Archiv aktualit

Zajímají vás šachy, historie, filosofie nebo problémy současné společnosti? Přijďte k nám na Týden Akademie věd ČR, který se uskuteční 2.–8. listopadu 2026! Ve Filosofickém ústavu jsme pro vás připravili pestrý program přednášek, komentovaných procházek, filmovou projekci i scénické čtení. Můžete se s námi vydat pražskými ulicemi po stopách známého polyhistora Bernarda Bolzana, nahlédnout do světa šachových her ve středověku, poznat příběhy pobělohorských exulantů nebo se zamyslet nad fenoménem samoty a sociální izolace.

Vědy vzniká stále více, skutečně průlomových myšlenek ale podle některých výzkumů ubývá. Co tento paradox znamená pro společnost, která od vědy očekává nové léky, technologie i řešení klimatických a dalších problémů? A je současný systém financování a hodnocení výzkumu nastaven tak, aby podporoval i odvážné a nečekané nápady? Těmto otázkám se bude 8.–9. října v Praze věnovat mezinárodní sympozium Novelty and Inequalities in Science, které pořádá Centrum pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu Akademie věd ČR.

Společnost Baťa, která se za více než 130 let své existence rozšířila do celého světa, končí s výrobou obuvi v Česku. Tuzemský závod byl posledním svého druhu ve střední Evropě. Jaký význam mělo jméno Baťa pro někdejší Československo? Kde Tomáš Baťa hledal inspiraci pro své podnikání, jak firma obstála během válek a hospodářských krizí a jak se Baťova rodina zapojovala do veřejného a politického života? O historii i odkazu firmy Baťa hovořil ve Studiu 6 České televize Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR.

Mezinárodní konference Energie v dobách krize propojila historickou a technickou expertizu. Ve dnech 29. a 30. září 2026 se v Akademickém konferenčním centru v Praze uskutečnila mezinárodní konference Energy in Times of Crisis, věnovaná mezioborovému pohledu na energetické krize od konce 18. století až po současnost. Program nabídl přednášky předních světových odborníků a šest tematických panelů. V nich se propojily historické případové studie jako uhelné krize za první světové války, nacistická energetická politika či ropné šoky 70. let se současnými tématy typu energetické sankce, spory o světové oceány, veřejné mínění o jaderné energetice či vzestup umělé inteligence a její energetické nároky. Konferenci uspořádaly Filosofický ústav a  Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v programu Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností.

Které klíčové myšlenky Václava Havla jsou platné pro dnešní svět a jak dnes obstojí jeho pojetí pravdy, odpovědnosti a vzdoru vůči systému? Těmto a dalším otázkám se věnuje stejnojmenná audio série Českého rozhlasu Vltava, v níž se moderátorka Karolína Koubová ptá filosofky Alice Koubové, filosofa Tomáše Koblížka a jejich hostů. Uslyšíte Annu Šabatovou, Pavla Baršu, Martina C. Putnu, Martina Nitscheho nebo Matěje Cíbika.

O podmínkách vzniku obuvnického koncernu Baťa, jeho dalším rozvoji i cestě k celosvětové proslulosti si v podcastu Jilská Filosofická povídal s historikem Ondřejem Ševečkem moderátor Vojtěch Pelc. Rozhovor se dotkl také globalizace výroby obuvi a obecněji procesu industrializace i deindustrializace, včetně sociálních a environmentálních dopadů těchto fenoménů.

Badatel Elías Fuentes Guillén se původně připravoval na dráhu atleta. Zranění ho ale přivedlo k filosofii, historii a matematice. Při studiu dějin matematiky na přelomu 18. a 19. století objevil dílo pražského učence Bernarda Bolzana (1781–1848), které ho přivedlo až do Prahy. Ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR nyní v projektu PragMatika, podpořeném grantem GA ČR Junior Star, zkoumá historii matematiky v Čechách a digitalizuje Bolzanovy rukopisy. Jeho cílem je také zpřístupnit rozptýlenou rukopisnou pozůstalost v podobě Bolzanova digitálního archivu. V čem Bolzano předběhl svou dobu a proč jeho odkaz fascinuje badatele dodnes, se dočtete v novém A / Magazínu.

Německý badatel Lukas Kob je od loňského roku ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR na stipendijním pobytu prestižní Humboldtovy nadace. V komentáři pro portál VědaVýzkum.cz komentuje, proč mu pro postdoktorský výzkum doporučily české hlavní město přední světové kapacity oboru z New Yorku i Německa a proč on sám Prahu vnímá jako významné centrum filosofie vědomí a umělé inteligence.

Velké Meziříčí se na devět zářijových dní opět promění v místo, kde se potkává veřejná debata, filozofie, společenské otázky i osobní příběhy. Jubilejní 20. ročník Evropského festivalu filozofie nabídne pestrý týden přednášek, diskusí a setkání s osobnostmi, které zásadně ovlivňují současné myšlení. 

Co drží českou společnost pohromadě? Jsou roboti spíše našimi pomocníky, nebo hrozbou? Lze zakázat umění? Odpovědi na více či méně palčivé otázky současnosti, ale i širší historický či společenskovědní kontext, přináší série odborně-popularizačních video přednášek s názvem LAByrint myšlenek, kterou Filosofický ústav Akademie věd ČR (FLÚ AV ČR) nově zpřístupňuje veřejnosti na svém oficiálním kanálu YouTube.