Aktuality a články

Filosof Tomáš Koblížek byl hostem Josefa Šlerky v podcastu Data Boutique na serveru investigace.cz. Téma podcastové epizody se věnuje toxickému jazyku jako spojujícímu prvku propagandy, dezinformací a nenávistných projevů.

Debata s Joe G. Feinbergem, Michaelem Hauserem a Jaroslavem Fialou u příležitosti uvedení knihy Michaela Hausera "Metapopulistická demokracie. Politika doby přechodu!" je nyní dostupná ze záznamu. Titul vydalo Nakladatelství Filosofia. 

Kniha představuje celkovou diagnózu liberální demokracie a postihuje vznik nového politického systému, který se stává politickou dominantou současného světa. Je to systém, který se vynořuje z krize liberální demokracie – některé její prvky zachovává, další proměňuje a jiné zavádí. Metapopulistická demokracie navazuje na teorii interregna, tak jak byla předložena v knize Doba přechodu, obsahuje nové koncepce, které politiku uvádějí do širších ekonomických, sociálních a kulturních souvislostí. Objasňuje politické strategie, které umožňují sjednocovat roztříštěnou společnost bez ucelených doktrín a ideologií. Vysvětluje, proč je dnešní politika plná rozporů a logických nesoudržností. Klade otázky, jak na metapopulistickou politiku reagovat a jak vytvářet politiku emancipační, která by vedla za hranice interregna.

Hosté: Joe G. Feinberg, Michael Hauser, Jaroslav Fiala.
Moderuje: Vítek Prokop

Nadace Josefa Hlávky ocenila v předvečer státního svátku 17. listopadu na zámku v Lužanech významné osobnosti české vědy a umění za jejich celoživotní dílo ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti. Medaili Josefa Hlávky získal i jeden z nejvýznamnějších současných expertů nejen ve studiu života, díla a myšlení Jana Amose Komenského, ale také v oboru novolatinské filologie PhDr. Martin Steiner. Srdečně gratulujeme! 

Dílo Martina Steinera na poli komeniologie i filologie formovalo bádání i vývoj oboru v Československu a České republice a právem nachází ohlas a ocenění u nás i v zahraničí. Z jeho vědeckých objevů jmenujme např. významný nález, a ve spolupráci s Věrou Petráčkovou i vydání a přeložení latinsky psaného teologického traktátu z roku 1654 s názvem O sporu týkajícím se obřadu prvního a následného dotýkání Chleba a Kalicha při Svaté večeři a o rozepřích nebo nález a edice do té doby neznámé Synopsis Comenianae linguarum methodi contractus, shrnující Komenského informace z rozsáhlého pojednání Novissima linguarum methodus čili Nejnovější metoda jazyků.

Jméno Martina Steinera je nedílně spojeno s projektem Johannis Amos Comenii Opera omnia čili Dílo Jana Amose Komenského, zdaleka se však neomezuje pouze na Komenského. Připomeňme také jeho práci na kněžské korespondenci Matouše Konečného nebo na Hájkově vydání Matthioliho Herbáře.

Martin Steiner je nejen úspěšným vědcem, objevitelem a editorem, ale také vynikajícím a plodným překladatelem. Působil v celé řadě vědeckých a akademických funkcí (např. jako místopředseda Vědecké rady Akademie věd, člen Akademického sněmu nebo předseda Ediční rady Akademie věd). Dodnes je členem Dozorčí rady Knihovny Akademie věd.

Je aktivním editorem, ale spolupracuje také na dramaturgii komeniologické ediční řady a koncepci jednotlivých svazků. Připravuje k vydání monografii věnovanou stylu latinských spisů Komenského. Významně se jako autor i redaktor podílí na vzniku monumentální Encyclopaedia Comeniana, vznikající v rámci Unie Comenius, jejímž je aktivním členem. Vyučuje latinu v Ústavu řeckých a latinských studií FF UK.

O problematických momentech, které před námi vyvstávají v souvislosti s využíváním umělé inteligence a spotřebou energie, hovořil v pořadu Experiment na ČRo Radiožurnál (9:44) Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P).

Malé ohlédnutí a velké díky všem, kdo s námi objevovali Prahu doby Bernarda Bolzana, přišli se dozvědět, k čemu vědomí potřebuje druhé, diskutovat o tom, zda máme právo na nenávist, poslechnout si čtení z pamětí Milady Blekastad nebo si zkusili vyrobit parfém podle starověkého receptu.

Nová divočina aneb konec přírody. Třetí místo za stejnojmennou prezentaci včera získali stážistky Anna Domkařová, Šárka Synovcová a stážista Sylvestr Makov na studentské konferenci Otevřené vědy. Stáž vedl Martin Nitsche z Filosofického ústavu Akademie věd. Srdečně gratulujeme! 

Studentskou konferencí každoročně vrcholí celoroční práce na některém z pracovišť Akademie věd České republiky, kterou stážisté prezentují před lektory a odbornou porotou. Ocenění bylo uděleno za oblast humanitních a společenských věd.

Foto: AV ČR & FLÚ AV ČR

Více o stáži

Martin Nitsche: Nová divočina v perspektivě eko-fenomenologie

Stáž se věnovala filosoficko-estetickému výzkumu nové divočiny, tedy divoké přírody, která zarůstá oblasti dříve intenzivně využívané člověkem a nyní opuštěné. Konkrétně se zaměřila na post-militaristickou a post-industriální krajinu bývalého vojenského prostoru Ralsko v Libereckém kraji. Nová divočina člověku ukazuje limity zavedeného, na pokrok orientovaného a antropocentrického, myšlení. Ne-lidská příroda přerůstající lidské betonové a železné krajiny zve člověka k setkání a k proměně myšlení. V perspektivě tzv. eko-fenomenologie se stáž zaměřila na výzkum právě této transformativní hodnoty nové divočiny. Po metodologické stránce stáž integrovala filosofii, fenomenologii, estetiku, antropologii a krajinnou ekologii.

Stážisté/tky: Anna Domkařová (Akademické gymnázium a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky), Sylvestr Makov (Gymnázium Špitálská), Šárka Synovcová (Gymnázium Václava Hraběte, Hořovice)

Filosofický ústav na konferenci Otevřené vědy reprezentoval také Tomáš Baroch, absolvent komeniologické stáže vedené Lenkou Řezníkovou. Odborné porotě představil hlavní aspekty současného výzkumu života a díla významného raně novověkého učence. 

Více o stáži

Lenka Řezníková: Úvod do komenologie
Cílem stáže je seznámit studenta s hlavními aspekty současného výzkumu života a díla J. A. Komenského na základě komentované četby zejména méně známých spisů tohoto významného raně novověkého učence (z oblasti historiografie, přírodních věd, encyklopedismu, didaktiky, konsolační literatury, korespondence ad.) a sekundární literatury. Student bude názorně uváděn do metod vědeckého výzkumu a naučí se pracovat s některými digitálními nástroji užívanými v současných humanitních vědách.

Stážista: Tomáš Baroch, Gymnázium Hořovice

Dezinformace a nenávistné projevy v současném online světě byly tématem včerejší pracovní odborné konference pořádané Úřadem vlády ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Snahou účastníků bylo navrhnout konkrétní doporučení pro ministerstva a Vládu České republiky, jak výzvám v současném online prostoru efektivně čelit. Více v rozhovoru s Tomášem Koblížkem pro Českou televizi (v čase 2:20).

Program konference

Obraz Rusů v globálním veřejném prostoru spojujeme v poslední době zejména s ruskou agresí na Ukrajině. Pohled na dobovou literaturu však ukazuje, že obyvatelé Moskevského velkoknížectví byli předmětem diskusí po celé Evropě už v dobách raného novověku. O historických kořenech strachu z Ruska vypovídají raně novověké texty z mnoha evropských regionů. Zejména těch, které jsou ruským tlakem ohroženy i dnes. Výzkumům zaměřeným na reflexi Ruska a Moskvanů v rámci raně novověké kulturní výměny se věnuje probíhající mezinárodní konference pořádaná Filosofickým ústavem Akademie věd (31. 10. -1. 11. 2024).

Jaké reprezentace Moskevského velkoknížectví (později ruského carství) tedy kolovaly v literatuře mezi lety 1500 a 1750? A co přesně je utvářelo? Rusko bylo podle všeho vnímáno komplexněji než pouhý "region na Východě s odlišným náboženstvím a civilizací" a jednoduchý protiklad k evropské společnosti. Obrazy Moskvanů nalezneme jak v kázáních, životopisech, kronikách, diplomatických zprávách, cestopisech a příležitostné poezii, tak v náboženských, pedagogických a právních traktátech. Porovnat tyto představy napříč různými regiony s důrazem na vzájemnou kulturní propojenost se spolu s Čechy snaží i badatelé ze Švédska, Polska, Estonska, Maďarska, Lotyšska, ale také USA, Kanady a dalších zemí. Zvláštní pozornost přitom věnují prolínání textů, map a ilustrací.

Dozvíme se například, jak vypadá obraz Ruska v raně novověkých švédských pramenech nebo jak vykresluje moskevské útočníky latinská a polská poezie. Výzkum map zase ukáže, jak obtížné bylo se zorientovat v prostoru východní Evropy a jak si lidé představovali hranici mezi Evropou a Asií. Lucie Storchová z Filosofického ústavu se zaměří na vyhrocený spor o původu Čechů z doby po roce 1615 a na dosud neprozkoumané zdroje českých představ o Rusech v tomto období. Pokusí se přitom analyzovat stereotypy předpokládaného barbarství Moskvanů, každodenního násilí a despotismu carů, kteří byli představováni jako příklady tyranských vládců. Ukáže zároveň, v čem se tyto obrazy „Jiného“ podobaly reprezentacím islámského Blízkého východu v tehdejších cestopisech (zejména v textech poutníků do Svaté země, včetně nejznámějšího od Kryštofa Haranta z roku 1608).

Ačkoliv většina textů z tohoto období chápe Moskvany jako vojenskou hrozbu, zdroj nebezpečí nebo dokonce jako trest seslaný Bohem, výjimečně se už v této době setkáváme i s pozitivním vyobrazením. Na změnu v polovině 16. století, kdy se znalosti o geografii, historii a náboženství

Moskevského velkoknížectví přestaly opírat o starověké zdroje Plinia Staršího a Herodota, upozorní Ovanes Akopyan z Univerzity Ca' Foscari v Benátkách. Ve své přednášce ukáže, jak se z Ruska coby tajemného východního souseda stane integrální součást evropského světa.

PROGRAM AKCE

Kontakt pro média: Jana Říhová, Filosofický ústav AV ČR:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 725 761 147

Tisková zpráva ke stažení

S lítostí si dovolujeme informovat, že 25. října nás ve věku 94 let opustil vzácný kolega prof. Pavel Materna. Ve Filosofickém ústavu působil od roku 1990 a svým dílem přispěl k rozvoji systému transparentní intenzionální logiky. 

V noci z 24. na 25. října zemřel ve věku 94 let významný logik a filosof, profesor Pavel Materna (1930–2024). Svým dílem výrazně přispěl k rozvoji systému transparentní intenzionální logiky, který aplikoval na řadu filosofických otázek i problémů logické analýzy přirozeného jazyka.

Pražskou filozofickou fakultu musel po sovětské invazi opustit a živil se jako projektant. Až po sametové revoluci se mohl vrátit do akademického světa. Řadu let působil jako pedagog na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, na Vídeňské univerzitě a od roku 1990 ve Filosofickém ústavu AV ČR (dříve ČSAV). Jeho obhajoba transparentní intenzionální logiky bývala až vášnivá a vzniklo mnoho pozoruhodných polemik mezi ním a jeho kolegy, kteří se na logiku dívali jinak. Mezi publikacemi, které vydal, vynikla zejména kniha Procedural Semantics for Hyperintensional Logic (se spoluautory M. Duží a B. Jespersenem), která byla oceněna v roce 2011 Cenou Akademie věd ČR za vynikající výsledky velkého vědeckého významu.

Svůj vědecký zápal doplňoval Pavel Materna mimo jiné vášní pro hudbu. Byl skvělým klavíristou a obdivovatelem díla Richarda Wagnera. Jeho kolegové ho znali jako slušného a milého člověka, který nezkazil žádnou legraci a dovedl si ji dělat i sám ze sebe. O málokterém filosofovi se dá s takovou jistotou říct, že na něj bude rádo vzpomínat tolik studentů i kolegů v Čechách i v zahraničí.

Čest jeho památce!