Aktuality a články

Profesor Shimon Sakaguchi, legenda současné imunologie a objevitel zvláštního typu bílých krvinek, bude hostem Filosofického ústavu Akademie věd ČR v Praze. Naváže na dosavadní mezinárodní diskuzi, která staví pohled na imunologii do nového světla a zviditelňuje filozofické přístupy k vědě. Během návštěvy vystoupí s přednáškou pro veřejnost, zúčastní se workshopu s českými vědci a setká se také se studenty. V Praze také převezme Granátový imunoglobulin: nejvyšší ocenění udělované Českou imunologickou společností.

Shimon Sakaguchi z výzkumného centra při Univerzitě v Osace se proslavil zejména objevem tzv. regulačních T-buněk, jejichž existence byla dlouhá léta sporná. Dnes víme, že jsou nezbytné pro správné fungování imunity a hrají klíčovou roli v celé řadě procesů. Pomáhají udržovat toleranci těla vůči vlastním tkáním a zabraňují autoimunitě tím, že regulují nebo tlumí imunitní odpověď. Regulační T-buňky sehrávají důležitou roli také při nádorových onemocněních nebo u infekčních chorob a moderní imunologie je bez jejich znalosti jen stěží představitelná.

Sakaguchiho poznatky jsou však zároveň hluboce koncepční a přetvářejí dosavadní pohled na imunologii. Proto je Sakaguchi již nějakou dobu součástí mezinárodní diskuse mezi imunology a filosofy. Jeho návštěva se uskuteční v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“, který vede Martin Zach z Filosofického ústavu Akademie věd a který sdružuje odborníky z obou oblastí.

Sakaguchi se ve své veřejné přednášce v Praze (čtvrtek 20. června) zaměří na proměnu chápání imunologické tolerance, která hraje zásadní roli v transplantační medicíně, při autoimunitních, infekčních a nádorových onemocněních, ale třeba i v těhotenství. V přednášce vzdá hold také Milanu Haškovi, spolu-objeviteli imunologické tolerance. Spolu s dalšími vědci se zúčastní specializovaného workshopu (pátek 21. června) a oficiální program následně uzavře setkáním se studenty.

PROGRAM návštěvy

Profesor Shimon Sakaguchi působí jako imunolog při Immunology Frontier Research Center (IFReC) na Univerzitě v Osace. Je znám především pro objev regulačních T-buněk a popis jejich role v imunitním systému, což má zásadní využití např. při léčbě rakoviny a autoimunitních onemocnění. Je nositelem mnoha prestižních ocenění (Cena Roberta Kocha, Cena Paula Ehrlicha a Ludwiga Darmstaedtera) a je uváděn mezi potenciálními kandidáty na Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

---

O projektu Imunita a biologická resilience: konceptuální rámec

Letos zahájený mezioborový projekt dr. Martina Zacha (Filosofický ústav AV ČR) podpořený Grantovou agenturou ČR má přispět k současným debatám v oblasti filosofie vědy. Ta v praxi klade důraz na pečlivé objasňování a analýzu pojmů a skutečných vědeckých praktik, snaží se identifikovat vědecké problémy a přispět k jejich řešení pomocí filosofických metod. Přesnější objasnění pojmu biologické odolnosti může přispět např. k lepšímu pochopení infekčních onemocnění jako je covid-19. Na projektu se částečně podílí Ústav molekulární genetiky AV ČR a rozvijí se spolupráce s filosofickými a imunologickými centry v zahraničí.

TISKOVÁ ZPRÁVA ke stažení

Nad pozitivními a negativními dopady umělé inteligence v otázkách ochrany životního prostředí se spolu s dalšími odborníky zamýšlí Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha v článku na iDNES.cz a na ČT24.

Názor na sofisty v jistém ohledu předurčuje pohled na filosofickou tradici a Evropu jako takovou. Ve Filosofické kavárně Kryštofa Boháčka se nad postoji vůči sofistům zamýšlí Martin Pokorný v kontextu nově přeložené knihy Maura Bonazziho, první česky dostupné monografie o těchto kontroverzních postavách. Pustit ze záznamu

Jedním z letošních laureátů Prémie Otto Wichterleho, kterou každoročně uděluje Akademie věd ČR kvalitním mladým vědcům, je Martin Zach, který se zabývá filozofií vědy, zejména filozofickými otázkami imunologie. Absolvoval několik zahraničních stáží a své poznatky se snaží přenést do tuzemské vědy. Rozhovor s ním přináší portál Vědavýzkum.cz

Dvě desítky mimořádných mladých vědeckých talentů získaly prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2024. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v sídle Akademie věd ČR. Ceny laureátům předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Mezi oceněnými nadějnými vědci je také filosof Martin Zach.   

Martin Zach se zabývá filozofií vědy, zejména filozofickými otázkami imunologie. Soustředí se mimo jiné na koncept tolerance onemocnění nebo na interakci mezi imunitním systémem a jinými fyziologickými systémy.

Za jednu ze svých publikací, která přinesla nový pohled na vědecké modelování prostřednictvím studia mechanismů v nádorové imunologii a která vyšla v nejprestižnějším časopise v oboru filozofie vědy – The British Journal for the Philosophy of Science –, získal vloni Cenu Akademie věd ČR. Tato práce byla přitom vůbec první případ, kdy se někomu s českou afiliací podařilo v tomto časopise s osmdesátiletou historií publikovat výsledky svého výzkumu.

Martin Zach absolvoval stáže na London School of Economics nebo na univerzitách v Helsinkách a Bordeaux.

Nyní stojí v čele tříletého projektu GA ČR Imunita a biologická resilience, který má za cíl přispět k hlubšímu teoretickému porozumění biologické odolnosti, a tím i k současným debatám v oblasti filosofii biologie a filosofie medicíny. Působí v Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu Akademie věd.

---

Prémie Otto Wichterleho nese jméno na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let, přičemž se do této doby nezapočítává rodičovská dovolená.

Odkaz na oficiální tiskovou zprávu

Foto: AV ČR

Vymyslet nové recepty, přizpůsobit jídelníček podle nutričních hodnot, zajistit všem stejnou porci nebo zaplnit pracovní místa tam, kde chybí lidská síla. Takové výhody přináší využití umělé inteligence (UI) v kuchyni a restauracích. Výhody a nevýhody zapojení umělé inteligence do vaření a stravování řešili odborníci na mezinárodním workshopu AI Kitchens & Robot Cooks: Ethical and Social Impacts, které uspořádalo výzkumné Centrum pro environmentální a technologickou etiku – Praha, působící při Filosofickém ústavu AV ČR, spolu s California Polytechnic State University.Více v navazujícím článku.

Kuchyňské úkony prováděné lidmi v domácnostech a restauracích postupně vylepšují a nahrazují automatizované systémy. O širokých dopadech těchto technologií, ať už jde o trh práce, kulturní tradice, genderové role a další, nedávno v Praze diskutovali v rámci dvoudenního workshopu mezinárodní odborníci z akademické sféry společně s předními vývojáři a novináři.

Potenciální předpojatost a environmentální zátěž

Jedním z etických problémů je, že každý systém umělé inteligence je ze své podstaty náchylný k určité předpojatosti. “Systém umělé inteligence je považován za zaujatý, pokud nespravedlivě a systematicky diskriminuje skupiny nebo jednotlivce, kteří systém užívají nebo jsou na něm nějakým způsobem zainteresovaní. A k tomu nevyhnutelně dochází, protože generativní umělá inteligence pracuje tak, že shromažďuje co nejvíce dat z dané oblasti a replikuje jejich vzory,” uvedl během své prezentace na workshopu Tomáš Hříbek, výzkumník z Centra pro environmentální a technologickou etiku v Praze (CETE - P) které bylo zároveň jedním z pořadatelů akce.

“Podobně se tento druh předpojatosti nevyhnutelně replikuje v kuchyni, například pokud systém používá rozpoznávání tváře, hlasu nebo těla,” dodal filozof Juraj Hvorecký z CETE-P. Navíc další etický problém spojený s robotickými kuchyněmi spočívá v tom, že mohou potlačovat kulinářskou rozmanitost. “Neexistuje žádná všeobecná, univerzální kuchyně; existují pouze místní, regionální, a dokonce osobní recepty, jejichž rozmanitost může automatizace stírat,” řekl Hvorecký. Navíc, stejně jako u jiných nových technologií, tu existuje obrovská environmentální zátěž, například v podobě energetických nároků a vzácných minerálů potřebných pro jejich výrobu.

Na druhou stranu může automatizace pomoci s vařením pro zranitelné skupiny, jako jsou zdravotně postižení nebo senioři, kteří mají potíže se sami najíst. Robotické kuchyně mohou také ušetřit čas a snížit některé genderové nerovnosti. “Většina domácích kuchařů jsou ženy a jejich práce je neplacená práce, takže robotické kuchyně by mohly toto břemeno snížit,” navrhoval filozof Daniel Story, další z organizátorů workshopu z California Polytechnic State University. 

Nicméně antropoložka Katharina Graf z Goethe-Universität Frankfurt poukázala na to, že na základě historických zkušeností se zaváděním domácích technologií nemusí být tato očekávání naplněna. Její výzkum robotických kuchařů v Německu ukazuje, že k úspoře času zatím nedošlo a většina uživatelů jsou stále ženy. Spolupořadatelka workshopu a americká psycholožka Jennifer Jipson zase zkoumala, jak mohou být robotické kuchyně integrovány do rodin, a jak významný dopad to může mít na vzdělávání dětí a jejich zkušenosti s přípravou a podáváním jídla.

Gastronomické služby budoucnosti?

V současné době jsou robotické kuchyně a kuchyně využívající umělou inteligenci používány především v restauracích a barech, spíše než v domácnostech. Například polovina restaurací v USA plánuje nějakou formu automatizace; v posledních letech byly první roboti zavedeni i v českých gastro službách. “Robotické ruce připravující jídlo doma ve velkém měřítku jsou momentálně spíše fantazií. Zatím se pouze testují a jsou extrémně nákladné. Avšak v kontextu barů a restaurací to má smysl a tam se investice vyplatí,” uvedl Alan Adojaan, CEO firmy YANU Robotics z Estonska.

Adojaan na workshopu představil jejich světově první plně autonomní robotický bar řízený umělou inteligencí. Výhody těchto systémů vidí v tom, že provádějí nepopulární úkoly místo lidí, zejména v nočních klubech. Z úbytku pracovních míst nemá obavy, protože zaměstnanci mohou přejít v rámci provozu na jiné, více naplňující pozice. Novinářka Lisa Abend dále ve své prezentaci popsala specificky náročné a vyčerpávající úkoly, které lidé v restauracích vykonávají při přípravě luxusních jídel tzv. haute cuisine. Těmto činnostem se s pomocí robotů lze také vyhnout.

Nicola Perullo, profesor estetiky na Univerzitě gastronomických věd v Pollenzo, zdůraznil, že bychom vůči těmto inovacím neměli být nekriticky optimističtí a uvědomovat si i marketingové strategie, které firmy k jejich propagaci využívají. “Když někdo říká, že je tato technologie budoucnost, nedává to smysl. Je to přítomnost. Jednoduše nevíme, co budoucnost přinese. Tato zařízení zjevně existují a jejich využití může být užitečné. Nicméně to záleží na nás, zda a jak je využíváme; nikde není dáno, že člověka nahradí nebo zastoupí. Firmy samozřejmě chtějí, abyste si tohle mysleli a kupovali jejich produkty,” uzavřel Perullo.

Workshop „AI Kitchens & Robot Cooks: Ethical and Social Impacts“ společně uspořádaly Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd a California Polytechnic State University. Uskutečnil se ve dnech 23.-24. května v hlavní budově Akademie věd ČR.

Anglickou verzi textu najdete ZDE. Autor: Vojtěch Svěrák.

O tématech, kde se filosofie jazyka a filosofie umění překrývají s etikou, hovořil v pořadu Vizitka Českého rozhlasu Tomáš Koblížek z Oddělení analytické filosofie. Řeč byla také o podcastu Doba složitá, kontroverzích v umění či temných stránkách sociálních sítí.

Největší vědecká akce v České republice přilákala letos podle odhadů přes 58 tisíc návštěvníků. Třídenní akce pořádaná Akademií věd ČR se konala od čtvrtka 30. května do soboty 1. června 2024 v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Mezi více než stovkou vědeckých pracovišť, firem i science center se představil také Filosofický ústav Akademie věd. 

Návštěvníci Veletrhu vědy se s námi měli možnost především vypravit na cestu za poznáním do labyrintu světa, seznámit s oblíbenými tituly Nakladatelství Filosofia nebo se zúčastnit diskusí s našimi badateli v rámci doprovodného programu. Ve čtvrteční debatě s Václavem Moravcem na téma Souboj lidského mozku a umělé inteligence vystoupil etik a filosof mysli Juraj Hvorecký. V sobotní relaci Zeptej se vědce odpovídal spolu s dalšími odborníky také filosof jazyka Tomáš Koblížek. 

Video 

Foto:Jana Plavec, Romana Kovácsová, Jana Říhová

"Slovenská společnost vůbec není polarizovaná, ale dochází k radikalizaci její části," říká filosof a odborník na hatespeech Tomáš Koblížek, který byl hostem pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu.