Aktuality a články

O nástrojích manipulace kolem volebního i povolebního dění a způsobech, jak čelit dezinformacím, hovořil ve volebním studiu na ČT24 (v čase 11:40) filosof jazyka Tomáš Koblížek.

Předseda Grantové agentury České republiky (GA ČR) profesor Milan Jirsa dnes večer v Lichtenštejnském paláci HAMU ocenil pět nejlepších vědeckých projektů z oblasti základního výzkumu, které byly ukončeny v předchozím roce. V kategorii společenských a humanitních věd uspěl Matyáš Havrda z Filosofického ústavu Akademie věd ČR s projektem zaměřeným na rekonstrukci ztraceného díla antického lékaře a filosofa Galéna.

Informace o laureátovi

Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc., Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
Matyáš Havrda se zabývá počátky vědeckého myšlení ve starověkém Řecku a pozdní antice. Zajímá ho, jak se vědecký postoj ke světu oddělil od filosofického a náboženského a v čem se tyto postoje od sebe liší. Zkoumá, jak staré žánry myšlení, ke kterým se dodnes hlásíme, zdůvodňují své výpovědi o člověku a o světě – jakou roli v tom hraje zkušenost, jakou víra a jakou logika. Zajímá ho také rozdíl mezi argumenty, jejichž cílem je něco poznat, a těmi, jejichž cílem je někoho o něčem přesvědčit.

Foto: Jana Plavec

Oceněný projekt: Aristotelský důkaz v teorii a praxi Galénovy lékařské vědy (Galén a vznik vědecké metody: Rekonstrukce ztraceného díla)
Naše představa o tom, co je věda a co znamená vědecké zkoumání, se postupně formovala v průběhu staletí. Jednou z klíčových osobností, která položila základ jejímu modernímu pojetí, byl slavný antický lékař a filosof Galén (2.–3. století n.l.).

Projekt se zaměřil na rekonstrukci jeho spisu O důkazu, který se dochoval pouze nepřímo – prostřednictvím citací a výpisků jiných autorů. V tomto díle Galén názorně vysvětluje, co je to vědecký problém a jak přistupovat k jeho řešení. Zabývá se klíčovými otázkami poznání: co můžeme vědět s jistotou, co pouze s určitou pravděpodobností – a co nelze poznat vůbec. Důraz klade i na roli matematiky a logiky ve vědě.

Řešitelskému týmu se podařilo identifikovat nové prameny a shromáždit a interpretovat fragmenty tohoto díla z řeckých a arabských textů. Díky tomu bylo možné rekonstruovat jeho původní znění. Výsledky, včetně publikace o Galénově filosofii vědy, byly publikovány v prestižních nakladatelstvích a vzbudily mezinárodní ohlas.

Matyáš Havrda - video medailon

Letošní pětice laureátů uzavře jubilejní stovku vědců a vědkyň, kteří Cenu od roku 2003 dosud získali. 

„Výběr projektů byl i letos nesmírně náročný, protože byla nominována řada vynikajících projektů. I to je důkazem, že kvalita českého výzkumu trvale roste a v mnoha oblastech dosahuje světové úrovně. Důležitý je také významný aplikační přesah letošních oceněných projektů – některé poznatky byly už v průběhu výzkumu využity v praxi,“ řekl profesor Milan Jirsa, předseda GA ČR.

Cena předsedy GA ČR je pravidelně udělována od roku 2003 jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Laureáti jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědkyň a vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě; lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-enviromentální vědy. Letošní pětice laureátů uzavře jubilejní stovku oceněných vědců a vědkyň. Každý laureát obdrží v rámci ocenění finanční odměnu ve výši 100 000 Kč.

Předávání Ceny předsedy GA ČR se zúčastnili zástupci ministra pro vědu výzkum a inovace, ministerstva školství, Rady pro výzkum, vývoj a inovace, univerzit, Akademie věd České republiky a desítky dalších významných hostů.

O GA ČR

Grantová agentura ČR jako jediná instituce v republice poskytuje účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu – v letošním roce ve výši přibližně 4,6 mld. Kč. Financuje vědecké projekty jak erudovaných vědců a jejich týmů, tak mladých a začínajících vědeckých pracovníků. Každý rok podpoří agentura stovky výzkumných projektů, a to na základě několikastupňového transparentního výběrového procesu. Předsedou GA ČR je od roku 2025 prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.

Laureáti Ceny předsedy GA ČR 2025 ke stažení

Kompletní tisková zpráva ke stažení

O mezioborovém projektu  Alchymie vůní si s kanadským historikem vědy Seanem Coughlinem z Filosofického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie, povídala v nejnovější epizodě podcastu Akademie věd ČR Jitka Kostelníková. Nahrávka vznikla v červnu 2025, v době sklizně lilií bělostných v Botanické zahradě Praha, s níž naši badatelé spolupracují na replikaci postupu přípravy starověkého parfému súsinon. Více se dočtete na webu Akademie věd ČR.

Letošní ročník udílení Cen Nakladatelství Academia má své oceněné. Za překlad vědecké či populárně-naučné práce cenu převzali Kateřina Šolcová, Magda Králová a Zdeněk Žalud z Filosofického ústavu Akademie věd ČR za knihu Korespondence Jana Marka Marciho z Kronlandu, vydanou nakladatelstvím Filosofia. Slavnostní předávání cen se uskutečnilo 18. září 2025 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Gratulujeme!

Učenecká korespondence významného vědce, profesora medicíny a hodnostáře pražské univerzity Jana Marka Marciho z Kronlandu (1595–1667) ilustruje podoby fungování raně novověkých učeneckých sítí v neklidném období třicetileté války a v následujících dekádách 17. století. Jedná se o soubor 61 dopisů z let 1640–1666, obsahujících převážně debaty o dobových tématech z oblasti fyziky, jazykovědy, steganografie, alchymie a dalších disciplín. Korespondence je čtenářům předložena v zrcadlovém latinsko-českém vydání. Vydání je opatřeno pečlivě zpracovaným kritickým a výkladovým aparátem.

V nominacích na cenu v překladatelské kategorii figurovaly i tituly Diogenes kynik znovu naživu a Patriarcha Abraham od Markéty Klosové (Filosofia) a Friedrich Nietzsche, Zrození tragédie v překladu Petra Kitzlera (Oikoymenh). Autorka i autor překladu jsou rovněž z Filosofického ústavu Akademie věd ČR.

Podrobně o udílení Cen Academia.

Záznam ze slavnostního předávání.

Dr. Lukas Kob z Otto-von-Guericke-Universität Magdeburg bude od října působit ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR v rámci postdoktorského stipendia Feodora Lynena, financovaného Nadací Alexandra von Humboldta. Rok stráví v Oddělení analytické filosofie, kde se bude věnovat výzkumu možnosti vzniku vědomí v umělých systémech. Tento výzkum uplatňuje filosofické poznatky o vědomí na nedávné úspěšné architektury umělé inteligence a na mozkové organoidy – umělé „minimozky“ vypěstované z kmenových buněk. Cílem je lépe porozumět podmínkám, za nichž mohou být umělé systémy potenciálně považovány za vědomé.

O výzkumníkovi
Dr. Lukas Kob studoval bakalářský obor psychologie na Univerzitě v Lipsku, městě, kde filosof Wilhelm Wundt založil první světovou laboratoř experimentální psychologie. Následně získal magisterský titul v oboru filosofie-neurovědy-kognice na Univerzitě v Magdeburgu, kde také v roce 2024 obhájil doktorát. Jeho disertační práce s názvem „Strukturalismus jako metodologický přístup ve vědeckém výzkumu vědomí“ vznikla v rámci výzkumné skupiny „Extrospekce. Vnější přístup k vyšším kognitivním procesům“ na Berlin School of Mind and Brain, Humboldt-Universität zu Berlin. Dr. Kob absolvoval i tamní postgraduální program a jeho doktorské studium podpořila Německá akademická stipendijní nadace. Od roku 2023 působí na plný úvazek jako vědecký asistent na Katedře teoretické filosofie v Magdeburgu pod vedením prof. Holgera Lyreho. Publikuje teoretické studie o vědomí a umělé inteligenci a s kolegy z laboratoře svého druhého školitele, významného neurovědce prof. Johna-Dylana Haynese, spolupracuje také na empirických výzkumech.

Lukas Kob, Ph.D.

O postdoktorském stipendiu Feodora Lynena
Výzkumné stipendium Feodora Lynena, pojmenované po biochemikovi a nositeli Nobelovy ceny Feodoru Lynenovi, uděluje Nadace Alexandra von Humboldta, financovaná Spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum. Toto postdoktorské stipendium je určeno vysoce kvalifikovaným badatelům v rané fázi kariéry do čtyř let od získání doktorátu. Umožňuje dlouhodobé výzkumné pobyty u členů Humboldtovy sítě po celém světě. Hostitelem Dr. Koba ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR bude doc. Tomáš Marvan.

Konference se zaměří na roli rukopisné kultury v exilových komunitách různého náboženského zázemí v raném novověku, se zvláštním důrazem na dvacátá a třicátá léta 17. století. Konkrétně bude zkoumat, jak bylo psané slovo využíváno k udržování, předávání a přetváření kolektivní i individuální identity v podmínkách vyhnanství a náboženských konfliktů. Diskuse se zaměří na různé formy rukopisné produkce, jako jsou osobní zápisníky a záznamy, sbírky kázání, prorocké a chiliastické spisy, polemické traktáty a historické kompilace, a to v kontextu institucionálních rámců i domácího prostředí. Zvláštní pozornost bude věnována samotnému aktu opisování, který bude nahlížen nejen jako praktický prostředek přenosu textů v prostředí s omezeným přístupem k tisku, ale také jako praxe se symbolickým významem a ekonomickou hodnotou. Opisy mohly sloužit jako potvrzení tradice, jako prostředek a strategie, jak se vyrovnat se ztrátou domova a víry. Zadávání opisů navíc mohlo fungovat jako forma sociální podpory, která poskytovala zaměstnání a obživu těm, kdo v exilu přišli o prostředky k životu. Zkoumáním těchto praktik si konference klade za cíl objasnit specifické textové korpusy exilu i širší otázky komunikace, jako je paměť, autorství a textová identita v podmínkách nucené migrace.

Návrhy příspěvků spolu se stručným životopisem zasílejte prosím do 30. října 2025 na adresu:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Podrobné informace ke stažení

O konferenci

Co je a není podle laiků filozofie, kdo se může označovat za filozofa a jakou roli tato disciplína hraje v očích běžné veřejnosti? Na tyto otázky hledal odpovědi reprezentativní výzkum Filozofie a česká veřejnost, který v loňském roce uskutečnil Filosofický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s agenturou Focus. Cílem bylo – na rozdíl od dosavadních sond – získat detailní data o tom, jak filozofii vnímají lidé mimo akademické prostředí.

Co je filozofie
Výzkum ukázal, že lidé chápou filozofii spíše selektivně. Nejčastěji ji spojují s otázkami života, smrti, bytí a mezilidských vztahů. Méně ji vnímají jako technické vymezování či řešení konkrétních problémů. Až 40 % respondentů přiznalo, že vlastně neví, co si pod pojmem filozofie představit.

Většina Čechů a Češek však považuje filozofii za akademickou disciplínu, která nabízí nové úhly pohledu při formulování problémů. Často je vnímána také jako nástroj kritického myšlení či soubor rad pro šťastnější život. Blízká je zejména humanitním a společenským vědám, případně náboženství, spiritualitě, seberozvoji a umění. Naopak vzdálenější je podle veřejnosti přírodním a formálním vědám.

Na pomyslné škále postojů k filozofii se objevují „formální příznivci“ (29 %), „aktivní nadšenci“ (18 %), „spirituální příznivci“ (17 %) a „pragmatičtí skeptici“ (8 %). Přibližně třetina populace zůstává neutrální a pouze 7 % je naladěno spíše negativně. Zajímavý je rozdíl v důrazech: muži vnímají filozofii více jako nástroj kritického myšlení, zatímco ženy akcentují její seberozvojový potenciál.

Kdo je filozof/filozofka
Za filozofa či filozofku je nejčastěji považován člověk s vysokoškolským vzděláním v oboru. V očích poloviny respondentů by se měl ve veřejném prostoru chovat obdobně jako odborníci z jiných profesí – tedy nabízet expertní pohled na konkrétní otázky.

Role filozofie ve společnosti
Výzkum zároveň ukázal, že společenská role filozofie není vnímána jednotně. Více než polovina veřejnosti ji chápe jako rádcovství – způsob, jak porozumět světu a pomáhat lidem hledat životní smysl. Méně často se objevuje pohled na filozofii jako kritickou disciplínu, která upozorňuje na problémy společnosti.

Podle 30 % dotázaných by filozofie měla být součástí středoškolských osnov, 28 % by ji dokonce zařadilo už do základního vzdělávání.

Když to vidím, tak to poznám
V závěrečné části byli účastníci vyzváni, aby posoudili šest krátkých ukázek textů bez znalosti autorů či oborového kontextu. Jako nejvíce „filozofické“ označili pasáže z Heideggerova Bytí a čas a Hesseho Siddhárthy, těsně následované Čtyřmi dohodami M. Á. Ruize. Naopak texty z analytické filozofie, logiky a filozofie vědy byly hodnoceny spíše jako nefilozofické. Ukazuje se tak, že česká veřejnost identifikuje filozofii intuitivně, ale konzistentně bez ohledu na své postoje k ní.

Celkově lze říci, že očekávání veřejnosti od filozofie spojuje nárok na odbornou kompetenci a kvalitu výuky s požadavkem na přístupnost a srozumitelnost. Na odbornících je ukazovat, kde a jak může být filozofie prakticky užitečná. Výzkum podpořil program Odolná společnost Strategie AV21.

VÝSLEDKY VÝZKUMU KE STAŽENÍ

                                                                                                                                                          
O výzkumu

AUTOŘI VÝZKUMU: Vít Gvoždiak, Martin Zach (Filosofický ústav AV ČR)
SPOLUPRÁCE: Tereza Klegr (Filosofický ústav AV ČR)
VÝZKUM PROVEDLA: Agentura Focus
ANALÝZA DAT: Agentura Focus a Martina Königová

Tisková zpráva ke stažení

Stipendistou programu Feodor-Lynen Research Fellowship financovaného Nadací Alexandra von Humboldta je od letošního srpna Dr. Maximilian Schuh z Freie Universität Berlin. V příštích třech letech bude celkem 18 měsíců součástí výzkumné skupiny Triptic-EU (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení), kde se zaměří na dílo anglického učence Williama Merleho. Hlavním cílem jeho projektu je připravit kritickou edici dosud téměř neznámých spisů tohoto oxfordského profesora o předpovídání počasí a upozornit na zatím opomíjenou kapitolu dějin vědy 14. století.

O badateli

Dr. Maximilian Schuh vystudoval historii a německou literaturu na univerzitách v Mnichově a Edinburghu. V roce 2013 získal doktorát z medievistiky na Univerzitě v Münsteru, kde v rámci centra excelence „Religion and Politics in Premodern and Modern Societies“ připravil disertaci o univerzitě v Ingolstadtu v 15. století. Od roku 2011 působil na různých akademických pozicích na univerzitách v Mnichově, Göttingenu, Heidelbergu a Duisburgu-Essenu. Od roku 2019 je lektorem na Katedře dějin vrcholného a pozdního středověku na Freie Universität v Berlíně. V období od října 2023 do září 2024 byl Consolidator Fellow v Historisches Kolleg – Institutu pro pokročilá studia v Mnichově. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na dějiny univerzit ve Svaté říši římské v 15. století a na způsoby, jak se v Anglii 14. století utvářelo vnímání přírodního prostředí. Zajímá se rovněž o možnosti spolupráce humanitních a přírodních věd.

Podrobně

O programu Feodor Lynen Research Fellowship

Osmnáctiměsíční stipendium pojmenované po biochemikovi a nositeli Nobelovy ceny Feodoru Lynenovi, uděluje zkušeným německým výzkumníkům s nadprůměrnými výsledky Nadace Alexandra von Humboldta financovaná Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu. Stipendisté mohou díky němu provádět výzkum v zahraničí ve spolupráci s mezinárodními vědci dle svého výběru. Akademickým hostitelem v případě dr. Schuha je dr. Ota Pavlíček.

Vítáme návrhy příspěvků k druhému ročníku konference věnované filosofii umění, s podtitulem Resisting Divides: Contemporary Philosophy of Art. Akce cílí na vytváření „meziprostorů,“ které umožňují odolávat dělením v současných přístupech k umění. Zaměří se jak na dělení mezi analyticko–kontinentální filosofií, tak na rozdělení mezi teoretiky a praktikujícími aktéry uměleckého světa. Termín pro zasílání návrhů je 15. září.

Resisting the Divide: Part II (Betweonum in Prague)

Druhý ročník konference Betweonum: Brooklyn–Prague Forum for Philosophy of Art
Pořádá Filosofický ústav Akademie věd ČR ve dnech 21.-22. listopadu 2025, v kulturním prostoru Dominikánská 8, Praha 1

Přihlášení:
Anonymizovaný abstrakt (300–400 slov) prosím zašlete do 15. září 2025 přes formulář: https://forms.gle/8E2DZ6PE1NjPvmvS8 nebo e-mailem na adresu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Příspěvky by neměly přesáhnout 30 minut; následná diskuse 15 minut.

O přijetí budete informováni do 30. září 2025. 

Konference je druhou částí akce Resisting Divides: Contemporary Philosophy of Art, která proběhla na Brooklyn College v New Yorku v říjnu 2024. Jejími spoluorganizátory byli Dena Shottenkirk a Martin Nitsche, kteří tehdy založili Betweonum: Brooklyn–Prague Forum for Philosophy of Art – skupinu filosofů a dalších badatelů, kurátorů a umělců, kteří usilují o vytváření „meziprostorů“ umožňujících odolávat dělením v současných přístupech k umění.

Od té doby lze mezi filosofy pozorovat rostoucí snahu odstranit v západním světě rozdělení mezi kontinentální a analytickou filozofií, což se projevuje zakládáním čtenářských skupin, publikacemi i obecnými trendy. Konkrétně ve filosofii umění v analytické tradici probíhá revoluce: stále více se přibližuje zkoumání percepce a do svých parametrů zahrnuje historické, fenomenologické a ztělesněně psychologické otázky. Kontinentální filosofové umění začínají odkazovat na vědecké poznatky, přičemž si uchovávají důraz na fenomenologii zkušenosti z první osoby. Není náhodou, že se tato proměna odehrává právě ve filosofii umění – tato disciplína se přirozeně prolíná s epistemologií, filosofií mysli, politikou a etikou, a proto právě zde může být toto rozdělení nejlépe překlenuto.

Konference se však bude věnovat i druhému zásadnímu rozdělení – a to mezi akademickými filosofy a „praktiky“ uměleckého světa, jako jsou kurátoři, umělečtí publicisté a samotní umělci. Tento rozkol představuje problém: přetrvávající patová situace postmodernismu nemůže být vyřešena bez konsenzu mezi těmito dvěma skupinami. To vyžaduje přemýšlení o umění mimo hranice modernistických stylových revolucí a formalistických problémů i mimo tradiční analýzy dvou hlavních filosofických proudů. K tomu je nezbytná otevřená a kritická výměna názorů – a právě to chce konference nabídnout.

Zaměří se tedy na obě zmíněná dělení: analyticko–kontinentální a rozdělení mezi teoretiky a praktikujícími aktéry uměleckého světa.

Uvítáme příspěvky k těmto možným otázkám:

1. Jak vzrůstající množství časově založeného umění (např. performance, video) podporuje analýzu opírající se o fenomenologii?
2. Má umělá inteligence užitečnou roli v tvorbě umění? A může umělce zcela nahradit?
3. V čem je „okamžiková“ reprezentacionální teorie nedostatečná pro analýzu umění a proč by mohly být saliency mapy či Gibsonův pojem affordancí užitečnější?
4. Jaká je epistemologická funkce umění?
5. Jak roli umění ovlivňuje finanční stránka – jak u samotného umělce, tak u diváka?
6. Jak mechanika vidění (např. vnímání celkového dojmu, periferní vidění) ovlivňuje naši zkušenost s uměním?
7. Jak se praxe tvorby umění vztahuje k prožitku z první osoby?
8. Jakou roli hraje empatie v umění a jak ji vysvětluje pojem affordancí?
9. Existují specifické ne-západní tradice, které poskytují lepší vysvětlení role umění než soupeřící paradigmata kontinentální a analytické filozofie?
10. Jakým způsobem hraje filozofie roli přímo v umění?

Organizační informace:

Občerstvení bude zajištěno. Konferenční poplatek se nevybírá. Pořadatelé bohužel nemohou zajistit ubytování ani cestovní náklady.