FLÚ v médiích

Německého sociologa Andrease Reckwitze, jehož knihu Společnost singularit jsme nedávno vydali v českém překladu, zpovídala pro Deník N filosofka Alice Koubová. Reckwitz je podle ní zajímavý především svou analýzou modernity, která se v jeho očích nevyvíjí směrem k nějakému jasnému cíli dějin, ale každá doba je vždy reakcí na předchozí éru a její anomálie. Současnou dobu popisuje Reckwitz v knize Společnost singularit jako pozdní modernitu, pro kterou je charakteristický vypjatý důraz každého člověka na osobní jedinečnost jako záruku vlastní hodnoty, kulturní kapitalismus a střední třída utvářená především skrze různé formy sebezviditelňování. Kdo není jedinečný a viditelný, nemá jakoukoli cenu. Anomálie pozdní modernity jsou už tak citelné, že se projevují skrze masivní formy deziluze, ztrát a proher různé povahy a směřují k společenskému násilí.

Potenciální východisko Reckwitz zkoumá mimo jiné skrze koncept společenské odolnosti.
Celý rozhovor si můžete přečíst v Deníku N.

Titul Společnost singularit Andrease Reckwitze vydalo Nakladatelství Filosofia v překladu Zuzany Schwarzové.

Text je doplněn o Závěrečnou studii / Společnost singularit v českém kontextu: od struktury společnosti k resilienci autorů J. Bíby, O. Lánského, K. Smejkalové (studie je dostupná pod licencí CC BY 4.0).

Rozhovor s překladatelkou Zuzanou Schwarzovou v podcastu Jilská filosofická, III. díl.

Záznam z uvedení knihy Andrease Reckwitze v Praze

Moravského krále bot Tomáše Baťu u příležitosti stopadesátého výročí jeho narození připomněl v řadě médií historik a zlínský rodák Ondřej Ševeček. Zrod globálního obuvnictví analyzuje v tematickém čísle časopisu Dějiny a současnost, které rovněž zaštítil jako spolueditor. O takzvaném batismu hovořil v pořadu "Večer na téma" Českého rozhlasu Vltava nebo v článku pro server idnes.cz. V květnu mu v Nakladatelství Argo vyjde spolu s kolektivem autorů titul Válka ševců: Obuv, obuvnictví a obuvnický průmysl v Předlitavsku za Velké války.

Dnes se na světě vyrobí přibližně 24 miliard párů obuvi ročně, tedy asi tři páry na každého člověka. V některých zemích se spotřeba blíží šesti párům na osobu a rok. Jde o množství, o němž se zakladatelům obuvnického průmyslu ani nesnilo. Současně je rozsah produkce obuvi stále častěji vnímán v kontextu environmentálních dopadů jako jeden ze symbolů drancování planety a zbytnělé spotřební kultury, která ztratila sebereflexi. Značná část této rychloobrátkové produkce dříve či později končí na skládce. USA a Evropa, které byly kolébkou moderního obuvnictví, patří v posledních dekádách jen k marginálním producentům. Obuvnická výroba se přesunula do Asie. Jedna z cest, jak porozumět tomuto vývoji, nás přivádí ke kořenům meziválečné globalizace obuvnictví, spjaté se značkou Baťa. Více v textu Ondřeje Ševečka Obouváme svět Baťa a zrod globálního obuvnictví v časopisu Dějiny a současnost.

Nejnovější epizoda podcastu Vlákna analyzuje moderní proměny trhu práce skrze srovnání digitálních platformových služeb a tradičního družstevnictví. Hosté Alžběta Mangarella (Sociologický ústav AV ČR) a Josef Patočka (Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci) využívají kontrastů platformové práce a solidární ekonomiky a zaměřují se na to, jak tyto odlišné modely ovlivňují ekonomické i širší společenské vztahy v 21. století.

Diskuse se dotýká také praktických dopadů obou podob ekonomických vztahů na daňový a dávkový systém státu. Podcast zkoumá i specifickou roli, kterou v obou typech organizace práce hraje oblast péče. Ekonomické souvislosti doplňují odborné pohledy na sociálně-ekologickou transformaci současného světa. Celý pořad tak nabízí komplexní vhled do aktuálních výzev, kterým čelí dnešní pracovní prostředí.

Podcast vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Tolerance společnosti k šíření dezinformací, lží nebo nenávistných projevů není žádným důkazem vysoce rozvinuté svobody slova, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy filosof Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Může to být přesně naopak. Vznikají nenávistné projevy samovolně, nebo jde o cílené útoky z nějakého „nenávistného centra“, jejichž smyslem je ovlivňovat veřejné mínění? A proč jsou nenávistné projevy v Evropě na vzestupu? Více

Jak naši řeč ovlivňují sociální sítě, globalizace a velké jazykové modely? A jsou na místě obavy? V pořadu Akcent Českého rozhlasu na tyto otázky odpovídali analytický filosof Vít Gvoždiak z Filosofického ústavu AV ČR a Jana Kocková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. 

Kde končí kapitalismus a začíná oligarchie? Proč ubývá malých firem a velké se ještě zvětšují? Vstupujeme do éry technofeudalismu? Nejen o fenoménu refeudalizace hovořil v pořadu Fokus Václava Moravce České televize odborník na teorie elit a oligarchie Ondřej Lánský.

"Prvky refeudalizace vidím v tom, že vliv super bohatých výrazně roste a naše současné společnosti v posledních letech trošku tápou nebo teprve začínají hledat způsob, jak tento vliv omezit nebo regulovat. Máme například důkazy, že se omezují šance na sociální mobilitu, což může indukovat, že to, co bylo typickým znakem modernity, to znamená relativně velká mobilita lidí, se dostala pod tlak refeudalizačních tendencí..."

Foto: FLÚ AV ČR
Ondřej Lánský (Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace)

Hostem nové epizody podcastu „Pravidelná dávka“, věnovaného filosofii, vědě, kultuře a náboženství byl filosof Petr Kouba.

Je pojem duše dnes ještě adekvátní, nebo je přesnější mluvit o svobodě a determinismu? Jaký je rozdíl mezi filosofií a vědou a proč Heidegger tvrdil, že jen filosofie myslí, zatímco věda ne? V čem je problematická karteziánská představa těla a duše jako dvou radikálně odlišných věcí a co nového nás v této věci naučila plasticita mozku? Dozvíte se v nové epizodě podcastu Pravidelná dávka. 

"Extremistický jazyk proniká čím dál víc do každodenní reality a nezbývá, než se proti němu čím dál víc ohrazovat. Jednoduše proto, aby terče věděli, že za nimi někdo stojí a aby mluvčí nezískali dojem, že jejich slova jsou normální," říká v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu filosof Tomáš Koblížek, který zkoumá vztah mezi myšlením, jazykem a skutečností. Větší povědomí o problému vidí jako první krok k možné změně. A ta už možná nastává, naznačuje.

Beru to tak, že společnost si čím dál tím víc uvědomuje nějaký problém a třeba míříme k něčemu lepšímu,“ vysvětluje filosof. V době, kdy se stále mluví o vysoké míře polarizace mezi lidmi, je tak relativně optimistický: „Zní to paradoxně od někoho, kdo se každodenně věnuje nenávistným projevům a je zanořený do tohohle obsahu. Ale zároveň vnímám, že lidé o tom čím dál víc ví. Hodně cestuji po českých školách a tam docela vnímám silný zájem o toto téma.“

Odkaz na celý rozhovor

Foto: Jana Plavec

Kde se v demokracii rodí pocit nedůvěry a bezmoci? Kdo a proč hledá nové ekvilibrium? O resilienci, protestu a angažovanosti hovořili v pořadu ArtCafé Českého rozhlasu Vltava politický teoretik Ondřej Lánský, spoluautor knihy Politická resilience za hranicemi neoliberalismu, kurátorka Galerie hlavního města Praha Jitka Hlaváčková a umělkyně Lenka Tyrpeklová. Moderuje Tereza Lišková.