Aktuality a články
Filosof Ivo Pezlar vytvořil novou logickou hru Truth Finder
Hru Truth Finder: A Quest of Logic, inspirovanou technikou pravdivostních tabulek, vytvořil Ivo Pezlar bez hlubší znalosti programování a s asistencí umělé inteligence. Zahrát si ji lze už nyní přímo v prohlížeči. Více o ní autor prozrazuje v magazínu Vortex, který se věnuje videoherní kultuře.
- 7. 4. 2025
- FLÚ v médiích
Výzva k podání návrhů na organizaci symposia BRRP 2026
Vědecká rada platformy The Bohemian Reformation and Religious Practice (BRRP) vyhlašuje výběrové řízení na organizátora dalšího ročníku tradičního bienálního symposia, které poskytuje prostor pro setkávání odborníků a odbornic věnujících se české reformaci a souvisejícím tématům. Nadcházející symposium se uskuteční v červnu 2026.
Vyzýváme kolegy a kolegyně z široké badatelské komunity, aby do 8. června 2025 předkládali své návrhy na uspořádání symposia, a to včetně rámcového tematického zaměření, prostřednictvím připojeného online formuláře.
Další informace naleznete v přiložených dokumentech:
Practical matters
Letter from the Scientific Board
- 6. 4. 2025
- Aktuality
Pavel Baran v čele Vědecké rady Akademie věd ČR
Vědeckou radu, koncepční a poradní orgán Akademické rady Akademie věd ČR v otázkách vědní politiky, povede příští čtyři roky Pavel Baran z Filosofického ústavu AV ČR. Orgán vedl i v předchozím funkčním období 2021–2025. Podrobně
- 3. 4. 2025
- Aktuality
Komentář Hany Fořtové k procesu s Marine Le Penovou
Francouzský soud uznal nacionalistku Marine Le Penovou vinnou ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu. Rozsudek nad neoficiální vůdkyní národního sdružení Marine Le Penovou komentovala v odpoledním vysílání Českého rozhlasu Plus Politická filosofka Hana Fořtová (15:06).
- 2. 4. 2025
- FLÚ v médiích
Logika i obrana před manipulací. Exkurz na univerzity středověku
Jak vypadal svět středověkých učenců? Kteří univerzitní mistři tehdy platili za hvězdy? A o čem bude jeho chystaná kniha The Greatest Debate? O tom všem si s moderátorkou Naděždou Hávovou povídal v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus historik filosofie a letošní držitel ceny Neuron Ota Pavlíček.
- 2. 4. 2025
- Aktuality
Veletrh vědy
- 27. 3. 2025
- Foto
Vědění ve věku nedůvěry a postavení vědy v současném světě
Komplexní pohled na charakter poznání je tématem rozsáhlého čtyřletého projektu zkráceně označovaného TRUST, na němž od letošního roku spolupracují Filosofický ústav Akademie věd ČR s Univerzitou v Hradci Králové a s Ústavem informatiky Akademie věd ČR. Sledovat bude dvě hlavní výzkumné linie. Jednak způsob, jakým technologie ovlivňují to, co považujeme za vědecké poznání, jednak podmínky a prostředky, jimiž s vědeckým poznáním nakládá veřejnost. Obsáhne přitom dvanáct oblastí výzkumných aktivit, v nichž se prolnou pohledy z oblasti filosofie vědy, racionality, technologií, komunikace i společnosti.
Nové technologie zásadně mění způsob, jak poznáváme svět. Proměňují samotnou vědu, vědecké procesy a ovlivňují i důvěryhodnost vědeckého poznání ve společnosti. Otevírají nové otázky po fungování vědy v současném světě, včetně jejích etických parametrů. Ovlivňují způsoby, jak lidé vědecké poznání chápou, produkují a komunikují, včetně rizik s tím spojených. Zasahují do mezilidské komunikace a informačních toků ve společnosti. Na jedné straně působí na šíření vědění a inovací, na straně druhé ale mohou vytvářet informační šumy, dezinformace, konspirační teorie nebo přehlcovat. Právě tyto aspekty chce projekt TRUST obsáhnout, prozkoumat a přispět mimo jiné k odpovědnému a etickému využívání nových technologií ve společnosti.
„Naším cílem bude popsat různé aspekty poznání z pohledu filosofie, logiky, sociologie či historie a odhalit klíčové faktory, které důvěru v expertní poznání formují nebo oslabují. Budeme se snažit přispět ke kultivaci vědeckého poznání a vědecké praxe, které je pro společenskou úspěšnost vědy podmínkou,“ říká odborný manažer projektu prof. Ladislav Kvasz z Filosofického ústavu Akademie věd ČR.
Mezi vědou, technologií a společností
Vědci a vědkyně budou hledat způsoby, jak posílit stabilitu těchto procesů v rychle se měnícím světě s přihlédnutím k etickým a bezpečnostním otázkám. Důležitou součástí projektu bude například analýza informačních toků a komunikace spojené s rychlým rozvojem technologií. V praktické rovině projekt podpoří rozvoj kritického myšlení a férové argumentace, usnadní přístup k vědění pomocí digitálních nástrojů a zmapuje nové způsoby šíření odborných poznatků. V plánu má rovněž vyvinout nové metody pro vzdělávání a rozvoj kompetencí jednotlivců.
Jak si stojí kredibilita vědy ve věku nedůvěry nám v praktické rovině ukázala covidová pandemie. Projekt se proto vedle analýzy rizik zaměří také na pochopení dynamiky procesů, které ovlivňují důvěru ve vědecké poznání. Pokusí se vytvořit nástroje a strategie, které pomohou stabilizovat informační prostředí a posílit odolnost společnosti vůči negativním dopadům technologických změn.
Jedna z aktivit bude přímo věnovaná nerovnostem ve vědě jako pomyslné bariéře pro znalostní inovace. Prostřednictvím kvalitativních i kvantitativních výzkumů se zaměří na vědce a vědkyně takzvaně „na okraji“, na uplatnění žen ve vědě i na interdisciplinární a diverzifikované týmy, které podle dosavadních výzkumů nejčastěji dosahují znalostních inovací. Cílem bude rovněž podpora demokratizace vědění a vývoj otevřených softwarových nástrojů a digitálních aplikací pro efektivnější šíření vědeckých poznatků.
Část výzkumu se zaměří i na historické prameny. Osvětlí přelomové momenty a metodologické změny ve vědecké praxi i obtíže, s nimiž inovativní myšlenky pronikaly do vědeckého a společenského mainstreamu. S využitím dosud málo prozkoumaných zdrojů přiblíží, jak se věda etablovala jako společensky relevantní a důvěryhodná. Bude také pracovat na návrhu aplikace umožňující za pomocí umělé inteligence rozeznat strukturu a obsah starých textů.
Rozvoj vědecké spolupráce v praxi a inovace ve vzdělávání
S projektem vznikne devět desítek veřejně přístupných odborných publikací. Uskuteční se řada vzdělávacích akcí pro odborníky s cílem posílit využití výsledků výzkumu v další vědecké praxi i ve vzdělávání. Půjde například o metodologické semináře pro studenty doktorských programů k vědeckému využití nástrojů umělé inteligence, letní školy zaměřené na studenty vysokých škol a na rozvoj kompetencí v oblasti digitálních metod a nástrojů v humanitních oborech. Vzniknout mají také inovativní metodické materiály pro výuku kritického myšlení na středních školách.
Nezanedbatelnou roli v rámci projektu hraje i zintenzivnění spolupráce mezi akademickými institucemi.
---
Projekt TRUST se realizuje s podporou Operačního programu Jan Amos Komenský, který je financovaný z prostředků Evropské unie a Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR. Na jeho realizaci bylo vyčleněno 149 miliónů korun. Průběh projektu bude monitorovat mezinárodní poradní sbor složený ze zástupců a zástupkyň prestižních zahraničních univerzit.
Tisková zpráva ke stažení
- 20. 3. 2025
- Aktuality
Strana 2 z 57