Aktuality a články

Joff Bradley z Teikyo University v japonském Tokiu bude do poloviny dubna 2025 na vědeckém pobytu v Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. V programu česko-japonské spolupráce se spolu s našimi badateli zabývá sociální izolací a duševními poruchami v postpandemické době. Koncem března vystoupí s přednáškou věnovanou fenoménu hikikomori a jeho příznakům z pohledu filosofie.

Joff Bradley je profesorem na Fakultě cizích jazyků na Teikyo University v Japonsku. Zároveň působí jako místopředseda Mezinárodní asociace pro japonská studia. Ve svém výzkumu se zabývá tématy, která souvisejí s výukou a technologiemi v post-mediální éře a propojuje kritické myšlení francouzských filosofů Gillese Deleuze, Félixe Guattariho a Bernarda Stieglera.

V rámci Japonsko-českého výzkumného programu spolupráce mezi Japonskou společností pro podporu vědy (JSPS) a Akademií věd České republiky spolupracuje na projektu Social Withdrawals and Mental Disorders in Post-Pandemic Times, které za japonskou stranu vede.   

Ve čtvrtek 27. března od 15 hodin vystoupí v Akademickém konferenčním centru (Husova 4a, Praha) s přednáškou Symptomatology of hikikomori: a philosophical perspective  

V přednášce se zaměří na vývoj fenoménu hikikomori neboli sociálního stažení v digitálním věku. Prostřednictvím multidisciplinární perspektivy pak podrobí analýze jeho osobní i socio-politické rozměry. Současné stahování se ze společnosti, jehož příkladem je právě hikikomori v Japonsku, lze podle Bradleyho chápat ne jako dobrovolný únik, ale jako duševní stav utvářený všudypřítomnou technologickou mediací a intoxikací. Svou analýzu přitom opírá o klinickou a teoretickou práci Félixe Guattariho. Podrobně o přednášce

Joff Bradley medailon 

Filosofický ústav Akademie věd ČR bude od letošního roku hostit dva zahraniční badatele, kteří se svými projekty uspěli v prestižní soutěži Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships. Ve výzvě, jejímž cílem je podpořit excelentní projekty špičkových vědců, bylo podáno přes 10 000 žádostí. V rámci České republiky bylo podpořeno 25 projektů na 11 institucích. Pro Filosofický ústav jde o skvělý výsledek, kterým potvrzuje své místo mezi nejprestižnějšími českými výzkumnými institucemi.

Rosine Kelz (Německo) bude řešit projekt „Novel Natures? Nature conservation and emerging high impact (bio-)technologies“ v rámci oddělení Oddělení aplikované filosofie a etiky / CETE-P. Jejími supervizory budou prof. Mark Coeckelbergh a dr. Iwona Janicka.   

Projekt bude zkoumat konceptuální a normativní neshody v debatách o možnosti využití genetických úprav v ochraně přírody. Technologie „gene drives“ umožňuje šíření specifických genetických změn v populaci organismů mnohem rychleji než přirozenou cestou dědičnosti. Výrazně tedy rozšiřuje jejich prostorový dosah i možnost změnit celou populaci cílového druhu v poměrně krátké době. Projekt se zaměří na etické zhodnocení této technologie. V rámci projektu budou také zkoumány vzájemné vztahy mezi pojmy „příroda“ a „umělost“.

Andrea Fiamma (Itálie) bude řešit projekt s názvem „Philosophical Recommendations at Central European Arts Faculties in Late-Middle Ages“. Projekt bude zakotvený v Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení / TRIPTIC-EU; jeho supervizorem bude dr. Ota Pavlíček.

Cílem projektu je analyzovat praxi předávání vědomostí na středověkých univerzitách na základě tzv. rekomendačních řečí. Jedná se o oslavné projevy univerzitních mistrů při oficiálních příležitostech, jakými byly promoce či významné univerzitní debaty. Zmapování a analýza této praxe umožní pochopit zvyklosti, metody a cíle tohoto literárního žánru, který dosud nebyl systematicky zkoumán. Projekt přinese nový vhled do souvislostí mezi výukovými postupy a filozofickými, politickými a teologickými myšlenkami na středoevropských fakultách svobodných umění v pozdním středověku.

---

O programu Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA-PF)

Podstatou evropských postdoktorských stipendií MSCA-PF je podpora všestranného odborného i kariérního rozvoje mladých vědeckých pracovníků. Svůj mobilitní projekt mohou výzkumníci realizovat po dobu jednoho až dvou let v instituci sídlící v členských státech EU nebo v zemích přidružených k programu Horizon Europe.

Tisková zpráva ke stažení CZ / EN

Konference pro doktorandy, doktorandky a studující magisterských filosofických oborů slouží k prezentaci studentských výzkumů, k rozvoji diskuse o aktuálních i historických filosofických tématech a k navázání kontaktů v nastupující generaci akademické obce. Zájemce o prezentaci svého výzkumu prosíme o zaslání anonymizovaného abstraktu na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 30. dubna 2025. Podrobně

Nad překotným vývojem nenávistných projevů v online světě, směřujících od výkřiků jednotlivců přes koordinované útoky kybersmeček až po novou fázi internetových guvernérů, se ve své ranní úvaze na Českém rozhlase Vltava zamýšlí Tomáš Koblížek.

Ve čtvrtek 6. 3. 2025 bude z technických důvodů Knihovna Filosofického ústavu zcela uzavřena.

Rozhovor s historikem a filosofem vědy Otou Pavlíčkem, odborníkem na dějiny středověkého myšlení v Evropě a letošním laureátem Ceny Nadace Neuron poslouchejte v pořadu Věda Plus Českého rozhlasu (25. 2. ve 13h43). 

Rozhovor s historikem a medievistou Martinem Šormem o husitství, odkazu Františka Šmahela a zobrazování středověku v populární kultuře přinesl Deník Alarm a nový díl podcastu Dějiny bez konce. 

Stáží Otevřené vědy se letos ve Filosofickém ústavu zúčastní dvanáct talentovaných studentů a studentek se zájmem o filosofii a příbuzné obory. Cenné zkušenosti z vědecké praxe i motivaci k dalšímu vysokoškolskému studiu budou moci získat pod vedením pěti našich lektorů, a sice v oblasti medievistiky, etiky, fenomenologie, logiky a antické kultury. Podrobně o tématech jednotlivých stáží níže.

Hate speech v 15. století. Nenávist a její komunikace v předmoderní době.

Lektor: Mgr. Václav Žůrek, Ph.D.

Stážisté a stážistky si budou moci vyzkoušet kritickou práci s autentickými historickými prameny, vyhodnocovat jejich význam a také jej zasadit do dobového kontextu. Zaměří se přitom na práci s prameny, které podněcovaly k nenávisti vůči určitým skupinám lidí či konkrétním osobnostem a pokusí se analyzovat předmoderní média jako text nebo obraz, žánry (satiru, parodii, urážky) i využívané komunikační strategie. 

Stážisté: Jakub Tiecoura Bagate, Johana Černá, Zuzana Majerová

Současné výzvy technologické etiky

Lektor: Mgr. Juraj Hvorecký, Ph.D.

Jak čelit výzvám současného světa za pomoci technologických řešení a s ohledem na etická kritéria? Prodlužování věku obyvatelstva, klimatická krize, energetická závislost na pochybných režimech nebo vymírání druhů, to všechno jsou problémy, s jejich řešením mohou pomoci technologie. Vyvstávají však další otázky typu, kdo má tato řešení provést, za jaké peníze, kdo odškodní potenciální oběti, jak poměřovat zisky a ztráty z nasazení konkrétní technologie. Právě tématům jako je dobývání kosmu, robotizace práce nebo geoengineering se věnuje technologická etika. Cílem stáže bude lepší orientace v současném světě s ohledem na morální kritéria, které klademe na sebe, lidi a svět.

Stážisté: Alžběta Burešová, Filip Nemček, Justýna Vacková

Úvod do fenomenologické filosofie

Lektor: Mgr. Hynek Janoušek

Stáž nabídne uvedení do jednoho ze základních směrů filosofie 20. století. Zájemcům umožní samostatně a s porozuměním číst základní díla autorů tohoto směru E. Husserla, J. Patočky, M. Heideggera, M. Merlau-Pontyho, J.-P. Sartra.

Stážisté: Gabriela Popiolková, Vojtěch Šimek

Logika pro pány, otroky a kibice

Lektor: PhDr. Vladimír Svoboda, CSc.

Zájemce o stáž se seznámí s problematikou zkoumanou v rámci deontické logiky a s přístupnou odbornou literaturou. Podle svého zájmu si zvolí téma v rámci dané oblasti, na které se dále zaměří. Pod odborným vedením si vyzkouší psaní odborného textu zaměřeného na dílčí problémy, např. paradoxy, se kterými se deontická logika potýká.

Stážisté: Marek Lengál

Antické umění v Praze

Lektor: prof. PhDr. Jan Bažant, CSc.

Cílem stáže je seznámit stážisty a stážistky s recepcí antické kultury v poantické Evropě.

Stážisté: Lucie Hrůnková, Václav Mach, Sofie Anna Rusková