Vědeckou radu, koncepční a poradní orgán Akademické rady Akademie věd ČR v otázkách vědní politiky, povede příští čtyři roky Pavel Baran z Filosofického ústavu AV ČR. Orgán vedl i v předchozím funkčním období 2021–2025. Podrobně

Francouzský soud uznal nacionalistku Marine Le Penovou vinnou ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu. Rozsudek nad neoficiální vůdkyní národního sdružení Marine Le Penovou komentovala v odpoledním vysílání Českého rozhlasu Plus Politická filosofka Hana Fořtová (15:06).

Jak vypadal svět středověkých učenců? Kteří univerzitní mistři tehdy platili za hvězdy? A o čem bude jeho chystaná kniha The Greatest Debate? O tom všem si s moderátorkou Naděždou Hávovou povídal v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus historik filosofie a letošní držitel ceny Neuron Ota Pavlíček.

Filosofická kavárna: Máte zdravý rozum? 

Filosofická kavárna: Mírou všech věcí je sofista

Filosofická kavárna: Jak vnímat Vladaře 

Filosofická kavárna: Znepokojivé slovanství

Filosofická kavárna: Rozprava o společenské smlouvě

Filosofická kavárna: Jak něco udělat pomocí knih

Filosofická kavárna: Zvíře a jeho výraz v myšlení Adolfa Portmana

Komplexní pohled na charakter poznání je tématem rozsáhlého čtyřletého projektu zkráceně označovaného TRUST, na němž od letošního roku spolupracují Filosofický ústav Akademie věd ČR s Univerzitou v Hradci Králové a s Ústavem informatiky Akademie věd ČR. Sledovat bude dvě hlavní výzkumné linie. Jednak způsob, jakým technologie ovlivňují to, co považujeme za vědecké poznání, jednak podmínky a prostředky, jimiž s vědeckým poznáním nakládá veřejnost. Obsáhne přitom dvanáct oblastí výzkumných aktivit, v nichž se prolnou pohledy z oblasti filosofie vědy, racionality, technologií, komunikace i společnosti.

Nové technologie zásadně mění způsob, jak poznáváme svět. Proměňují samotnou vědu, vědecké procesy a ovlivňují i důvěryhodnost vědeckého poznání ve společnosti. Otevírají nové otázky po fungování vědy v současném světě, včetně jejích etických parametrů. Ovlivňují způsoby, jak lidé vědecké poznání chápou, produkují a komunikují, včetně rizik s tím spojených. Zasahují do mezilidské komunikace a informačních toků ve společnosti. Na jedné straně působí na šíření vědění a inovací, na straně druhé ale mohou vytvářet informační šumy, dezinformace, konspirační teorie nebo přehlcovat. Právě tyto aspekty chce projekt TRUST obsáhnout, prozkoumat a přispět mimo jiné k odpovědnému a etickému využívání nových technologií ve společnosti.

„Naším cílem bude popsat různé aspekty poznání z pohledu filosofie, logiky, sociologie či historie a odhalit klíčové faktory, které důvěru v expertní poznání formují nebo oslabují. Budeme se snažit přispět ke kultivaci vědeckého poznání a vědecké praxe, které je pro společenskou úspěšnost vědy podmínkou,“ říká odborný manažer projektu prof. Ladislav Kvasz z Filosofického ústavu Akademie věd ČR.

Mezi vědou, technologií a společností

Vědci a vědkyně budou hledat způsoby, jak posílit stabilitu těchto procesů v rychle se měnícím světě s přihlédnutím k etickým a bezpečnostním otázkám. Důležitou součástí projektu bude například analýza informačních toků a komunikace spojené s rychlým rozvojem technologií. V praktické rovině projekt podpoří rozvoj kritického myšlení a férové argumentace, usnadní přístup k vědění pomocí digitálních nástrojů a zmapuje nové způsoby šíření odborných poznatků. V plánu má rovněž vyvinout nové metody pro vzdělávání a rozvoj kompetencí jednotlivců.

Jak si stojí kredibilita vědy ve věku nedůvěry nám v praktické rovině ukázala covidová pandemie. Projekt se proto vedle analýzy rizik zaměří také na pochopení dynamiky procesů, které ovlivňují důvěru ve vědecké poznání. Pokusí se vytvořit nástroje a strategie, které pomohou stabilizovat informační prostředí a posílit odolnost společnosti vůči negativním dopadům technologických změn.

Jedna z aktivit bude přímo věnovaná nerovnostem ve vědě jako pomyslné bariéře pro znalostní inovace. Prostřednictvím kvalitativních i kvantitativních výzkumů se zaměří na vědce a vědkyně takzvaně „na okraji“, na uplatnění žen ve vědě i na interdisciplinární a diverzifikované týmy, které podle dosavadních výzkumů nejčastěji dosahují znalostních inovací. Cílem bude rovněž podpora demokratizace vědění a vývoj otevřených softwarových nástrojů a digitálních aplikací pro efektivnější šíření vědeckých poznatků.

Část výzkumu se zaměří i na historické prameny. Osvětlí přelomové momenty a metodologické změny ve vědecké praxi i obtíže, s nimiž inovativní myšlenky pronikaly do vědeckého a společenského mainstreamu. S využitím dosud málo prozkoumaných zdrojů přiblíží, jak se věda etablovala jako společensky relevantní a důvěryhodná. Bude také pracovat na návrhu aplikace umožňující za pomocí umělé inteligence rozeznat strukturu a obsah starých textů.

Rozvoj vědecké spolupráce v praxi a inovace ve vzdělávání

S projektem vznikne devět desítek veřejně přístupných odborných publikací. Uskuteční se řada vzdělávacích akcí pro odborníky s cílem posílit využití výsledků výzkumu v další vědecké praxi i ve vzdělávání. Půjde například o metodologické semináře pro studenty doktorských programů k vědeckému využití nástrojů umělé inteligence, letní školy zaměřené na studenty vysokých škol a na rozvoj kompetencí v oblasti digitálních metod a nástrojů v humanitních oborech. Vzniknout mají také inovativní metodické materiály pro výuku kritického myšlení na středních školách.

Nezanedbatelnou roli v rámci projektu hraje i zintenzivnění spolupráce mezi akademickými institucemi.

---

Projekt TRUST se realizuje s podporou Operačního programu Jan Amos Komenský, který je financovaný z prostředků Evropské unie a Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR. Na jeho realizaci bylo vyčleněno 149 miliónů korun. Průběh projektu bude monitorovat mezinárodní poradní sbor složený ze zástupců a zástupkyň prestižních zahraničních univerzit.

Tisková zpráva ke stažení

Joff Bradley z Teikyo University v japonském Tokiu bude do poloviny dubna 2025 na vědeckém pobytu v Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. V programu česko-japonské spolupráce se spolu s našimi badateli zabývá sociální izolací a duševními poruchami v postpandemické době. Koncem března vystoupí s přednáškou věnovanou fenoménu hikikomori a jeho příznakům z pohledu filosofie.

Joff Bradley je profesorem na Fakultě cizích jazyků na Teikyo University v Japonsku. Zároveň působí jako místopředseda Mezinárodní asociace pro japonská studia. Ve svém výzkumu se zabývá tématy, která souvisejí s výukou a technologiemi v post-mediální éře a propojuje kritické myšlení francouzských filosofů Gillese Deleuze, Félixe Guattariho a Bernarda Stieglera.

V rámci Japonsko-českého výzkumného programu spolupráce mezi Japonskou společností pro podporu vědy (JSPS) a Akademií věd České republiky spolupracuje na projektu Social Withdrawals and Mental Disorders in Post-Pandemic Times, které za japonskou stranu vede.   

Ve čtvrtek 27. března od 15 hodin vystoupí v Akademickém konferenčním centru (Husova 4a, Praha) s přednáškou Symptomatology of hikikomori: a philosophical perspective  

V přednášce se zaměří na vývoj fenoménu hikikomori neboli sociálního stažení v digitálním věku. Prostřednictvím multidisciplinární perspektivy pak podrobí analýze jeho osobní i socio-politické rozměry. Současné stahování se ze společnosti, jehož příkladem je právě hikikomori v Japonsku, lze podle Bradleyho chápat ne jako dobrovolný únik, ale jako duševní stav utvářený všudypřítomnou technologickou mediací a intoxikací. Svou analýzu přitom opírá o klinickou a teoretickou práci Félixe Guattariho. Podrobně o přednášce

Joff Bradley medailon