Archiv aktualit
Chytré technologie nám mají ulehčit život v domácnosti. Ale děje se to opravdu? A platí to pro všechny stejně? Co znamená „digitální údržba domácnosti“ a proč chytré spotřebiče často ve výsledku čas nešetří, vysvětluje v nové epizodě podcastu Zelený drát socioložka Nina Fárová. Dozvíte se, jak se liší přístup mužů a žen k technologiím, nakolik je chytrá domácnost opravdu chytrá, a kdo z ní nejvíc profituje. Podcast připravuje Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P).
Nová epizoda podcastu Vlákna s názvem „Jak žít pospolu“ nabízí vhled do souvislostí mezi ekologií, dekolonizací a queer teorií. Rozhovor významné francouzské aktivistky a esejistky Fatimy Ouassak s výzkumnicí a literární vědkyní Christinou Konou představuje koncept „pirátské ekologie“ a přibližuje pojem „queer eko-kosmopolitismus“ i roli literatury při utváření globálního vědomí. Obě mluvčí se dotýkají také témat, jako je vztah ke zvířatům, principy dehumanizace, potřeba návratu k zemi na betonových předměstích a vztah akademické sféry s aktivismem. Epizoda přináší inspiraci, jak lze skrze solidaritu a nové analytické rámce usilovat o spravedlivější svět pro všechny. Poslechněte si debatu, která propojuje teorii s každodenním bojem za lidskou důstojnost.
Karel IV. jako zbožný a učený panovník, obratný politik i císař. Dá se za učebnicovým obrazem „Otce vlasti“ objevit po staletích bádání ještě něco víc, co bychom dosud nevěděli? Jak financoval svou politiku, proč proměnil v centrum říše právě Prahu a jakou roli hrály sňatky v mocenské strategii Lucemburků? O tom, jak to bylo s Karlovými dluhy, jeho vztahem k církvi či panovnickou sebeprezentací, hovořili v podcastu Jilská Filosofická Václav Žůrek a Dušan Coufal z Centra medievistických studií.
Německého sociologa Andrease Reckwitze, jehož knihu Společnost singularit jsme nedávno vydali v českém překladu, zpovídala pro Deník N filosofka Alice Koubová. Reckwitz je podle ní zajímavý především svou analýzou modernity, která se v jeho očích nevyvíjí směrem k nějakému jasnému cíli dějin, ale každá doba je vždy reakcí na předchozí éru a její anomálie. Současnou dobu popisuje Reckwitz v knize Společnost singularit jako pozdní modernitu, pro kterou je charakteristický vypjatý důraz každého člověka na osobní jedinečnost jako záruku vlastní hodnoty, kulturní kapitalismus a střední třída utvářená především skrze různé formy sebezviditelňování. Kdo není jedinečný a viditelný, nemá jakoukoli cenu. Anomálie pozdní modernity jsou už tak citelné, že se projevují skrze masivní formy deziluze, ztrát a proher různé povahy a směřují k společenskému násilí.
Bezmála stovka sportovních nadšenců a nadšenkyň z Akademie věd ČR se v neděli 12. dubna zúčastnila 3. ročníku akademického turnaje v badmintonu v BB Areně v pražských Letňanech. Na kurtech se vystřídalo celkem 49 dvojic z jedenadvaceti ústavů Akademie, a to ve třech soutěžních kategoriích. Filosofický ústav reprezentovali Vanda Černohorská a Juraj Hvorecký v kategorii smíšených dvojic a Jan Mervart v mužském deblu. V kategorii ženských dvojic nastoupily Hana Gazdová a Monika Jurčáková, kterým v celkovém skóre těsně unikl bronz.
Moravského krále bot Tomáše Baťu u příležitosti stopadesátého výročí jeho narození připomněl v řadě médií historik a zlínský rodák Ondřej Ševeček. Zrod globálního obuvnictví popsal v tematickém čísle časopisu Dějiny a současnost, které rovněž zaštítil jako spolueditor. O takzvaném batismu hovořil v pořadu "Večer na téma" Českého rozhlasu Vltava nebo v článku pro server idnes.cz. V květnu mu v Nakladatelství Argo vyjde spolu s kolektivem autorů titul Válka ševců: Obuv, obuvnictví a obuvnický průmysl v Předlitavsku za Velké války.
Nejnovější epizoda podcastu Vlákna analyzuje moderní proměny trhu práce skrze srovnání digitálních platformových služeb a tradičního družstevnictví. Hosté Alžběta Mangarella (Sociologický ústav AV ČR) a Josef Patočka (Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci) využívají kontrastů platformové práce a solidární ekonomiky a zaměřují se na to, jak tyto odlišné modely ovlivňují ekonomické i širší společenské vztahy v 21. století.
Nad filosofickým odkazem Jürgena Habermase, předního představitele frankfurtské školy a kritické teorie, se v textu pro časopis Host zamýšlí filosof Michael Hauser. Habermas se ve svém díle zabýval veřejnou sférou a podobami demokratických institucí. Jeho perspektiva a snaha pečovat o demokracii a moderní politiku mají smysl i po jeho odchodu. A možná více než kdy dříve, uvádí Hauser.
Jak úzce je filosofické myšlení propojeno s každodenním životem a jeho úskalími, zkoumá románový debut Zviditelnění filosofa Petra Práška. Příběh tematizuje některé zásadní otázky, jako je láska, úzkost, samota nebo svoboda a současně nabízí vhled do několika posledních dní studenta Jana Palacha. Co se vlastně příběh snaží zviditelnit, nakolik je román autobiografický a jak přetavit filosofický diskurs do románového vyprávění? Nejen o tom si s Petrem Práškem povídá Vojtěch Pelc v nové epizodě podcastu Jilská Filosofická.
„Řecké mýty dovedou věci pojmenovávat velice výstižně a přesně, což se ukazuje znovu a znovu,“ říká historik a profesor klasické archeologie Jan Bažant, autor knih Perseus & Medusa, Božská nahota, či dvousvazkových Řeckých mýtů. O tom, kam až sahají jejich počátky, jak se do nich promítá psychologizace nebo humanistický náboj a proč se řeckou mytologií zabývat dnes, hovořil Jan Bažant na Českém rozhlasu Vltava.
