Aktuality a články

Městský stát, který kdysi patřil k nejsilnějším v antickém Řecku, je dnes symbolem válečnického umění. Podle historika Stephena Hodkinsona ale kolem Sparty panuje řada mýtů a její současný obraz je leckdy zkreslený. Přední odborník na starověkou Spartu, emeritní profesor university v Nottinghamu zavítal do Prahy v rámci mezinárodní konference Starověké dějiny a historikové starověku: památce prof. Pavla Olivy, pořádané Kabinetem pro klasická studia při Filosofickém ústavu AV ČR. Při této příležitosti poskytl rozhovor České televizi (čas 39:26).

Nepřímé svědectví o jedné z nejvýznamnějších evropských událostí 15. století – Kostnickém koncilu – podal ve své kronice kostnický měšťan Ulrich Richental. Dva z opisů Richentalovy kroniky jsou dnes uloženy ve fondech Národní knihovny. O tom, v čem jsou výjimečné i zavádějící, hovoří v širším kontextu kostnických událostí spolu s dalšími odborníky Pavel Soukup z Centra medievistických studií FLÚ AV ČR &FF UK. V další epizodě pořadu Poklady Klementina na ČT art.

Zvýšený výskyt duševních poruch v období po pandemii, zejména fenoménu extrémní sociální izolace v Japonsku označovaného jako hikikomori, včetně jeho komplexních symptomů a společenských důsledků, se s pomocí mezikulturního výzkumu pokusí prozkoumat česko-japonský tým badatelů. Projekt společně podpořily Akademie věd ČR a Japan Society for Promotion of Science jako jediný z oblasti humanitních a sociálních věd.

Sociální deprivace vyvolaná pandemií neúměrně zasáhla děti a dospívající, což se projevuje výrazným nárůstem psychických potíží. Projekt vychází z poznatků vývojové psychologie a s ohledem na jedinečné výzvy, kterým mladší generace čelí, navrhuje fenomenologický přístup ovlivněný autory jako Husserl, Heidegger, Patočka, Bin Kimura a další k pochopení dopadu sociálního odtržení na duševní zdraví. Jako potenciální metodu řešení současné krize psychiatrických a psychoterapeutických systémů v České republice se pokusí představit svépomocný výzkumný model z Japonska, tzv. Tojisha Kenkyu. Cílem je spojit Tojisha Kenkyu s fenomenologickými poznatky a nabídnout tak destigmatizující a nenormativní přístup k problematice duševního zdraví. Projekt se snaží odhalit základní příčiny a podmínky, které přispívají ke zvýšenému výskytu psychických potíží a zároveň navrhuje unikátní techniku svépomocného a sebepodpůrného výzkumu. Základ českého týmu tvoří fenomenologové Petr Kouba, Martin Nitsche a Petr Prášek z Filosofického ústavu Akademie věd, japonský tým vede Joff P.N. Bradley z Teikyo University v Tokyu.

Filosofický ústav AV ČR se pravidelně uchází o stipendia AV ČR na podporu mladých badatelek a badatelů v rámci Programu podpory perspektivních lidských zdrojů – Mzdové podpory postdoktorandů. Soutěž je otevřena všem pracovištím Akademie věd a probíhá dvakrát ročně – v jarním a podzimním termínu. Aktuální uzávěrka pro posuzování návrhu projektů v rámci 23. kola soutěže je ve FLÚ stanovena na 30. březen 2024. 

Program je určen nositelům a nositelkám titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu do dvou let od jeho získání (tj. udělení titulu 30. 4. 2022 a později; nezapočítává se doba strávená na mateřské/rodičovské dovolené a v případě dlouhodobého zahraničního studijního pobytu se lhůta prodlužuje až na čtyři roky). Úspěšní žadatelé a žadatelky pracují po dobu dvou let na projektu, jehož téma přímo souvisí se zaměřením příslušného ústavu AV ČR, a stávají se členy některého z jeho vědeckých týmů.

Zájemci a zájemkyně o tuto podporu udělovanou Akademií věd ČR se mohou obracet na vedoucí vědeckých oddělení FLÚ a konzultovat s nimi výzkumná témata, jež mají zájem zpracovat (návrhy do interní soutěže FLÚ podávají vedoucí oddělení).

Podrobnější informace o programu poskytne vědecká tajemnice FLÚ dr. Julie Černá (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Tým badatelů kolem filosofa vědy Elíase Fuentese Guilléna z Filosofického ústavu začal loni s podporou Grantové agentury ČR pracovat na projektu zaměřeném na vývoj matematiky v Praze a českých zemích v evropském kontextu konce 18. a první poloviny 19. století, zkráceně nazývaném PragMatika. Zásadní postavou, pokud jde o zkoumání a rekonstrukci matematických postupů ve výuce a tvorbě matematických textů, je v něm osobnost českého filosofa a matematika Bernarda Bolzana. A právě vytvoření digitálního archivu s jeho rukopisy je jedním z cílů projektu. Digitální archiv Bernarda Bolzana má vzniknout ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, známého také jako Muzeum literatury.

První kroky k nastavení budoucí spolupráce podnikli tento týden v rámci společné schůzky ředitel Filosofického ústavu AV ČR Petr Kitzler, vedoucí projektu PragMatika Elías Fuentes Guillén, zástupkyně ředitele pro ediční činnost a mezinárodní spolupráci Pavlína Cermanová, ředitel Památníku Národního písemnictví Michal Stehlík a vedoucí Oddělení literárního archivu Tomáš Pavlíček.

Digitální archiv poskytne virtuální prostředí jak badatelům a studentům Bolzanova díla, tak každému, kdo se zajímá o jeho život a dobu. Zájemci v něm naleznou například část věnovanou výhradně Bolzanovým rukopisům, jím publikovaným dílům nebo sekundární literatuře, ale také třeba georektifikované mapy českých zemí 18. a 19. století, které bude možné porovnat s aktuálními mapami, nebo 3D modely míst spojených s Bolzanem. Archiv by měl vzniknout během následujících dvou let.

Foto: Schůzka k budoucí spolupráci.

Ředitel Filosofického ústavu AV ČR Petr Kitzler, ředitel Památníku Národního písemnictví/Muzea literatury Michal Stehlík, vedoucí Oddělení literárního archivu Tomáš Pavlíček, vedoucí projektu PragMatika Elías Fuentes Guillén, zástupkyně ředitele pro ediční činnost a mezinárodní spolupráci Pavlína Cermanová a projektová koordinátorka Anna Kratochvílová.

Nejstarší rukopisy ve fondech pražského Klementina vynikají řemeslným zpracováním vazeb, dokonalostí písma ručně psaných textů i krásou nestárnoucích iluminací. O tzv. Velislavově bibli, nejobsáhlejším obrazovém rukopisu středověkých českých zemí přezdívaném jako středověký komiks, hovoří v pořadu Poklady Klementina na ČT Art medievista Václav Žůrek z Centra medievistických studií při Filosofického ústavu AV ČR&FF UK.  

Duchovní odkazy v Komenského knize Labyrint světa a ráj srdce diskutovali na televizi Noe Tomáš Havelka z oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR, doc. Zuzana Svobodová z teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ilustrátorka Renáta Fučíková z Ateliéru didaktická ilustrace-fakulta designu a umění Západočeské univerzity v Plzni. 

Na dobrodružnou cestu za poznáním se s lektory Filosofického ústavu Akademie věd vydají v letošním roce čtyři středoškoláci a středoškolačky. Tzv. novou divočinu – konkrétně bývalý vojenský a industriální prostor Ralsko v Libereckém kraji – podrobí dalšímu eko-fenomenologickému zkoumání Anna Domkařová, Sylvestr Makov a Šárka Synovcová. Věnovat se jim přitom bude interdisciplinární tým lektorů pod vedením Martina Nitscheho. Komentovaná četba méně známých spisů J. A. Komenského pod vedením komenioložky Lenky Řezníkové čeká naopak na studenta Tomáše Barocha. Během stáže se bude moci seznámit s hlavními aspekty současného výzkumu života a díla významného raně novověkého učence. 

Více o programu Otevřená věda

Více o stážích 2024 ve Filosofickém ústavu AV ČR:

Martin Nitsche
Nová divočina v perspektivě eko-fenomenologie

Stáž je věnována filosoficko-estetickému výzkumu nové divočiny, tedy divoké přírody, která zarůstá oblasti dříve intenzivně využívané člověkem a nyní opuštěné. Konkrétně se zaměří na post-militaristickou a post-industriální krajinu bývalého vojenského prostoru Ralsko v Libereckém kraji. Nová divočina člověku ukazuje limity zavedeného, na pokrok orientovaného a antropocentrického, myšlení. Ne-lidská příroda přerůstající lidské betonové a železné krajiny zve člověka k setkání a k proměně myšlení. V perspektivě tzv. eko-fenomenologie se stáž zaměří na výzkum právě této transformativní hodnoty nové divočiny. Nová divočina člověku ukazuje limity zavedeného, na pokrok orientovaného a antropocentrického, myšlení. Ne-lidská příroda přerůstající lidské betonové a železné krajiny zve člověka k setkání a k proměně myšlení. Interdisciplinární tým lektorů metodologicky integruje filosofii, fenomenologii, estetiku, antropologii a krajinnou ekologii.

Stážisté/tky: Anna Domkařová (Akademické gymnázium a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky), Sylvestr Makov (Gymnázium Špitálská), Šárka Synovcová (Gymnázium Václava Hraběte, Hořovice)

---

Lenka Řezníková
Úvod do komenologie
Cílem stáže je seznámit studenta s hlavními aspekty současného výzkumu života a díla J. A. Komenského na základě komentované četby zejména méně známých spisů tohoto významného raně novověkého učence (z oblasti historiografie, přírodních věd, encyklopedismu, didaktiky, konsolační literatury, korespondence ad.) a sekundární literatury. Student bude názorně uváděn do metod vědeckého výzkumu a naučí se pracovat s některými digitálními nástroji užívanými v současných humanitních vědách.

Stážista: Tomáš Baroch, Gymnázium Hořovice

Souostroví v Indickém oceánu se stalo bitevním polem geopolitických zájmů soupeřících regionálních mocností. Mezi nimi získává momentálně navrch Čína. Situaci komentuje na Seznam Zprávy spolu s dalšími pozorovateli také indolog a politický filosof Jiří Krejčík. Na vývoj posledních dní podle něj lze nahlížet jako na „diplomatickou prohru“ Indie.