Aktuality a články

Popularizace filosofie a příbuzných humanitních věd zejména mezi mladými lidmi a vysokoškolskými studenty patří k základním posláním Filosofického ústavu ve vztahu k veřejnosti. Za nadšení a vytrvalost v tomto ohledu byli letos ředitelem ústavu odměněni cenou za popularizaci pracoviště Pavel Arazim, Karolína Chundelová a Jan Kremer.

Cena za popularizaci Filosofického ústavu AV ČR je udělována každoročně ředitelem pracoviště. Ze šesti nominovaných byli letos vybráni tři ocenění:

Pavel Arazim
K tématům, která jsou dlouhodoběji předmětem zájmu Pavla Arazima z Oddělení logiky, patří filosofie jazyka, konspirační teorie a argumentační fauly. Pro Asociaci učitelů občanské výchovy „Občankáři“ natočil přednášku „Filosofie jazyka a konspirační teorie“ a podílí se také na přípravě dalších studijních materiálů, které mají pomoci pedagogům při výuce. Spolupracoval na projektu „NEZkreslená věda.“ V rámci Týdne Akademie věd přednášel o životě pravidel v čase podle Bergsona a Wittgensteina s důrazem na otázku manželství a jeho vnímání jako svazku jednoho muže a jedné ženy. Pro studenty gymnázií přednáší o argumentačních faulech pohledem analytické filosofie jazyka.

Karolína Chundelová
Dlouhodobě podporuje a rozvíjí možnosti spolupráce se středními školami. Vytipovává vhodná témata a zajišťuje přednášky vědeckých pracovníků pro studenty, rozšiřuje databázi spolupracujících pedagogů a další příležitosti pro spolupráci vzdělávacího charakteru. Ve Filosofickém ústavu zajišťuje projekt Otevřená věda, do něhož se za poslední tři roky přihlásilo bezmála padesát stážistek a stážistů. Koordinuje přípravu vzdělávacích balíčků pro Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd, z.s. Pracuje na průběžné aktualizaci nabídky aktivit pro střední školy, která již vydá na celkem objemnou brožuru... Stáhnout si ji můžete zde: https://www.flu.cas.cz/.../verejne/jine/2022/FLU_brozura.pdf   

Jan Kremer
Zabývá se společnými průniky historických digitálních her s historickou kulturou a zaměřuje se na jejich analýzu. Hry z perspektivy historie, didaktiky, muzeologie, ale také např. jako předmět zájmu nacionalistických a xenofobních ideologií pojednal spolu s dalšími odborníky na konferenci Central and Eastern European Historical Games, kterou uspořádal koncem loňského roku. Jeho interaktivní prezentace během Týdne Akademie věd vzbudila zájem veřejnoprávních médií. Spolupracoval na přípravě tematického čísla popularizační revue Dějiny a současnost 2023/1, kam přispěl článkem o reprezentaci holokaustu a nacismu v digitálních hrách. Pro festival Hvězdy filosofie 2022 připravil workshop Historické hry naživo. Na pozvání přednesl řadu přednášek na vysokých i středních školách. Pravidelně pořádá komentované prohlídky v Sázavském klášteře po stopách hry Kingdom Come: Deliverance a stejné téma prezentoval také v rámci cyklu (Za)hradních slavností na hradě Pirkštejn.

 Pavel Arazim                                                                               Karolína Chundelová                                          Jan Kremer

Za mimořádné výsledky výzkumů zasahujících do oblasti medicíny, informatiky, biologie a filozofie dnes ocenila předsedkyně Akademie věd šest vědců a vědkyň. Mezi oceněnými je i Martin Zach z Filosofického ústavu, který přinesl nový pohled na vědecké modelování mechanismů v nádorové imunologii. 

Jeho článek věnovaný Komplementární teorii vědeckého modelování: Modelování mechanismů v nádorové imunologii otiskl nejprestižnější časopis v oboru filozofie vědy – The British Journal for the Philosophy of Science – a je vůbec prvním případem, kdy se někomu s českou afiliací podařilo v tomto časopise s osmdesátiletou historií publikovat výsledky svého výzkumu.

Foto: AV ČR

  

Na základě detailního rozboru příkladu z oblasti nádorové imunologie článek představuje nové, originální pojetí vědeckého modelování. Kombinuje přitom hned několik výzkumných metod: vychází z podrobné analýzy vědeckých a filozofických odborných článků, zúčastněného pozorování v imunologické laboratoři a rozhovorů s imunology. Poznatky lze dále využít pro nastínění způsobu, jak překlenout určitý rozkol mezi teoretickými a experimentálními přístupy k vědě.

Filosofická literatura doposud charakterizovala modelování jako proces, při kterém se konstruuje modelový systém. Tento modelový systém se následně zkoumá namísto cílového systému, a nakonec se porovná s cílovým systémem. Oproti tomuto standardnímu pojetí článek detailně představuje praktiky modelování, které se standardnímu pojetí vymykají a které jsou charakteristické pro experimentální laboratorní výzkum. Podle tohoto komplementárního pojetí vědci nejprve zkoumají množinu experimentálních systémů a výsledky výzkumu integrují do konceptuálního modelu. Článek dále porovnává tyto dva modelovací přístupy z hlediska ontologických a epistemologických závazků. Tento výsledek představuje jistý průlom ve filosofii vědeckého modelování, což je téma, které patří mezi hlavní témata filosofie vědy posledních zhruba třiceti let. 

Více o Cenách AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Desítky zajímavých témat, jimž se věnovali během svých stáží na pracovištích Akademie věd ČR, prezentovali v minulém týdnu studenti a studentky středních škol na konferenci programu Otevřená věda. V kategorii humanitních a společenských věd porotu nejvíce zaujala prezentace Anny Balcarové a Anny Domkařové na téma Inteligence jako filozofický problém. Stáž absolvovaly v Archivu Jana Patočky při FLÚ AV ČR pod vedením lektorů Jana Freie a Pavla Sladkého. 

V kategorii humanitních a společenských věd zaznělo ve čtvrtek 23. listopadu 2023 v prostorách konferenčního centra Fyzikálního ústavu AV ČR celkem 24 příspěvků od 44 středoškoláků. Jejich prezentaci a výsledky hodnotili porotci Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR, Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR a Jan Mařík z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Vítězky v dané kategorii, studentky Anna Balcarová a Anna Domkařová, se při stáži seznámily se základními rysy filosofie Jana Patočky prostřednictvím četby a interpretace jeho studií. Vedle toho se mohly zapojit do různých fází ediční přípravy jeho dosud nevydaných textů. Postupně z toho vykrystalizovalo, že se rozhodly prozkoumat z filozofického pohledu pojem inteligence.

Vítězná stáž v Archivu Jana Patočky. Foto: FLÚ AV ČR

Druhé místo vybojovaly studentky Marie Křivánková a Valentýna Mikutová, které zpracovávaly téma Osvojování emočních slov u dětí. Lektorkou byla Nikola Paillereau v Psychologickém ústavu AV ČR.

Třetí místo získali Barbora Šídová, Jiří Mareth a Jakub Szkandera za stáž s názvem Experimentální archeologie – testování nástrojů k drcení a mletí, jíž se věnovali pod vedením lektora Jaroslava Řídkého z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Porota nad rámec prvních tří cen vyhlásila ještě dvě speciální „Ceny poroty“. První z nich si vysloužila dvojice Magdaléna Musilová s Tomášem Klímou, kteří se v brněnském Ústavu geoniky AV ČR zabývali stáží na téma Citizen science a její role v českém a zahraničním výzkumu. Lektorem byl Jakub Trojan.

Druhou cenu poroty si odnesla trojice Ivana Kleinerová, Daniela Nosková a Marie Glasová, která se celý letošní rok zabývala stáží s názvem Experimentální středověk. Pod vedením Dany Dvořáčkové z Historického ústavu AV ČR získávaly dovedností, techniky a znalosti, které znali naši předci ve středověku (například textilní techniky karetkování, tkaní či předení, pěstování rostlin středověkým způsobem nebo dobové technologie zpracování potravin).

Vyzkoušet si, jak se dělá věda, chce rok od roku více stále více středoškoláků. Nadaní mladí lidé, kteří chtějí věnovat svůj čas nejen školním aktivitám, navštěvují stáže v Akademii věd ČR, kde se jim věnují vědkyně a vědci. Studentské stáže jim umožňuje program Otevřená věda. Letošní absolventi představili výsledky svého bádání na stážích na závěrečné studentské konferenci, jež proběhla ve dnech 22. až 24. listopadu 2023 v budově Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze.

Více o konferenci OTEVŘENÁ VĚDA

---

Letošní OTEVŘENÁ VĚDA ve Filosofickém ústavu

Ve Filosofickém ústavu se letos do programu otevřená věda zapojilo 12 studentek a studentů pod vedením pěti lektorek a lektorů. Zaměřili se přitom nejen na oblast filosofie, ale také na historii či dějiny umění. 

Takzvanou novou divočinu, tedy divokou přírodu, která zarůstá opuštěné oblasti dříve intenzivně využívané člověkem, podrobily filosoficko-estetickému výzkumu stážistky Nela Štěpánková, Šárka Synovcová, Klára Klimasová. Stáž vedl Martin Nitsche z Oddělení současné kontinentální filosofie.

Jan Frei a Pavel Sladký z Archivu Jana Patočky seznámili studentky Annu Balcarovou a Annu Domkařovou se základními rysy Patočkovy filosofie prostřednictvím četby a interpretace několika jeho studií.

Studentky Jana Uglickich, Karolína Švecová a Jolana Hůlová se pod vedením Adély Ebersonové z Centra medievistických studií zabývaly knižní kulturou v českých zemích v období středověku.

Lenka Řezníková z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku se spolu s Kryštofem Kalvachem věnovali četbě a interpretaci rukopisných historických textů historiografa Jednoty bratrské Jana Jafeta (zemř. 1614).

Jak fungovala středověká malířská dílna v našem prostředí ve 14. století přiblížila svým studentkám Viktorii Hadové, Rút Albrechtové a Leontýně Bucharové lektorka Barbora Uchytilová z Centra medievistických studií.

Daniel Dvořáček z Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd se stal prvním studentem doktorského studia, kterého na základě uzavřené dohody o spolupráci při společném vzdělávání doktorandů z roku 2020 vyškolí badatelé Akademie věd ČR, Univerzity v Lipsku a Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO). Odborné vedení při studiu mu poskytnou prof. Dr. Ulrich Veit z Fakulty historie, umění a regionálních studií lipské alma mater, prof. Dr. Matthias Hardt z GWZO a Jan Mařík, Ph.D. z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Daniel Dvořáček bude realizovat doktorské studium se společným česko-německým školením s podporou Akademie věd ČR a také díky zázemí Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy, kde stráví odpovídající dobu studia jako hostující výzkumný pracovník. Po splnění všech požadavků bude jeho doktorské studium ukončeno udělením doktorského titulu Fakultou historie, umění a regionálních studií Univerzity v Lipsku. V disertační práci psané v němčině se zaměří na přesuny raně středověkých centrálních lokalit na příkladu Kouřimi.

Česko-německá výzkumná platforma pro humanitní a společenské vědy, tzv. Leibniz GWZO Prague, zahájila vědeckou spolupráci mezi pracovišti Akademie věd ČR a německou Leibnizovou společností v roce 2020. Funguje jako prostředník mezi výzkumnými, pedagogickými a kulturními institucemi obou zemí. Jejím cílem je propojovat vědce a posílit trvalou spolupráci mezi Akademií věd ČR a jejím německým protějškem Leibnizovou společností. Platformu společně koordinují Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO) a Filosofický ústav AV ČR.

----

Více o disertační práci níže.

Přesuny lokalit na příkladu raně středověké Kouřimi (Die Verlagerungen der Zentralorte am Beispiel des frühmittelalterlichen Kouřim)  

V Čechách někdy v polovině 10. století zaniklo více hradišť (centrálních míst) a v jejich blízkosti (do 10 km) byla brzy na to vybudována hradiště nová. Tento jev pravděpodobně souvisí se změnou vlády, kdy v Čechách do zhruba 2. třetiny 10. století vládla lokální knížata. Když na knížecí stolec nastoupil Boleslav I. nechal pravděpodobně regionální vládce zlikvidovat a ovládl jejich sídelní hradiště. V blízkosti těchto vyplněných sídel byla založena nová centra, která již patřila Přemyslovcům. Středočeská Kouřim je pro studium tohoto jevu ideálním případem, jelikož mladší přemyslovské hradiště Kouřim–sv. Jiří je vzdálené od starší "knížecí" Staré Kouřimi jen asi 250 m a obě polohy jsou odděleny údolím s říčkou Výrovkou. Obě lokality jsou známy rozsáhlými archeologickými výzkumy, které vedl Dr. Miloš Šolle z pražského archeologického ústavu. Jev přesunů centrálních lokalit není omezen jen na Čechy, ale lze ho sledovat také na Moravě, v saském Polabí či v Dolním Rakousku. Disertační práce by měla ověřit, zda přesuny centrality opravdu souvisí se změnou vlády a s tím související demonstrací moci, nebo zda-li za tím nestálo něco jiného (pro novou dobu lépe vyhovující lokality, lepší zásobování, rozdílný stav bádání o lokalitách – o některých toho víme více, o jiných téměř nic).

Jakou úlohu může hrát divadlo při řešení krizí a transformace společnosti? V čem tkví omezení tradičních politických reakcí na krize? A co musí zmizet, aby se mohla vyjevit socialita? I o tom v další epizodě podcastu Vlákna, který vzniká v programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21. Odpovědi nabízejí profesor filozofie Tony Fisher z Royal Central School of Speech and Drama v Londýně a Radka Kunderová z DAMU v Praze.

Filosofka Alice Koubová ve zvláštním vysílání podcastu Chyba systému, které proběhlo 17. listopadu živě v pražském Divadle X10 za spolupráce Českého rozhlasu Plus a spolku Díky, že můžem. Pusťte si.

Profesor Stephen Hodkinson, emeritní profesor university v Nottinghamu, zavítá do Prahy na výjimečné setkání věnované starověkým dějinám a jejich historikům. Třídenní akce, pořádaná ve dnech 22.-24. listopadu na památku českého doyena oboru klasických studií prof. Pavla Olivy, se dotkne i palčivých otázek dneška.

Mezinárodní konferenci nazvanou Starověké dějiny a historikové starověku: památce prof. Pavla Olivy navštíví řada významných tuzemských i zahraničních badatelů. Klíčovým řečníkem bude právě Stephen Hodkinson z Británie. Jeho hlavními odbornými zájmy jsou především společnost, hospodářství a vojenská organizace starověké Sparty. Zabývá se také dějinami vnímání Sparty v evropské či západní kultuře až po současnost. Za pozornost stojí např. jeho bádání o srovnávání Sparty s nacistickým Německem v Británii 30. a 40. let nebo o porovnávání Sparty se Sovětským svazem v USA za studené války.  Svůj konferenční příspěvek zaměří na historické kořeny toho, jak a proč se ke Spartě hlásí krajně pravicové síly v Evropě a USA. 

Více o prof. Stephenu Hodkinsonovi  

Spojujícím motivem konference je osobnost jiného předního odborníka na dějiny starověkého Řecka a Říma, a sice českého profesora Pavla Olivy, od jehož narození uplyne 23. listopadu 100 let. Akci, kterou lze mezi historiky a klasickými filology považovat za zcela výjimečnou, pořádá ve Ville Lanna Kabinet pro klasická studia při Filosofickém ústavu Akademie věd.

PROGRAM konference

O prof. Pavlu Olivovi
O svém pohnutém životě, zejména mládí, jež strávil v koncentračních táborech, podal svědectví v biografických publikacích Dialogy s profesorem Pavlem Olivou a Holokaust mé rodiny. Přeložil a komentářem opatřil unikátní kreslenou kroniku Alfreda Kantora Svědectví. Terezín – Osvětim – Schwarzheide, prosinec 1941 - květen 1945. V letech 1952–1970 působil v Historickém ústavu ČSAV, v letech 1970–1992 v Ústavu pro klasická studia ČSAV a spolupracoval s Ústavem řeckých a římských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Přednášel na univerzitách v zahraničí, zejména v Německu a ve Velké Británii.

Publikoval velké množství studií o aktuálních otázkách dějin starověku v odborných časopisech doma i v zahraničí (souhrnně Opera minora I, II). Byl autorem či spoluautorem řady učebnic, encyklopedických i monografických publikací o historických etapách a problematice antického Řecka a Říma. Napsal řadu biografií význačných osobností starověkých dějin (Spartakus, Solón, Démosthenés, Polybios), z nichž některé vyšly i v cizojazyčných překladech. Vedle badatelské práce se Pavel Oliva věnoval i činnosti překladatelské. Přeložil Démosthenovy Řeči na sněmu (2002), Aristotelovu Athénskou ústavu (2004), vybrané Plútarchovy spisy (2014, 2015) a zejména Polybiovo historické dílo (2008–2012, ve čtyřech svazcích).

V roce 2009 byl hostem pořadu České televize Na Plovárně.

Tisková zpráva ke stažení

Gregg Lambert působí na Syracuse University v americkém státě New York. Je profesorem humanitních věd na College of Arts and Sciences, zakládajícím ředitelem The SU Humanities Center a hlavním řešitelem Central New York Humanities Corridor, což je výzkumná síť spolupráce mezi Syracuse University, Cornell University a University of Rochester financovaná nadací Mellon Foundation. Ve Filosofickém ústavu se bude věnovat zejména práci na projektu „Perpetual Peace“, který realizuje ve spolupráci s Oddělením současné kontinentální filosofie.

Cílem projektu je revize vyhlídek na mír mezi národy v 21. století. Realizuje se formou konferencí, výstav, přednášek atp. organizovaných kolem klasického textu Immanuela Kanta „K věčnému míru“ (1795)."

Gregg Lambert mezinárodně proslul zejména svými odbornými spisy o kritické teorii a filmu, současné univerzitě, barokních a novobarokních kulturních dějinách a zejména svou prací o filozofech Gillesi Deleuzem a Jacquesu Derridovi.

Více o Greggu Lambertovi 
Více o Perpetual Peace Project 

Přednášky Gregga Lamberta ve Filosofickém ústavu AV ČR:
The Creation of Concepts: Freud, Kant, Deleuze | PUSTIT 

An Old Question Raised Again: Is War Merely the Continuation of Politics? | PUSTIT

Nejistota v současné společnosti, role sociální otázky v demokracii a obecně otázka ducha demokracie. Taková byla mimo jiné témata rozhovoru s politickou teoretičkou Sofií Nasström z University v Uppsale, která v říjnu na pozvání Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace a Institutu SYRI, vystoupila ve Filosofickém ústavu s přednáškou How do Democracies Die? A Reappraisal. Rozhovor s ní si poslechněte v podcastu 5:59 na Seznam Zprávy.