Aktuality a články

„Řecké mýty dovedou věci pojmenovávat velice výstižně a přesně, což se ukazuje znovu a znovu,“ říká historik a profesor klasické archeologie Jan Bažant, autor knih Perseus & Medusa, Božská nahota, či dvousvazkových Řeckých mýtů. Jejich rodokmen můžeme vystopovat až do Sumeru. Mýty byly neustále převyprávěny, aby vycházely vstříc potřebám dané doby, ale vždycky respektovaly svůj původní půdorys. O tom, kam až sahají jejich počátky, jak se do nich promítá psychologizace nebo humanistický náboj a proč se řeckou mytologií zabývat dnes, hovořil Jan Bažant na Českém rozhlasu Vltava.

Jak se proměňují města a regiony poté, co průmysl ustoupí nebo se zásadně promění? Jaké důsledky přináší deindustrializace a postsocialistická transformace pro ekonomiku, společnost i každodenní život? A jak tyto procesy formovaly Evropu v minulosti i dnes? Těmto otázkám se bude věnovat mezinárodní konference After Industry: Cities and Regions in Transformation, která se uskuteční 14.–15. května 2026 v Praze.

Setkání nabídne interdisciplinární pohled na proměny měst a regionů ve střední a východní Evropě i v širším globálním kontextu – od historických souvislostí přes sociální dopady až po současné strategie adaptace a rozvoje. Konference klade důraz především na dlouhodobé perspektivy těchto procesů a jejich proměnlivé podoby v čase.

„V Praze se sejdou odborníci z celé střední a východní Evropy a podařilo se nám do programu získat i výrazné mezinárodní osobnosti z této oblasti výzkumu,“ uvádí jeden z organizátorů konference Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd ČR.

Mezi hlavní řečníky patří Steven High (Concordia University, Montréal), přední světový odborník na výzkum deindustrializace, dále Kerstin Brückweh (Leibniz-Institut für Raumbezogene Sozialforschung, IRS) a Rebecca Madgin (University of Glasgow). Ve svých vystoupeních nabídnou pohled na proměny industriálních a postindustriálních společností v různých kontextech, založený na dlouhodobém výzkumu.

Proměny industriální identity tématem veřejné panelové diskuse

Součástí programu bude také veřejně přístupná panelová debata After Industry: Rethinking Local Economies, Memory, and Industrial Identity, která se uskuteční 14. května 2026 od 19:00 v Kampusu Hybernská (Cirkulární hub, Praha 1). Debatu povede ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová a nabídne možnost zapojit se do diskuse o proměnách lokálních ekonomik, industriální paměti i současných podob nerovností.

Z vybraných příspěvků vznikne kolektivní odborná publikace v angličtině pro mezinárodní publikum, která nabídne hlubší porozumění dynamice deindustrializace v historické i současné perspektivě.

Konference se koná díky podpoře Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzkumného projektu Urbanita: nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě (CZ.02.01.01/00/23_025/0008735) a ve spolupráci Filosofického ústavu AV ČR, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Ze zahraničních partnerů se na organizaci podílí také Leibniz-Institut für Raumbezogene Sozialforschung (IRS). Doprovodný program se uskuteční s podporou programu Strategie AV21 „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“ Akademie věd ČR.

Konference otevírá jedno z klíčových témat současnosti: jak se mění města a regiony v době, kdy průmysl ustupuje, transformuje se nebo nabývá nových podob – a jak tyto procesy v minulosti formovaly a nadále formují evropské společnosti.

Programme

Panel Discussion After Industry

Kontakt:
doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D.
Akademie věd ČR, Filosofický ústav
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Předseda Akademie věd ČR prof. Radomír Pánek navštívil 12. března v rámci pracovního setkání Filosofický ústav Akademie věd ČR. Spolu s ním zavítali do ústavu také další členové a členky předsednictva Akademické rady: předseda Vědecké rady dr. Pavel Baran, místopředsedkyně Akademie věd ČR dr. Ilona Müllerová a Ing. Miroslava Anděrová, místopředseda Akademie věd ČR dr. Ondřej Beránek a člen předsednictva dr. Ing. Jiří Kotek.

Představení ústavu a jeho směřování

Filosofický ústav, největší akademické pracoviště v oblasti humanitních a společenských věd, představil jeho ředitel dr. Petr Kitzler. Ve svém vystoupení přiblížil historii a strukturu ústavu, jeho ekonomické zázemí i aktuální výzkumné směřování. Zdůraznil také šíři tematického záběru a interdisciplinární rozměr pracoviště, jeho mezioborovou spolupráci a vazby na další ústavy Akademie věd ČR.

Grantové úspěchy a internacionalizace

Pozornost věnoval i výsledkům posledních pěti let, zejména v oblasti grantových úspěchů. Filosofický ústav v tomto období získal celkem 268 grantových projektů, z toho 15 zahraničních. Mezi nimi jsou i významné evropské projekty, například ERC Starting Grant, ERC-CZ nebo ERA Chair. K dalším výrazným úspěchům patří tři prémie Lumina quaeruntur, tři projekty Junior Star podpořené Grantovou agenturou ČR, projekt EXPRO a šest konsorciálních projektů v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský.

Ředitel ústavu zároveň upozornil na rostoucí internacionalizaci výzkumu, posilování vnitřních synergií i rozvoj spolupráce s externími partnery. Připomněl také sedm společných doktorských programů s českými vysokými školami, společný doktorský program s univerzitou v Lipsku a lipským GWZO a dynamický rozvoj oblasti digital humanities.

Vybrané výzkumné projekty

Součástí programu byly i krátké prezentace vybraných výzkumných projektů. Dr. Ota Pavlíček představil výzkum středověkých kvodlibetálních disputací jako předchůdců moderní akademické praxe, realizovaný v rámci projektu ERC Starting Grant. Dr. Elías Fuentes Guillén přiblížil projekt PragMatika, podpořený v programu Junior Star, zaměřený na Bernarda Bolzana a nové promýšlení dynamiky matematiky v Praze v první polovině 19. století. Dr. Martin Zach nastínil konsorciální projekt TRUST z Operačního programu Jan Amos Komenský, koordinovaný Filosofickým ústavem, který se věnuje problematice vědění ve věku nedůvěry a postavení vědy v současném světě. Dr. Tomáš Koblížek poté představil svůj výzkum dezinformací a nenávistných projevů.

Strategické priority Akademické rady

Prof. Radomír Pánek seznámil účastníky setkání se strategickými prioritami Akademické rady AV ČR pro období 2025–2028 i s hlavními cíli strategického řízení. Jako jednu z klíčových priorit zmínil posílení role Akademie věd při formulaci vědecky podložených doporučení pro veřejné politiky a vytvoření platformy Science4Policy.

Hovořil také o přípravě nové komunikační strategie a o snaze posílit viditelnost Akademie věd ČR i její důvěryhodnost jako celku. Mezi další důležité cíle zařadil prohlubování vazeb s vysokými školami, rozvoj kontaktů s průmyslovou sférou a posilování spolupráce s dalšími institucemi.

Tolerance společnosti k šíření dezinformací, lží nebo nenávistných projevů není žádným důkazem vysoce rozvinuté svobody slova, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy filosof Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Může to být přesně naopak. Vznikají nenávistné projevy samovolně, nebo jde o cílené útoky z nějakého „nenávistného centra“, jejichž smyslem je ovlivňovat veřejné mínění? A proč jsou nenávistné projevy v Evropě na vzestupu? Více

Joff Bradley, profesor Teikyo University v Japonsku a odborník na fenomén hikikomori, je do 22. března hostem Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Jeho badatelský pobyt symbolicky uzavírá česko-japonský projekt spolupráce mezi Japonskou společností pro podporu vědy (JSPS) a Akademií věd České republiky, zaměřený na výzkum extrémní sociální izolace a duševních poruch v postpandemické době, který Bradley za japonskou stranu vede.

Vedle závěrečného tematického workshopu s názvem Kafka the Hikikomori: Decision Making, Melancholy and Exhaustion vystoupí Bradley společně s českým filosofem Petrem Koubou také v debatě po projekci filmu Drahý zítřku v rámci festivalu Jeden svět. Snímek zkoumá kontrast mezi moderním odcizením a bytostnou potřebou lidské sounáležitosti v přetechnologizovaném světě.

Bradley se dále zúčastní konference věnované fenomenologickému dílu amerického filosofa Alphonsa Lingise, kterou Filosofický ústav Akademie věd ČR pořádá ve spolupráci s British Society for Phenomenology.

Joff Bradley působí jako profesor na Fakultě cizích jazyků Teikyo University v Japonsku a zároveň jako místopředseda Mezinárodní asociace pro japonská studia. Ve svém výzkumu se věnuje tématům spojeným s výukou a technologiemi v postmediální éře a propojuje kritické myšlení francouzských filosofů Gillesa Deleuze, Félixe Guattariho a Bernarda Stieglera.

Filosofický ústav v březnu přivítá amerického medievistu Christophera M. Bellitta, Ph.D., profesora historie na Kean University v New Jersey. Bellitto se odborně zaměřuje na dějiny středověku, církevní dějiny a reformní myšlení. Je autorem deseti knih a více než třiceti studií a kapitol vydaných ve Spojených státech i v Evropě, mimo jiné titulů Humility: The Secret History of a Lost Virtue (2023), The General Councils nebo Renewing Christianity. Působí také jako šéfredaktor ediční řady Brill’s Companions to the Christian Tradition a jako editor ve vydavatelství Paulist Press.

Christopher Bellitto je zkušený vysokoškolský pedagog a výrazná osobnost veřejné debaty o církevních dějinách a současném katolicismu. Každoročně vystupuje s řadou veřejných přednášek, spolupracuje s médii a opakovaně získal podporu americké grantové agentury National Endowment for the Humanities. V minulosti působil také jako Fulbright Specialist na University of Canterbury na Novém Zélandu a jako Visiting Scholar na Princeton Theological Seminary.

Během svého březnového pobytu v Praze i dalších městech nabídne program pro odborné publikum i širší veřejnost. Vystoupí například v rámci meziústavního badatelského semináře Quaestiones pragenses ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR, na workshopu zaměřeném na profesní rozvoj a akademické publikování na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, přednese veřejné přednášky v kavárně Na Boršově v Praze a zúčastní se odborných akcí pořádaných Centrem medievistických studií či Ústavem pro českou literaturu Akademie věd ČR. Ve svých vystoupeních se bude věnovat mimo jiné vztahu politiky a náboženství ve středověku a dnes, postavám středověkých reformátorů, dějinám mýtů a zobrazování žen ve víře a kultuře od středověku až po dnešek, či reformě církve.

Vstup na přednášky je volný

Podrobně v Kalendáři akcí

Výzkumná skupina PragMatika vedená Elíasem Fuentesem Guillénem dokončila první fázi budování Bolzanova digitálního archivu. Ta spočívá v digitalizaci více než 36 000 stran písemné pozůstalosti Bernarda Bolzana, uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Bernard Bolzano patří ke klíčovým osobnostem českých intelektuálních dějin. Jde tak o významný milník v uchovávání českého kulturního dědictví.

Digitalizovaný soubor zahrnuje návrhy Bolzanových děl, jeho kázání, matematické, filozofické a teologické zápisníky, ale také korespondenci, poznámky z přednášek a řadu úředních dokumentů. Patří k nim například univerzitní vysvědčení, materiály vztahující se k jeho odvolání z místa profesora náboženské nauky, dokumenty spojené s církevním procesem i jeho závěť.

Osudy této písemné pozůstalosti byly po Bolzanově smrti v roce 1848 mimořádně spletité. V souladu s jeho přáním byly písemnosti svěřeny těm z jeho známých, kteří mohli jeho rukopisy využít, vydat nebo dokončit. Zásadní roli sehrál jeho přítel a žák Michael Josef Fesl, který velkou část materiálů shromáždil a odkázal je Muzeu Království českého. Po jeho smrti v roce 1864 se tak Bolzanovy písemnosti vrátily do Prahy. Jejich fond pak postupně rozšiřovaly dnešní Národní muzeum a od roku 1964 také Literární archiv Památníku národního písemnictví.

Současná digitalizace byla možná díky úzké spolupráci s Literárním archivem Památníku národního písemnictví. Vznikající archiv bude veřejnosti zpřístupňován postupně v několika vlnách a bude dostupný v režimu open access pod licencí CC BY-NC 4.0. Dlouhodobé uchovávání a bezpečnost dat zajišťuje dohoda s CESNET, zatímco správu dat budou zajišťovat členové týmu PragMatika.

Cílem projektu není jen uchovat jedinečné dokumenty, ale také zpřístupnit Bolzanův odkaz současnému výzkumu i širší veřejnosti. Vedle digitalizovaných rukopisů nabídne archiv také Bolzanova publikovaná díla, související sekundární literaturu, historické mapy českých zemí a 3D modely míst, kde tento pražský polyhistor působil. V příštích letech se tak má stát důležitým zdrojem pro studium dějin vědy, filozofie i českého kulturního dědictví.

Bolzanova písemná pozůstalost bude zpřístupněna v režimu open access pod licencí CC BY-NC 4.0. První část bude zájemcům k dispozici do konce letošního roku.

Více o projektu PragMatika

Projekt PragMatika je financován Grantovou agenturou České republiky prostřednictvím grantu Junior Star č. 23-06540M.

S lítostí oznamujeme, že 20. února 2026 zemřel ve věku nedožitých 91 let někdejší dlouholetý pracovník Filosofického ústavu Akademie věd ČR a v letech 1990–2011 rovněž šéfredaktor Filosofického časopisu prof. PhDr. Petr Horák, CSc. Na podzim loňského roku obdržel Pamětní medaili Jana Patočky za mimořádný přínos v oblasti humanitních a společenských věd. U příležitosti svých 90. narozenin poskytl rozhovor pro Filosofický časopis, který si můžete přečíst zde.

Prof. Horák (nar. 5. září 1935) byl významným českým historikem filosofie, jehož vědecká dráha byla po dlouhá desetiletí spjata s Československou akademií věd (do někdejšího Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV nastoupil v roce 1966) a později Akademií věd České republiky (v nástupnickém Filosofickém ústavu AV ČR působil až do roku 2013, kdy byl emeritován). Po obnovení samostatného Filosofického ústavu AV ČR se rovněž zásadním způsobem zasloužil o obrození Filosofického časopisu, z něhož pomohl vytvořit hlavní a nejuznávanější české periodikum věnované filosofii. Kromě své práce v Akademii věd ČR působil paralelně jako profesor dějin filosofie nejprve na FF MU v Brně (od roku 1993) a od roku 2009 také na Univerzitě v Pardubicích.

Ve svém díle se věnoval dějinám filosofie, historii idejí a evropské vzdělanosti se zaměřením na francouzskou tradici a frankofonní filosofii, aniž by však zapomínal na filosofii českou a filosofii anglického a německo-rakouského původu, zejména v jejich klasických podobách osvícenského myšlení, jež determinovalo evropskou modernitu. Jeho rozsáhlé dílo zahrnuje analýzy sahající od pojetí dějin v historickém pozitivismu přes zkoumání teorií společnosti Frankfurtské školy k interpretaci strukturalismu Lévi-Strausse a pojetí diskursu u Michela Foucaulta; nevyhýbalo se však ani studiu descartovského a sartrovského cogito či základů moderní (novodobé) politické filosofie. Za nejvýznamnější příspěvky k poznání těchto souvislostí evropského filosofického myšlení lze považovat například jeho knihy Struktura a dějiny (Praha, Academia 1982) či Svět Blaise Pascala (Praha, Vyšehrad 1985). Kromě svých původních vědeckých prací byl také autorem překladů řady filosofických děl, zejména z francouzské, ale i anglické či německé jazykové oblasti (Descartes, Foucault, Sartre, Koyré, Locke, Cassirer).

Poslední rozloučení s profesorem Petrem Horákem se uskuteční v pátek 27. února 2026.

Smuteční oznámení

 
Foto: Univerzita Pardubice

Vychází nová epizoda podcastu Jilská Filosofická. S odborníkem na dějiny myšlení raného novověku Petrem Pavlasem si moderátor Vojtěch Pelc povídal o počátcích moderního encyklopedismu, fascinaci světem jako "textem" a o historické cestě za myšlenkou univerzálního vědění. Řeč byla také o monografii Knize Knih vstříc, v níž se Petr Pavlas věnuje intelektuálním dějinám předosvícenského encyklopedismu, nebo o zkušenostech s řízením většího výzkumného projektu.  

Přehrát podcast