Aktuality a články

Dr. Iwona Janicka působí na Katedře estetiky a kultury na výzkumné univerzitě v dánském Aarhusu. Soustředí se na kontinentální filosofii 20. a 21. století, politickou, feministickou a environmentální filosofii. V Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR bude spolupracovat na projektu zaměřeném na přehodnocení mírového konceptu v podmínkách 21. století, kdy mírotvorné aktivity ovlivňuje klimatická krize.

O projektu "Nové uchopení pojmu mír: Od sociální ontologie k politické ekologii"

Pojem míru je proslulý svou nepostižitelností. Ve filosofii byl tradičně definován pomocí negativa: mír je absence války. Ve snaze mír zachovat se filosofové odvolávali na vnější autoritu (Hobbes), národní stát (Hegel), povinnost (Kant) nebo právo na mír (Lock), a představovali si jej jako stav, který přichází automaticky po válečné aktivitě. Avšak pojímáme-li mír takto negativním a pasivním způsobem, zapomínáme často na konstruktivní úsilí, které mír, jako forma sociální soudržnosti a konstruktivního rozpouštění konfliktů, na společnost klade. Projekt si klade za cíl přehodnotit koncept míru pro 21. století v kontextu klimatické krize. Základní otázky, které si přitom klade, jsou: Jak ekologická krize mění naše pojetí míru, vezmeme-li v úvahu, že náš budoucí mír je závislý na stále ubývajících přírodních zdrojích? Jak nové technologie ovlivňují způsoby, jakými udržujeme mír? Jak se projevují nové představy o míru v uměleckých a kulturních produkcích? Bude kombinovat feministickou teorii míru, současnou environmentální filosofii, teorie radikální demokracie, fenomenologii a sociální ontologii za účelem zkoumání konstruktivních a pozitivních myšlenek míru. Výzkum se bude zabývat: 1) dopadem klimatické změny na naše definice míru v 21. století; 2) myšlenkou míru jako předurčující kolektivní aktivity ukotvené v konkrétních společenských praktikách; 3) významem stěžejních společenských hnutí při udržování míru dnes (etika péče, nenásilí, politika zranitelnosti).

O badatelce

Dr. Iwona Janicka je autorkou knihy Theorizing Contemporary Anarchism. Solidarity, Mimesis and Radical Social Change (Bloomsbury Academic, 2017). Její aktuální knižní projekt zkoumá, jak přehodnotit politiku v kontextu změny klimatu. Její práce byly publikovány v časopisech jako Theory, Culture & Society, Philosophy Today, Textual Practice a SubStance.

Nedávné publikace:
“Reinventing the Diplomat: Stengers, Latour, Morizot”, Theory, Culture & Society 40.3 (2023), p. 23-40
“Processes of Translation: Bruno Latour's Heterodox Semiotics”, Textual Practice 37.6 (2023), p. 847-866
“Paradoxes of Equality: Jacques Rancière’s Politics and Nonhumans”, Parrhesia: A Journal of Critical Philosophy 38 (2023), p. 166-189
“The Janus Face of Cosmopolitics: The Concept of Universality in Isabelle Stengers and Bruno Latour” (forthcoming in Philosophy Today 68.3, Summer 2024)
"Coarticulation: Mutual Transformation in Human and Nonhuman Relations" (forthcoming in SubStance, Summer 2024)

Záměr pojmenovat ulice a parky v nové zástavbě na pražském Rohanském ostrově po filosofech, jak navrhla developerská firma Sekyra Group v rámci svého projektu Rohan City, v Praze spíš naráží. Názvy nových ulic mají vytvořit jednotný ideový celek s odkazem na významné filosofické osobnosti spojené s myšlenkou pacifismu. Podle kritiků ale volba v první řadě nijak nerespektuje souvislost s místem, a možná by zasloužila širší diskusi, z pohledu filosofie pak jde spíš o náhodnou směs jmen, která navíc opomíjí ženské myslitelky. Absurditu návrhu má podtrhnout recesistická petice poukazující na pojmenování ulic po Tolkienových postavách Rohanského království. Více pro Novinky.cz Martin Ritter z Filosofického ústavu AV ČR. 

Obraz osobnosti panovníka a vládce napříč žánry v latinsky i mimo latinu psané literatuře ve Francii a českých zemích raného novověku podrobí detailní analýze mobilitní projekt Marcely Slavíkové z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku. Podoby, recepce a kritika humovského empirismu ve středoevropském regionu budou zase tématem spolupráce Hynka Janouška z Oddělení současné kontinentální filosofie a profesora Tamáse Demetera z Maďarské akademie věd. Více o projektech níže.

Reprezentace panovníků v raně novověké literatuře českých zemí a Francie

Obraz osobnosti panovníka a vládce napříč žánry v latinsky i nelatinsky psané literatuře raného novověku podrobí detailní analýze česko-francouzský mobilitní projekt Marcely Slavíkové. Řešitelka a její tým bude v kooperaci s francouzským týmem na rozsáhlém textovém korpusu sledovat rozdíly a paralely při vytváření obrazu panovníka v raně novověké poezii i próze v českých zemích a ve Francii. Zvláštní pozornost zaměří na zobrazování panovníka v katolické a protestantské tradici i v různých typech raně novověkých monarchií. Zajímat ji budou i výrazové a diskurzivní prostředky, které raně novověcí autoři k vykreslení panovníka používali.

Rozmanitost humovského empirismu jako dědictví střední Evropy

Podoby, recepce a kritika humovského empirismu ve středoevropském regionu budou hlavním tématem spolupráce Hynka Janouška a profesora Tamáse Demetera z Maďarské akademie věd. Zajímat je budou přístupy a variace empirismu u různých filosofických směrů se zaměřením na filozofii popisující naše zkušenosti se světem (u Brentana, Masaryka, Pražské školy, Lippse, Husserla, Meinonga), na filozofii vědeckého poznání (u Macha a Vídeňského kruhu) a na filosofický naturalismus a jeho představitele (Fodora, Quina, Lewise). U většiny těchto přístupů je patrný návrh na obecné reformy společnosti založené na širším pohledu na empiricky založenou vědu. Téma má potenciál podnítit debatu mezi badateli různého filosofického zaměření. Podporu projektu společně zajišťují Akademie věd ČR a Maďarská akademie věd. 

Co zviditelňuje perspektiva odolnosti v naší žité realitě? Čím přispívá do debat o krizích a jakou pozici zaujímá v konfliktech kulturních válek? Shrnutí situace spolu s výsledky výzkumů u nás i ve světě nabídla v rámci únorové přednáškové série Masterclass časopisu Host filosofka Alice Koubová.

Hovořila o napětí mezi silou a zranitelností, přecitlivělostí a znecitlivěním, popřením traumatu a jeho zpeněžením v kontextu kulturních diagnóz typu narcistní společnost, kultura oběti, úzkostná společnost, zchoulostivělá společnost či oportunistická společnost. Vysvětlila historii pojmu resilience ve vědecké oblasti a současně představila výsledky dlouhodobých výzkumů resilience v oblasti neuropsychologie, sociální ekologie a politické teorie ve světě i u nás. Výzkum v České republice realizoval její tým v rámci institutu SYRI s využitím metod komparativního mezinárodního kvantitativního šetření, dokumentárního výzkumu s vlivnými českými aktéry a uměleckého výzkumu s taneční skupinou mladých dospělých.

Host Masterclasses jsou koncipovány jako série přednášek, ve kterých výrazné osobnosti kulturního života hovoří o své profesi i životě. Realizují se s podporou Státního fondu kultury a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. 

Příklady výhružných zpráv a urážek motivovaných názorovým nesouhlasem nejsou v online prostředí ničím překvapivým. Terčem nenávisti bývají častěji ženy, v poslední době přesněji ženy novinářky. Digitální nenávist přitom zdaleka není jen způsob, jímž si někdo vylije svou frustraci a zlobu. „Online svět dokáže nenávist specifickým způsobem utvářet a poskytovat jí novou dynamiku,“ říká odborník na nenávistné projevy, filosof Tomáš Koblížek. Proto bychom se jí jako společnost měli vážně zabývat. Více v rozhovoru s ním na ČRo Vltava. 

Online nenávist je výživným podhoubím pro řadu fenoménů, které v důsledku škodí celé společnosti. V interakci „protivníků“ tváří v tvář by online šarvátky nedosahovaly tak vyhroceného stavu. Přispívá k tomu například v literatuře popsaný disinhibiční efekt internetu, který vytváří mezi účastníky online přestřelek dojem, že vlastně nejde o nic skutečného. Výzkumy popisují i další jevy jako jsou soupeřivé nenávistné projevy nebo vytváření tzv. digitálních smeček. „Nenávistné projevy v internetovém světě nejsou nebezpečné pouze jako možný podnět k fyzickému činu. Samy jsou ve skutečnosti činem, jehož cílem je dotyčného ponížit, nebo v něm vyvolat strach o sebe sama i své okolí,“ doplňuje Tomáš Koblížek. Celý rozhovor

Myšlenka na univerzální přístup ke znalostem všeho druhu, otevřených všem, a představa univerzálního vzdělání pro všechny, mají jednoho společného jmenovatele. Encyklopedii. Počátky encyklopedie jako kulturního konceptu, a především metaforické myšlení jako hybatele jejího vzniku se snaží vysvětlit, interpretovat a posoudit mezioborový projekt TOME vedený Petrem Pavlasem. 

Zvláštní roli v něm hrají kognitivní metafory jako obrazy poznání: jejich vývoj a zlomové okamžiky, formující jejich význam. Projekt pracuje s tezí, že právě metaforická vyjádření byla významným faktorem vzniku některých kulturních idejí klíčových pro moderní teorii poznání a filosofickou pedagogiku. Jako pilotní projekt si TOME klade za cíl pochopit, jakým způsobem přispěl v 16. a 17. století ke vzniku encyklopedismu vývoj alchymických metafor.

Za tímto účelem badatelé sestavují a analyzují digitální korpus latinských alchymických tisků TOME. Současně zkoumají již existující digitální korpus latinských vědeckých tisků NOSCEMUS (přibližně 1000 titulů, 1450–1850) pomocí špičkových výpočetních metod. Cílem je s využitím umělé inteligence trénovat a testovat detektor metafor, který významně usnadní pochopení vývoje metafor vědění a jejich role při vzniku moderního encyklopedismu.

Stránky projektu můžete nově sledovat ZDE. 

Díky ocenění Transnational Access Fellowship Award se Radimu Hladíkovi z Filosofického ústavu v dubnu a květnu 2024 otevřou dveře Trevírského centra pro digitální humanitní vědy (TCDH) při Univerzitě v Trevíru. Pracovat tu bude na inovativním projektu zaměřeném na rozšíření schopností volně přístupné a bezplatné aplikace reQual. Ta nyní významně podpoří možnosti výměny a publikace dat v badatelském prostředí pro kvalitativní analýzu.

Na vývoji původní aplikace reQual se Radim Hladík podílel spolu s týmem doc. Martina Hájka z Univerzity Karlovy v Praze. Za jejím vznikem stála snaha posílit důvěryhodnost a ověřitelnost kvalitativního výzkumu a možnost s kvalitativním kódováním prakticky experimentovat. Software s otevřeným zdrojovým kódem byl vyvíjen s podporou Technologické agentury ČR a už nyní univerzitě slouží k výuce kvalitativních metod textové analýzy bez zbytečných finančních bariér v podobě drahých softwarových řešení.

Nyní aplikace spěje do fáze, kdy bude moci nabídnout podstatně více. Nové funkce překlenou propast mezi různými badatelskými nástroji. Umožní, aby aplikace podporovala standardizovaný formát pro výměnu dat mezi různými programy, včetně exportu do pokročilejších softwarů s rozšířenými analytickými možnostmi. Uživatelé získají lepší nástroje pro potřebnou anonymizaci dat v případech, kdy pracují s citlivými údaji. Tím bude usnadněno jejich opětovné využití, sdílení, a archivace.

Mentorskou podporu a expertní spolupráci na projektu s oficiálním názvem „Sprint pro FAIR data: Vývoj užitných vlastností podporujících směnu a publikaci dat v badatelském softwaru pro kvalitativní analýzu“ poskytne mezinárodní autorita v oblasti digitálních humanitních věd prof. Christof Schöch. „Kromě příležitosti spolupracovat s prof. Schöchem, s nímž nás svedl dohromady zájem o zvyšování důvěryhodnosti kvalitativního výzkumu v humanitních a společenskovědních oborech, si na TNA Fellowshipu cením možnost získat podporu pro vývoj badatelského softwaru, což je výsledek vědecké práce, kterému se v běžných projektových soutěžích nedostává zasloužené pozornosti,” dodává autor projektu Radim Hladík.

Transnational Access Fellowship Award uděluje výzkumná infrastruktura CLS INFRA pro výpočetní literární výzkum díky podpoře z programu EU Horizon Europe. Trevírské centrum pro digitální humanitní vědy (TCDH) při Univerzitě v Trevíru je jedním ze 12 partnerů konsorcia, které usiluje o vytvoření robustní základny pro literární studia s využitím umělé inteligence a výpočetních metod. S rozpočtem 5 milionů eur od Evropské komise se infrastruktura zaměřuje na zpřístupnění nejlepších datových zdrojů, které Evropa nabízí v rozvíjejícím se oboru počítačových literárních studií, a na rozšiřování přístupu ke studiu kultury založeném na velkých datech. Dalším cílem infrastruktury je zpřístupnit počítačová literární studia většímu počtu badatelů a umožnit zkoumání mnohojazyčného a vzájemně propojeného evropského literárního dědictví a kulturní rozmanitosti.

PhDr. Radim Hladík, Ph.D.

-----------

Seznam institucí particupujících na projektu CLS INFRA: Institute of Polish Language at the Polish Academy of Sciences, Polsko; University of Potsdam, Německo; Austrian Academy of Sciences, Rakousko; National University of Distance Education, Španělsko; École Normale Supérieure de Lyon, Francie; Humboldt University of Berlin, Německo; Charles University, Česko; Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities, Francie; Ghent Centre for Digital Humanities, Ghent University, Belgie; Belgrade Centre for Digital Humanities, Srbsko; Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences, Holandsko; Trier Center for Digital Humanities, Trier University, Německo; Moore Institute, National University of Ireland Galway, Irsko.

Zpráva ke stažení

Slovenský portál Dalito.cz zpovídal akademiky původem ze Slovenska působící v Česku. Na otázky týkající se profese filosofa, odborných zájmů, ale i vnímání situace na Slovensku nebo života v Česku odpovídali politický filosof Matěj Cíbik a etik Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu Akademie věd. 

Matěj Cíbik se věnuje etice a politické filosofii, zejména liberalismu, teorii spravedlnosti a otázkám politické legitimity. Je autorem knihy Liberáli a tí druhí (2017). Působí ve Filosofickém ústavu české Akademie věd a vyučuje na Katedře filozofie Univerzity Pardubice. Odkaz na rozhovor. 

Juraj Hvorecký se specializuje na filosofii mysli, kognitivní vědu a aplikovanou etiku v oblasti technologií a institucí. Věnuje se také popularizaci společenského a humanitního bádání. Je spolueditorem knihy Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. V nakladatelství Routledge nedávno vyšel sborník Conscious and Unconscious Mentality, který spolueditoval s Tomášem Marvanem a Michalem Polákem. Odkaz na rozhovor.

Co je „etika péče“ a o kterých tématech se v jejím kontextu aktuálně debatuje? Jak souvisí péče, umění a hra s demokracií? A čím mohou k pochopení péče přispět práce fenomenologických myslitelů a myslitelek, jako je Edith Steinová? Poslouchejte v podcastu Careful Thinking s Petrem Urbanem z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha při FLÚ AV ČR.