FLÚ v médiích

Jak naši řeč ovlivňují sociální sítě, globalizace a velké jazykové modely? A jsou na místě obavy? V pořadu Akcent Českého rozhlasu na tyto otázky odpovídali analytický filosof Vít Gvoždiak z Filosofického ústavu AV ČR a Jana Kocková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. 

Kde končí kapitalismus a začíná oligarchie? Proč ubývá malých firem a velké se ještě zvětšují? Vstupujeme do éry technofeudalismu? Nejen o fenoménu refeudalizace hovořil v pořadu Fokus Václava Moravce České televize odborník na teorie elit a oligarchie Ondřej Lánský.

"Prvky refeudalizace vidím v tom, že vliv super bohatých výrazně roste a naše současné společnosti v posledních letech trošku tápou nebo teprve začínají hledat způsob, jak tento vliv omezit nebo regulovat. Máme například důkazy, že se omezují šance na sociální mobilitu, což může indukovat, že to, co bylo typickým znakem modernity, to znamená relativně velká mobilita lidí, se dostala pod tlak refeudalizačních tendencí..."

Foto: FLÚ AV ČR
Ondřej Lánský (Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace)

Hostem nové epizody podcastu „Pravidelná dávka“, věnovaného filosofii, vědě, kultuře a náboženství byl filosof Petr Kouba.

Je pojem duše dnes ještě adekvátní, nebo je přesnější mluvit o svobodě a determinismu? Jaký je rozdíl mezi filosofií a vědou a proč Heidegger tvrdil, že jen filosofie myslí, zatímco věda ne? V čem je problematická karteziánská představa těla a duše jako dvou radikálně odlišných věcí a co nového nás v této věci naučila plasticita mozku? Dozvíte se v nové epizodě podcastu Pravidelná dávka. 

"Extremistický jazyk proniká čím dál víc do každodenní reality a nezbývá, než se proti němu čím dál víc ohrazovat. Jednoduše proto, aby terče věděli, že za nimi někdo stojí a aby mluvčí nezískali dojem, že jejich slova jsou normální," říká v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu filosof Tomáš Koblížek, který zkoumá vztah mezi myšlením, jazykem a skutečností. Větší povědomí o problému vidí jako první krok k možné změně. A ta už možná nastává, naznačuje.

Beru to tak, že společnost si čím dál tím víc uvědomuje nějaký problém a třeba míříme k něčemu lepšímu,“ vysvětluje filosof. V době, kdy se stále mluví o vysoké míře polarizace mezi lidmi, je tak relativně optimistický: „Zní to paradoxně od někoho, kdo se každodenně věnuje nenávistným projevům a je zanořený do tohohle obsahu. Ale zároveň vnímám, že lidé o tom čím dál víc ví. Hodně cestuji po českých školách a tam docela vnímám silný zájem o toto téma.“

Odkaz na celý rozhovor

Foto: Jana Plavec

Kde se v demokracii rodí pocit nedůvěry a bezmoci? Kdo a proč hledá nové ekvilibrium? O resilienci, protestu a angažovanosti hovořili v pořadu ArtCafé Českého rozhlasu Vltava politický teoretik Ondřej Lánský, spoluautor knihy Politická resilience za hranicemi neoliberalismu, kurátorka Galerie hlavního města Praha Jitka Hlaváčková a umělkyně Lenka Tyrpeklová. Moderuje Tereza Lišková.  

Rozhovor ve víkendové Mf Dne s filosofem jazyka Tomášem Koblížkem se na pozadí nedávného výzkumu Filosofie a česká veřejnost dotýká toho, co současnou filosofii zajímá, v čem bývá její role občas nepochopena a čím by naopak mohla být zajímavá pro širší publikum. Vysvětluje, co vnímá jako jádro filosofie a také, co naopak filosofie není.

„Současnou filosofii zajímají otázky, které reagují na aktuální debaty,“ říká mimo jiné. Jádrem filosofie podle něj není schopnost klást otázky, jak zní oblíbený slogan, ale schopnost argumentovat, zdůvodňovat svoje tvrzení. V tom by právě filosofie mohla být zajímavá pro širší publikum. „Myslím si, že před veřejností by filosofové měli zprostředkovávat celou diskusi, předložit argumenty obou stran a následně sdělit, proč mě přesvědčuje to a to.“

"V kavárně můžete debatovat o tom, proč jsme na světě nebo jestli existuje bůh. Ale v kavárně také můžete hrát na klavír, aniž byste to uměl a také to z vás nedělá klavíristu. S filosofií je to podobné: je potřeba se jí dlouhodobě věnovat a získat v ní jistou dovednost."

Rozhovor se dotýká také témat jako umělá inteligence, svoboda slova či manévrování v oblasti politické filosofie, aniž bychom nezradili přístup založený na vědě. Zmiňuje také velká jména současné filosofie, která - jak dodává - v Česku skoro nikdo nezná. 

Podrobně v tištěné verzi Mf Dnes.

Velký rozhovor s filosofem Václavem Němcem o tom, jestli je demokracie dost silná na to, aby přežila tlak vnitřních problémů západních společností a obnovené ambice východních totalitních režimů, přináší aktuální vydání časopisu Ekonom. Najdete ho též v online verzi.

Demokracie nevzkvétá. Je v chronické krizi, která se projevuje už mnoho let. A to nejen u nás, ale i celosvětově, říká filosof Václav Němec. V rozhovoru varuje před rozbíjením demokracie, přemýšlí z nadhledu o české společnosti i současné politice. „Novodobé státy se proměnily v jakési velké domácnosti, kde se ekonomika stala hlavní náplní politiky, takže vlastně není divu, že lidé nakonec mají tendenci zvolit si nějakého despotu, který podle jejich představ nejlépe umí ‚obhospodařit‘ ekonomické procesy, zajistit růst HDP a rozdělit společenské bohatství,“ říká.

O nástrojích manipulace kolem volebního i povolebního dění a způsobech, jak čelit dezinformacím, hovořil ve volebním studiu na ČT24 (v čase 11:40) filosof jazyka Tomáš Koblížek.

O mezioborovém projektu  Alchymie vůní si s kanadským historikem vědy Seanem Coughlinem z Filosofického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie, povídala v nejnovější epizodě podcastu Akademie věd ČR Jitka Kostelníková. Nahrávka vznikla v červnu 2025, v době sklizně lilií bělostných v Botanické zahradě Praha, s níž naši badatelé spolupracují na replikaci postupu přípravy starověkého parfému súsinon. Více se dočtete na webu Akademie věd ČR.