Aktuality a články

Jakou roli ve výkladu Aristotelova učení o přírodní filozofii sehrál anonymní učenec z Amiens? Jak se s otázkou, zda je lepší zemřít než spáchat něco hanebného, vypořádali angličtí a jak francouzští univerzitní profesoři? Jak vypadala budhistická scholastika? A jak ji vypilovali Tibeťané do podoby praktických metod učené argumentace, které sloužily vzdělávacím cílům? Badatelé odkrývají nejen nové prameny a postupy sdílení vědomostí, ale i postavy, které zřejmě sehrály v učeneckých debatách středověku svébytnou roli. Novinky v oboru představí mezinárodní konference Debatní komunity a kolektivní intelektuální praxe ve filosofickém myšlení středověku, kterou bude hostit Filosofický ústav Akademie věd ČR ve dnech 4.–6. září v Praze.

Přestože historie středověké filozofie dává obvykle vyniknout mimořádným jednotlivcům učeneckého světa, hlubší zkoumání vykresluje spletité vrstvy kolektivní spolupráce, bez nichž by rozvoj a šíření znalostí ve středověku (a ostatně ani dnes) nemohly obstát. Cílem setkání je rozkrýt a prozkoumat různé aspekty kolektivního intelektuálního úsilí nejen v univerzitním prostředí latinské Evropy, ale i v učených komunitách některých dalších jazykových kultur. Konference tak chce poodhalit kořeny současné vědy. Jde o výroční mezinárodní akci Mezinárodní společnosti pro studium středověké filozofie (Société Internationale pour l'Étude de la Philosophie Médiévale) sdružující více než tisíc odborníků v oblasti středověké filozofie. Zúčastní se jí badatelé nejen z Evropy, ale také například z Japonska či USA.

Příspěvky k výzkumu šíření znalostí ve středověku jsou na konferenci členěny do několika sekcí. Témata se zabývají tím, jak učenecké komunity fungovaly, věnují se historickým analýzám kolektivních praktik a sdílení textů, nebo zjišťují, jak probíhalo společné konstruování argumentačních postupů a budování teorií. V hledáčku badatelského zájmu je i kolektivní využívání textů, překladů a komentářů ve vědeckých komunitách a objasnění jejich role v utváření středověkých intelektuálních rozprav.

Setkání organizované s finanční podporou Evropské výzkumné rady je významnou součástí projektu ACADEMIA, který vede Ota Pavlíček a jeho badatelská skupina TRIPTIC-EU při Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení Filosofického ústavu AV ČR.

Konference se uskuteční v hybridním formátu v anglickém a francouzském jazyce.

PROGRAM

KONFERENČNÍ BOOKLET

---

O projektu ERC ACADEMIA

Projekt Academia se zaměřuje na kolektivní debaty „de quolibet“ - „o čemkoli“ na fakultách svobodných umění ve středověku. Zkoumá povahu spolupráce v rámci intelektuálních aktivit v tomto historickém období a zpochybňuje běžné vnímání učenců jako osamělých postav. Místo toho se snaží rozkrýt složité vrstvy kolektivní práce, podmiňující individuální učenecké příspěvky zejména v prostředí univerzit po celé Evropě. Zároveň odhaluje kořeny moderní vědecké práce, neboť debaty „de quolibet“ představují předchůdkyně současných vědeckých konferencí. Program mezinárodního kolokvia s tématem úzce souvisí.

TISKOVÁ ZPRÁVA ke stažení 

Kontakt pro média
Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 725 761 147

Profesor Shimon Sakaguchi, objevitel speciálního typu bílých krvinek, byl v červnu hostem Filosofického ústavu Akademie věd v Praze. Přispěl tak mimo jiné k mezinárodní diskuzi zdůrazňující filosofické přístupy k vědě. Jeho veřejná přednáška o Imunitní toleranci a regulačních T-lymfocytech je nyní dostupná online. Sakaguchiho návštěva se uskutečnila v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“, který sdružuje odborníky z oboru filosofie a imunologie.

Konspiračním teoriím nepodléhají jen frustrovaní lidé, kteří v nejisté době hledají jasná vysvětlení. Chápat je jako současnou obdobu lidových mýtů je chyba. Někdy je za nimi politická strategie, někomu je zase příjemné vědět víc než ostatní. Jejich pointou není události vysvětlit, ale na někoho zaútočit. Rozhovor s filosofem Tomášem Koblížkem o konspiračních teoriích přinesl portál Seznam Zprávy.

Mezinárodní konference Philosophy of Language and Mind (PLM) do Prahy přiláká ve dnech 26.-28. srpna badatele z celé Evropy. Ti se ve svých odborných příspěvcích zaměří například na hodnotu mezilidské konverzace se vzestupem konverzačních asistentů, „bulshitting“ na veřejnosti, nebo třeba na povahu a vnímání bolesti nejasného původu. Pořadatelem konference je Filosofický ústav Akademie věd.

Otázku, do jaké míry jsou rozhovory s inteligentními konverzačními asistenty typu Alexa, Siri aj. stejně hodnotné jako rozhovory mezi běžnými lidskými účastníky, zanalyzuje Anna Drożdżowicz z norské Inland Norway University of Applied Sciences.

Situace, kdy mluvčí sleduje spíš dosažení svého cíle než pravdivost svých tvrzení, jsou klíčovým prvkem tzv. bullshittingu, kterého jsme bohužel stále častěji svědky ve veřejném prostoru. Na častou a přetrvávající praxi, kde účastníci diskuse nerespektují normy, které řídí praxi argumentování, se ve svém příspěvku zaměří Marie Guillot z pařížské Université Nanterre.

V popředí filosofického zájmu bude v rámci přednášek také téma bolesti a jejích kvalit, zejména v případě obtíží neprokázaného původu. Výzvy, které klade pacientům i výzkumníkům například chronická bolest, by mohly napomoci vývoji výzkumného programu v této oblasti a silnějšímu interdisciplinárnímu propojení s klinickým výzkumem a praxí. Téma fenomenologie bolestivých zážitků a jejich dynamického generování a udržování představí účastníkům Sabrina Coninx z Vrije Universiteit v Amsterdamu.

Přednášek věnovaných aktuálním tématům z oblasti filosofie jazyka a mysli se během třídenního setkání odborníků vystřídá několik desítek. Mezinárodní konference Philosophy of Language and Mind, pořádaná v rámci Evropské sítě center zaměřených na filosofii jazyka a mysli (PLM – Philosophy of Language and Mind Network), se uskuteční již posedmé.

PROGRAM
A PODROBNOSTI O KONFERENCI

---

PLM – Philosophy of Language and Mind Network vznikla v roce 2010 jako platforma pro spolupráci mezi členy v oblasti výzkumu a výzkumného vzdělávání. Sdružuje instituce z více než desítky evropských zemí a zaštiťuje pořádání mezinárodních konferencí, workshopů a vzdělávacích aktivit pro mladší generace badatelů v daném oboru v evropském měřítku. Koordinátorem spolupráce sítě PLM je v období 2022–2024 Tomáš Marvan z Filosofického ústavu Akademie věd. 

TISKOVÁ ZPRÁVA KE STAŽENÍ

Kontakt pro média
Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 725 761 147

Legenda imunologie zavítala do Prahy v rámci mezioborového projektu "Imunita a biologická resilience" vedeného Martinem Zachem z Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu Akademe věd. V rozhovoru pro magazín Wired Shimon Sakaguchi mimo jiné prozradil, že filosofický náhled v biologii jej odjakživa fascinuje.

Japonský imunolog Shimon Sakaguchi před téměř třiceti lety objevil nový typ imunitních buněk. O jejich existenci se dlouho pochybovalo, dnes jsou ale středem pozornosti v souvislosti se svým využitím pro léčbu alergií, autoimunitních onemocnění i rakoviny. Oceňovaný imunolog, o kterém se někdy hovoří jako o možném kandidátovi na Nobelovu cenu, navštívil Prahu, kde mimo jiné převzal Granátový imunoglobulin – nejvyšší ocenění udělované Českou imunologickou společností.

Výzkumy prof. Sakaguchiho jsou hluboce koncepční a přetvářejí dosavadní pohled na imunologii. Proto je Sakaguchi už nějakou dobu součástí mezinárodní diskuse mezi imunology a filosofy. 

CELÝ ROZHOVOR

Podle studie, kterou letos publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva, jsou útoky proti komunitě LGBT+ v celé Evropě na vzestupu. Jak tyto útoky souvisí s „hate speech“ proti LGBT+ a co lze proti těmto útokům dělat, komentuje pro Deník N filosof Tomáš Koblížek.

Filosofický ústav AV ČR se pravidelně uchází o stipendia AV ČR na podporu mladých badatelek a badatelů v rámci Programu podpory perspektivních lidských zdrojů – Mzdové podpory postdoktorandů. Soutěž je otevřena všem pracovištím Akademie věd a probíhá dvakrát ročně – v jarním a podzimním termínu. Aktuální uzávěrka pro posuzování návrhu projektů v rámci 24. kola soutěže je ve FLÚ stanovena na 30. srpen 2024.

Program je určen nositelům a nositelkám titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu do dvou let od jeho získání (tj. udělení titulu 31. 8. 2022 a později; nezapočítává se doba strávená na mateřské/rodičovské dovolené a v případě dlouhodobého zahraničního studijního pobytu se lhůta prodlužuje až na čtyři roky). Úspěšní žadatelé a žadatelky pracují po dobu dvou let na projektu, jehož téma přímo souvisí se zaměřením příslušného ústavu AV ČR, a stávají se členy některého z jeho vědeckých týmů.

Zájemci a zájemkyně o tuto podporu udělovanou Akademií věd ČR se mohou obracet na vedoucí vědeckých oddělení FLÚ a konzultovat s nimi výzkumná témata, jež mají zájem zpracovat (návrhy do interní soutěže FLÚ podávají vedoucí oddělení).

Podrobnější informace o programu poskytne vědecká tajemnice Filosofického ústavu dr. Julie Černá (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Esej logika a filosofa, prof. Jaroslava Peregrina o zacházení se symboly, čínském pokoji a chobotnici odposlouchávající podmořské hovory přináší Wired CZ & SK, nejznámější technologický magazín světa v českém vydání. 

O podobách a odolnosti solidárních ekonomik v Česku hovoří v nové epizodě podcastu VLÁKNA Tereza Virtová z Filosofického ústavu Akademie věd a Institutu SYRI. Téma zkoumala spolu s Barborou Bakošovou z platformy Re-set. Ekonomický kontext Česka a perspektivy rozšíření solidárních ekonomik doplňuje ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí RILSA Robin Maialeh.

V další epizodě VLÁKEN nazvané Život spolu hovoří dvě filosofky, Eva von Redecker a Iwona Janicka z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd. Epizoda nabízí vhled do kritického myšlení Frankfurtské školy, dotýká se limitů a kořenů současného pojetí vlastnictví i myšlenek eko-feministické tradice. 

Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.