestávají fungovat. Výstava zkoumá, jak v takovém světě obstát jako jednotlivci i jako společnost. Nabídne perspektivy různých vědeckých oblastí: filozofie, literární dokumentaristiky, politologie, perspektivu metodologickou, solidárně-ekonomickou, antropologickou či perspektivu globální změny.
Výstava vznikla v rámci projektu NPO „Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik,“ č. LX22NPO5101, financovaného Evropskou unií - Next Generation EU (MŠMT, NPO: EXCELES)"
Detaily. Vstup volný
Poznámka: Výstavu můžete během Týdne Akademie věd ČR navštívit také v hlavní budově akademie na Národní 3 v Praze.
4. 11. 2025 | ve 13:00 a v 16:00 | sraz na recepci Jilská 1, Praha 1
Procházka Bolzanovou Prahou
Procházka po nejvýznamnějších místech Starého Města pražského spojených s matematikem, logikem, filozofem, teologem a knězem Bernardem Bolzanem. Kde se narodil, kde studoval, kde učil, v jakém společenském a vědeckém kontextu žil a kde strávil své poslední dny? Délka trasy: 2 km
4. 11. 2025 | at 13:30 and 16:30 | start from Jilská 1, Prague
A walk through Bolzano´s Prague
The walk will take visitors through the most emblematic places in Prague’s Old Town linked to the mathematician, logician, philosopher, theologian and priest Bernard Bolzano. Where was he born, where did he study, where did he teach, what was the social and scientific context in which he lived and where did he spend his last days?
4. 11. 2025 | 17:00 – 17:50 | Zasedačka FLÚ AV ČR, místnost 124a, Jilská 1, Praha
přednáška | Petr Prášek: Ekofenomenologický pojem přírody/ Ekofenomenologie a porozumění přírodě
Přednáška ukáže, proč může být ekofenomenologie – jeden z přístupů ekologické filosofie – užitečná i vedle samotné ekologie. Na příkladech z děl prvních autorů tohoto směru, N. Everndena a E. Koháka, autor přednášky vysvětlí, jak pojímali přírodu a jak toto porozumění může pomoci v boji s environmentální krizí.
Přednáška se koná za podpory projektu „Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti", reg. č.: CZ.02.01.01/00/22_008/0004595, financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a řešeného na půdě partnera projektu, Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze.
4. 11. 2025 | 18:10 – 19:00 | Zasedačka FLÚ AV ČR, místnost 124a, Jilská 1, Praha
přednáška | Ivan Gutierrez: Technologie pro klima a co z nás dělají: mezi metrikami a ctnostmi
Filosofie nám pomáhá vidět, že technologie pro klima nejsou jen neutrální nástroje. Senzory a aplikace nejen měří CO₂, ale také formují naše návyky, hodnoty a vztah k přírodě. Přednáška propojí ekologii a etiku.
Přednáška se koná za podpory projektu „Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti", reg. č.: CZ.02.01.01/00/22_008/0004595, financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a řešeného na půdě partnera projektu, Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze.
5. 11. 2025 | 10:30 | Archiv Jana Patočky, Jilská 1, Praha 1
komentovaná prohlídka | Jan Frei: Prohlídka Archivu Jana Patočky
Archiv Jana Patočky uchovává a zpřístupňuje filosofické dědictví filosofa a mluvčího Charty 77 Jana Patočky. Návštěvníci se v rámci prohlídky budou moci seznámit jak s rukopisy a dalšími dokumenty spojenými s Patočkovým životem a fenomenologickou epochou, tak s historií vzniku Archivu.
5. 11. 2025 | 16:00 | zasedací místnost FLÚ AV ČR, 124a, Jilská 1, Praha
Vladimír Urbánek: Seznamy přání v 17. století aneb prodloužení života, umění létat a vynálezy všeho druhu
Když se dnes řekne seznam přání, většina si nejspíš představí dětský seznam potenciálních dárků pod stromeček. Co ale znamenaly seznamy přání neboli desiderat v 17. století? Ve světě raně novověké vědy a učenosti se jednalo o specifický žánr úvah na téma, co by se mělo vynalézt a objevit, co dosud lidstvu chybí. Přednáška představí některé z autorů takových seznamů, jako byli Francis Bacon, Robert Boyle, J. A. Komenský či širší veřejnosti neznámý exulant a vynálezce Kryštof Pergar z Pergu.
Přednáška se koná v rámci programu Strategie AV21: Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností
5. 11. 2025 | 17:00 | Zasedací místnost CTS, Jilská 1, Praha
Workshop | Jan Maršálek: Na hranici důvěry: věda a vědecké poznání ve „věku podezírání“
Vědecké poznání sehrává v současných společnostech klíčovou roli. O to naléhavěji pak vyznívají obavy z krize důvěry ve vědu a vědecké poznání, kterou mnozí spojují s rostoucím vlivem falešných informací a „alternativních“ zdrojů poznání. Diskuse u kulatého stolu se zaměří na to, jak hledat rovnováhu mezi důvěrou ve vědu a schopností ji kriticky promýšlet – a proč je tato kombinace zásadní nejen pro nás, ale i pro budoucí generace, které si ve školách osvojují „vědeckou gramotnost.“
5. 11. 2025 | 17:15 | zasedací místnost FLÚ AV ČR, 124a, Jilská 1, Praha
přednáška | Hynek Janoušek: "Brentanova filosofie hodnot, Dostojevský a zlo"
Jméno Franze Brentana, filosofa, teologa a psychologa, synovce známého spisovatele Clemense Brentana, není u nás veřejnosti příliš známé. Je však spjato se filosofií u nás. Jeho žáci působili jako profesoři na hlavních pražských univerzitách, jeho učení bylo jednou z hlavních inspirací při rozpracování fenomenologické filosofie, která významně formovala českou filosofii 20. století. V přednášce se zaměříme na málo diskutovanou část Brentanova myšlení, na jeho etiku a teorii hodnot. Bližší pohled na Brentanovu reistickou teorii hodnot odhaluje, že při aplikaci na nejvyšší princip dobra nahrazuje „štěstí“ „hodnotou“ a parafrázuje hlavní princip klasického utilitarismu, aniž by přijímala Benthamův kvantitativní přístup k určení nejvyššího dobra. Následná teorie principů určujících vyšší hodnotu a správné preference byla důkladněji rozvinuta v Praze Brentanovými následovníky Georgem Katkovem a prof. Oskarem Krausem. Z těchto principů vybereme jeden k diskusi, tzv. Dostojevského princip, podle nějž celek obsahující část nehodnou bytí je sám nehodný bytí. Ten tvoří základ Katkovova pojetí teodiceje, a zvážíme, zda tento princip, pokud vyloučíme myšlenku dobrého Boha, vede ke zvláštnímu „brentanovskému existencialismu“ a jak by tento existencialismus mohl vypadat.
6. 11. 2025 | 16:00 | zasedací místnost FLÚ AV ČR, 124a, Jilská 1, Praha
přednáška | Filip Vostal: O čase a sociálních zrychleních naší doby
Od počátku moderní doby žijeme v éře sociální akcelerace, kdy vše — technologie, práce, vztahy i každodenní život — musí neustále zrychlovat, což často vede k vyčerpání a pocitu nedostatku času. V přednášce bude nabídnut alternativní pohled v podobě “časové autonomie”, tedy schopnosti určovat vlastní rytmus a znovu objevovat hodnotu trvání, čekání a trpělivosti. Naznačí možnost, jak vykročit z kruhu nebezpečné uspěchanosti a nalézt cestu k svobodnějšímu a kvalitnějšímu životu jednotlivce i společnosti.
6. 11. 2025 | 17:30 | zasedací místnost FLÚ AV ČR, 124a, Jilská 1, Praha
přednáška | Laco Kvasz: Barokní malířství a neeuklidovská geometrie
Jakými prostředky se barokní malíři snažili v divákovi vyvolat iluzi transcendentního světa a překonat renesanční malířskou perspektivu odstupu, vnímanou z jednoho pevného bodu? A co mají tyto techniky společného s neeuklidovskou geometrií? Přednáška přiblíží barokní snahu prolomit hranici mezi obrazem a divákem a ukáže překvapivou příbuznost technických prostředků, jimiž se malíři i geometři pokoušeli znázornit transcendentní skutečnost. Využije k tomu srovnání fresky Andrey Pozza v římském kostele sv. Ignáce a díla matematika N. I. Lobačevského „O základech geometrie.“
