Aktuality a články

Konspiračním teoriím nepodléhají jen frustrovaní lidé, kteří v nejisté době hledají jasná vysvětlení. Chápat je jako současnou obdobu lidových mýtů je chyba. Někdy je za nimi politická strategie, někomu je zase příjemné vědět víc než ostatní. Jejich pointou není události vysvětlit, ale na někoho zaútočit. Rozhovor s filosofem Tomášem Koblížkem o konspiračních teoriích přinesl portál Seznam Zprávy.

Mezinárodní konference Philosophy of Language and Mind (PLM) do Prahy přiláká ve dnech 26.-28. srpna badatele z celé Evropy. Ti se ve svých odborných příspěvcích zaměří například na hodnotu mezilidské konverzace se vzestupem konverzačních asistentů, „bulshitting“ na veřejnosti, nebo třeba na povahu a vnímání bolesti nejasného původu. Pořadatelem konference je Filosofický ústav Akademie věd.

Otázku, do jaké míry jsou rozhovory s inteligentními konverzačními asistenty typu Alexa, Siri aj. stejně hodnotné jako rozhovory mezi běžnými lidskými účastníky, zanalyzuje Anna Drożdżowicz z norské Inland Norway University of Applied Sciences.

Situace, kdy mluvčí sleduje spíš dosažení svého cíle než pravdivost svých tvrzení, jsou klíčovým prvkem tzv. bullshittingu, kterého jsme bohužel stále častěji svědky ve veřejném prostoru. Na častou a přetrvávající praxi, kde účastníci diskuse nerespektují normy, které řídí praxi argumentování, se ve svém příspěvku zaměří Marie Guillot z pařížské Université Nanterre.

V popředí filosofického zájmu bude v rámci přednášek také téma bolesti a jejích kvalit, zejména v případě obtíží neprokázaného původu. Výzvy, které klade pacientům i výzkumníkům například chronická bolest, by mohly napomoci vývoji výzkumného programu v této oblasti a silnějšímu interdisciplinárnímu propojení s klinickým výzkumem a praxí. Téma fenomenologie bolestivých zážitků a jejich dynamického generování a udržování představí účastníkům Sabrina Coninx z Vrije Universiteit v Amsterdamu.

Přednášek věnovaných aktuálním tématům z oblasti filosofie jazyka a mysli se během třídenního setkání odborníků vystřídá několik desítek. Mezinárodní konference Philosophy of Language and Mind, pořádaná v rámci Evropské sítě center zaměřených na filosofii jazyka a mysli (PLM – Philosophy of Language and Mind Network), se uskuteční již posedmé.

PROGRAM
A PODROBNOSTI O KONFERENCI

---

PLM – Philosophy of Language and Mind Network vznikla v roce 2010 jako platforma pro spolupráci mezi členy v oblasti výzkumu a výzkumného vzdělávání. Sdružuje instituce z více než desítky evropských zemí a zaštiťuje pořádání mezinárodních konferencí, workshopů a vzdělávacích aktivit pro mladší generace badatelů v daném oboru v evropském měřítku. Koordinátorem spolupráce sítě PLM je v období 2022–2024 Tomáš Marvan z Filosofického ústavu Akademie věd. 

TISKOVÁ ZPRÁVA KE STAŽENÍ

Kontakt pro média
Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 725 761 147

Legenda imunologie zavítala do Prahy v rámci mezioborového projektu "Imunita a biologická resilience" vedeného Martinem Zachem z Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu Akademe věd. V rozhovoru pro magazín Wired Shimon Sakaguchi mimo jiné prozradil, že filosofický náhled v biologii jej odjakživa fascinuje.

Japonský imunolog Shimon Sakaguchi před téměř třiceti lety objevil nový typ imunitních buněk. O jejich existenci se dlouho pochybovalo, dnes jsou ale středem pozornosti v souvislosti se svým využitím pro léčbu alergií, autoimunitních onemocnění i rakoviny. Oceňovaný imunolog, o kterém se někdy hovoří jako o možném kandidátovi na Nobelovu cenu, navštívil Prahu, kde mimo jiné převzal Granátový imunoglobulin – nejvyšší ocenění udělované Českou imunologickou společností.

Výzkumy prof. Sakaguchiho jsou hluboce koncepční a přetvářejí dosavadní pohled na imunologii. Proto je Sakaguchi už nějakou dobu součástí mezinárodní diskuse mezi imunology a filosofy. 

CELÝ ROZHOVOR

Podle studie, kterou letos publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva, jsou útoky proti komunitě LGBT+ v celé Evropě na vzestupu. Jak tyto útoky souvisí s „hate speech“ proti LGBT+ a co lze proti těmto útokům dělat, komentuje pro Deník N filosof Tomáš Koblížek.

Filosofický ústav AV ČR se pravidelně uchází o stipendia AV ČR na podporu mladých badatelek a badatelů v rámci Programu podpory perspektivních lidských zdrojů – Mzdové podpory postdoktorandů. Soutěž je otevřena všem pracovištím Akademie věd a probíhá dvakrát ročně – v jarním a podzimním termínu. Aktuální uzávěrka pro posuzování návrhu projektů v rámci 24. kola soutěže je ve FLÚ stanovena na 30. srpen 2024.

Program je určen nositelům a nositelkám titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu do dvou let od jeho získání (tj. udělení titulu 31. 8. 2022 a později; nezapočítává se doba strávená na mateřské/rodičovské dovolené a v případě dlouhodobého zahraničního studijního pobytu se lhůta prodlužuje až na čtyři roky). Úspěšní žadatelé a žadatelky pracují po dobu dvou let na projektu, jehož téma přímo souvisí se zaměřením příslušného ústavu AV ČR, a stávají se členy některého z jeho vědeckých týmů.

Zájemci a zájemkyně o tuto podporu udělovanou Akademií věd ČR se mohou obracet na vedoucí vědeckých oddělení FLÚ a konzultovat s nimi výzkumná témata, jež mají zájem zpracovat (návrhy do interní soutěže FLÚ podávají vedoucí oddělení).

Podrobnější informace o programu poskytne vědecká tajemnice Filosofického ústavu dr. Julie Černá (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Esej logika a filosofa, prof. Jaroslava Peregrina o zacházení se symboly, čínském pokoji a chobotnici odposlouchávající podmořské hovory přináší Wired CZ & SK, nejznámější technologický magazín světa v českém vydání. 

O podobách a odolnosti solidárních ekonomik v Česku hovoří v nové epizodě podcastu VLÁKNA Tereza Virtová z Filosofického ústavu Akademie věd a Institutu SYRI. Téma zkoumala spolu s Barborou Bakošovou z platformy Re-set. Ekonomický kontext Česka a perspektivy rozšíření solidárních ekonomik doplňuje ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí RILSA Robin Maialeh.

V další epizodě VLÁKEN nazvané Život spolu hovoří dvě filosofky, Eva von Redecker a Iwona Janicka z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd. Epizoda nabízí vhled do kritického myšlení Frankfurtské školy, dotýká se limitů a kořenů současného pojetí vlastnictví i myšlenek eko-feministické tradice. 

Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Zelená dohoda pro Evropu není charita ani filantropie, ale čistý pragmatismus, říká v komentáři pro DeníkN Vojtěch Svěrák z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu ČR  a z Ústavu filosofie a religionistiky (ÚFaR) Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá etikou klimatické změny.

Ve zkratce

Evropa je zodpovědná za významnou část historických emisí skleníkových plynů, má proto morální povinnost snižovat emise a pomáhat zemím globálního Jihu. Studie ukazují, že EU již překročila svůj férový podíl emisí, zatímco státy globálního Jihu zůstávají v limitech. Klimatická změna silně zasahuje chudší regiony, které mají menší schopnost se adaptovat a řešit tento problém. OSN uznává koncept klimatické nespravedlnosti a bohatší země se zavázaly pomáhat chudším. Evropa by měla řešit strukturální podmínky umožňující znečišťování a podporovat zelené alternativy. 

Je nutné poznamenat, že Evropa je z hlediska snižování emisí skleníkových plynů skutečně nejambicióznější ze všech regionů světa. V posledním desetiletí se Evropě podařilo trajektorii růstu emisí obrátit a podle deklarací političek a politiků směřujeme k tomu stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Ze strany Evropy ale nejde o dobrosrdečné morální gesto. Naopak, existuje oprávněný požadavek, abychom se snažili ještě mnohem více. Predikce jsou v tomto ohledu jasné: dokud trajektorii globálních emisí nezvrátíme, dopady se budou zhoršovat a akcelerovat, s potenciálem učinit části Země neobyvatelnými a možnou miliardou obětí do konce století, zejména z řad nejzranitelnějších obyvatel zemí globálního Jihu.

Odkaz na celý článek

Pavel Barša z Filosofického ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy byl hostem podcastu Bulletproof o mezinárodní politice, diplomacii a obraně. Řeč byla o proměně mezinárodního řádu, nástupu národně-konzervativních hnutí ve světě i o válce v Gaze. Poslech