Aktuality a články

Každý počátek války doprovází propaganda a mediální manipulace. Co mají společného ty současné s těmi z minulého století? Pozvání do diskuse v rámci názorového fóra k 85. výročí začátku 2. světové války přijali filosof Tomáš Koblížek, režisér Václav Marhoul, politik a sociolog Ivan Gabal, novinář Petr Fischer a ředitel Památníku ticha Pavel Štingl. Záznam setkání přinesla ČT24.

Nad rozdíly mezi pojetím filosofie v akademickém i širším smyslu, a nad dlouhou cestou této disciplíny k její dnešní různorodosti se v DeníkuN zamýšlí Jaroslav Peregrin. Rozkrývá, jakými druhy otázek se filosofové skutečně zabývají dnes, v čem se většinou rozcházejí s představou laiků, co ospravedlňuje provozování určitého druhu filosofie jakožto odborné disciplíny po boku věd, ale i to, proč se některé typy otázek stále do žádné z existujících věd nevejdou.  

Nakladatelství Filosofia a ediční oddělení OIKOYMENH představí letos prvně svoji knižní produkci také na Festivalu malých nakladatelů Tábor, známém jako Tabook, který se uskuteční ve dnech 6.–8. září v Táboře. Program

Jakou roli ve výkladu Aristotelova učení o přírodní filozofii sehrál anonymní učenec z Amiens? Jak se s otázkou, zda je lepší zemřít než spáchat něco hanebného, vypořádali angličtí a jak francouzští univerzitní profesoři? Jak vypadala budhistická scholastika? A jak ji vypilovali Tibeťané do podoby praktických metod učené argumentace, které sloužily vzdělávacím cílům? Badatelé odkrývají nejen nové prameny a postupy sdílení vědomostí, ale i postavy, které zřejmě sehrály v učeneckých debatách středověku svébytnou roli. Novinky v oboru představí mezinárodní konference Debatní komunity a kolektivní intelektuální praxe ve filosofickém myšlení středověku, kterou bude hostit Filosofický ústav Akademie věd ČR ve dnech 4.–6. září v Praze.

Přestože historie středověké filozofie dává obvykle vyniknout mimořádným jednotlivcům učeneckého světa, hlubší zkoumání vykresluje spletité vrstvy kolektivní spolupráce, bez nichž by rozvoj a šíření znalostí ve středověku (a ostatně ani dnes) nemohly obstát. Cílem setkání je rozkrýt a prozkoumat různé aspekty kolektivního intelektuálního úsilí nejen v univerzitním prostředí latinské Evropy, ale i v učených komunitách některých dalších jazykových kultur. Konference tak chce poodhalit kořeny současné vědy. Jde o výroční mezinárodní akci Mezinárodní společnosti pro studium středověké filozofie (Société Internationale pour l'Étude de la Philosophie Médiévale) sdružující více než tisíc odborníků v oblasti středověké filozofie. Zúčastní se jí badatelé nejen z Evropy, ale také například z Japonska či USA.

Příspěvky k výzkumu šíření znalostí ve středověku jsou na konferenci členěny do několika sekcí. Témata se zabývají tím, jak učenecké komunity fungovaly, věnují se historickým analýzám kolektivních praktik a sdílení textů, nebo zjišťují, jak probíhalo společné konstruování argumentačních postupů a budování teorií. V hledáčku badatelského zájmu je i kolektivní využívání textů, překladů a komentářů ve vědeckých komunitách a objasnění jejich role v utváření středověkých intelektuálních rozprav.

Setkání organizované s finanční podporou Evropské výzkumné rady je významnou součástí projektu ACADEMIA, který vede Ota Pavlíček a jeho badatelská skupina TRIPTIC-EU při Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení Filosofického ústavu AV ČR.

Konference se uskuteční v hybridním formátu v anglickém a francouzském jazyce.

PROGRAM

KONFERENČNÍ BOOKLET

---

O projektu ERC ACADEMIA

Projekt Academia se zaměřuje na kolektivní debaty „de quolibet“ - „o čemkoli“ na fakultách svobodných umění ve středověku. Zkoumá povahu spolupráce v rámci intelektuálních aktivit v tomto historickém období a zpochybňuje běžné vnímání učenců jako osamělých postav. Místo toho se snaží rozkrýt složité vrstvy kolektivní práce, podmiňující individuální učenecké příspěvky zejména v prostředí univerzit po celé Evropě. Zároveň odhaluje kořeny moderní vědecké práce, neboť debaty „de quolibet“ představují předchůdkyně současných vědeckých konferencí. Program mezinárodního kolokvia s tématem úzce souvisí.

TISKOVÁ ZPRÁVA ke stažení 

Kontakt pro média
Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 725 761 147

Profesor Shimon Sakaguchi, objevitel speciálního typu bílých krvinek, byl v červnu hostem Filosofického ústavu Akademie věd v Praze. Přispěl tak mimo jiné k mezinárodní diskuzi zdůrazňující filosofické přístupy k vědě. Jeho veřejná přednáška o Imunitní toleranci a regulačních T-lymfocytech je nyní dostupná online. Sakaguchiho návštěva se uskutečnila v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“, který sdružuje odborníky z oboru filosofie a imunologie.

Konspiračním teoriím nepodléhají jen frustrovaní lidé, kteří v nejisté době hledají jasná vysvětlení. Chápat je jako současnou obdobu lidových mýtů je chyba. Někdy je za nimi politická strategie, někomu je zase příjemné vědět víc než ostatní. Jejich pointou není události vysvětlit, ale na někoho zaútočit. Rozhovor s filosofem Tomášem Koblížkem o konspiračních teoriích přinesl portál Seznam Zprávy.

Mezinárodní konference Philosophy of Language and Mind (PLM) do Prahy přiláká ve dnech 26.-28. srpna badatele z celé Evropy. Ti se ve svých odborných příspěvcích zaměří například na hodnotu mezilidské konverzace se vzestupem konverzačních asistentů, „bulshitting“ na veřejnosti, nebo třeba na povahu a vnímání bolesti nejasného původu. Pořadatelem konference je Filosofický ústav Akademie věd.

Otázku, do jaké míry jsou rozhovory s inteligentními konverzačními asistenty typu Alexa, Siri aj. stejně hodnotné jako rozhovory mezi běžnými lidskými účastníky, zanalyzuje Anna Drożdżowicz z norské Inland Norway University of Applied Sciences.

Situace, kdy mluvčí sleduje spíš dosažení svého cíle než pravdivost svých tvrzení, jsou klíčovým prvkem tzv. bullshittingu, kterého jsme bohužel stále častěji svědky ve veřejném prostoru. Na častou a přetrvávající praxi, kde účastníci diskuse nerespektují normy, které řídí praxi argumentování, se ve svém příspěvku zaměří Marie Guillot z pařížské Université Nanterre.

V popředí filosofického zájmu bude v rámci přednášek také téma bolesti a jejích kvalit, zejména v případě obtíží neprokázaného původu. Výzvy, které klade pacientům i výzkumníkům například chronická bolest, by mohly napomoci vývoji výzkumného programu v této oblasti a silnějšímu interdisciplinárnímu propojení s klinickým výzkumem a praxí. Téma fenomenologie bolestivých zážitků a jejich dynamického generování a udržování představí účastníkům Sabrina Coninx z Vrije Universiteit v Amsterdamu.

Přednášek věnovaných aktuálním tématům z oblasti filosofie jazyka a mysli se během třídenního setkání odborníků vystřídá několik desítek. Mezinárodní konference Philosophy of Language and Mind, pořádaná v rámci Evropské sítě center zaměřených na filosofii jazyka a mysli (PLM – Philosophy of Language and Mind Network), se uskuteční již posedmé.

PROGRAM
A PODROBNOSTI O KONFERENCI

---

PLM – Philosophy of Language and Mind Network vznikla v roce 2010 jako platforma pro spolupráci mezi členy v oblasti výzkumu a výzkumného vzdělávání. Sdružuje instituce z více než desítky evropských zemí a zaštiťuje pořádání mezinárodních konferencí, workshopů a vzdělávacích aktivit pro mladší generace badatelů v daném oboru v evropském měřítku. Koordinátorem spolupráce sítě PLM je v období 2022–2024 Tomáš Marvan z Filosofického ústavu Akademie věd. 

TISKOVÁ ZPRÁVA KE STAŽENÍ

Kontakt pro média
Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 725 761 147

Legenda imunologie zavítala do Prahy v rámci mezioborového projektu "Imunita a biologická resilience" vedeného Martinem Zachem z Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu Akademe věd. V rozhovoru pro magazín Wired Shimon Sakaguchi mimo jiné prozradil, že filosofický náhled v biologii jej odjakživa fascinuje.

Japonský imunolog Shimon Sakaguchi před téměř třiceti lety objevil nový typ imunitních buněk. O jejich existenci se dlouho pochybovalo, dnes jsou ale středem pozornosti v souvislosti se svým využitím pro léčbu alergií, autoimunitních onemocnění i rakoviny. Oceňovaný imunolog, o kterém se někdy hovoří jako o možném kandidátovi na Nobelovu cenu, navštívil Prahu, kde mimo jiné převzal Granátový imunoglobulin – nejvyšší ocenění udělované Českou imunologickou společností.

Výzkumy prof. Sakaguchiho jsou hluboce koncepční a přetvářejí dosavadní pohled na imunologii. Proto je Sakaguchi už nějakou dobu součástí mezinárodní diskuse mezi imunology a filosofy. 

CELÝ ROZHOVOR

Podle studie, kterou letos publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva, jsou útoky proti komunitě LGBT+ v celé Evropě na vzestupu. Jak tyto útoky souvisí s „hate speech“ proti LGBT+ a co lze proti těmto útokům dělat, komentuje pro Deník N filosof Tomáš Koblížek.