Aktuality a články

Co je a není podle laiků filozofie, kdo se může označovat za filozofa a jakou roli tato disciplína hraje v očích běžné veřejnosti? Na tyto otázky hledal odpovědi reprezentativní výzkum Filozofie a česká veřejnost, který v loňském roce uskutečnil Filosofický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s agenturou Focus. Cílem bylo – na rozdíl od dosavadních sond – získat detailní data o tom, jak filozofii vnímají lidé mimo akademické prostředí.

Co je filozofie
Výzkum ukázal, že lidé chápou filozofii spíše selektivně. Nejčastěji ji spojují s otázkami života, smrti, bytí a mezilidských vztahů. Méně ji vnímají jako technické vymezování či řešení konkrétních problémů. Až 40 % respondentů přiznalo, že vlastně neví, co si pod pojmem filozofie představit.

Většina Čechů a Češek však považuje filozofii za akademickou disciplínu, která nabízí nové úhly pohledu při formulování problémů. Často je vnímána také jako nástroj kritického myšlení či soubor rad pro šťastnější život. Blízká je zejména humanitním a společenským vědám, případně náboženství, spiritualitě, seberozvoji a umění. Naopak vzdálenější je podle veřejnosti přírodním a formálním vědám.

Na pomyslné škále postojů k filozofii se objevují „formální příznivci“ (29 %), „aktivní nadšenci“ (18 %), „spirituální příznivci“ (17 %) a „pragmatičtí skeptici“ (8 %). Přibližně třetina populace zůstává neutrální a pouze 7 % je naladěno spíše negativně. Zajímavý je rozdíl v důrazech: muži vnímají filozofii více jako nástroj kritického myšlení, zatímco ženy akcentují její seberozvojový potenciál.

Kdo je filozof/filozofka
Za filozofa či filozofku je nejčastěji považován člověk s vysokoškolským vzděláním v oboru. V očích poloviny respondentů by se měl ve veřejném prostoru chovat obdobně jako odborníci z jiných profesí – tedy nabízet expertní pohled na konkrétní otázky.

Role filozofie ve společnosti
Výzkum zároveň ukázal, že společenská role filozofie není vnímána jednotně. Více než polovina veřejnosti ji chápe jako rádcovství – způsob, jak porozumět světu a pomáhat lidem hledat životní smysl. Méně často se objevuje pohled na filozofii jako kritickou disciplínu, která upozorňuje na problémy společnosti.

Podle 30 % dotázaných by filozofie měla být součástí středoškolských osnov, 28 % by ji dokonce zařadilo už do základního vzdělávání.

Když to vidím, tak to poznám
V závěrečné části byli účastníci vyzváni, aby posoudili šest krátkých ukázek textů bez znalosti autorů či oborového kontextu. Jako nejvíce „filozofické“ označili pasáže z Heideggerova Bytí a čas a Hesseho Siddhárthy, těsně následované Čtyřmi dohodami M. Á. Ruize. Naopak texty z analytické filozofie, logiky a filozofie vědy byly hodnoceny spíše jako nefilozofické. Ukazuje se tak, že česká veřejnost identifikuje filozofii intuitivně, ale konzistentně bez ohledu na své postoje k ní.

Celkově lze říci, že očekávání veřejnosti od filozofie spojuje nárok na odbornou kompetenci a kvalitu výuky s požadavkem na přístupnost a srozumitelnost. Na odbornících je ukazovat, kde a jak může být filozofie prakticky užitečná. Výzkum podpořil program Odolná společnost Strategie AV21.

VÝSLEDKY VÝZKUMU KE STAŽENÍ

                                                                                                                                                          
O výzkumu

AUTOŘI VÝZKUMU: Vít Gvoždiak, Martin Zach (Filosofický ústav AV ČR)
SPOLUPRÁCE: Tereza Klegr (Filosofický ústav AV ČR)
VÝZKUM PROVEDLA: Agentura Focus
ANALÝZA DAT: Agentura Focus a Martina Königová

Tisková zpráva ke stažení

Stipendistou programu Feodor-Lynen Research Fellowship financovaného Nadací Alexandra von Humboldta je od letošního srpna Dr. Maximilian Schuh z Freie Universität Berlin. V příštích třech letech bude celkem 18 měsíců součástí výzkumné skupiny Triptic-EU (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení), kde se zaměří na dílo anglického učence Williama Merleho. Hlavním cílem jeho projektu je připravit kritickou edici dosud téměř neznámých spisů tohoto oxfordského profesora o předpovídání počasí a upozornit na zatím opomíjenou kapitolu dějin vědy 14. století.

O badateli

Dr. Maximilian Schuh vystudoval historii a německou literaturu na univerzitách v Mnichově a Edinburghu. V roce 2013 získal doktorát z medievistiky na Univerzitě v Münsteru, kde v rámci centra excelence „Religion and Politics in Premodern and Modern Societies“ připravil disertaci o univerzitě v Ingolstadtu v 15. století. Od roku 2011 působil na různých akademických pozicích na univerzitách v Mnichově, Göttingenu, Heidelbergu a Duisburgu-Essenu. Od roku 2019 je lektorem na Katedře dějin vrcholného a pozdního středověku na Freie Universität v Berlíně. V období od října 2023 do září 2024 byl Consolidator Fellow v Historisches Kolleg – Institutu pro pokročilá studia v Mnichově. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na dějiny univerzit ve Svaté říši římské v 15. století a na způsoby, jak se v Anglii 14. století utvářelo vnímání přírodního prostředí. Zajímá se rovněž o možnosti spolupráce humanitních a přírodních věd.

Podrobně

O programu Feodor Lynen Research Fellowship

Osmnáctiměsíční stipendium pojmenované po biochemikovi a nositeli Nobelovy ceny Feodoru Lynenovi, uděluje zkušeným německým výzkumníkům s nadprůměrnými výsledky Nadace Alexandra von Humboldta financovaná Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu. Stipendisté mohou díky němu provádět výzkum v zahraničí ve spolupráci s mezinárodními vědci dle svého výběru. Akademickým hostitelem v případě dr. Schuha je dr. Ota Pavlíček.

Vítáme návrhy příspěvků k druhému ročníku konference věnované filosofii umění, s podtitulem Resisting Divides: Contemporary Philosophy of Art. Akce cílí na vytváření „meziprostorů,“ které umožňují odolávat dělením v současných přístupech k umění. Zaměří se jak na dělení mezi analyticko–kontinentální filosofií, tak na rozdělení mezi teoretiky a praktikujícími aktéry uměleckého světa. Termín pro zasílání návrhů je 15. září.

Resisting the Divide: Part II (Betweonum in Prague)

Druhý ročník konference Betweonum: Brooklyn–Prague Forum for Philosophy of Art
Pořádá Filosofický ústav Akademie věd ČR ve dnech 21.-22. listopadu 2025, v kulturním prostoru Dominikánská 8, Praha 1

Přihlášení:
Anonymizovaný abstrakt (300–400 slov) prosím zašlete do 15. září 2025 přes formulář: https://forms.gle/8E2DZ6PE1NjPvmvS8 nebo e-mailem na adresu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Příspěvky by neměly přesáhnout 30 minut; následná diskuse 15 minut.

O přijetí budete informováni do 30. září 2025. 

Konference je druhou částí akce Resisting Divides: Contemporary Philosophy of Art, která proběhla na Brooklyn College v New Yorku v říjnu 2024. Jejími spoluorganizátory byli Dena Shottenkirk a Martin Nitsche, kteří tehdy založili Betweonum: Brooklyn–Prague Forum for Philosophy of Art – skupinu filosofů a dalších badatelů, kurátorů a umělců, kteří usilují o vytváření „meziprostorů“ umožňujících odolávat dělením v současných přístupech k umění.

Od té doby lze mezi filosofy pozorovat rostoucí snahu odstranit v západním světě rozdělení mezi kontinentální a analytickou filozofií, což se projevuje zakládáním čtenářských skupin, publikacemi i obecnými trendy. Konkrétně ve filosofii umění v analytické tradici probíhá revoluce: stále více se přibližuje zkoumání percepce a do svých parametrů zahrnuje historické, fenomenologické a ztělesněně psychologické otázky. Kontinentální filosofové umění začínají odkazovat na vědecké poznatky, přičemž si uchovávají důraz na fenomenologii zkušenosti z první osoby. Není náhodou, že se tato proměna odehrává právě ve filosofii umění – tato disciplína se přirozeně prolíná s epistemologií, filosofií mysli, politikou a etikou, a proto právě zde může být toto rozdělení nejlépe překlenuto.

Konference se však bude věnovat i druhému zásadnímu rozdělení – a to mezi akademickými filosofy a „praktiky“ uměleckého světa, jako jsou kurátoři, umělečtí publicisté a samotní umělci. Tento rozkol představuje problém: přetrvávající patová situace postmodernismu nemůže být vyřešena bez konsenzu mezi těmito dvěma skupinami. To vyžaduje přemýšlení o umění mimo hranice modernistických stylových revolucí a formalistických problémů i mimo tradiční analýzy dvou hlavních filosofických proudů. K tomu je nezbytná otevřená a kritická výměna názorů – a právě to chce konference nabídnout.

Zaměří se tedy na obě zmíněná dělení: analyticko–kontinentální a rozdělení mezi teoretiky a praktikujícími aktéry uměleckého světa.

Uvítáme příspěvky k těmto možným otázkám:

1. Jak vzrůstající množství časově založeného umění (např. performance, video) podporuje analýzu opírající se o fenomenologii?
2. Má umělá inteligence užitečnou roli v tvorbě umění? A může umělce zcela nahradit?
3. V čem je „okamžiková“ reprezentacionální teorie nedostatečná pro analýzu umění a proč by mohly být saliency mapy či Gibsonův pojem affordancí užitečnější?
4. Jaká je epistemologická funkce umění?
5. Jak roli umění ovlivňuje finanční stránka – jak u samotného umělce, tak u diváka?
6. Jak mechanika vidění (např. vnímání celkového dojmu, periferní vidění) ovlivňuje naši zkušenost s uměním?
7. Jak se praxe tvorby umění vztahuje k prožitku z první osoby?
8. Jakou roli hraje empatie v umění a jak ji vysvětluje pojem affordancí?
9. Existují specifické ne-západní tradice, které poskytují lepší vysvětlení role umění než soupeřící paradigmata kontinentální a analytické filozofie?
10. Jakým způsobem hraje filozofie roli přímo v umění?

Organizační informace:

Občerstvení bude zajištěno. Konferenční poplatek se nevybírá. Pořadatelé bohužel nemohou zajistit ubytování ani cestovní náklady.

Jak učit metodologii sociálních věd tak, aby studujícím dávala smysl a otevírala možnosti inovativních přístupů, prozradí v nové epizodě podcastu Vlákna Lucie Jarkovská a Martina Nosková z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI. Řeč bude o deníkových praxích ve výuce i o připravované knize, která představuje deníkové metody široké veřejnosti. Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21. Připravuje Magdalena Trusinová.

O roli a využití vonných látek ve starověkém světě hovořila na Dvojce Českého rozhlasu egyptoložka Diana Míčková z týmu projektu Alchymie vůní, kde se zaměřuje především na porozumění staroegyptským náboženským textům a na tvorbu digitální databáze starověkých receptů z tzv. Laboratoře chrámu v Edfú...

Mgr. Míčková Diana, Ph.D. se zabývá zejména staroegyptskými náboženskými texty a magií. Pracuje mj. na překladech textů z šachtových hrobek v Abúsíru, vyučuje staroegyptský jazyk a literaturu na Univerzitě Karlově a v posledních letech působí také v projektu Alchymie vůní ve Filosofickém ústavu AV ČR, kde je součástí týmu zkoumajícího starověké parfémy.

O projektu Alchymie vůní

Cílem projektu Alchymie vůní je zjistit a popsat, jak lidé ve starověku získávali, kombinovali a uchovávali rostlinné esence, a jaké vůně z nich vyráběli. Tým vědců pod vedením Seana Coughlina z Filosofického ústavu Akademie věd ČR zahrnuje odborníky a odbornice na historii, egyptologii, filologii či organickou chemii. Společně experimentálně rekonstruují postup přípravy několika starověkých řecko-egyptských parfémů.

Kromě samotných postupů výroby se soustředí také na to, jak lidé od dob Alexandra Velikého po Kleopatru VII. (4.–1. stol. př. n. l.) těmto postupům rozuměli, jakým způsobem je předávali dál a jak jejich poznání ovlivňovalo tehdejší přírodní filozofii, medicínu, ale i umění a kulturu vůbec.

Výsledkem projektu je rekonstrukce starověkých parfémů, jako byly stakté, mendésion, metópion, „kouřový parfém“ či súsinon. Současně vzniká také slovník egyptského, řeckého a latinského parfumérství, manuál receptů a procedur a tři monografie o výrobě parfémů v kontextu dějin vědy a kultury.

Chce nás propaganda o něčem přesvědčit, nebo jen odvést pozornost a vyčerpat nás? Lže se v češtině dobře? Proč lhář někdy říká pravdu, ale pořád je lhářem? A proč si vybral „temnou stranu“ jazyka? Na tyto i mnoho dalších otázek odpovídal Danielu Stachovi v Letní podcastové sérii Hyde Parku Civilizace filosof jazyka Tomáš koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR...

Rozvíjet mezinárodní charakter a kvalitu výzkumného prostředí v ČR včetně profesního růstu jednotlivců pomáhají projekty Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA.CZ) typu „fellowship.“ Díky nim u nás bude od července působit filosofka a teoretička architektury Jana Ndiaye Beránková, Ph.D. Naopak z Filosofického ústavu do Vídně se na výzkumný pobyt vydá komeniolog Martin Pjecha, M.A., Ph.D.

Mgr. Jana Ndiaye Beránková, Ph.D. je teoretička architektury, filosofka, spisovatelka a vydavatelka. V letech 2024–2025 byla stipendistkou Institute for Ideas and Imagination v Paříži spadající pod Columbia University. Svou doktorskou práci s názvem „Produktivní nedorozumění? Teorie architektury a francouzská filozofie v letech 1965 až 1990“ obhájila v roce 2023 na Columbia University v New Yorku (GSAPP). Předtím studovala na École Normale Supérieure, École des Hautes Études en Sciences Sociales, Svobodné univerzitě v Berlíně a na Masarykově univerzitě v Brně.

Vede neziskové nakladatelství Suture Press (www.suturepress.com), které se zaměřuje na pečlivě navržené knihy o kontinentální filosofii, současném umění a teorii architektury. Je editorkou několika sborníků (např. Revolutions for the Future: May ’68 and the Prague Spring (spolu s Nickem Nesbittem a Michaelem Hauserem, 2020) a Thinking the Infinite (spolu s Jelicou Sumic Rihou a Davidem Rabouinem, 2021) a v roce 2025 vydala knihu rozhovorů s Alainem Badiouem L’Éclat de l’absolu, zabývající se průniky mezi jeho filozofickým systémem a myšlením Platóna, Hegela, Sartra, Althussera, Lacana a Deleuze.

Ve Filosofickém ústavu se v projektu ArchConcepts zaměří vztah mezi teorií architektury a kontinentální filosofií (zejména myšlení strukturalismu, sémiotiky, poststrukturalismu a logického pozitivismu) mezi lety 1960 a 1980 na základě kritické analýzy spisů o architektuře od autorů, jako byli Aldo Rossi, Giorgio Grassi, Manfredo Tafuri, George Baird a Charles Jencks, Alan Colquhoun, Diana Agrest a Mario Gandelsonas, Françoise Choay, Hubert Damisch, Bernard Tschumi a Peter Eisenman.

Projekt potrvá do roku 2027. Jeho koordinátorem je doc. Martin Nitsche, Ph.D.

Martin Pjecha, M.A., Ph.D. je historik. Studoval na Central European University (Budapešť, Maďarsko – Vídeň, Rakousko). V roce 2022 obhájil doktorskou práci „Theo-politics of the Hussite Movement: from Reform to Revolution“ a získal titul Ph.D. v oboru Comparative History. Předtím pracoval na FF UK a do roku 2024 v Centru medievistických studií (FLÚ AV ČR) v rámci projektu GAČR „Od performativity k institucionalizaci. Řešení konfliktů v pozdním středověku (strategie, aktéři, komunikace)“.

Aktuálně pracuje v Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku. Zajímá se o mezinárodní nábožensko-politické myšlení disentu v předmoderním Západě, zejména o to, jak se toto myšlení prolíná s historickými podmínkami ve střední Evropě. Vydal svou první knihu o revolučním myšlení husitského hnutí v Čechách v 15. století, v níž zdůrazňuje význam mnohem starších diskurzů (křesťanský platonismus, apokalyptika) pro jejich nové pojetí společnosti a religiozity. Aktuálně se jeho zájem posouvá dále do období raného novověku.

Ve Vídni bude pracovat na projektu Politika v holistickém myšlení Jana Amose Komenského, kde se zaměří na jeho nedostatečně prozkoumané politické myšlení. Tato badatelská perspektiva kontrastuje s dominantním obrazem Komenského jako náboženského reformátora a pedagoga. S využitím opomíjených pramenů a interdisciplinárních metod bude projekt klást důraz na politickou relevanci Komenského filosofie, teologie a vědeckých snah.

Projekt potrvá do roku 2027. Jeho koordinátorem je PhDr. Vladimír Urbánek, Ph.D.

Mobilitní projekty MSCA.CZ zastřešuje Operační program Jan Amos Komenský při Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy. Jsou spolufinancovány Evropskou unií.

Více o výzvě MSCA.CZ

Nad sdílenými útoky na sociálních sítích vůči novinářkám, mýty, které kolem nenávisti v online prostředí panují, a možnostmi, jak lze masové nenávisti čelit, se v textu pro DeníkN zamýšlí filosof Tomáš Koblížek.

Filosof Petr Kouba bude pravidelným hostem Jeronýma Janíčka v osmidílné podcastové minisérii Hovory o duši: Mezi tragédií a komedií. Série vznikla v návaznosti na výzkumný projekt "Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times", podporovaný Akademií věd České republiky a Japan Society for the Promotion of Science. Věnovat se bude velkým tématům filosofie s přesahem do psychoterapie. První díl na téma Léčba duše vyjde v pátek 11. 7. 2025 na youtube kanálu ŽIVOT ZA ZDÍ. 

Petr Kouba je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. V podcastu Hovory o duši hovořil již před více než dvěma lety na téma Fenoménu duševní poruchy.