Aktuality a články

The Makers by mohl být název kapely, podobně jako the Beatles nebo the Sex Pistols. Ve skutečnosti jde o název mezinárodní výzkumné iniciativy v oblasti humanitních věd a umění, která sdružuje dvacet partnerských organizací z deseti zemí, včetně univerzit, kulturních institucí a nevládních organizací. Mezi nimi je i Filosofický ústav Akademie věd ČR.

Cílem iniciativy je posilovat lidskou schopnost jednat a ovlivňovat vlastní život i okolní svět (human agency) a zabývat se zásadní otázkou, co znamená mít, nebo postrádat pocit této schopnosti ve věku strojového myšlení, kdy výpočetní systémy dokáží vykonávat úkoly kdysi považované za výhradní doménu lidského intelektu a vytvářet syntetický obsah, který prostupuje každodenním životem.

Jádrem projektu je pojem dreamability, chápaný jako schopnost proměňovat sny v činy a představovat si sebe sama v žádoucí budoucnosti prostřednictvím přetváření stávajících struktur, a to jak myšlenkových, tak institucionálních. Snění má transformační sílu. Věříme, že tuto schopnost lze společně rozvíjet, a považujeme ji za klíčovou součást pocitu, že můžeme jednat a něco změnit.

Propojením umění, vědění a vzdělávání k obnově lidské schopnosti jednat

Projekt se zaměřuje na tři oblasti. První je vytváření rozmanitého, lokálně ukotveného vědění. Druhou je vzdělávání, které propojuje kritickou mediální gramotnost, kritickou pedagogiku, spekulativní design a politickou ekologii v duchu kontributivního výzkumu, jak jej rozvinul filosof Bernard Stiegler. Třetí oblastí je umění, jehož prostřednictvím ukazujeme, že výpočetní technologie lze navrhovat jinak, aby sloužily lidskému rozvoji a naplněnému životu i za hranicemi hodnot kapitalismu.

Naše práce zpochybňuje převládající paradigma, v němž jsou vzdělávání, profesní rozvoj a takzvané dovednosti budoucnosti, včetně tvůrčího či kritického myšlení, chápány především jako nástroje pro přizpůsobování lidí požadavkům trhu a tlakům na zavádění umělé inteligence v institucích. Do centra pozornosti naopak stavíme lidskou schopnost jednat, důstojnost a vzpouru. Považujeme je za základ smysluplné účasti na společenském životě a nového promýšlení podob vědění, které potřebujeme k důstojnému životu ve světě rychle proměňovaném digitalizací a ekologickou krizí kapitalismu. Právě takové nové promýšlení nám dreamability umožňuje a dává mu smysl.

Více o projektu na: themakers.us.edu.pl

Projekt: 101299616 — THE MAKERS — HORIZON-MSCA-2025-SE-01
Zahájení: 2026
Doba trvání: 4 roky

Konsorcium The Makers tvoří:

Akademičtí partneři

Slezská univerzita v Katovicích (PL, koordinátor), Université Paris 8 (FR), Univerzita na Primorskem (SI), Univerzita v Nové Gorici (SI), Akademie výtvarných umění v Praze (CZ), Akademie věd České republiky (CZ), Slovenská akademie věd (SK), Institut sociálních a humanitních věd ve Skopje (MK), Universidad de las Artes (ECU), Univerzita Simona Frasera (SFU).

Neakademičtí partneři

Arsenal Gallery (PL), Working Group Foundation (PL), Contributory Lab Foundation (PL), Biennale Warszawa Foundation (PL), Europe, A Patient Association (PL), Disnovation.org (FR), La Générale Association (FR), Maison du Futur Transdisciplinary Cultural Platform (CH), Open Place Platform for Interdisciplinary Practice (UA), Centro Ecuatoriano de Arte Contemporáneo (ECU).

Projekt THE MAKERS — HORIZON-MSCA-2025-SE-01 je financován Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanovisky autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro výzkum (REA). Evropská unie ani poskytovatel grantu za ně nenesou odpovědnost.

Stanice 6 v pražském Bubenči představí od 4. do 30. listopadu skupinovou výstavu under construction: post-patriarchální prostory (ne)jistot, na níž devět současných umělců zkoumá proměny identity a střet archetypálních představ o maskulinitě s individuální zkušeností. Jde o výstup uměleckého výzkumu řešeného ve Filosofickém ústavu AV ČR. Výstavu zahájí vernisáž 3. listopadu od 18:00 úvodní slovo kurátorů Nataši Hand a Martina Nitscheho.

Maskulinita v procesu proměny

Feministické debaty o moci, konsentu, péči a emoční práci přispěly k destabilizaci zkostnatělých modelů masculinity. Výstava nepředkládá novou jednotnou definici mužství: chápe identitu jako kontinuální, otevřený proces, který se utváří ve vztazích mezi individuální zkušeností, kulturními normami a okolním prostředím.

Prostor, paměť a souvztažnost

“Vystavená díla devíti současných mladých autorů odkrývají napětí mezi normativními představami o maskulinitě a mnohostí jejího prožívání. Archetyp mužského hrdiny, imperativ výkonu, dominance a touhy po úspěchu narážejí na citlivost existence a realitu očekávání vepsaných do žité zkušenosti.
Veřejný prostor, domov a rodinné vztahy uchovávají stopy hierarchických struktur, nerovností a rolí předávaných napříč generacemi,” uvádí filosof a spolukurátor výstavy Martin Nische.

“Fragmenty paměti, příroda poznamenaná lidskou přítomností, materiálové otisky, migrace a anonymita přepisují hranice identity a příslušnosti. Jednotlivé umělecké přístupy vstupují do dialogu a vytvářejí svébytnou asambláž – proměnlivý celek, v němž se zkušenosti, materiality a významy protínají,” dodává Nataša Hand, spolukurátorka výstavy.

Devět autorských perspektiv

Vystavující: Jakub Hons, Ondřej Merta, Marek Mirčev, Martin Mlateček, Dmitrii Olgin, Vavřinec Vyoral, Bartoloměj Šolc, Lukáš Vacek a Matěj Velička.

Název under construction zdůrazňuje, že maskulinita není hotovou kategorií, ale neukončeným procesem hledání. Výstava tak vytváří prostor pro dialog s feministickým přehodnocováním mocenských vztahů, tělesnosti i možnostmi subjektivity.

Součástí výstavy bude bohatý doprovodný program v podobě debat, sonických intervencí a workshopů.

Výstava vznikla v rámci projektu Intersectional Spaces of Participation: Inclusive, Resilient, Embedded (INSPIRE), s finanční podporou z programu Evropské unie Horizon Europe.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Výstava:  4.–30. 11. 2026  |  Vernisáž: 3. 11. 2026 od 18:00
Místo:  Stanice 6, Goetheho 61/4, Praha 6 – Bubeneč
Otevírací doba:  úterý–neděle 16:00–20:00
Kurátoři:  Nataša Hand a Martin Nitsche

Kontakty
Martin Nitsche: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Nataša Hand, tel.: 736672899, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 
Instagram:  under_construction_expo

Titulní foto: Stanice 6

Stáže programu Otevřená věda absolvují každoročně na pracovištích Akademie věd ČR desítky nadaných středoškolských studentů a studentek. Kam vedou další kroky těch, kdo touto zkušeností prošli, a co si z ní odnášejí? O to se podělili někdejší absolventi stáží Anna Pánková a Filip Nemček, kteří dnes studují na francouzské univerzitě Sciences Po. Oba absolvovali filosofickou stáž pod vedením etika Juraje Hvoreckého a ze stáže si podle svých slov odnesli víc než zájem o obor. Jako přínos zpětně hodnotí schopnost pracovat s odbornými texty, odvahu pouštět se do nových otázek i důraz na etickou stránku rozhodování.

Filip: První setkání s akademickým světem

Filip dnes studuje na kampusu Sciences Po v Remeši, kde se zaměřuje na Severní Ameriku. Výuka probíhá v angličtině a její součástí je také intenzivní studium francouzštiny. V prvním ročníku získává základy historie, ekonomie, politické filosofie, politologie a sociologie. Právě politické filosofii by se chtěl věnovat i při pozdější specializaci.

Zkušenosti ze stáže využívá při každodenním studiu. „Nejvíce zde zatím využívám schopnost analyzovat akademické texty, což je tady velmi důležitá součást studia,“ říká. Otevřená věda mu zároveň umožnila poprvé poznat akademické prostředí zevnitř. Dodnes vzpomíná například na přednášku pro studenty Matematicko-fyzikální fakulty, na kterou je vedoucí stáže vzal. Důležité pro něj zůstávají také získané kontakty a zdroje, díky nimž se dozvídá o dalších příležitostech a filosofických setkáních. Do budoucna uvažuje o magisterském studiu v Paříži, pokud mu to, jak sám dodává, dostatečná znalost francouzštiny dovolí.

Anna: Od filosofické olympiády k mezinárodnímu rozvoji

Annu po stáži zavedl zájem o filosofii až na Mezinárodní filosofickou olympiádu v Lisabonu, kde reprezentovala Česko. Setkání s vrstevníky z celého světa jí ukázalo, jak různě lze přistupovat ke stejným otázkám. Bakalářské studium na Sciences Po zaměřila na ekonomii a sociologii, filosofii ale neopustila. Na kampusu založila filosofický spolek a pořádala studentské debaty. Během studijního pobytu na Kyoto University pak objevovala japonskou filosofii. „Díky stáži jsem se ale naučila, jakým způsobem k novým filosofickým otázkám přistupovat,“ vysvětluje.

Vedle studia se věnovala také dobrovolnickým projektům zaměřeným na globální nerovnosti a přístup malých a středních podniků v afrických zemích k financování. Po bakalářském studiu získala pracovní zkušenosti v oblasti strategie a transformace, nakonec ji však zájem o další vzdělávání přivedl zpět na univerzitu. Nyní studuje první ročník magisterského programu mezinárodního rozvoje na Sciences Po v Paříži. Druhý rok stráví na London School of Economics, kde se zaměří na aplikovanou rozvojovou ekonomii. Na londýnské studium získala stipendium od Prague Finance Institute. Právě v oblasti rozvoje pro ni zůstává filosofická průprava zásadní. Vedle financování a růstu HDP podle ní musí být v centru pozornosti také etika. „Důraz na etický rozměr rozhodování a přístup k etickým otázkám je jednou z nejdůležitějších věcí, které jsem si ze stáže odnesla a které mě provázejí dodnes.“

Stáž ale Anně zasáhla i do osobního života, když ji debaty o vědomí zvířat přivedly k vegetariánství. Význam Otevřené vědy ale docenila hlavně s odstupem. „Stáž v programu Otevřená věda pro mě patřila k nejdůležitějším zkušenostem ze střední školy,“ říká. Středoškolákům, které láká výzkum a akademická dráha, by ji doporučila i dnes. “Na středních školách se společenským a humanitním oborům často nedostává dostatečného prostoru, a právě proto považuji za neuvěřitelně cenné, že Akademie věd nabízí studentům další možnost, jak tyto obory poznat do hloubky a vyzkoušet si vlastní výzkumnou práci,” dodává.

Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek ve středu poděkoval a pogratuloval v pražské vile Lanna deseti mimořádným badatelům a popularizátorům, čerstvým držitelům Ceny Akademie věd ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ocenění uděluje instituce ve třech kategoriích. V první z nich určené zkušeným badatelům uspěl i Juraj Franek z Filosofického ústavu AV ČR. Cenu získal za monografii Solomonica Magica: Solomon, Sisinnius, and the Holy Rider on Greek-Inscribed Amulets from Late Antiquity and Early Byzantium, jež vyšla v nakladatelství Brill.

Rozsáhlá monografie završuje dlouholetý a v mezinárodním měřítku ojedinělý výzkum. Systematicky zpracovává a edičně zpřístupňuje soubor ochranných amuletů z pozdní antiky a rané Byzance (přibližně 4.–7. století) s řeckými texty vzývajícími legendárního krále Šalomouna. Tyto amulety byly ve své době mimořádně oblíbené. Přestože jako doklady „praktické magie“ přitahovaly pozornost badatelů již od 19. století, jejich soustavné zpracování dosud chybělo. Franekova monografie tuto mezeru zaplňuje propojením archeologie, studia náboženství, epigrafie a filologie.

Knihu otevírá podrobná studie, která zasazuje amulety do širších historických a kulturních souvislostí. Následuje katalog stovek předmětů z téměř stovky veřejných a soukromých sbírek z celého světa, zejména ze Severní Ameriky, Evropy a Blízkého východu. Publikace má 750 stran a obsahuje více než 700 fotografií. Její hodnotu výrazně zvyšuje zařazení předmětů ze soukromých sbírek i geograficky odlehlých muzeí, z nichž mnohé jsou zveřejněny vůbec poprvé. Každý amulet doprovází podrobný popis, kritická edice řeckého textu a jeho anglický překlad.

Monografie významně rozšiřuje dostupné prameny pro studium náboženských a magických praktik ve Středomoří od 4. do 7. století. Představuje základní referenční dílo pro badatele zabývající se antickou magií, židovským a raně křesťanským náboženstvím i pozdně antickou a raně byzantskou archeologií.

doc. Mgr. et Mgr. Juraj Franek, Ph.D.
Foto: AV ČR

Ceny Akademie věd ČR se udělují za výjimečné počiny, kterých vědci a vědkyně dosáhli s podporou instituce a jež přispívají k dobrému jménu české vědy rovněž v zahraničí. Jejich tradice sahá až do roku 1994.

Další informace o desítce letošních laureátů najdete na webu Akademie věd ČR. 

Zajímají vás šachy, historie, filosofie nebo problémy současné společnosti? Přijďte k nám na Týden Akademie věd ČR, který se uskuteční 2.–8. listopadu 2026! Ve Filosofickém ústavu jsme pro vás připravili pestrý program přednášek, komentovaných procházek, filmovou projekci i scénické čtení. Můžete se s námi vydat pražskými ulicemi po stopách známého polyhistora Bernarda Bolzana, nahlédnout do světa šachových her ve středověku, poznat příběhy pobělohorských exulantů nebo se zamyslet nad fenoménem samoty a sociální izolace.

Vstup na všechny akce je zdarma, kapacita míst je však omezená. Rezervační systém byl již spuštěn, proto si nezapomeňte včas rezervovat místo!

Těšíme se na vás!

S koncem výroby v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku se uzavírá další kapitola českého obuvnictví. Jde o typ výrobků, které se nejvíce přesouvají do asijských zemí a vzhledem k vysokému podílu manuální práce se tento typ výroby pravděpodobně do Evropy již nikdy nevrátí. Jakou historii má za sebou podnik, který si držel pozici posledního výrobce klasické volnočasové obuvi ve střední Evropě? 

O tom, jak závod vyrábějící obuv značky Baťa proměňoval od 70. let minulého století život na Uherskohradišťsku s ohledem na potřeby a rozvoj regionu a co pro něj znamenala transformace po roce 1989, přiblížil pro ČRo Zlín (v čase 17:30) historik Ondřej Ševeček.

"Výroba obuvi v Dolním Němčí sahá 60 let zpátky a jako možnost zaměstnanosti byla pro region velmi důležitá. Po roce 89 se výroba mění v návaznosti na potřeby prodejen. Podnik pracuje jak pro skupinu Baťa, tak např. pro známou zlínskou firmu Vasky. Postupně se stává poslední baštou obuvnické výroby nejen v Česku."

PhDr. Ševeček Ondřej, Ph.D.

Foto: FLÚ AV ČR

Co všechno dnes můžeme vyčíst z písemných záznamů o putování středověkých cestovatelů? O tom si v nejnovější epizodě podcastu Jilská Filosofická povídal s odborníkem na středověk Vojtěchem Bažantem moderátor Vojtěch Pelc. Podcast se věnoval středověkým cestopisům vznikajícím i čteným v českých zemích a tomu, jak se v nich skutečné zážitky prolínají s literárními postupy a náboženskými představami. Rozebral význam cestovatelského utrpení i evropského křesťanského pohledu na cizí kultury. Dozvíte se v něm i to, že středověké cestopisy umožňovaly čtenářům a posluchačům dokonce putovat a prožívat duchovní pouť, aniž opustili domov. 

Vojtěch Bažant je historik působící v Centru medievistických studií (FLÚ AV ČR & FF UK). Zabývá se historiografickou a cestopisnou literaturou, didaktikou dějepisu a medievalismem, tedy pozdějšími obrazy a interpretacemi středověku. Je autorem řady odborných publikací. S Jaroslavem Svátkem napsal knihu Středověké cestopisy v českých zemích (2024), která zkoumá vyprávění o dalekých cestách, jejich literární podobu i způsoby dobového čtení.

Tato podcastová série vzniká s podporou projektu Podpora excelentního výzkumu: Strategické řízení, profesní růst pracovníků a institucionální odolnost ve Filosofickém ústavu AV ČR. Registrační číslo projektu: CZ.02.01.01/00/23_026/0011441. Projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Epizoda věnovaná středověkým cestopisům vznikla současně v rámci projektu TRUST v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, CZ.02.01.01/00/23_025/0008711.

Vypisujeme výběrové řízení na dvě postdoktorandské výzkumné pozice ve schématu Postdoktorand v rámci podpory excelence – kariéry Akademie věd ČR. Vybraní uchazeči a uchazečky získají možnost po dobu dvou let realizovat vlastní výzkumný projekt. Jeho téma by mělo spadat do některé z výzkumných oblastí Filosofického ústavu AV ČR a zároveň odpovídat vědeckému zaměření a koncepci některého z jeho vědeckých oddělení. Lhůta pro podávání přihlášek je do 22. 11. 2026. Přihlášky prosíme zasílejte na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Kontaktní osobou je ing. Lucie Kovaříková, tel. 724 863 558.

Detail pozice

Koho hledáme? Kandidátky a kandidáty, kteří:

• mají ukončené vysokoškolské vzdělání v doktorském stupni
• splňují následující podmínky: od udělení titulu Ph.D. (nebo jeho ekvivalentu) nesmí k datu lhůty pro podání přihlášek (22. 11. 2026) uplynout více než dva roky. Do doby od udělení titulu se nezapočítává:

1. a) doba čerpání mateřské a rodičovské dovolené a doba péče o osobu, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby; alternativně lze jako nezapočítanou dobu namísto doby čerpání mateřské a rodičovské dovolené stanovit dobu osmnácti měsíců na každé dítě;
2. b) doba strávená na dlouhodobém zahraničním pobytu, pokud od udělení titulu Ph.D., Dr. nebo jejich ekvivalentu do zařazení výzkumného pracovníka do schématu Postdoktorand uplynuly nejvýše 4 roky. Dlouhodobým pobytem se rozumí zahraniční pobyt minimálně po dobu tří měsíců, jehož účelem je vědecko-výzkumná činnost. Tyto požadavky jsou v souladu se Směrnicí Akademické rady AV ČR č. 12 o podpoře excelence – kariéry na pracovištích AV ČR, Hlava V, § 15, odst. 1-2.

Při využití uvedených výjimek je třeba zdůvodnění doložit (potvrzení o mateřské a rodičovské dovolené delší než osmnáct měsíců, potvrzení o zahraničním studijním pobytu).

• doloží samostatnou odbornou publikační činnost
• doloží další relevantní odbornou činnost, zejména účast na konferencích, a aktivní zapojení do vědecké komunity

Co nabízíme:

• nástup od ledna 2027
• místo výkonu práce v Praze
• pracovní poměr na dobu určitou 2 roky (do 31. 12. 2028)
• plný pracovní úvazek (40 hodin týdně) s flexibilním pracovním režimem odpovídajícím charakteru výzkumné práce
• možnost rozvíjet vlastí výzkumný projekt v rámci renomovaného výzkumného pracoviště
• odborné vedení a podporu zkušených kolegyň a kolegů
• přístup k rozsáhlým odborným zdrojům a mezinárodním sítím spolupráce
• 5 týdnů dovolené na kalendářní rok, 8 dní indispozičního volna za kalendářní rok, stravenkový paušál, jazykové vzdělávání

Přihlášku je možno zasílat v českém či anglickém jazyce a musí obsahovat:

• stručný motivační dopis (max. 1 NS)
• kopii dokladu obsahujícího datum udělení titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu
• odborný strukturovaný životopis kandidáta či kandidátky včetně bibliografie publikovaných prací a dalších relevantních akademických aktivit
• návrh vědeckého projektu, který bude kandidát či kandidátka během svého postdoktorandského působení ve FLÚ řešit, obsahující:
  • představení obsahu a kontextu projektu a zdůvodnění významu zkoumaného tématu (max. 3 NS včetně případných odkazů na odbornou literaturu)
  • konkrétní úkoly, na nichž bude kandidát či kandidátka během dvou let pracovat, časový rozvrh projektu a konkrétní plánované výstupy projektu, včetně publikací, přednášek na konferencích apod. (max. 2 NS)
• vyjádření vedoucího či vedoucí vědeckého oddělení FLÚ, do nějž by byli kandidáti či kandidátky zařazeni, že navrhovaný projekt je v souladu s vědeckou koncepcí daného oddělení, a zdůvodnění, jakým způsobem přispívá k jeho vědeckému rozvoji
• k návrhu je možné přiložit doporučující dopis od uznávané vědecké osobnosti působící v příslušném oboru
• lhůta pro podávání přihlášek: do 22. 11. 2026
• přihlášky, prosím, zasílejte na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
• kontaktní osoba: Ing. Lucie Kovaříková, tel. 724 863 558

Kritéria výběru a postup výběrového řízení:

• došlé přihlášky budou posuzovány dvoukolově výběrovou komisí složenou z vedení FLÚ a externích odborníků a odbornic
• v prvním kole bude hodnocena především kvalita a originalita předkládaného projektu, jeho přínos pro bádání ve FLÚ a rovněž vědecká připravenost kandidáta či kandidátky; zohledněny budou rovněž specifické potřeby jednotlivých vědeckých oddělení FLÚ a jejich rozvoj
• vybraní uchazeči a uchazečky budou na přelomu listopadu a prosince 2026 pozváni k on-line interview (cca 20 minut), kde blíže představí své dosavadní badatelské zkušenosti a navrhovaný projekt

Inzerce ke stažení

Umělá inteligence narušuje stávající ekonomické, sociální a vzdělanostní vztahy, ale umělé budoucí scénáře, v nichž je pro nás AI katastrofickou hrozbou, jsou spíš humbukem politicko-ekonomického rázu, který přiživují samotní vývojáři technologií. Kde je debata kolem AI opodstatněná a kde jde spíš o nafouklou bublinu? A jakou debatu o AI tedy vlastně potřebujeme? Na tyto otázky odpovídal etik a filosof Juraj Hvorecký, který byl hostem podcastu Deníku Alarm.

Podle něj bychom se místo spekulací o zániku lidstva nebo masovém nahrazování pracovních míst měli více soustředit na skutečné schopnosti AI a její aktuální dopady na společnost. Mezi ně patří proměny vzdělávání, ohrožení některých profesí v kreativním průmyslu nebo psychologické a sociální důsledky využívání AI společníků.

Zároveň je třeba zdůraznit pozitivní přínosy umělé inteligence, jejíž historie sahá až do 50. let minulého století. AI podle Juraje Hvoreckého vyniká zejména v optimalizaci procesů, zpracování velkého množství informací, sumarizaci dokumentů nebo automatizaci rutinních úkolů. Nové možnosti přinášejí také AI agenti, kteří dokážou například plánovat cesty či zefektivňovat firemní procesy. Právě o těchto konkrétních přínosech a rizicích bychom podle něj měli vést věcnou a realistickou diskusi.