archiv aktualit

O tom, jaké poznání nabízejí humanitní vědy ohledně pandemie covidu 19 a co nás začátek pandemie naučil o odolnosti, hovořili v podcastu Vlákna socioložka Marie Pospíšilová (SOÚ AV ČR) a odborník na média, organizace a vládnutí Josef Pallas (univerzita v Uppsale). Podcast Vlákna vzniká v programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Rozsáhlý digitální archiv pro všechny, kdo se zajímají o dílo, život a dobu významného matematika, logika, kněze a estetika Bernarda Bolzana, buduje výzkumná skupina PragMatika z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Ta díky spolupráci s Muzeem literatury postupně digitalizuje Bolzanovy rukopisy, které má muzeum v péči. První zájemci do něj budou moci nahlédnout už v polovině příštího roku. Více

Přehlídku aktuálních trendů v oboru filozofie a příležitost k navázání pracovních kontaktů přinesla historicky první doktorandská filozofická konference, která se ve dnech 12.-14. září uskutečnila na půdě Akademie věd ČR. Jejím hlavním cílem je vytvořit trvalou konferenční platformu pro setkání tohoto druhu do budoucna a ukázat perspektivy filozofie nejen z hlediska nových témat, ale zároveň z pohledu vývoje oboru jako takového. Více

Každý počátek války doprovází propaganda a mediální manipulace. Co mají společného ty současné s těmi z minulého století? Pozvání do diskuse v rámci názorového fóra k 85. výročí začátku 2. světové války přijali filosof Tomáš Koblížek, režisér Václav Marhoul, politik a sociolog Ivan Gabal, novinář Petr Fischer a ředitel Památníku ticha Pavel Štingl. Záznam setkání přinesla ČT24.

Nad rozdíly mezi pojetím filosofie v akademickém i širším smyslu, a nad dlouhou cestou této disciplíny k její dnešní různorodosti se v DeníkuN zamýšlí Jaroslav Peregrin. Rozkrývá, jakými druhy otázek se filosofové skutečně zabývají dnes, v čem se většinou rozcházejí s představou laiků, co ospravedlňuje provozování určitého druhu filosofie jakožto odborné disciplíny po boku věd, ale i to, proč se některé typy otázek stále do žádné z existujících věd nevejdou.  

Nakladatelství Filosofia a ediční oddělení OIKOYMENH představí letos prvně svoji knižní produkci také na Festivalu malých nakladatelů Tábor, známém jako Tabook, který se uskuteční ve dnech 6.–8. září v Táboře. Program

Jakou roli ve výkladu Aristotelova učení o přírodní filozofii sehrál anonymní učenec z Amiens? Jak se s otázkou, zda je lepší zemřít než spáchat něco hanebného, vypořádali angličtí a jak francouzští univerzitní profesoři? Jak vypadala budhistická scholastika? A jak ji vypilovali Tibeťané do podoby praktických metod učené argumentace, které sloužily vzdělávacím cílům? Badatelé odkrývají nejen nové prameny a postupy sdílení vědomostí, ale i postavy, které zřejmě sehrály v učeneckých debatách středověku svébytnou roli. Novinky v oboru představí mezinárodní konference Debatní komunity a kolektivní intelektuální praxe ve filosofickém myšlení středověku, kterou bude hostit Filosofický ústav Akademie věd ČR ve dnech 4.–6. září v Praze. Více

Profesor Shimon Sakaguchi, objevitel speciálního typu bílých krvinek, byl v červnu hostem Filosofického ústavu Akademie věd v Praze. Přispěl tak mimo jiné k mezinárodní diskuzi zdůrazňující filosofické přístupy k vědě. Jeho veřejná přednáška o Imunitní toleranci a regulačních T-lymfocytech je nyní dostupná online. Sakaguchiho návštěva se uskutečnila v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“, který sdružuje odborníky z oboru filosofie a imunologie.

Konspiračním teoriím nepodléhají jen frustrovaní lidé, kteří v nejisté době hledají jasná vysvětlení. Chápat je jako současnou obdobu lidových mýtů je chyba. Někdy je za nimi politická strategie, někomu je zase příjemné vědět víc než ostatní. Jejich pointou není události vysvětlit, ale na někoho zaútočit. Rozhovor s filosofem Tomášem Koblížkem o konspiračních teoriích přinesl portál Seznam Zprávy.

Mezinárodní konference Philosophy of Language and Mind (PLM) do Prahy přiláká ve dnech 26.-28. srpna badatele z celé Evropy. Ti se ve svých odborných příspěvcích zaměří například na hodnotu mezilidské konverzace se vzestupem konverzačních asistentů, „bulshitting“ na veřejnosti, nebo třeba na povahu a vnímání bolesti nejasného původu. Pořadatelem konference je Filosofický ústav Akademie věd.Více