Ve spolupráci s agenturou Focus jsme v roce 2024 uskutečnili reprezentativní výzkum, mapující představy širší české veřejnosti o tom, co se skrývá pod pojmem filosofie.
Snažili jsme se získat odpovědi na tři hlavní otázky: Co je a není podle laiků filosofie, kdo se může označovat za filosofa a jakou roli tato disciplína hraje v očích běžné veřejnosti? Cílem bylo – na rozdíl od dosavadních sond – získat detailní data o tom, jak filosofii vnímají lidé mimo akademické prostředí. Autory výzkumu jsou Vít Gvoždiak a Martin Zach.
Co je filosofie
Výzkum ukázal, že lidé chápou filosofii spíše selektivně. Nejčastěji ji spojují s otázkami života, smrti, bytí a mezilidských vztahů. Méně ji vnímají jako technické vymezování či řešení konkrétních problémů. Až 40 % respondentů přiznalo, že vlastně neví, co si pod pojmem filosofie představit.
Většina Čechů a Češek však považuje filosofii za akademickou disciplínu, která nabízí nové úhly pohledu při formulování problémů. Často je vnímána také jako nástroj kritického myšlení či soubor rad pro šťastnější život. Blízká je zejména humanitním a společenským vědám, případně náboženství, spiritualitě, seberozvoji a umění. Naopak vzdálenější je podle veřejnosti přírodním a formálním vědám.
Na pomyslné škále postojů k filosofii se objevují „formální příznivci“ (29 %), „aktivní nadšenci“ (18 %), „spirituální příznivci“ (17 %) a „pragmatičtí skeptici“ (8 %). Přibližně třetina populace zůstává neutrální a pouze 7 % je naladěno spíše negativně. Zajímavý je rozdíl v důrazech: muži vnímají filosofii více jako nástroj kritického myšlení, zatímco ženy akcentují její seberozvojový potenciál.
Kdo je filosof/filosofka
Za filosofa či filosofku je nejčastěji považován člověk s vysokoškolským vzděláním v oboru. V očích poloviny respondentů by se měl ve veřejném prostoru chovat obdobně jako odborníci z jiných profesí – tedy nabízet expertní pohled na konkrétní otázky.
Role filosofie ve společnosti
Výzkum zároveň ukázal, že společenská role filosofie není vnímána jednotně. Více než polovina veřejnosti ji chápe jako rádcovství – způsob, jak porozumět světu a pomáhat lidem hledat životní smysl. Méně často se objevuje pohled na filosofii jako kritickou disciplínu, která upozorňuje na problémy společnosti.
Podle 30 % dotázaných by filosofie měla být součástí středoškolských osnov, 28 % by ji dokonce zařadilo už do základního vzdělávání.
Když to vidím, tak to poznám
V závěrečné části byli účastníci vyzváni, aby posoudili šest krátkých ukázek textů bez znalosti autorů či oborového kontextu. Jako nejvíce „filosofické“ označili pasáže z Heideggerova Bytí a čas a Hesseho Siddhárthy, těsně následované Čtyřmi dohodami M. Á. Ruize. Naopak texty z analytické filosofie, logiky a filosofie vědy byly hodnoceny spíše jako nefilosofické. Ukazuje se tak, že česká veřejnost identifikuje filosofii intuitivně, ale konzistentně bez ohledu na své postoje k ní.
Celkově lze říci, že očekávání veřejnosti od filosofie spojuje nárok na odbornou kompetenci a kvalitu výuky s požadavkem na přístupnost a srozumitelnost. Na odbornících je ukazovat, kde a jak může být filosofie prakticky užitečná.
Výzkum podpořil program Odolná společnost Strategie AV21.
VÝSLEDKY VÝZKUMU FILOSOFIE A ČESKÁ VEŘEJNOST ke stažení
-----------------------------------------------------
AUTOŘI VÝZKUMU: Vít Gvoždiak, Martin Zach (Filosofický ústav AV ČR)
SPOLUPRÁCE: Tereza Klegr (Filosofický ústav AV ČR)
VÝZKUM PROVEDLA: Agentura Focus
ANALÝZA DAT: Agentura Focus a Martina Königová
