underlineallarticles

archiv aktualit

Zákroky proti nenávistným projevům ukazují hranici, za kterou nelze jít

Prosincové vraždění na Karlově univerzitě otřáslo celou společností, přesto se najdou lidé, kteří násilný čin schvalují nebo přinejmenším zpochybňují. O tom, že omezování nenávistných projevů je běžné v Evropě i v zámoří a že zákroky proti nenávistným projevům jsou důležité, protože ukazují existenci nepřekročitelné červené linie, hovoří v pořadu Reportéři ČT odborník na dezinformace Tomáš Koblížek. Více

Nové projekty 2024

Představujeme nové projekty letošního roku. Zabývat se budou například výzkumem aktivit vedoucích k posílení demokracie, znalostmi středověké optiky, etickými a právními otázkami spojenými s využitím autonomních zbraňových systémů nebo nenávistnými projevy z pohledu filosofie vědy, analytické filosofie jazyka a kognitivní vědy. Podrobně o projektech

Náhradní vstup do knihovny pro veřejnost

Vážení čtenáři,
od 8. 1. 2024 je veřejný vstup do Knihovny FLÚ z technických důvodů přesunut z podloubí Husovy ulice č. 6 do ulice Jilská č. 3, kde se nachází služební vchod do knihovny. Změna platí až do odvolání. Děkujeme za pochopení.

Otvírací doba pro veřejnost:
Po: 12:00 až 16:00
Čt: 12:00 až 15:00

Zkouška odolnosti

Podstatou resilience je, že „i když žijete extrémně tragické události, máte zároveň schopnost vidět svoje zdroje a opory. A to, co si z tohoto drastického momentu v české historii můžeme odnést, je, že vždycky máme v české společnosti zdroje a opory, důvěru a solidaritu vedle nebezpečí..." Širší komentář filosofky Alice Koubové k situaci v kontextu teorie odolné společnosti vysílala ČT24. 

Koloniální minulost v současném světě

Slova generální ředitelky Národní galerie Alicji Knast vzbudila rozruch novoroční výzvou, aby země střední Evropy řešily koloniální minulost. Týká se toto téma i nás jako České republiky a je správné o něm mluvit? O spojení modernity s kolonialismem, provázanosti historie se současností a hledání nových způsobů, jak řešit koloniální minulost, a to i v zemích střední Evropy, hovořil v DVTV Ondřej Lánský z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace. Více

Jsme s vámi!

Filosofický ústav AV ČR vyjadřuje svou nejhlubší účast rodinám, blízkým i přátelům obětí tragického útoku na Filosofické fakultě UK. V myšlenkách jsme s Vámi a jsme připraveni poskytnout jakoukoli potřebnou pomoc. Více

pieta4 kopie

Uprostřed "globální metahry"

Rozhovor s Václavem Němcem o parametrech zdravé společnosti, pojetí zla, mezích svobody i otázkách po smyslu existence si můžete přečíst na stránce Hovory s filozofy věnované rozhovorům s osobnostmi české a zahraniční filozofie. Více

Proč se nevrátíte na Ukrajinu?

Na pozadí posledních ruských útoků na Ukrajině se filosof a historik Volodymyr Volkovskyj v deníku Forum 24 zamýšlí nad postoji formovanými popíráním či překrucováním zřejmých morálně závažných faktů a nad jejich důsledky.

Nové epizody podcastu VLÁKNA

Mohou se do neochoty české společnosti k zelené transformaci promítat vzpomínky na privatizaci v 90. letech? Tématu se v 7. epizodě podcastu Vlákna nazvané Velké transformace věnovali historička Lenka Krátká z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. a environmentalista Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

O tom, jak by mohl vypadat český národní příběh v 21. století hovoří v poslední letošní epizodě s názvem Podoby národního příběhu filosofka Alice Koubová, která působí ve Filosofickém ústavu AV ČR, na Divadelní fakultě Akademie múzických umění a v Národním institutu SYRI, spolu s historičkou umění Milenou Bartlovou z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Brát vážně svobodu slova, znamená brát vážně její hranice

Jak k otázkám kolem svobody slova přistupuje Česká republika, co lze vlastně považovat za nenávistný projev a jaký je rozdíl mezi dezinformací a misinformací? O tom s filosofem Tomášem Koblížkem na Dvojce Českého rozhlasu. 

https://lekarnapodstrani.com/