Archiv aktualit
Stanice 6 v pražském Bubenči představí od 4. do 30. listopadu skupinovou výstavu under construction: post-patriarchální prostory (ne)jistot, na níž devět současných umělců zkoumá proměny identity a střet archetypálních představ o maskulinitě s individuální zkušeností. Jde o výstup uměleckého výzkumu řešeného ve Filosofickém ústavu AV ČR. Výstavu zahájí vernisáž 3. listopadu od 18:00 úvodní slovo kurátorů Nataši Hand a Martina Nitscheho.
Stáže programu Otevřená věda absolvují každoročně na pracovištích Akademie věd ČR desítky nadaných středoškolských studentů a studentek. Kam vedou další kroky těch, kdo touto zkušeností prošli, a co si z ní odnášejí? O to se podělili někdejší absolventi stáží Anna Pánková a Filip Nemček, kteří dnes studují na francouzské univerzitě Sciences Po. Oba absolvovali filosofickou stáž pod vedením etika Juraje Hvoreckého a ze stáže si podle svých slov odnesli víc než zájem o obor. Jako přínos zpětně hodnotí schopnost pracovat s odbornými texty, odvahu pouštět se do nových otázek i důraz na etickou stránku rozhodování.
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek ve středu poděkoval a pogratuloval v pražské vile Lanna deseti mimořádným badatelům a popularizátorům, čerstvým držitelům Ceny Akademie věd ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ocenění uděluje instituce ve třech kategoriích. V první z nich určené zkušeným badatelům uspěl i Juraj Franek z Filosofického ústavu AV ČR. Cenu získal za monografii Solomonica Magica: Solomon, Sisinnius, and the Holy Rider on Greek-Inscribed Amulets from Late Antiquity and Early Byzantium, jež vyšla v nakladatelství Brill.
S koncem výroby v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku se uzavírá další kapitola českého obuvnictví. Jde o typ výrobků, které se nejvíce přesouvají do asijských zemí a vzhledem k vysokému podílu manuální práce se tento typ výroby pravděpodobně do Evropy již nikdy nevrátí. Jakou historii má za sebou podnik, který si držel pozici posledního výrobce klasické volnočasové obuvi ve střední Evropě? Pro ČRo Zlín odpovídal historik Ondřej Ševeček.
Zajímají vás šachy, historie, filosofie nebo problémy současné společnosti? Přijďte k nám na Týden Akademie věd ČR, který se uskuteční 2.–8. listopadu 2026! Ve Filosofickém ústavu jsme pro vás připravili pestrý program přednášek, komentovaných procházek, filmovou projekci i scénické čtení. Můžete se s námi vydat pražskými ulicemi po stopách známého polyhistora Bernarda Bolzana, nahlédnout do světa šachových her ve středověku, poznat příběhy pobělohorských exulantů nebo se zamyslet nad fenoménem samoty a sociální izolace.
Co všechno dnes můžeme vyčíst z písemných záznamů o putování středověkých cestovatelů? O tom si v nejnovější epizodě podcastu Jilská Filosofická povídal s odborníkem na středověk Vojtěchem Bažantem moderátor Vojtěch Pelc. Podcast se věnoval středověkým cestopisům vznikajícím i čteným v českých zemích a tomu, jak se v nich skutečné zážitky prolínají s literárními postupy a náboženskými představami. Rozebral význam cestovatelského utrpení i evropského křesťanského pohledu na cizí kultury. Dozvíte se v něm i to, že středověké cestopisy umožňovaly čtenářům a posluchačům dokonce putovat a prožívat duchovní pouť, aniž opustili domov.
Vypisujeme výběrové řízení na dvě postdoktorandské výzkumné pozice ve schématu Postdoktorand v rámci podpory excelence – kariéry Akademie věd ČR. Vybraní uchazeči a uchazečky získají možnost po dobu dvou let realizovat vlastní výzkumný projekt. Jeho téma by mělo spadat do některé z výzkumných oblastí Filosofického ústavu AV ČR a zároveň odpovídat vědeckému zaměření a koncepci některého z jeho vědeckých oddělení. Lhůta pro podávání přihlášek je do 22. 11. 2026. Přihlášky prosíme zasílejte na email
Umělá inteligence narušuje stávající ekonomické, sociální a vzdělanostní vztahy, ale umělé budoucí scénáře, v nichž je pro nás AI katastrofickou hrozbou, jsou spíš humbukem politicko-ekonomického rázu, který přiživují samotní vývojáři technologií. Kde je debata kolem AI opodstatněná a kde jde spíš o nafouklou bublinu? A jakou debatu o AI tedy vlastně potřebujeme? Na tyto otázky odpovídal etik a filosof Juraj Hvorecký, který byl hostem podcastu Deníku Alarm.
Portál Věda Výzkum přináší velký rozhovor s historikem filosofie Otou Pavlíčkem, který se věnuje výzkumu kvodlibetních disputací ve svém projektu ACADEMIA, podpořeném startovním grantem Evropské výzkumné rady. Badatel v rozhovoru vysvětluje, čím kvodlibety připomínaly dnešní vědecké konference, jak se do nich promítala politika a co o nich odhalují tisíce rukopisných textů.
Vědy vzniká stále více, skutečně průlomových myšlenek ale podle některých výzkumů ubývá. Co tento paradox znamená pro společnost, která od vědy očekává nové léky, technologie i řešení klimatických a dalších problémů? A je současný systém financování a hodnocení výzkumu nastaven tak, aby podporoval i odvážné a nečekané nápady? Těmto otázkám se bude 8.–9. října v Praze věnovat mezinárodní sympozium Novelty and Inequalities in Science, které pořádá Centrum pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu Akademie věd ČR.
