Aktuality a články

Zajímají vás šachy, historie, filosofie nebo problémy současné společnosti? Přijďte k nám na Týden Akademie věd ČR, který se uskuteční 2.–8. listopadu 2026! Ve Filosofickém ústavu jsme pro vás připravili pestrý program přednášek, komentovaných procházek, filmovou projekci i scénické čtení. Můžete se s námi vydat pražskými ulicemi po stopách známého polyhistora Bernarda Bolzana, nahlédnout do světa šachových her ve středověku, poznat příběhy pobělohorských exulantů nebo se zamyslet nad fenoménem samoty a sociální izolace.

Vstup na všechny akce je zdarma, kapacita míst je však omezená. Rezervační systém byl již spuštěn, proto si nezapomeňte včas rezervovat místo!

Těšíme se na vás!

Vědy vzniká stále více, skutečně průlomových myšlenek ale podle některých výzkumů ubývá. Co tento paradox znamená pro společnost, která od vědy očekává nové léky, technologie i řešení klimatických a dalších problémů? A je současný systém financování a hodnocení výzkumu nastaven tak, aby podporoval i odvážné a nečekané nápady? Těmto otázkám se bude 8.–9. října v Praze věnovat mezinárodní sympozium Novelty and Inequalities in Science, které pořádá Centrum pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Diskutovat se bude mimo jiné o měření a hodnocení novosti, financování rizikového výzkumu, kariérních drahách, nerovnostech a mechanismech selekce v rozpoznávání vědeckého přínosu.

Jednou z hlavních řečnic bude Erin Leahey, profesorka sociologie na University of Arizona a odbornice na sociologii vědy a vědeckých kariér. Je spoluautorkou studie publikované v časopise Nature, která analyzovala 45 milionů vědeckých článků a 3,9 milionu patentů. Výzkum ukázal pokles míry, v jaké vědecké práce a patenty narušují dosavadní směry poznání a posouvají je novým směrem, přestože objem vědecké produkce výrazně roste. Leahey se zároveň zabývá tím, jak různé typy novosti vznikají a jak jsou ve vědě rozpoznávány a odměňovány.

Druhým zvaným mluvčím bude Sotaro Shibayama z University of Tokyo. Jeho výzkum ukazuje, že schopnost přicházet s novými myšlenkami není pouze otázkou individuální kreativity. Ovlivňují ji také podmínky, v nichž vědci začínají svou kariéru – například volba výzkumného tématu, mentoring, spolupráce nebo ochota podstupovat výzkumné riziko. Jeho studie například ukazuje, že čas věnovaný formulaci nových výzkumných otázek může mít dlouhodobý dopad na originalitu pozdější práce. Z jiného jeho výzkumu vyplývá, že přenos znalostí mezi mladými a zkušenými vědci není jednosměrný a že nové generace mohou naopak měnit znalosti svých školitelů.

Otázka novosti proto není jen otázkou toho, co se děje v laboratořích a na univerzitách. Pokud společnost potřebuje nové myšlenky, musí také rozhodovat, komu poskytne čas, peníze a prostor riskovat. Součástí sympozia proto bude také panel věnovaný praktické stránce řízení a financování vědy. Setkají se v něm zástupci institucí, které ovlivňují podobu výzkumného systému, včetně agentury Evropské výzkumné rady, a budou diskutovat, jak výzkumné politiky a mechanismy financování ovlivňují prostor pro novost, riziko a dlouhodobě nejisté výzkumné projekty.

Podrobně o akci

Sympozium Novelty and Inequalities in Science je spolufinancováno Evropskou unií a realizuje se v rámci projektu TRUST | Vědění ve věku nedůvěry. Registrační číslo projektu: CZ.02.01.01/00/23_025/0008711

Společnost Baťa, která se za více než 130 let své existence rozšířila do celého světa, končí s výrobou obuvi v Česku. Tuzemský závod byl posledním svého druhu ve střední Evropě. 

Jaký význam mělo jméno Baťa pro někdejší Československo? Kde Tomáš Baťa hledal inspiraci pro své podnikání, jak firma obstála během válek a hospodářských krizí a jak se Baťova rodina zapojovala do veřejného a politického života? O historii i odkazu firmy Baťa hovořil ve Studiu 6 České televize Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR.

Foto: AI generated

Mezinárodní konference Energie v dobách krize propojila historickou a technickou expertizu. Ve dnech 29. a 30. září 2026 se v Akademickém konferenčním centru v Praze uskutečnila mezinárodní konference Energy in Times of Crisis, věnovaná mezioborovému pohledu na energetické krize od konce 18. století až po současnost. Konferenci uspořádaly Filosofický ústav a  Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v programu Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností.

Dvoudenní program nabídl dvě přednášky předních světových odborníků – Pera Högseliuse (KTH Stockholm) a Rüdigera Grafa (ZZF Postupim) – a šest tematických panelů, které propojily historické případové studie (uhelné krize za první světové války, nacistickou energetickou politiku či ropné šoky 70. let) se současnými tématy, jako jsou energetické sankce, spory o světové oceány, veřejné mínění o jaderné energetice či vzestup umělé inteligence a její energetické nároky.

Konference cíleně spojila odborníky na technické aspekty energetiky, energetickou politiku i hospodářské a sociální dopady krizí, aby ukázala, že dnešní výzvy mají hluboké historické kořeny a historické zkušenosti naopak mohou inspirovat současná řešení.

„Energetické krize se v dějinách vracejí v různých podobách, ale otázky, které si lidé kladli o zásobování, spravedlnosti a bezpečnosti, zůstávají překvapivě podobné," říkají organizátorky konference Marcela Hennlichová (Filosofický ústav AV ČR) a Adéla Gjuričová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR). „Chceme ukázat, že porozumění minulosti je nezbytným nástrojem pro zvládání energetické budoucnosti."

Součástí programu byl také panel v češtině a slovenštině věnovaný uhelnému hornictví, energetické transformaci a dalším tématům střední Evropy.

Kontakt: Marcela Hennlichová (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), Adéla Gjuričová (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

Titulka: AI generated
Foto: Marcela Hennlichová

Které klíčové myšlenky Václava Havla jsou platné pro dnešní svět a jak dnes obstojí jeho pojetí pravdy, odpovědnosti a vzdoru vůči systému? Těmto a dalším otázkám se věnuje stejnojmenná audio série Českého rozhlasu Vltava, v níž se moderátorka Karolína Koubová ptá filosofky Alice Koubové, filosofa Tomáše Koblížka a jejich hostů. Uslyšíte Annu Šabatovou, Pavla Baršu, Martina C. Putnu, Martina Nitscheho nebo Matěje Cíbika.

Prvních šest dílů si můžete poslechnout na webu ČRo Vltava 

V termínech 22. října, 12. listopadu a 3. prosince vždy od 18 hodin se můžete rovněž zúčastnit veřejných debat Promyslet Havla live! připravených ve spolupráci s Českým rozhlasem Vltava v Jízdárně Pražského hradu v rámci programu Kultura na Hradě. Debatovat přijde řada zajímavých osobností nejen z filosofických řad. 

O podmínkách vzniku obuvnického koncernu Baťa, jeho dalším rozvoji i cestě k celosvětové proslulosti si v podcastu Jilská Filosofická povídal s historikem Ondřejem Ševečkem moderátor Vojtěch Pelc. Rozhovor se dotkl také globalizace výroby obuvi, a obecněji procesu industrializace i deindustrializace, včetně sociálních a environmentálních dopadů těchto fenoménů.

Podcast je dostupný na našem YouTube kanálu.

Badatel Elías Fuentes Guillén se původně připravoval na dráhu atleta. Zranění ho ale přivedlo k filosofii, historii a matematice. Při studiu dějin matematiky na přelomu 18. a 19. století objevil dílo pražského učence Bernarda Bolzana (1781–1848), které ho přivedlo až do Prahy. Ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR nyní v projektu PragMatika, podpořeném grantem GA ČR Junior Star, zkoumá historii matematiky v Čechách a digitalizuje Bolzanovy rukopisy. Jeho cílem je také zpřístupnit rozptýlenou rukopisnou pozůstalost v podobě Bolzanova digitálního archivu. V čem Bolzano předběhl svou dobu a proč jeho odkaz fascinuje badatele dodnes, se dočtete v novém A / Magazínu.

Foto: Pavlína Černoch Jáchimová, Akademie věd ČR

Německý badatel Lukas Kob je od loňského roku ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR na stipendijním pobytu prestižní Humboldtovy nadace. V komentáři pro portál VědaVýzkum.cz komentuje, proč mu pro postdoktorský výzkum doporučily české hlavní město přední světové kapacity oboru z New Yorku i Německa a proč on sám Prahu vnímá jako významné centrum filosofie vědomí a umělé inteligence.

To, co dělá podle Lukase Koba české prostředí jedinečným je silná filosofická tradice, aktivní komunita, mezinárodní kontakty a stále intenzivnější propojování filosofie s neurovědou a umělou inteligencí. Oceňuje, že se řada pražských kolegů AI věnuje z hlediska filosofie jazyka, filosofie vědy, etiky nebo samotného výzkumu umělé inteligence. Člověk se tak nesetkává pouze s odborníky ze své oblasti, ale také s lidmi, kteří stejný problém nahlížejí z odlišných perspektiv.

Dr. Lukas Kob z Otto-von-Guericke-Universität Magdeburg působí v Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR v rámci postdoktorského stipendia Feodora Lynena, financovaného Nadací Alexandra von Humboldta od října 2025. Zabývá se výzkumem možnosti vzniku vědomí v umělých systémech. Tento výzkum uplatňuje filosofické poznatky o vědomí na nedávné úspěšné architektury umělé inteligence a na mozkové organoidy – umělé „minimozky“ vypěstované z kmenových buněk. Cílem je lépe porozumět podmínkám, za nichž mohou být umělé systémy potenciálně považovány za vědomé.

Celý text na portálu VědaVýzkum.cz

Lukas Kob

Velké Meziříčí se na devět zářijových dní opět promění v místo, kde se potkává veřejná debata, filozofie, společenské otázky i osobní příběhy. Jubilejní 20. ročník Evropského festivalu filozofie nabídne ve dnech 15. až 23. září pestrý týden přednášek, diskusí a setkání s osobnostmi, které zásadně ovlivňují současné myšlení. 

Festivalové dění předznamená úterní setkání v nové městské knihovně, kde literární vědec Jiří Trávníček představí aktuální stav čtenářství v Česku a historik Martin Nodl otevře téma proměn knižní kultury a její budoucnosti. Ředitelka knihovny Ivana Vaňková přiblíží, jakou roli hraje knihovnictví ve Velkém Meziříčí a jak město proměnila nová knihovna.

Mosty a propasti

Mosty a propasti jako leitmotiv letošního programu se promítne už do čtvrtečního slavnostního zahájení festivalu, které odstartuje diskusí o hodnotách pravdy v digitálním věku. Otázku, zda technologie posilují demokratické hodnoty, nebo naopak vytvářejí nové propasti, otevře Věra Jourová. Filozof jazyka Tomáš Koblížek vysvětlí pojem fear speech a ukáže mechanismy šíření strachu v dnešní komunikaci.

Páteční program nabídne pohled na budoucnost Evropy. Zuzana Harmáčková představí scénáře vývoje evropského prostoru a Kateřina Kočí se zaměří na to, jak Evropská unie hledá nové místo v měnícím se geopolitickém prostředí. Jak spolu (ne) mluvíme bude tématem sobotního dopoledne, kdy Paulína Tabery, Tomáš Kostelecký a Josef Šlerka nabídnou tři různé pohledy na svobodu slova, sousedství i online dialog. Odpoledne bude patřit dětské dílně Domaluj si básničku.

Nedělní část programu zahájí diskuse o chudobě a bohatství s Robinem Maialehem, Kateřinou Smejkalovou a Sašou Uhlovou. Následovat bude přednáška evropského žalobce Pavla Zemana o fungování veřejné žaloby v evropském kontextu. Večer přinese setkání věnované tématu smrti, na kterém vystoupí odborníci z oblasti religionistiky a antropologie.

Pondělí se zaměří na digitalizaci, robotiku a umělou inteligenci v podání týmu BADIS AI. Večer připomene desáté výročí Nadace F. Podstatzkého-Lichtenstein. Závěrečný úterní program nastíní prostor mostů a propastí křesťanského myšlení s Eduardem Fiedlerem, Pavlem Ambrosem a Michaelem Hauserem.

Festival zakončí neformální afterpárty a společné setkání občanů u jednoho stolu. Vystoupí kapela Hard Barock generála Andora Šándora. 

Hlavními garanty festivalu jsou Město Velké Meziříčí, Filosofický ústav Akademie věd ČR a Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Festival finančně podpořily Akademie věd ČR a Kraj Vysočina. Na jeho přípravě se organizačně podílí Jupiter club, ORO, Knihovna Velké Meziříčí a další.

Web festivalu