Aktuality a články

Americký politolog Jeffrey A. Winters, který v Praze osobně představil 15. května český překlad své knihy OLIGARCHIE, byl hostem podcastu 5:59 na Seznam Zprávy. Knihu, která odhaluje způsoby, jakými si bohaté elity napříč režimy a epochami chrání své zájmy, letos vydalo nakladatelství Filosofia. 

Winters v podcastu hovoří mimo jiné o tzv. „bezostyšné oligarchii,“ rozmáhající se především v USA, kde vliv oligarchů vede ke ztrátě důvěry běžných Američanů v politický systém. Rovnováha mezi oligarchií a demokracií je ale podle Winterse vychýlená na špatnou stranu i ve střední Evropě. Důvody přibližuje ve zmiňovaném podcastu.

Foto: FLÚ AV ČR
Představení knihy Oligarchie v Kavárně Na Boršově, kde byli Jeffreymu A. Wintersovi partnery v diskusi politický filosof Ondřej Lánský z Filosofického ústavu Akademie věd ČR a konzultant, bývalý ředitel Transparency International David Ondráčka.

Filosof Václav Bělohradský publikoval na serveru Echo 24 esej Co je svoboda řeči?, v němž se zabývá hranicemi svobodné diskuse. S názorem Bělohradského, že tyto hranice vymezují mocní, kteří za ně vytlačují nežádoucí názory, a že ohraničování svobody slova má pokaždé charakter cenzury či neoprávněného umlčování, polemizuje ve své ranní úvaze na Českém rozhlasu Vltava Tomáš Koblížek.

Rozhovor s expertem na aplikovanou etiku a filosofii mysli Jurajem Hvoreckým o tom, jak efektivně používat umělou inteligenci, abychom zbytečně nezatěžovali planetu, přináší první epizoda podcastu "Dnes AI zítra," spojující svět umělé inteligence a udržitelnosti. O dopadu využití digitálních technologií na životní prostředí hovořil Juraj Hvorecký také v pořadu České televize Po nás potopa nebude.

Staronovým předsedou vědecké rady Akademie věd ČR se stal Pavel Baran z Filosofického ústavu. S jakou vizí se ujímá předsednictví? Co chystá pro mladé vědce a vědkyně, aby se lépe prosadili? A proč se podle něj může Akademie věd ČR po letech ocitnout znovu v ohrožení? Prozrazuje v rozhovoru na webu Akademie věd. Více

Konflikt mezi Indií a Pákistánem. Proč k němu došlo a co z toho může mít Čína? Komentuje indolog a politický filosof Jiří Krejčík v podcastu Vinohradská 12 s Matějem Skalickým. 

Filosof Petr Koťátko konfrontuje v pořadu Knižní pól Českého rozhlasu Vltava dva krajní stavy dynamiky řeči: řeč jako proud slov a řeč, které docházejí slova. V pořadu zazní ukázky z díla F. Kafky, S. Becketta, T. Bernharda, E. Ionesca a M. Kundery.

Mezinárodní konference After Industry: Cities and Regions in Transformation se zaměří na proměny měst a regionů v postindustriální éře. Uskuteční se 14.–15. května 2026 v Praze jako součást projektu „Urbanita: nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě. Termín pro zasílání příspěvků je 30. června 2025.

Konference o proměnách měst a regionů v důsledku deindustrializace
a postsocialistické transformace.

Ve druhé polovině 20. století, a především po roce 1989, prošla mnohá města a regiony ve střední a východní Evropě zásadními změnami v důsledku deindustrializace, globalizace a politicko-ekonomické transformace. Zatímco některým z těchto míst se podařilo nově definovat svou pozici a identitu, jiná nadále čelí dlouhodobým výzvám spojeným s ekonomickým úpadkem, úbytkem obyvatelstva a sociální fragmentací. Konference si klade za cíl kriticky zkoumat tyto procesy z historické a dalších interdisciplinárních perspektiv.

Podrobné informace k zaměření příspěvků ke stažení

Termín konání konference: 14.–15. května 2026
Místo: Akademické konferenční centrum, Husova 4a, Praha
Deadline pro zasílání návrhů příspěvků: 30. června 2025
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Konference je pořádána v rámci projektu „Urbanita: nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě“ (reg. č. CZ.02.01.01/00/23_025/0008735), financovaného z Operačního programu Jan Amos Komenský. 

O bodu zlomu v rámci veřejných projevů hovoří ranní úvaha Tomáše Koblížka na Českém rozhlasu Vltava. Tento zlom popisuje jako situaci, kdy daný projev už neskrývá odpor k někomu za nepřímá označení či dovětky. Naopak přechází k naprosté otevřenosti s cílem posunout normy určující to, zda na někoho lze nebo nelze útočit.

Česko-německá výzkumná platforma pro humanitní a společenské vědy (Leibniz GWZO Prague) hledá pro své nově vznikající pražské oddělení „Vědění a participace“ (vedené Dr. Michalem Franklem) čtyři výzkumné pracovníky s nástupem od 1. září 2025. Jde o dvě doktorské a dvě postdoktorské pozice na dobu určitou. Uzávěrka přihlášek je 9. 5. 2025. Podrobně