Archiv aktualit

Filosofický ústav Akademie věd ČR spolu s dalšími akademickými institucemi v České republice vydal prohlášení na podporu ruské odbornice na antickou filosofii Světlany Mesjac, která působí při Filosofickém ústavu Ruské akademie věd. Její případ vyvolává vážné obavy o akademickou svobodu i osobní bezpečnost vědců v Rusku. 

Přestože je novost ve vědě implicitně všudypřítomná, v poslední době se sama stala novým výzkumným objektem v rámci vědy o vědě. Co se skrývá za současným důrazem na novost ve vědě? Co se počítá jako nové a kdo o tom rozhoduje? Centrum pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu Akademie věd České republiky zve zájemce a zájemkyně k zasílání abstraktů příspěvků na mezinárodní výzkumné sympozium Novost a nerovnosti ve vědě, které se bude konat 8.–9. října 2026 v Praze. Příspěvky je možné zasílat do 30. června 2026.

Mohou autonomní roboti rozhodovat o tom, kdo bude žít a kdo zemře? A kdo ponese odpovědnost, pokud umělá inteligence udělá chybu? Hostem další epizody podcastu Zelený drát je filosof a expert na etiku technologií David Černý z Akademie věd České republiky - Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky. Podcast připravuje Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE - P) při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR.

V nové epizodě Vláken nazvané Ženská malba je řeč především o jazyce, hodnocení, o praktikách a zavedených postupech na uměleckých katedrách v devadesátých a nultých letech, o uměleckém kánonu, ale také o feminismu. Uslyšíte nejen o stereotypech ve světě umění, ale také o cestách, kterými se je daří měnit. Pozvání tentokrát přijaly malířka a autorka vycházející publikace Jazyk nerovnosti Martina Drozd Smutná a šéfredaktorka Artalku a odborná asistentka na FAMU Anežka Bartlová. Moderuje Magdalena Trusinová.

Řecké mýty spoluvytvářely západní kulturu a dodnes ovlivňují náš způsob myšlení. Bájní hrdinové a hrdinky nás nepřestávají fascinovat. Nabízejí následováníhodné vzory i odstrašující příklady, úvahy o smyslu života, záhady, dobrodružství, intriky, erotiku i humor. O tom, z jakých zdrojů známé mýty vycházejí, jak se odrážejí v umění a jaký výklad světa reprezentují, si v nové epizodě podcastu Jilská Filosofická povídá Vojtěch Pelc s profesorem Janem Bažantem, autorem dvousvazkového vydání knihy "Řecké mýty. O bozích a lidech."

Pro nově vypsanou pozici v Oddělení současné kontinentální filosofie hledáme motivovaného absolventa/absolventku doktorského studia ve filosofii nebo příbuzném oboru, se zájmem o další akademický rozvoj v některé z oblastí současné kontinentální filosofie. Pozice je vypisována na dva roky s limitovanou možností krátkodobého prodloužení. Hlavní náplní je příprava navazujícího juniorského výzkumného projektu financovaného z externích zdrojů. Přihlášky je možné zasílat elektronicky do 8. července 2026. Podrobnosti...

Digitální pozůstalost, zahrnující profily na sociálních sítích, e-maily či virtuální majetek, představuje narůstající právní i etický problém. Etickými otázkami spojenými s digitálním světem se zabývá i Kateřina Marková z Centra pro enviromentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Upozorňuje zejména na problematičnost obchodování s „digitálními ostatky“ a tvorbu AI avatarů zesnulých, což podle ní vyvolává otázky o integritě osobnosti a etice truchlení. 

Příští rok si připomeneme 50. výročí založení Charty 77 a úmrtí jejího mluvčího Jana Patočky. Při této příležitosti se uskuteční také řada vzpomínkových a odborných akcí. Týdeník Respekt přinesl rozhovor s filosofem Ivanem Chvatíkem z Archivu Jana Patočky, který se o Patočkův odkaz dlouhodobě stará. Chvatík v rozhovoru zdůrazňuje, že poselství Charty o osobní odpovědnosti za stav společnosti a důležitosti občanských svobod zůstává aktuální i v současné době.

Co nám mýty říkají o dějinách a jak se k nim vztahují současní historici... Na to se zaměřila právě vycházející speciální epizoda podcastu Akademie věd. Středověkem, jak jej možná neznáte, vás v šesti kapitolách provedou tři medievalisté: Christopher Bellitto z Kean University v New Jersey v USA, Martin Nodl a Kajetán Holeček z Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd & Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dozvíte se o legendě, která tvrdí, jak musel nově zvolený papež procházet zkouškou svého mužství, zjistíte, jakými mýty je zatíženo soužití Židů a křesťanů a určitě si poopravíte zažitá klišé o temném středověku...

Třetí ročník mezinárodní interdisciplinární konference Klimatická krize a otázka spravedlnosti (22.–23. října 2026) uvítá odbornice a odborníky zabývající se ve své práci otázkami klimatické krize a spravedlivé transformace, adaptačními opatřeními a politikami, postavením a podmínkami klimatických aktivistů, dopady klimatických změn na společnost či jejich teoretickou reflexí ve společenských a humanitních vědách. Uzávěrka přihlášek je 31. července 2026.