Aktuality a články

Profesor sociální teorie a kulturní sociologie na Humboldtově univerzitě v Berlíně Andreas Reckwitz včera v pražském Goethe-Institutu uvedl český překlad své knihy Společnost singularit (2017). Titul vydalo Nakladatelství Filosofia. Autor v knize rozebírá příčiny a důsledky společnosti, která systematicky produkuje nerovnost: trhy se řídí logikou „vítěz bere vše“, pracovní místa se polarizují, venkovské regiony jsou zanedbávány a tradiční střední třída se cítí odcizená. Spolu s tím sílí populismus a agresivní nacionalismus. Právě v takové „společnosti singularit“ podle Reckwitze žijeme.

Akci uspořádaly Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v České republice, Filosofický ústav Akademie věd České republiky a Goethe-Institut Prag. 

Foto: Petr Machan/Goethe-Institut

Program stáží Otevřené vědy nabízí tak jako každoročně pestrou paletu témat studujícím, kteří mají zájem získat cenné zkušenosti z vědecké praxe a podpořit svou motivaci k vysokoškolskému studiu. Ve Filosofickém ústavu stáž letos absolvuje dvanáct středoškolských studentů a studentek pod vedením čtyř lektorů z řad výzkumníků. Témata stáží se budou týkat myšlenek významných postav klasické i moderní české filosofie, etických otázek umělé inteligence či bourání stereotypních představ o životě středověkých židovských komunit. Podrobně se o tématech jednotlivých stáží dočtete níže.

Stáž: Kantova Kritika čistého rozumu

Lektor: Doc. Hynek Janoušek, Ph.D.

Stáž je věnovaná pochopení jednoho z největších děl klasické filosofie, Kantovy kritiky čistého rozumu, a myšlenek, z nichž vychází.

Stážisté: Lubomír Brandejs, Svitlana Karpovych, Adam Seifert 

Stáž: Filosofie Jana Patočky a její souvislosti

Lektor: Jan Frei, Ph.D. et Ph.D.

Stáž se v první části zaměřuje na rozbor a interpretaci textů Jana Patočky nebo textů vztahujících se k jeho myšlení, v druhé části seznamuje se zásadami ediční činnosti a zabývá se ediční přípravou vybraných Patočkových textů.

Stážisté: Anna Domkařová, Eliška Neumannová, Marek Tomášek

Stáž: Ethics of AI

Lektor: Dr John Dorsch

A short mentorship in the ethics of artificial intelligence, where we’ll read and discuss accessible papers and chapters from leading books in the field. The material is carefully chosen to be engaging and thought-provoking without being overly technical, helping students develop their critical thinking and reasoning skills through open discussion.

Stážisté: Eliška Burianová, Muni KIM, Ivo Nimrichter

Stáž: Židé ve středověkém městě: netypické příběhy?

Lektor: Mgr. Kajetán Holeček, Ph.D.

Dokážeme číst dějiny židovských komunit ve středověku jako dějiny heterogenní společnosti, která má své hrdiny a padouchy, boháče i chudáky? Obecné hodnocení se nezřídka orientuje podle různých stereotypních schémat, pro příklad: "Židé ve středověku žili v oddělených částech měst, byli utlačovanou skupinou obyvatel na okraji společnosti, a živili se převážně lichvou." Na všechna tato tvrzení bychom mohli zareagovat stejně: „Ano, ale…“ Pod jejich slupkou se však nachází široké spektrum unikátních životních zkušeností a osudů jednotlivých židovských komunit a jednotlivců, leckdy vybočujících z výše uvedených představ. Cílem stáže je tedy skrze společné zkoumání dochovaných písemných i hmotných pramenů zapojit studenty do výzkumu dějin Židů ve středověkých městech v českých zemích způsobem, který překonává stereotypní a schematizující obraz Židů jako jednolité skupiny. Jejich dějinná zkušenost byla totiž mnohem pestřejší.

Stážisté: Johana Černá, Amy Ava Paganová, Lucie Voříšková

Od ledna 2026 se podílíme na realizaci výzkumného projektu zaměřeného na periferie. Jeho cílem je pochopit sociální nerovnosti s ohledem na jejich prostorovou podmíněnost a na polaritu mezi centry a periferiemi. Snahou výzkumníků bude přinést poznatky o možnostech snižování znevýhodnění ve vzdělávání, ekonomice, politické sféře, zdraví a komunikačním prostoru v oblastech na okraji a přetavit je do podoby doporučení pro veřejné politiky.

Naším úkolem bude zaměřit se v rámci projektu na okrajové regiony Česka z pohledu vzdělávacích příležitostí, popsat a vysvětlit mechanismy jejich vzniku a přispět ke snižování prostorově podmíněných nerovností ve vzdělávání. Řešitelkami projektu za Filosofický ústav Akademie věd ČR jsou Alice Koubová a Sabrina Muchová.

Periferní regiony Česka jsou charakteristické omezenou nabídkou vzdělávacích příležitostí a nižší hustotou vzdělávacích institucí, stejně jako slabšími vzdělávacími výsledky žáků a vyšším výskytem vzdělávacích problémů. Zaměříme se na znevýhodnění, kterým tito žáci a studenti čelí, a na popis mechanismů, jež tato znevýhodnění způsobují. Prozkoumáme ale i pozitivní rysy vzdělávání v okrajových oblastech a specifické příležitosti, které se zde nabízejí, včetně strategií vzdělávacích institucí, jež na periferiích uspěly. Na tomto základě navrhneme výzkumně podložené strategie, jak vzdělávání v periferních regionech zkvalitnit. Smyslem je podpořit socioekonomický rozvoj Česka jako celku i posílení odolnosti české společnosti. 

Realizace projektu potrvá do 31. 12. 2028. Projekt vede Masarykova univerzita v Brně, která spolupracuje s několika partnerskými pracovišti. Kromě Filosofického ústavu Akademie věd jsou to také Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Sociologický ústav Akademie věd ČR, Univerzita Karlova a Psychologický ústav Akademie věd ČR.

Projekt Výzkum periferií pro posílení odolnosti české společnosti (Reg. číslo projektu: CZ.02.01.01/00/23_025/0008727) podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.

Nová epizoda podcastu VLÁKNA se věnuje otázkám typu: Může umělecká praxe přinášet poznání, k němuž se jinými cestami nedostaneme? Jak dnes umělecký výzkum vypadá, kde má své kořeny, jaké jsou jeho limity a co znamená „poznávat svět skrze umění“? O tom, zda lze umělecký výzkum vůbec definovat, jak se vztahuje k sociálním a politickým otázkám a jaké podoby má dnes, hovoří ve VLÁKNECH vizuální socioložka Andrea Průchová Hrůzová a umělkyně a terénní výzkumnice Kateřina Kuchtová...

V rozhovoru se dotýkáme také periodizace uměleckého výzkumu, konkrétních příkladů z českého i mezinárodního kontextu i toho, kde umělecký výzkum vlastně začíná, a také paralel mezi společenskovědním a uměleckým výzkumem i jejich překryvy.

Námět a moderace: Magdaléna Trusinová
Sound design, mix a master: Tomáš Tkáč

Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Další epizody podcastu

"Extremistický jazyk proniká čím dál víc do každodenní reality a nezbývá, než se proti němu čím dál víc ohrazovat. Jednoduše proto, aby terče věděli, že za nimi někdo stojí a aby mluvčí nezískali dojem, že jejich slova jsou normální," říká v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu filosof Tomáš Koblížek, který zkoumá vztah mezi myšlením, jazykem a skutečností. Větší povědomí o problému vidí jako první krok k možné změně. A ta už možná nastává, naznačuje.

Beru to tak, že společnost si čím dál tím víc uvědomuje nějaký problém a třeba míříme k něčemu lepšímu,“ vysvětluje filosof. V době, kdy se stále mluví o vysoké míře polarizace mezi lidmi, je tak relativně optimistický: „Zní to paradoxně od někoho, kdo se každodenně věnuje nenávistným projevům a je zanořený do tohohle obsahu. Ale zároveň vnímám, že lidé o tom čím dál víc ví. Hodně cestuji po českých školách a tam docela vnímám silný zájem o toto téma.“

Odkaz na celý rozhovor

Foto: Jana Plavec

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2026 přeje Filosofický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i.

Kde se v demokracii rodí pocit nedůvěry a bezmoci? Kdo a proč hledá nové ekvilibrium? O resilienci, protestu a angažovanosti hovořili v pořadu Art Café Českého rozhlasu Vltava politický teoretik Ondřej Lánský, spoluautor knihy Politická resilience za hranicemi neoliberalismu, kurátorka Galerie hlavního města Praha Jitka Hlaváčková a umělkyně Lenka Tyrpeklová. Moderuje Tereza Lišková.  

Zveme k poslechu další epizody podcastu JILSKÁ FILOSOFICKÁ. Na otázky, jak efektivně bojovat s dezinformacemi a nenávistnými projevy a jak se to daří v dnešním Česku a EU, odpovídají filosof jazyka Tomáš Koblížek, právnička Monika Hanych a bezpečnostní analytik Jakub Kalenský, autoři nové monografie "Dezinformace a hate speech z hlediska filozofie, práva a bezpečnosti". Ptá se Vojtěch Pelc.

Vedení Filosofického ústavu AV ČR se připojuje k usnesení Akademického sněmu Akademie věd České republiky i Grantové agentury ČR a vyjadřuje své znepokojení nad pokračujícím snižováním podpory výzkumu v České republice. Podíl výdajů na vědu v rámci HDP v posledních letech klesá a vysoká inflace dále prohloubila podfinancování výzkumných institucí, které se potýkají s rostoucími náklady při reálně klesající institucionální podpoře. Tento vývoj oslabuje stabilitu i dlouhodobou plánovatelnost vědecké práce.

Situaci navíc výrazně zhoršil nečekaný zásah vlády, která usnesením č. 914/2025 ze dne 19. listopadu 2025 rozhodla o přesunu přibližně 790 milionů Kč z prostředků určených poskytovatelům podpory výzkumu a vývoje – tedy AV ČR, MŠMT, TA ČR a GA ČR (jejíž rozpočet byl snížen o 160 milionů Kč) – do jiných oblastí státního rozpočtu. Tento krok dále omezuje již napjaté rozpočty poskytovatelů, snižuje grantovou úspěšnost a dále oslabuje kontinuitu a stabilitu výzkumných týmů.

Vedení Filosofického ústavu AV ČR považuje za zásadní, aby věda získala stabilní a předvídatelnou podporu. Jen tak může Česká republika rozvíjet znalosti a inovace, na nichž stojí její budoucí konkurenceschopnost i schopnost řešit klíčové společenské výzvy a zlepšovat kvalitu života občanů.