Aktuality a články

V úterý 2. července 2024 se v Táboře uzavřel dlouhý a plodný život českého filozofa, literárního historika, esejisty, editora a překladatele dr. Josefa Zumra, emeritního ředitele Filosofického ústavu Akademie věd a předsedy kuratoria Ústavu T. G. Masaryka. Vzpomínku jednomu z posledních aktérů českého ideového a kulturního kvasu šedesátých let 20. století věnuje Josef Tomeš. Více 

Hostem Kryštofa Boháčka v červnové Filosofické kavárně byl filosof Petr Glombíček. Společně se v ní zaměřili na fenomén zdravého rozumu jako východiska pro obecnější zkoumání racionality. Záznam debatního setkání si můžte přehrát ZDE. Další záznamy Filosofických kaváren.

S hlubokou lítostí oznamujeme, že ve věku 96 let zemřel filosof, historik a překladatel Josef Zumr, dlouholetý vědecký pracovník Akademie věd ČR a někdejší ředitel Filosofického ústavu (1990-1992). Svou celoživotní práci zasvětil především dějinám filosofie a myšlení v českých zemích. 

PhDr. Josef Zumr, CSc. (*1928) byl dlouholetým vědeckým pracovníkem Akademie věd. Roku 1953 nastoupil jako aspirant do Kabinetu pro filosofii ČSAV, nově zřízeného pracoviště s posláním zpracovávat dějiny českého myšlení (pozdější Filosofický ústav ČSAV). Zde se Zumr věnoval českému herbartismu a estetickému formalismu. V letech 1959–1962 se s Robertem Kalivodou koncepčně a editorsky podílel na přípravě Antologie z dějin československé filosofie (1963). Jeho zásluhou se v šedesátých letech podařilo ve FÚ ČSAV navázat mezinárodní kontakty se zahraničními institucemi a individuálními badateli včetně polských (Kołakowski, Baczko, Kotarbiński) a jugoslávských filozofů (Vranicki). Když v roce 1974 Zumr musel z Akademie věd z politických důvodů odejít, dlouhá léta se živil jako překladatel na volné noze. Roku 1990 se pak mohl vrátit do obnoveného Filosofického ústavu AV ČR a v letech 1990–92 tam působil jako ředitel. Během tohoto působení došlo k rehabilitaci pracovníků, jimž bylo během normalizace znemožněno v této instituci vědecky pracovat.

Významná byla také Zumrova organizační činnost na počátku devadesátých let. Založil ústavní nakladatelství Filosofia, jež si časem vydobylo nezastupitelné místo na knižním trhu. Za Zumrova přispění také počátkem 90. let došlo k obnovení Ústavu TGM, zrušeného z politických důvodů v roce 1954. Zumr od roku 1990 působil jako dlouholetý předseda Kuratoria tohoto ústavu a popsal jeho osudy v samostatné knize Dějiny Ústavu T. G. Masaryka (2012). Josef Zumr svou dlouholetou odbornou činností významně obohatil naše poznání české filozofie a svými organizační aktivitami výrazně přispěl k tomu, že historiografie české filozofie se etablovala jako pevná součást výzkumného profilu Filosofického ústavu AV ČR.

Josef Zumr se zabýval dějinami české filozofie. Přestože těžištěm jeho práce byla tradice emancipačního myšlení 19. a 20. století, jeho tematický záběr zahrnoval také myšlenkové směry jako herbartismus, literárněvědní formalismus, marxismus, surrealismus či strukturalismus, ale také řadu cenných studií zabývajících se myšlenkami význačných postav české filozofie a kultury, jako jsou např. K. H. Mácha, Ladislav Klíma, T. G. Masaryk, Emanuel Chalupný, Josef Ludvík Fischer, Karel Teige, Karel Kosík, Jan Patočka či Robert Kalivoda. Zumr se přitom vždy pokoušel překračovat úzce vymezené hranice disciplín a organicky propojovat poznatky z estetiky, literární teorie, politické a sociální filozofie.

Zumrově celoživotní práci, zaměřené především na dějiny filosofie a myšlení v českých zemích, jsou věnovány texty Filosofického časopisu 1/2023, vydané u příležitosti jeho loňského životního jubilea. Čest jeho památce.

Foto: FLÚ AV ČR 2023

Alice Koubová se v Deníku N zamýšlí nad odlišnými generačními přístupy, pokud jde o přehodnocení základního přesvědčení o fungování světa a zmírnění úzkosti ve společnosti. Popisuje kuriózní situaci, kdy se starší bouří proti mladým, kteří odmítají pokračovat v tom, co jim škodí. Řešení spatřuje ve větší mezigenerační solidaritě, rovnoměrném rozdělení nejistoty a ekonomické zátěže a přiznání si, že pohledem do budoucna jsme všichni mladá generace.

O tom, jak může filosofie vědy přispět k etickým diskuzím v medicíně - zejména ve vztahu k výzkumu imunitního systému a tolerance onemocnění, hovořil v pořadu Věda Plus Českého rozhlasu Martin Zach, držitel letošní Prémie Otto Wichterleho.

Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu AV ČR je jedním z členů expertní skupiny, která se podílela na přípravě tzv. AI Actu. Jde o vůbec první ucelený soubor zákonů na světě z dílny Evropské unie upravující využívání umělé inteligence. Jak regulace vznikala, popsal v rozhovoru pro časopis Forbes. O etických, politických a legislativních aspektech AI Actu hovořil Mark Coeckelbergh také na nedávném workshopu, který organizovalo Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) ve spolupráci s konzultantskou firmou PricewaterhouseCoopers. O workshopu si můžete přečíst ZDE. 

Úvahu z filosofických pozic v souvislosti s cenzurou, která začíná dopadat na některá slovenská média, přináší na Českém rozhlasu Vltava Tomáš Koblížek.

Pro objev zvláštního typu bílých krvinek se o něm mluví jako o legendě současné imunologie, jejíž objev je klíčový např. pro úspěšnou léčbu rakoviny či autoimunitních onemocnění. Profesor Shimon Sakaguchi z Univerzity v Osace přiletěl do Prahy v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“ vedeného Martinem Zachem z Filosofického ústavu Akademie věd, který sdružuje odborníky z oblasti imunologie a filosofie. Odkaz na rozhovor Shimona Sakaguchiho pro pořad Věda24 České televize | Fotogalerie z návštěvy Shimona Sakaguchiho

Foto: Předání Granátového imunoglobulinu: nejvyššího ocenění udělovaného Českou imunologickou společností

Foto: Přednáška Shimona Sakaguchiho pro veřejnost: Imunitní tolerance a regulatorní T buňky

Foto: Odborný workshop a setkání se studenty

Kam posouvá pobyt ve virtuální realitě filosofické otázky typu, co je realita a co můžeme vědět o vnějším světě? Lze si lidský život představit jako dokonalou simulaci? O zkušenostech s virtuální realitou a jejím nahlížení z pohledu filosofie si s redaktorkou Terezou Liškovou v pořadu ArtCafé Českého rozhlasu Vltava povídali  analytický filosof Jakub Mihálik a básník Luboš Svoboda. Tématu virtuální reality, vědomí a jazykových modelů se věnuje rovněž rozhovor Jakuba Mihálika s prof. Davidem Chalmersem (New York University) v aktuálním čísle Filosofického časopisu.