Aktuality a články

Filosofický ústav v březnu přivítá amerického medievistu Christophera M. Bellitta, Ph.D., profesora historie na Kean University v New Jersey. Bellitto se odborně zaměřuje na dějiny středověku, církevní dějiny a reformní myšlení. Je autorem deseti knih a více než třiceti studií a kapitol vydaných ve Spojených státech i v Evropě, mimo jiné titulů Humility: The Secret History of a Lost Virtue (2023), The General Councils nebo Renewing Christianity. Působí také jako šéfredaktor ediční řady Brill’s Companions to the Christian Tradition a jako editor ve vydavatelství Paulist Press.

Christopher Bellitto je zkušený vysokoškolský pedagog a výrazná osobnost veřejné debaty o církevních dějinách a současném katolicismu. Každoročně vystupuje s řadou veřejných přednášek, spolupracuje s médii a opakovaně získal podporu americké grantové agentury National Endowment for the Humanities. V minulosti působil také jako Fulbright Specialist na University of Canterbury na Novém Zélandu a jako Visiting Scholar na Princeton Theological Seminary.

Během svého březnového pobytu v Praze i dalších městech nabídne program pro odborné publikum i širší veřejnost. Vystoupí například v rámci meziústavního badatelského semináře Quaestiones pragenses ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR, na workshopu zaměřeném na profesní rozvoj a akademické publikování na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, přednese veřejné přednášky v kavárně Na Boršově v Praze a zúčastní se odborných akcí pořádaných Centrem medievistických studií či Ústavem pro českou literaturu Akademie věd ČR. Ve svých vystoupeních se bude věnovat mimo jiné vztahu politiky a náboženství ve středověku a dnes, postavám středověkých reformátorů, dějinám mýtů a zobrazování žen ve víře a kultuře od středověku až po dnešek, či reformě církve.

Vstup na přednášky je volný

Podrobně v Kalendáři akcí

Výzkumná skupina PragMatika vedená Elíasem Fuentesem Guillénem dokončila první fázi budování Bolzanova digitálního archivu. Ta spočívá v digitalizaci více než 36 000 stran písemné pozůstalosti Bernarda Bolzana, uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Bernard Bolzano patří ke klíčovým osobnostem českých intelektuálních dějin. Jde tak o významný milník v uchovávání českého kulturního dědictví.

Digitalizovaný soubor zahrnuje návrhy Bolzanových děl, jeho kázání, matematické, filozofické a teologické zápisníky, ale také korespondenci, poznámky z přednášek a řadu úředních dokumentů. Patří k nim například univerzitní vysvědčení, materiály vztahující se k jeho odvolání z místa profesora náboženské nauky, dokumenty spojené s církevním procesem i jeho závěť.

Osudy této písemné pozůstalosti byly po Bolzanově smrti v roce 1848 mimořádně spletité. V souladu s jeho přáním byly písemnosti svěřeny těm z jeho známých, kteří mohli jeho rukopisy využít, vydat nebo dokončit. Zásadní roli sehrál jeho přítel a žák Michael Josef Fesl, který velkou část materiálů shromáždil a odkázal je Muzeu Království českého. Po jeho smrti v roce 1864 se tak Bolzanovy písemnosti vrátily do Prahy. Jejich fond pak postupně rozšiřovaly dnešní Národní muzeum a od roku 1964 také Literární archiv Památníku národního písemnictví.

Současná digitalizace byla možná díky úzké spolupráci s Literárním archivem Památníku národního písemnictví. Vznikající archiv bude veřejnosti zpřístupňován postupně v několika vlnách a bude dostupný v režimu open access pod licencí CC BY-NC 4.0. Dlouhodobé uchovávání a bezpečnost dat zajišťuje dohoda s CESNET, zatímco správu dat budou zajišťovat členové týmu PragMatika.

Cílem projektu není jen uchovat jedinečné dokumenty, ale také zpřístupnit Bolzanův odkaz současnému výzkumu i širší veřejnosti. Vedle digitalizovaných rukopisů nabídne archiv také Bolzanova publikovaná díla, související sekundární literaturu, historické mapy českých zemí a 3D modely míst, kde tento pražský polyhistor působil. V příštích letech se tak má stát důležitým zdrojem pro studium dějin vědy, filozofie i českého kulturního dědictví.

Bolzanova písemná pozůstalost bude zpřístupněna v režimu open access pod licencí CC BY-NC 4.0. První část bude zájemcům k dispozici do konce letošního roku.

Více o projektu PragMatika

Projekt PragMatika je financován Grantovou agenturou České republiky prostřednictvím grantu Junior Star č. 23-06540M.

S lítostí oznamujeme, že 20. února 2026 zemřel ve věku nedožitých 91 let někdejší dlouholetý pracovník Filosofického ústavu Akademie věd ČR a v letech 1990–2011 rovněž šéfredaktor Filosofického časopisu prof. PhDr. Petr Horák, CSc. Na podzim loňského roku obdržel Pamětní medaili Jana Patočky za mimořádný přínos v oblasti humanitních a společenských věd. U příležitosti svých 90. narozenin poskytl rozhovor pro Filosofický časopis, který si můžete přečíst zde.

Prof. Horák (nar. 5. září 1935) byl významným českým historikem filosofie, jehož vědecká dráha byla po dlouhá desetiletí spjata s Československou akademií věd (do někdejšího Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV nastoupil v roce 1966) a později Akademií věd České republiky (v nástupnickém Filosofickém ústavu AV ČR působil až do roku 2013, kdy byl emeritován). Po obnovení samostatného Filosofického ústavu AV ČR se rovněž zásadním způsobem zasloužil o obrození Filosofického časopisu, z něhož pomohl vytvořit hlavní a nejuznávanější české periodikum věnované filosofii. Kromě své práce v Akademii věd ČR působil paralelně jako profesor dějin filosofie nejprve na FF MU v Brně (od roku 1993) a od roku 2009 také na Univerzitě v Pardubicích.

Ve svém díle se věnoval dějinám filosofie, historii idejí a evropské vzdělanosti se zaměřením na francouzskou tradici a frankofonní filosofii, aniž by však zapomínal na filosofii českou a filosofii anglického a německo-rakouského původu, zejména v jejich klasických podobách osvícenského myšlení, jež determinovalo evropskou modernitu. Jeho rozsáhlé dílo zahrnuje analýzy sahající od pojetí dějin v historickém pozitivismu přes zkoumání teorií společnosti Frankfurtské školy k interpretaci strukturalismu Lévi-Strausse a pojetí diskursu u Michela Foucaulta; nevyhýbalo se však ani studiu descartovského a sartrovského cogito či základů moderní (novodobé) politické filosofie. Za nejvýznamnější příspěvky k poznání těchto souvislostí evropského filosofického myšlení lze považovat například jeho knihy Struktura a dějiny (Praha, Academia 1982) či Svět Blaise Pascala (Praha, Vyšehrad 1985). Kromě svých původních vědeckých prací byl také autorem překladů řady filosofických děl, zejména z francouzské, ale i anglické či německé jazykové oblasti (Descartes, Foucault, Sartre, Koyré, Locke, Cassirer).

Poslední rozloučení s profesorem Petrem Horákem se uskuteční v pátek 27. února 2026.

Smuteční oznámení

 
Foto: Univerzita Pardubice

Vychází nová epizoda podcastu Jilská Filosofická. S odborníkem na dějiny myšlení raného novověku Petrem Pavlasem si moderátor Vojtěch Pelc povídal o počátcích moderního encyklopedismu, fascinaci světem jako "textem" a o historické cestě za myšlenkou univerzálního vědění. Řeč byla také o monografii Knize Knih vstříc, v níž se Petr Pavlas věnuje intelektuálním dějinám předosvícenského encyklopedismu, nebo o zkušenostech s řízením většího výzkumného projektu.  

Přehrát podcast

Jak naši řeč ovlivňují sociální sítě, globalizace a velké jazykové modely? A jsou na místě obavy? V pořadu Akcent Českého rozhlasu na tyto otázky odpovídali analytický filosof Vít Gvoždiak z Filosofického ústavu AV ČR a Jana Kocková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. 

Kde končí kapitalismus a začíná oligarchie? Proč ubývá malých firem a velké se ještě zvětšují? Vstupujeme do éry technofeudalismu? Nejen o fenoménu refeudalizace hovořil v pořadu Fokus Václava Moravce České televize odborník na teorie elit a oligarchie Ondřej Lánský.

"Prvky refeudalizace vidím v tom, že vliv super bohatých výrazně roste a naše současné společnosti v posledních letech trošku tápou nebo teprve začínají hledat způsob, jak tento vliv omezit nebo regulovat. Máme například důkazy, že se omezují šance na sociální mobilitu, což může indukovat, že to, co bylo typickým znakem modernity, to znamená relativně velká mobilita lidí, se dostala pod tlak refeudalizačních tendencí..."

Foto: FLÚ AV ČR
Ondřej Lánský (Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace)

Zveme k poslechu další epizody podcastu JILSKÁ FILOSOFICKÁ. S překladatelkou Zuzanou Schwarzovou si o knize berlínského sociologa Andrease Reckwitze "Společnost singularit" povídal Vojtěch Pelc. Jaké to je žít v pozdně moderní společnosti založené na výjimečnosti? Co taková společnost produkuje a jaké to má důsledky? Titul v českém překladu vydalo Nakladatelství Filosofia...

Hostem nové epizody podcastu „Pravidelná dávka“, věnovaného filosofii, vědě, kultuře a náboženství byl filosof Petr Kouba.

Je pojem duše dnes ještě adekvátní, nebo je přesnější mluvit o svobodě a determinismu? Jaký je rozdíl mezi filosofií a vědou a proč Heidegger tvrdil, že jen filosofie myslí, zatímco věda ne? V čem je problematická karteziánská představa těla a duše jako dvou radikálně odlišných věcí a co nového nás v této věci naučila plasticita mozku? Dozvíte se v nové epizodě podcastu Pravidelná dávka. 

Profesor sociální teorie a kulturní sociologie na Humboldtově univerzitě v Berlíně Andreas Reckwitz včera v pražském Goethe-Institutu uvedl český překlad své knihy Společnost singularit (2017). Titul vydalo Nakladatelství Filosofia. Autor v knize rozebírá příčiny a důsledky společnosti, která systematicky produkuje nerovnost: trhy se řídí logikou „vítěz bere vše“, pracovní místa se polarizují, venkovské regiony jsou zanedbávány a tradiční střední třída se cítí odcizená. Spolu s tím sílí populismus a agresivní nacionalismus. Právě v takové „společnosti singularit“ podle Reckwitze žijeme.

Akci uspořádaly Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v České republice, Filosofický ústav Akademie věd České republiky a Goethe-Institut Prag. 

Foto: Petr Machan/Goethe-Institut