Aktuality a články

Aktuální Filosofickou kavárnu na téma Jak vnímat Vladaře si nyní můžete přehrát ze záznamu na našem youtube kanálu. Hosty Kryštofa Boháčka byli tentokrát v kavárně Božská Lahvice překladatel Machiavelliho Vladaře Jan Bíba a překladatelka a teoretička politického myšlení novověku Hana Fořtová. 

O Machiavellim se hovořilo nejen jako o mysliteli specifické krize Florentské republiky, ale především jako o originálním teoretikovi, který přinesl tři velmi aktuální témata. Prvním z nich je důraz na estetickou dimenzi politiky a na roli smyslového vnímání, které předchází – či nahrazuje – řeč jako hlavní prostředek politické komunikace. Druhým tématem je otázka sociálního konfliktu a jeho reprezentace jako předpokladu svobodné společnosti. Třetím tématem je problém oligarchie a snaha čelit tomuto věčnému nepříteli demokratických společností. Hosté se společně zamýšlejí nad tím, jakým průvodcem je nám Machiavelli dnes, v době fake news, influencerů a dominance sociálních médií.

Pohled odborníků Akademie věd ČR na ostře sledované téma přineslo aktuální číslo akademického čtvrtletníku A / Magazín. Zda se technologie mohou obrátit proti člověku a na místě je alarmismus, nebo máme být naopak optimisty a vnímat umělou inteligenci především jako společensky prospěšnou, komentují v článku etici a filosofové Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR a David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR spolu s odborníky na strojové učení Jiřím Wiedermannem a Františkem Haklem z Ústavu informatiky AV ČR. Celý text 

75 let existence NATO, obranného společenství demokratického Západu, k němuž náleží i Česko, komentoval v pořadu 90´ České televize historik a filosof Petr Hlaváček z FLÚ AV ČR & FF UK spolu s Tomášem Klvaňou z New York University Prague a bývalým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Jiřím Šedivým.

Odolnost ve společenském i individuální kontextu, v rovině moci, svobody, péče, dobra, sociálního kapitálu, důvěry v budoucnost a dalších zkoumají prostřednictvím rozhovorů s mimořádnými osobnostmi filozofka Alice Koubová a literární dokumentaristka Barbora Baronová. Jejich knize Odolná společnost – Mezi bezmocí a tyranií se věnuje pořad EX Libris Českého rozhlasu Plus. Projekt vznikl za podpory Strategie AV21 ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR. Knihu vydalo Nakladatelství wo-men.

Zamyšlení Tomáše Koblížka na ČRo Vltava poukazuje na příčiny, které mohou způsobovat naše podléhání víře v nepravdy. Z výzkumů tzv. misperce například plyne, že lidé často věří nepravdám ne kvůli nedostatku schopnosti pravdu poznat, ale kvůli potřebě patřit do určité skupiny nebo kvůli potvrzujícímu zkreslení, které je vede k přijímání informací podporujících již existující přesvědčení. Výzkumy rovněž naznačují, že vyvracení nepravd nemusí být vždy účinné, protože lidé mají tendenci pamatovat si původní nepravdu spíše než její vyvrácení. Klíčem k odolnosti proti nepravdám je proto připustit si vlastní omylnost. Více

Iniciovat a podporovat mezinárodní spolupráci na projektech v oblasti humanitních a společenských věd, jejichž rozsah přesahuje možnosti národních akademií, je dlouhodobě cílem Mezinárodní akademické unie (Union Académique Internationale – UAI). Novým delegátem jmenovala Akademická rada AV ČR na svém březnovém zasedání historika filosofie Otu Pavlíčka. Ten naváže na práci dosavadního zástupce za Českou republiku, komeniologa Jiřího Beneše, rovněž z Filosofického ústavu Akademie věd.

Mezinárodní akademická unie se sídlem v Bruselu vznikla již v roce 1919 v Paříži. Její členskou základnu tvoří aktuálně přes sto institucí ze 63 zemí všech kontinentů. Platforma pomáhá vytvářet zejména rozsáhlé korpusy, kritické edice, slovníky či tematické encyklopedie, na nichž participují národní akademie a učené společnosti mnoha zemí.

Ústavy Akademie věd ČR se takto historicky podílejí na celé řadě projektů Unie. Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR stojí například za projektem Latinitatis Medii aevi Lexicon Bohemorum neboli Slovníkem středověké latiny v českých zemích, který je součástí zastřešujícího projektu Medieval Latin Dictionaries. Totéž pracoviště připravilo i projekt Clavis monumentorum litterarum Bohemiae. Obdobně lze uvést i další mezinárodní spolupráce jako Corpus Vasorum Antiquorum, Moravia Magna, kterou řídí Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně nebo projekt Greek-Old Church Slavonic Lexicon-Index vedený Slovanským ústavem Akademie věd ČR. Otisk českých akademiků v humanitních a společenských vědách nesou i projekty jako Lexicon Iconographicum Mythologie Classicae, Corpus Philosophorum Medii Aevi nebo Corpus Humanisticarum Praefationum.  

Lze logiku chápat jako vědu o vzorcích podobně jako matematiku? Nebo logika odkrývá vzorce, které charakterizují naši argumentační praxi, podobně jako fyzika odkrývá vzorce, které charakterizují kauzální strukturu našeho světa? Nebo je třeba ji chápat jako něco jako „apriorní analýzu“? Otázky, na něž nabízí odpověď profesor Jaroslav Peregrin v článku Logic as a Science of Patterns? v Journal of Philosophy 121 (1):5-25., jednom z nejprestižnějších filosofických časopisů světa. 

Na vzdělance a filosofa Milana Sobotku (23. července 1927 až 22. března 2024), předního odborníka na německou klasickou filosofii vzpomíná v Deníku N Jan Kuneš. Milan Sobotka byl autorem mnoha monografií a článků z dějin evropské filosofie. Věnoval se především studiu Hegelovy filosofie, jeho zásluhou vycházely v nakladatelství Svoboda překlady děl autorů filosofické tradice, jako byli Leibniz, Schiller, Fichte či Kant. Do problémů a myšlenek německé klasické filosofie uvedl více než dvě generace studentů. Jeho odchod je pro český filosofický svět obrovskou ztrátou. 

V poslední době se tento nestor české filosofie podílel na projektu Dějin politického myšlení editora Jiřího Chotaše. Se Sobotkovými kapitolami nedávno vyšel svazek III/2 Politické směry a myslitelé 19. století.  Spolu s Janem Kunešem dlouhá léta připravoval překlady a reedice překladů klasiků německé klasické filosofie, konkrétně Kanta (Kritika čistého rozumu a Kritika praktického rozumu) a Hegela (Fenomenologie ducha).

Foto: FLÚ AV ČR

O důsledcích izraelské operace v Gaze a postojích Západu i arabského světa k vývoji situace hovoří v Interview Plus Českého rozhlasu arabistka Zora Hesová z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.