Aktuality a články

Prodlužujeme výzvu k zasílání příspěvků na konferenci Foucault sto let poté: ozvěny a setkání ve střední a východní Evropě, která se uskuteční v Praze (1.–2. června 2026) a ve Varšavě (4.–5. června 2026). Sté výročí Foucaultova narození nabízí jedinečnou příležitost zamyslet se nad dosavadními přínosy, současným vývojem a budoucími směry foucaultovských přístupů k problémům střední a východní Evropy. Uzávěrka pro zasílání návrhů je 31. prosince 2025.

Podrobnosti

Ocenění za mimořádné vědecké výsledky, které přispívají k mezinárodní prestiži české vědy, a za atraktivní zprostředkování vědeckých výsledků veřejnosti udělil v pátek 21. listopadu v pražské vile Lanna předseda instituce Radomír Pánek jedenácti vědeckým osobnostem. Mezi držiteli Ceny předsedy AV ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je i Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR.

Tomáš Koblížek se zaměřuje na aktuální témata spojená s jazykem, etikou a politickou filosofií. Je odborníkem na hate speech, svobodu slova a dezinformace. Propojuje přístupy analytické filozofie a lingvistiky, přičemž zvláštní pozornost věnuje formám online jazykové agrese a svobodě projevu.

Organizuje konference o filosofii jazyka, vystupuje v médiích, připravoval mimo jiné podcast Doba složitá pro Český rozhlas a přednáší o hate speech a dezinformacích na středních školách v projektu Pozvěte si vědce do výuky.

Laureát zdůraznil, že popularizace se za poslední roky změnila – nyní jsou totiž lidé vůči vědě často skeptičtí. „Popularizaci tak beru i jako obhajování vědy,“ podotkl. Co se týče témat, jako jsou dezinformace a hate speech, vědci mohou podle něj přinášet naději: „Věda ukazuje, že dokážeme dobře popsat nejen tyto fenomény, ale i jejich ‚protiléky‘.“

    
Foto: Jana Plavec

Ocenění pro popularizátory spolu s ním převzaly také Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR, Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Přehled všech oceněných a podrobnější informace o výzkumech laureátů najdete v tiskové zprávě.

Na zajímavé knižní tituly, projekty a témata, která propojují akademický svět s veřejnou diskusí, se zaměří nový podcast Filosofického ústavu Akademie věd ČR JILSKÁ FILOSOFICKÁ. Posluchače jím spolu se svými hosty bude provázet moderátor Vojtěch Pelc. Pozvání do první epizody podcastu věnované oligarchii přijal politický filosof a odborník na oligarchie a teorie elit Ondřej Lánský. Rozhovor je k přehrání je na našem youtube kanále.

V rozhovoru uslyšíte:

0:00 ÚVOD, představení hosta
1:08 EDICE FILOSOFIE A SOCIÁLNÍ VĚDY
3:16 PŘEDSTAVENÍ J. A. WINTERSE
5:59 KONTEXT ČESKÉHO VYDÁNÍ OLIGARCHIE
7:38 PROMĚNY VNÍMÁNÍ OLIGARCHIE
12:01 DEFINIČNÍ ZNAKY OLIGARCHŮ
17:13 OLIGARCHIE vs. ELITY
23:40 CÍLE OLIGARCHŮ: obrana majetku
27:15 WINTERSOVA TYPOLOGIE OLIGARCHIÍ
35:45 OLIGARCHIE V SOUČASNÝCH DEMOKRACIÍCH
38:49 PRŮMYSL OBRANY PŘÍJMŮ
46:15 OLIGARCHIE BUDOUCNOSTI?

PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D. se systematicky věnuje několika tématům na pomezí politické teorie, sociální teorie a politické sociologie. Rozvíjí analýzy politického myšlení s důrazem na téma teorií elit a oligarchie. Soustředí se na analýzy oligarchických a plutokratických struktur moderní společnosti s ohledem na rozbor těchto témat v českém kontextu. Zabývá se také konceptem resilience v politické teorii. Je vedoucím Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace na Filosofickém ústavu AV ČR a zároveň je zapojen do činnosti Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Přednáší na Katedře občanské výchovy a filozofie na Pedagogické fakultě UK. V roce 2017 byl výzkumným stipendistou Fulbrightovy nadace na Rutgers University v New Jersey (USA).

Ředitel Filosofického ústavu Akademie věd ČR Petr Kitzler ocenil jako každoročně práci těch, kdo se systematicky snaží zpřístupnit filosofii a příbuzné humanitní obory širší společnosti, zejména pak mladým lidem a vysokoškolským studentům. Oceněnými za rok 2025 jsou etik Juraj Hvorecký, egyptoložka Diana Míčková a filosof Martin Nitsche.

PhDr. JURAJ HVORECKÝ, Ph.D. vede Oddělení aplikované filosofie a etiky Filosofického ústavu Akademie věd ČR, jehož součástí je i Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P). Tematicky se dlouhodobě věnuje filosofii mysli se zaměřením na vědomí, emoce a intencionalitu. V posledních letech se soustředí především na filosofii techniky, zejména na etiku umělé inteligence ve vztahu k dopadům na životní prostředí a na etiku sociální robotiky. Tato témata jsou široce diskutována i ve veřejném prostoru, což se odráží v jeho mediálních aktivitách i v účasti na řadě diskusních setkání pro veřejnost.

Dlouhodobě spolupracuje s platformou Občankáři.cz, která prosazuje moderní a progresivní způsoby výuky Základů společenských věd na středních školách. Jako lektor se již několik let věnuje také stážistům v programu Otevřená věda. Pravidelně vystupuje na přednáškách a v diskusích v rámci významných popularizačních akcí, jako jsou Týden Akademie věd, Evropský festival filosofie ve Velkém Meziříčí, který odborně spoluzastřešuje, či Veletrh vědy.

Vedle řady dalších mediálních aktivit v současnosti spolupracuje na připravovaném dokumentárním filmu o umělé inteligenci a podílí se na tvorbě podcastů zaměřených na etické dopady technologií a environmentální otázky.

Foto: Jana Plavec

Mgr. DIANA MÍČKOVÁ, Ph.D. je součástí mezioborového týmu projektu Alchymie vůní, vedeného historikem filosofie a vědy Seanem Coughlinem při Oddělení pro studium antické a středověké filosofie. V rámci projektu se zaměřuje především na výzkum staroegyptských náboženských textů, tvorbu digitální databáze starověkých receptur a studium textů z tzv. Laboratoře chrámu v Edfú. V mezinárodním týmu zastává významnou roli v oblasti popularizace projektu směrem k česky mluvícímu publiku.

Vedla či koordinovala řadu workshopů zaměřených na historii a rekonstrukci postupů výroby starověkých parfémů, a to během Týdne Akademie věd ČR, v přednáškové sérii spolupořádané s Botanickou zahradou Praha či v rámci vzdělávacího cyklu Muzea T. G. M. v Rakovníku. Projekt představila také v rámci Mezinárodního dne archeologie (2023), během doprovodného programu Open House ve Filosofickém ústavu AV ČR (2024) a na Vánoční výstavě v Betlémské kapli (2024), jejímž ústředním tématem byly právě vůně.

O projektu hovořila pro Český rozhlas, Českou televizi a společně s dalšími členy týmu také v tematickém čísle A magazínu věnovanému vůním. Aktuálně spolupracuje na přípravě dokumentárního filmu o projektu Alchymie vůní.

Foto: Jana Plavec

Doc. MARTIN NITSCHE, PhD. Vede Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Dlouhodobě se věnuje propojování akademické filosofie s veřejným prostorem a zapojování odborného výzkumu do komunitního rozvoje, a to jak ve vztahu ke specifickým geokulturním oblastem (např. region Ralska), tak k urbánnímu prostředí (Ústí nad Labem).

Jako vedoucí programu Strategie AV21 Odolná společnost pro 21. století a navrhovatel projektu Systémy důvěry podporuje vznik platforem na rozhraní akademické práce a občanské vědy. V těchto iniciativách zapojuje odborníky a odbornice z filosofie, teorie umění, etnografie, sociologie a dalších příbuzných oborů a facilituje jejich společnou práci.

Dlouhodobě se věnuje vedení stážistů v programu Otevřená věda a spolupracuje s platformou Občankáři.cz, která prosazuje progresivní přístupy ve výuce společenských věd. Pravidelně přednáší pro veřejnost a vystupuje v médiích; jako host Filosofického podcastu 34 představil svou knihu Sono-fenomenologie.

Foto: Fabiana Mertová

Těžce nemocným pacientům a pacientkám v domácí paliativní péči pomůže nová monitorovací metoda na bázi rádiových vln. Poskytne jednak přehled o jejich aktivitě, např. když vstávají z postele nebo potřebují pomoc, současně má však nemocným i jejich rodinám zajistit větší autonomii bez zásahů do soukromí. Radio holografii v domácí paliativní péči průkopnicky testuje výzkumný tým z Mezioborové laboratoře pro bioetiku (IRLab) při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Jeho úkolem bude zajistit eticky přijatelný způsob využití této technologie. 

Vědecký tým v České republice testuje etickou radio holografii v domácí paliativní péči v jako vůbec první zemi na světě. Technologie slouží k neinvazivnímu monitorování pacientek a pacientů v jejich domácím prostředí. Pomocí rádiových vln vytváří trojrozměrné obrazy nebo mapy svého okolí a tímto způsobem umožňuje sledovat jejich pohyby a gesta. Tento způsob sledování jejich stavu má současně zlepšit jejich nezávislost, bezpečnost i kvalitu péče.

Monitoring, soukromí a citlivý přístup zároveň

Cílem výzkumného týmu bude v rámci pilotního projektu pochopit potřeby transparentnosti a informací, které jednotlivci od technologie očekávají a požadují. Zjištění se promítnou do způsobu, jak využití technologie navrhnout eticky přijatelným způsobem, tak aby přinášela prospěch jednotlivcům a mohla být využita v širší zdravotnické péči. Očekávaným výsledkem je zlepšení zkušeností nemocných během těžkých období nemoci a při zvládání terminálních stavů.

Zatímco technologie je testována a aplikována v České republice, získané poznatky bude možné využít k vývoji citlivých a soukromí zajišťujících radio holografických technologií ve zdravotnictví v Evropě i jinde ve světě.

Paliativní péče je specializovaná lékařská péče zaměřená na poskytování úlevy od bolesti a dalších příznaků závažného onemocnění. Jejím cílem není léčba samotné nemoci, ale zvýšení kvality života nemocných a jejich rodin. Často se soustředí na pacienty a pacientky s terminálními stavy, jako je rakovina či jiné vážné chronické nemoci, kde péče cílí na zmírnění symptomů, zlepšení pohodlí a odpovídá individuálním potřebám a přáním jednotlivých osob.

Unikátní pilotní projekt pod názvem Holden-Care byl v Česku zahájen letos a potrvá 16 měsíců. Výzkumný tým vedený Dr. Geoffrey Dierckxsensem tvoří odbornice a odborníci na etiku, právo a lékařství.

Projekt Holden-Care je součástí evropského tzv. Hop On schématu, které umožňuje přidat nové partnery do již probíhajících výzkumných a inovačních projektů v rámci programu Horizon Europe. Zařazení Mezioborové výzkumné laboratoře pro bioetiku (IRLab) jako českého partnera do již aktivního inovativního projektu HOLDEN odsouhlasilo konsorcium výzkumných institucí Aalto University (FI), Consiglio Nazionale Delle Ricerche (IT), Politecnico di Milano (IT), Adant SRL (IT), Technische Universität München (GM), University of Twente (NL).

Více o projektu (Holden-project, https://www.irlab.cz/

TISKOVÁ ZPRÁVA ke stažení

234 registrovaných návštěvníků, 14 přednášejících, 840 minut programu, tři komentované procházky, dvě diskusní setkání, výstava, exkurze a šest filosofických přednášek. Takový byl u nás letošní Týden Akademie věd v kostce. Díky všem, kdo k nám zavítali, i všem badatelům a badatelkám, kteří se návštěvníkům věnovali. Ohlédněte se s námi v připojené fotogalerii.

Program

Medailí Jana Patočky za výsledky celoživotní práce a podporu rozvoje vědy ocenila Akademie věd České republiky prof. Petra Horáka (*1935). Jako historik filosofie je autorem řady původních vědeckých prací a překladů filosofických děl zejména francouzské jazykové oblasti. V nových demokratických poměrech po roce 1990 se zásadním způsobem zasloužil o obrození Filosofického časopisu, který do roku 2011 řídil, a pomohl z něj vytvořit hlavní české periodikum věnované filosofii.

Ve svém díle se věnoval dějinám filosofie, historii idejí a evropské vzdělanosti se zaměřením na francouzskou tradici. Zajímal se o obměnu a trasformaci určitých filosofických témat, která nachází svůj výraz ve specifickém diskurzu, jež se neomezuje pouze na jazyk filosofie. Specializoval se na frankofonní filosofii, aniž by však zapomínal na filosofii českou a filosofii anglického a německo-rakouského původu, zejména v jejich klasických podobách osvícenského myšlení, jež determinovalo evropskou modernitu. Zvláštní pozornost věnoval zkoumání toho, jak se postmoderní myšlení rozešlo se zdánlivě neotřesitelnými hodnotami osvícenství, jako jsou Subjekt, Historie, Pokrok, Rozum a další. Jeho dílo je rozsáhlé a spočívá v množství analýz sahajících od pojetí dějin v historickém pozitivismu přes zkoumání teorií společnosti Frankfurtské školy k interpretaci strukturalismu Lévi-Strauss a pojetí diskursu u Michela Foucaulta, aniž by se vyhýbalo analýzám descartovského a sartrovského cogito, či základů moderní (novodobé) politické filosofie.

Za nejvýznamnější příspěvky k poznání těchto souvislostí evropského filosofického myšlení lze považovat jeho knihy Struktura a dějiny (Praha, Academia 1982), Svět Blaise Pascala (Praha, Vyšehrad 1985 a René Descartes, Dopisy princezně Alžbětě, dceři zimního krále (Brno, Petrov l997).

Ve svém myšlení se hlásí ke Claude Lévi-Straussovi, J.-P. Sartrovi, Michelovi Foucaultovi, B. Russellovi, R. Aronovi, z klasiků evropské filosofie k M. Montaigneovi, R. Descartovi, Th. Hobbesovi, J. Lockovi a k Voltairovi. Za své přímé učitele při tom považuje především brněnského medievistu profesora Jindřicha Šebánka a štrasburského filosofa a historika filosofie a společenských věd profesora Georges Gusdorfa.

Oficiální ceremonie spojená se slavnostním předáním Medaile Jana Patočky prof. Petru Horákovi za celoživotní dílo se uskuteční na jaře 2026. 

Zjistit, jak jednotlivci i společnosti reagují na nečekané události a jak přetavit krize v příležitost k pozitivní změně. To byl hlavní záměr výzkumného programu Odolná společnost pro 21. století: Potenciály krize a efektivní transformace, realizovaného v uplynulých pěti letech v reakci na covidovou krizi. Cílem výzkumných aktivit bylo propojit společensky důležitá témata, odborníky z různých oblastí, podpořit otevřenou společenskou debatu a hledat nové formy spolupráce mezi akademickou, veřejnou i občanskou sférou. Posílit schopnost adaptovat se, spolupracovat a hledat dlouhodobě udržitelná řešení v proměnlivém světě. Výsledky programu představil na říjnovém setkání v sídle Akademie věd ČR jeho koordinátor doc. Martin Nitsche z Filosofického ústavu AV ČR. Záznam prezentace.

Součástí programu Odolná společnost pro 21. století: Potenciály krize a efektivní transformace byly výzkumy a veřejné aktivity věnované třeba komunikaci v době krize, vlivu sociálních médií na agresivitu, historickým zkušenostem s krizemi či možnostem participativní politiky. K významným výstupům se řadí například mezinárodní konference o společenské odolnosti, setkání k tématu nenávistných projevů a dezinformací v Senátu ČR a ve spolupráci s Úřadem vlády, jehož cílem bylo propojit zástupce neziskového sektoru, státní správy, akademické sféry i soukromého sektoru. Vznikly také publikace Odolná společnost: mezi bezmocí a tyranií, podcastová série Vlákna či vzdělávací programy pro školy.

Program realizovaný v letech 2021-2025 pomohl nastartovat řadu nadále fungujících platforem. Jeho koordinátory byli doc. Alice Koubová a doc. Martin Nitsche. Do výzkumných činností se zapojilo 12 převážně humanitních a společenskovědních ústavů a uskutečnilo se celkem 203 aktivit.

Prohloubení spolupráce Filosofického ústavu Akademie věd ČR s univerzitou Kyung Hee v Jižní Koreji a vystoupení v rámci Peace BAR Festivalu u příležitosti Světového dne míru byly předmětem nedávné cesty Martina Rittera do Soulu. Kromě příspěvku v panelu „Havlovské dialogy“, kde propojil Havlovy myšlenky s filosofií Jana Patočky, vystoupil Martin Ritter v Center for Cross-Cultural Studies při Univerzitě Kyung Hee. Setkal se také s rektorem Global Academy for Future Civilizations a kancléřem Kyung Hee University, aby společně jednali o další vzájemné spolupráci.

Ve svém vystoupení na Peace BAR Festivalu Martin Ritter mimo jiné upozornil na nebezpečí globálního totalitarismu a dobrovolného opouštění morální a politické odpovědnosti výměnou za pohodlí, bezpečí a zábavu. A připomněl, že odvaha a solidarita zůstávají i dnes základem autentické politiky.

Záznam z vystoupení Martina Rittera v panelu „Havlovské dialogy“

   
Foto: Uni Kyung Hee

Festival Peace BAR na univerzitě Kyung Hee v Korejské republice připomíná snahu lidí překonávat konflikty a usilovat o společný rozvoj. Zkratka BAR vyjadřuje vizi společnosti 21. století, která je duchovně krásná (Beautiful), materiálně prosperující (Affluent) a lidsky naplňující (Rewarding).