Aktuality a články

Vratislavský exemplář významné středověké encyklopedie přírodních věd a medicíny Hortus Sanitatis (Zahrada zdraví) svědčí kromě jiného o bohatství českého intelektuálního života v období renesance. Spis a jeho analýzu nyní v rámci svého studijního pobytu v Centru klasických studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR představí klasický filolog Dr. Antoine Haaker. Badatel původem z Francie působí v Univerzitní knihovně ve Vratislavi, kde sehrál klíčovou roli při identifikaci a navrácení několika odcizených středověkých a renesančních rukopisů a mimořádně cenných starých tisků zpátky do knihovních sbírek.

Vratislavský exemplář Hortus Sanitatis

Dílo Hortus Sanitatis vyšlo poprvé tiskem v latině roku 1491 v Mohuči. Dochovalo se v mnoha exemplářích. Jeden z nich je dnes uložen v Univerzitní knihovně ve Vratislavi. Tento konkrétní výtisk je však mimořádně zajímavý množstvím poznámek, které na jeho okraje zapisovali první čeští majitelé v průběhu renesance. Patří mezi ně četné překlady názvů vzácných rostlin, živočichů a hmyzu, jež mohou být cenným pramenem pro českou lexikografii.

Vratislavský exemplář Hortus Sanitatis / Foto: Univerzitní knihovna ve Vratislavi

Jeden z glosátorů, Adam Lewharticzenus z Hradce Králové, navíc na začátek a konec prvotisku vložil další listy s rukopisnými opisy své korespondence. Jednalo se celkem o 26 dopisů a další různé historické či autobiografické poznámky v latině. Tyto materiály přinášejí cenné poznatky o životě hradeckého měšťana v 16. století a zároveň osvětlují širší otázky dobového vzdělávání, mecenátu a náboženských dějin.

Protože Lewharticzenus udržoval kontakty s významnými učenci a spisovateli, mimo jiné se svým učitelem Matoušem Collinem, básníkem Matoušem Hoziem a Vojtěchem Bauzkem, prvním Čechem, který vstoupil do jezuitského řádu, vrhají jeho dopisy nové světlo také na některé aspekty literárních dějin českých zemí.

Vratislavský exemplář Hortus Sanitatis, Listy Collinus, Listy Hosius / Foto: Univerzitní knihovna ve Vratislavi                                                   

Svoji analýzu Vratislavského exempláře díla Hortus Sanitatis představí Dr. Antoine Haaker v rámci své přednášky Quid Vratislaviense exemplum Horti Sanitatis anni 1491 ad cognitionem sermonis et historiae litterariae Boëmorum conferat 24. srpna od 16:30 v zasedací místnosti Filosofického ústavu Akademie věd ČR, Jilská 1, Praha 1.

Přednášku prosloví v latině, kterou plynně ovládá.

Pátrání po ztracených pokladech

Dr. Antoine Haaker působí v Oddělení rukopisů Univerzitní knihovny ve Vratislavi. Její sbírka středověkých rukopisů je největší v Polsku a patří k významným sbírkám ve střední Evropě. K největším pokladům knihovny patří herbář z doby Karla Velikého, jediný dochovaný původní exemplář nejstarší známé mapy Ruska či iluminovaný rukopis Homérovy Iliady (na světě existují pouze tři).

Po práci Antoine Haaker někdy vyhledává cenné knihy, které kdysi patřily knihovně, ale později se ztratily. Kromě válečných ztrát a položek zničených v roce 1945 existují také díla, která zmizela za jiných okolností. Čas od času se takové položky znovu objeví v katalozích aukčních domů a antikvariátů.

Prokázat, že nějaký rukopis nebo tisk dříve patřil knihovně a nebyl z ní legálně odstraněn, však vyžaduje pečlivé zkoumání. To obvykle zahrnuje shromáždění dokumentárních a bibliografických dokladů, značnou míru dedukce a podrobné fyzické zkoumání daného exempláře s cílem identifikovat stopy po odstraněných knihovních razítkách, vlastnických přípisech, charakteristické rysy vazby nebo jiné jedinečné znaky. Jde o vícestupňový proces, přičemž vypátrání titulu v aukčním katalogu představuje pouze začátek někdy velmi obtížných jednání.

Návrat ztraceného rukopisu a dalších děl

V únoru 2026 se Univerzitní knihovně ve Vratislavi podařilo získat zpět rukopis z 15. století obsahující díla sv. Augustina. Rukopis vytvořil bratr Ondřej ze Złotoryje v kartuziánském klášteře nedaleko Lehnice. Obsahuje více než 200 listů a pět děl sv. Augustina, včetně jeho slavné autobiografie Vyznání. Bohatě zdobený třiceti perokreslenými iniciálami představuje cenný doklad středověké písemné kultury Slezska.

Texty sv. Augustina byly v minulosti vyříznuty z rozsáhlejšího svazku a následně prodány jako samostatný kodex. Zloděj postupoval natolik rafinovaně, že krádež zůstala téměř čtyřicet let bez povšimnutí. Dobře věděl, že knihovníci pravidelně kontrolují, zda jsou jednotlivé rukopisy na svém místě. Proto neodcizil celý svazek, ale záměrně si vybral objemný rukopis, který byl v inventářích popsán jen velmi stručně a u něhož neexistovala mikrofilmová kopie. Z něj vyřízl pouze část, již bylo možné samostatně prodat jako ucelený svazek. Ničeho si nevšimli ani vratislavští knihovníci, ani majitelé nově vzniklého Augustinova kodexu.

Zcizený rukopis z 15. století obsahující texty sv. Augustina / Foto: Pawel Piotrowski

Na chybějící části upozornil právě dr. Antoine Haaker, který na základě staré německé publikace zjistil jejich obsah a rozpoznal je, když se v roce 2025 objevily na pařížském trhu. Následně pečlivým výzkumem prokázal, že listy byly odcizeny až po válce, kdy se rukopis již nacházel ve sbírkách Univerzity ve Vratislavi.

To však není jediný Haakerův detektivní počin. Díky jeho úsilí se do Vratislavské knihovny podařilo navrátit také antologii turecké poezie z doby Sulejmana Nádherného, dvě vzácná první vydání děl Karla Marxe a bohatě iluminovaný rukopis Ciceronových filosofických děl z 15. století.

-----

Dr Antoine Haaker je klasický filolog původem z Francie. Latinu a řečtinu studoval ve své rodné zemi, v Itálii a ve Spojených státech. Doktorský titul získal ve Vratislavi na základě osmisetstránkové disertační práce, kterou napsal latinsky o učenci 17. století Claudiu Salmasiovi.

V současnosti působí v Oddělení rukopisů Univerzitní knihovny ve Vratislavi, kde proslul svou rolí při identifikaci a navracení řady středověkých a renesančních rukopisů či cenných starých tisků, které v minulosti náležely do zdejších sbírek.

Aktuálně je na krátkodobém studijním pobytu v Centru klasických studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR (Fellowship Josefa Dobrovského). Věnuje se výzkumu Vratislavského exempláře Hortus sanitatis (Zahrada zdraví) a jeho svědectví o českém intelektuálním životě.

Dr. Antoine Haaker / Foto: Oleksandr Poliatovsky

Vypisujeme výběrové řízení na pozici postdoktorandské výzkumné pracovnice/pracovníka v Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace. Vítáme absolvent(k)y doktorského studia ve filosofii, politologii nebo příbuzném oboru, kteří mají výbornou znalost odborné literatury, dobrou znalost angličtiny a chuť rozvíjet vlastní výzkumné téma. Přihlášky prosíme zasílejte elektronicky do 22. září 2026. Kontakty a detail pozice naleznete dále v textu. Předpokládaný nástup: 1. listopadu 2026 (případně dle dohody).

Nabídka postdoktorandské pozice v oblasti výzkumu současné politické teorie či filosofie

Filosofický ústav Akademie věd ČR vypisuje výběrové řízení na pozici postdoktorandské výzkumné pracovnice/pracovníka v Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace.

Koho hledáme:

• Absolventku/absolventa doktorského studia ve filosofii, politologii nebo příbuzném oboru.
• Zájemkyni/zájemce o další akademický rozvoj v některé z oblastí současné politické teorie a filosofie se zaměřením nikoli na historicko-komparativní výzkum, ale na systematické bádání s důrazem na originální myšlení.
• Samostatnou a motivovanou badatelku/badatele s chutí rozvíjet vlastní výzkumné téma.
• Uchazečku/uchazeče s výbornou znalostí odborné literatury a dobrou znalostí angličtiny.

Co vás čeká:

• Postdoktorská pozice je vypisována na určitou dobu dvou let (s limitovanou možností prodloužení) a její hlavní náplní je příprava navazujícího juniorského výzkumného projektu financovaného z externích zdrojů (projekty Horizon včetně ERC, GAČR Junior Star a další, excelentní interní projekty AC ČR apod.).
• Součástí práce je příprava dvou časopiseckých studií k publikaci a aktivní účast na konferencích.
• Aktivní zapojení do výzkumného života oddělení.
• Účast na odborných seminářích, konferencích a publikačních aktivitách oddělení.
  
  

Nabízíme

• Možnost rozvíjet vlastní výzkumný projekt v rámci renomovaného výzkumného pracoviště.
• Odborné vedení a podporu zkušených kolegyň a kolegů.
• Podporu projektového oddělení při přípravě excelentního juniorského projektu.
• Přístup k rozsáhlým odborným zdrojům a mezinárodním sítím spolupráce.
• Flexibilní pracovní režim odpovídající charakteru výzkumné práce.
• Výše úvazku: 1,0

Předpokládaný nástup: 1. listopadu 2026 (případně dle dohody).

Součástí přihlášky je strukturovaný životopis, kopie dokladu o získání Ph.D., motivační dopis o rozsahu 1 normostrany a stručný návrh výzkumného záměru, který by měl být rozpracován do budoucí žádosti o juniorský projekt (včetně plánu dvou publikací), v rozsahu 1–2 normostran.

Přihlášky zasílejte elektronicky na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. v kopii na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 22. září 2026. Na stejné adrese se lze informovat v případě nejasností.

Výběrové řízení proběhne dvoukolově. V prvním kole posouzením přihlášek. Vybrané uchazečky, vybraní uchazeči postoupí do druhého kola k ústnímu pohovoru (osobně či online) v týdnu od 28. září 2026.

Více než 80 ukázek poezie, prózy a dramatu představuje latinskou literaturu vznikající v českých zemích od r. 1500 do poloviny 18. století. Nová publikace s názvem Raně novověká Bohemia litteraria. Antologie novolatinské literatury v českých zemích (1500–1750) poprvé v takto rozsáhlé podobě zpřístupňuje její žánrovou rozmanitost. Latinské originály doplňují české překlady, odborné komentáře a literárněhistorické studie.

Latina byla v raném novověku jedním z hlavních jazyků evropské vzdělanosti, literatury a mezinárodní komunikace. Také v českých zemích vznikalo od konce 15. do poloviny 18. století množství literárních děl v latině. Přesto dosud chyběla moderní akademická antologie, která by tuto produkci představila v celé její žánrové šíři, v historickém kontextu a současně zpřístupnila latinské texty českému čtenáři.

Tuto mezeru zaplňuje Raně novověká Bohemia litteraria. Antologie novolatinské literatury v českých zemích (1500–1750), která vznikla jako výsledek interdisciplinárního grantového projektu řešeného na půdě Centra klasických studií Filosofického ústavu AV ČR. Na její přípravě se podíleli klasičtí filologové se specializací na novolatinská studia, komeniologové, teatroložka, historička umění a další.

Publikace přináší více než osmdesát ukázek z tvorby 65 autorů, které reprezentují hlavní žánrové oblasti novolatinské umělecké literatury. Vedle lyrické a epické poezie zahrnuje historiografii, hagiografii, řečnictví, polemiky, epistolografii, kazatelskou literaturu, meditativní prózu, předmluvy a dedikační texty, přísloví, cestopisnou a příležitostnou prózu nebo drama.

Každý text je uveden v latinském originále a českém překladu a doplněn věcným a jazykovým komentářem, jednotlivé žánrové oblasti pak úvodními studiemi. Čtenář tak nezískává pouze výbor literárních ukázek, ale také nástroj k jejich porozumění a zasazení do širšího historického, literárního a kulturního kontextu.

Od humanismu k baroku

Antologie je rozdělena do dvou základních částí, které sledují literaturu do roku 1620 a literaturu pobělohorského období. Úvodní studie přibližují obecné rysy literárního vývoje obou období, kontinuitu latinského humanismu v českých zemích a jeho vazby na evropskou vzdělanost. Samostatné úvody k jednotlivým žánrovým oblastem pak představují jejich charakteristiky, proměny, hlavní představitele a díla.

Výběr textů ukazuje, jak široce novolatinská literatura reagovala na dynamiku raného novověku. Objevují se témata spojená s panovnickou reprezentací, vztahem světské a církevní moci, válečnými a náboženskými konflikty, konfesionálními zápasy, historickými událostmi a společenskými proměnami. Vedle toho antologie zachycuje univerzitní a školský život, komunikaci učenců, vzdělávání a výchovu, cestování, setkávání s mimoevropskými kulturami, zbožnost, pastorační praxi i úvahy o pomíjivosti lidského života.

Mezi zastoupenými autory jsou například Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Jan Dubravius, Elisabeth Jane Weston, Pavel Stránský, Matouš Collinus, Jan Campanus Vodňanský, Jan Amos Komenský a Bohuslav Balbín. Vedle nich antologie představuje také autory, jejichž tvorba je dnes známá jen úzkému okruhu odborníků, například Jakuba Srnovce z Varvažova, Paula Niavise, Jana Horáka, Jana Kristiána Mickla, Remedia Prutkého, Caspara Knittela, Udalrica Mayera nebo Sebastiana Labeho.

Výběr současně ukazuje, že literatura vznikající v českých zemích byla součástí širšího evropského a někdy i globálního kulturního prostoru. Výrazným příkladem je Jan Kristián Mickl, jehož epos Plus ultra (1730) s kolumbovskou tematikou patří k pozoruhodným dokladům evropského novolatinského eposu. Jeho tragédie Mauritius, Orientis Imperator (1732) zase zpracovává vzestup a pád byzantského císaře Maurikia, což bylo nejrozšířenější téma na řádových jevištích v Evropě. Zastoupen je také jezuitský dramatik Karel Kolčava, jehož vzorové hry, epické básně a listy byly využívány a vydávány i mimo české země. Antologie přináší rovněž ukázky z cestopisných děl františkánských misionářů působících v Egyptě a Etiopii.

Literatura, která překračuje hranice žánrů

Jedním z důležitých témat publikace je také žánrová hybridita raně novověké literatury. Tehdejší texty často překračovaly hranice mezi literárními druhy a spojovaly umělecké, historické, náboženské nebo naučné funkce. Antologie proto zachycuje také řadu přechodných útvarů a textů, které nelze jednoduše zařadit do jediného žánru.

Právě tato pestrost podle autorů publikace ukazuje, proč je pro dnešní poznání novolatinské literatury důležitý syntetický pohled. Dosavadní výzkum se v posledních desetiletích významně rozvinul, jednotlivé studie se však často soustředily na konkrétní autory, žánry nebo dílčí problémy.

Antologie soustřeďuje výsledky více než třiceti let intenzivního výzkumu novolatinské literatury v českém prostředí a snaží se je poprvé představit v jednotícím celku. Jejím cílem je nejen syntetizovat dosavadní poznání, ale také ukázat oblasti, které si zaslouží další výzkum.

Na rozvoji novolatinských studií se po roce 1989 podílela řada českých vědeckých pracovišť. V Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu Akademie věd ČR (dnes Centrum klasických studií FLÚ AV ČR) bylo v roce 2016 ustaveno Oddělení novolatinských studií, které navázalo na předchozí výzkum latinské literatury a kulturního dědictví českých zemí do roku 1800. Zaměřuje se na systematický výzkum novolatinské literatury jako jediné specializované pracoviště svého druhu v České republice.

Pro odborníky i širší veřejnost

Nová antologie je určena odborníkům z oblasti klasické filologie, novolatinských studií, historie, bohemistiky, dějin umění, knihovědy a dalších humanitních oborů. Díky paralelním českým překladům a komentářům však může oslovit také studenty a širší veřejnost, která se chce seznámit s méně známou částí kulturního dědictví českých zemí.

Publikace zároveň reaguje na dlouhodobou absenci moderní příručky tohoto typu. Starší antologie často přinášely pouze latinské originály, případně se soustředily jen na určité období, literární druh nebo žánrovou oblast. Nová publikace propojuje text, překlad, odborný komentář a literárněhistorický kontext a umožňuje tak vnímat novolatinskou literaturu nikoli jako soubor izolovaných textů, ale jako mnohovrstevnatý fenomén evropské raně novověké kultury. Ukazuje, že latinská literatura zdejšího raného novověku byla žánrově rozmanitá, tematicky široká a pevně zapojená do evropského intelektuálního prostoru.

---

Prezentace knihy

Kniha bude veřejnosti představena 10. září 2026 od 17.00 hodin v sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1, 3. patro.

Na prezentaci za autory knihy vystoupí Josef Förster, Marta Vaculínová, Martin Svatoš a Ondřej Podavka. Představena bude koncepce publikace, její hlavní výsledky a vybrané ukázky z novolatinské literatury českých zemí raného novověku. Hudební vystoupení: Petr Wajsar.

---

Informace o publikaci

Název: Raně novověká Bohemia litteraria. Antologie novolatinské literatury v českých zemích (1500–1750)
Autoři: Josef Förster a kolektiv
Nakladatel: Scriptorium
Rok vydání: 2026
Rozsah: 768 stran
ISBN: 978-80-7649-068-0

Kontakt

PhDr. Josef Förster, Ph.D.
Filosofický ústav Akademie věd ČR, v. v. i.
Centrum klasických studií
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Telefon: 739 455 764

"To, jak budou mladí lidé zvládat krize, do kterých jsou hozeni, aniž je historicky způsobili, je podmíněno tím, jakým způsobem se chovají všechny věkové skupiny," říká filosofka Alice Koubová, která se dlouhodobě zabývá otázkou rezilience/odolnosti. Na téma se zaměřil rozsáhlý článek Deníku N. 

Článek se zaměřuje na situaci mladých lidí v Česku. Poukazuje na různé ideologické interpretace toho, co to znamená "odolávat" "nepřízni," i na reálné vědecké výzkumy psychické a společenské odolnosti. Krom toho přináší rozhovory s mladými lidmi a perspektivu dalších odborníků: ředitelky organizace Nevypusť duši Barbory Pšenicové a ředitele Národního ústavu duševního zdraví, psychiatra Jiřího Horáčka.

Na řešení polykrizí vnímané generační optikou se Alice Koubová zamýšlí i v dalším eseji pro Deník N. Popisuje v něm kuriózní situaci, kdy se starší bouří proti mladým, kteří jim nejsou loajální, protože odmítají pokračovat v tom, co jim škodí. Klade si otázky typu: Jak termín „mladá generace“ vlastně nabývá svého obsahu? Jaké místo a jaké možnosti jsou mladé generaci vytvořeny ostatními věkovými skupinami, jejich chováním a jejich vlastními příběhy? Je si starší generace vědoma své spoluúčasti na možnostech jednání generace mladé?

Celý text

Foto: Josef Landergott, AV ČR

Cílem workshopu "Za zdmi fary: majetek, hospodářství a každodennost venkovské farnosti ve středověku a raném novověku" (30.11.-1.12. 2026) je představit aktuální výsledky výzkumu i nové badatelské perspektivy zaměřené na fungování farních beneficií, správu církevního a kostelního majetku, podobu farních budov i na vztahy mezi farou, kostelem a místní komunitou. V návaznosti na workshop se uskuteční III. diskusní setkání doktorandů a juniorních badatelů se zaměřením na problematiku materiálního zajištění pastorace a duchovní péče. Termín pro zasílání příspěvků je 30. září 2026.

Podrobné informace

Foto: Aktron / Wikimedia Commons

Do kin vstoupila adaptace antického eposu Odyssea režiséra Christophera Nolana. Nakolik příběh ztvárňující deset let trvající cestu bájného hrdiny Odyssea odpovídá řeckému mýtu, komentuje na ČT24 Jan Bažant z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. O síle řecké mytologie, homérských eposech a kultu prohnaného hrdiny badatel hovořil také v podcastu Zeitgeist Týdeníku Respekt.

„Odysseus není příkladný hrdina. On dělá špatné věci a z toho se lidé mají poučit,“ vysvětluje.

„Homér, ať už to byl kdokoliv, chtěl, aby Odysseus působil jako muž odvedle, soused. Aby nám byl blízký. A on nám je blízký,“ říká o slavném antickém hrdinovi historik umění a profesor klasické archeologie Jan Bažant, autor nedávno vydaného I. dílu dvousvazkových Řeckých mýtů. 

O antických hrdinech hovořil Jan Bažant také v nedávné epizodě podcastu Jilská Filosofická.

Evropské státy po vlně veder počítají oběti po tisících. Na jedné straně je ochrana lidského života a zdraví, na druhé straně stojí energetická závislost na surovinách a další efekty ovlivňující životní prostředí. Je etické ve vedrech klimatizovat ve velkém, když víme, že klimatické jednotky oteplují vzduch a mají dopady na spotřebovávání energie? Můžeme jako jedinci žít v dnešním světě vůbec eticky? Na otázky Lenky Kabrhelové odpovídal podcastu 5:59 Lenky Kabrhelové na SeznamZprávy filosof a etik Juraj Hvorecký.

"Důležitým etickým aspektem toho, jak by situace měla fungovat je souhra globálnějších a lokálních řešení a zaměřit se na ně tam, kde to má opravdu silný efekt a dopad na mnoho zranitelných lidí, tedy ve veřejných budovách. Existují politiky, nastavující kritéria toho, jak funguje veřejný prostor a stavby ve veřejném prostoru, aby s touto dlouhodobou hrozbou počítaly. Nejhorší možné řešení je ve stylu: občané, vyřešte si to sami... Zároveň si každý z nás může stanovit kritéria pro svůj hodnotový postoj a ve všech oblastech dělat malé kroky, které pomáhají," říká Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. 

Foto: Jana Plavec/ AV ČR

Fórum Meltingpot, prostor pro setkávání lidí, myšlenek a témat, která otevírají nové pohledy na svět a společnost, je již tradiční součástí festivalu Colours of Ostrava. Letos v rámci programu Curiosity Stage by Akademie věd ČR představí i naše badatele a popularizátory vědy Tomáše Koblížka a Seana Coughlina.

Filosof jazyka Tomáš Koblížek se zaměřuje na aktuální témata spojená s jazykem, etikou a politickou filosofií. Jeho specializací je svoboda slova, cenzura a hate speech, zvlášť jejich online podoba. Propojuje přístupy analytické filozofie a lingvistiky. Klade si otázky, jak může řeč ubližovat, jak nenávistné projevy kritizovat a regulovat, a přitom zachovat ideál svobody slova jako klíčovou hodnotu demokracie.

Na Curiosity stage by Akademie věd ČR vystoupí v sobotu 18. 7. od 17:45 v panelové diskusi Informační válka: Jak se hackuje lidská mysl.

Filosof a historik vědy Sean Coughlin letos uzavřel projekt Alchymie vůní, jehož cílem byla experimentální replikace několika parfémů podle starověkých postupů. Již dříve se podílel také na rekonstrukci parfému královny Kleopatry, který byl představen na výstavě Královny Egypta v Národním geografickém muzeu ve Washingtonu.

Na Curiosity Stage by Akademie věd ČR se představí v sobotu 18. 7. od 19:15 s přednáškou Alchemies of Scent: Smelling the History of Egypt 

Příležitostí pro netradiční setkání s vědci bude také festivalová Vědecká kavárna.

Program Meltingpot fóra

"Existuje spousta způsobů, jak se nenávisti bránit, jak na to reagovat, a věda o tom také něco ví,“ říká filosof jazyka Tomáš Koblížek, který se specializuje na zkoumání nenávistných projevů a je i častým hostem v debatách na základních i středních školách. Rozhovor s ním přinesl Deník N.