Aktuality a články

Které koncepty lidstvo brzdí při řešení klimatické krize? Odpovědi nabízí nová epizoda podcastu Vlákna, realizovaného v rámci programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21. Pozvání tentokrát přijali filosof Graham Parkes z Vídeňské univerzity a odbornice na udržitelnost Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, SYRI a Stockholm Resilience Centre. Tento díl podcastu vznikl ve spolupráci s Centrem pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P).

Vedení Filosofického ústavu AV ČR, v.v.i., a Rady pracoviště vyjadřují podporu kolegům a kolegyním na českých a moravských vysokých školách, kteří upozorňují na nedůstojnou výši tarifních mezd zejména na fakultách humanitního a společenskovědního zaměření.

O stejnojmenné knize hovořila v nedělních Událostech v kultuře České televize filosofka Alice Koubová. Titul obsahuje 14 rozhovorů s osobnostmi veřejného života, které aktivně pracují s tématem odolnosti. Knihu autorek Alice Koubové a Barbory Baronové vydalo nakladatelství Wo-men ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR.

Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti (CoRe) je jedním z patnácti projektů, které uspěly v rámci výzvy Špičkový výzkum v Operačním programu Jan Amos Komenský. Výzva cílí na podporu excelentního českého výzkumu. Za projektem stojí konsorcium deseti výzkumných institucí včetně Filosofického ústavu AV ČR. V reakci na současnou klimatickou, energetickou nebo migrační krizi budou společně hledat mechanismy, jak posílit odolnost společnosti vůči konfliktům a krizovým jevům.

Pětiletý výzkum podpořený částkou téměř půl miliardy korun sdružuje více než dvě stovky vědkyň a vědců z Univerzity Karlovy, z Filosofického a Sociologického ústavu AV ČR, z Masarykovy univerzity a z Univerzity Pardubice. Výzkumníci z Filosofického ústavu AV ČR se zapojí do týmů studujících konflikty v myšlení, v dějinné perspektivě, v oblasti technologií, a také na politickou polarizaci či vliv „rámování“ (framing bias) na postoje jedince a společnosti.

„Chceme umožnit nejlepšímu českému výzkumu se silným aplikačním potenciálem, aby dosáhl evropské špičky. Asi se shodneme, že na evropskou špičku si nemůžou sáhnout desítky záměrů, ale vyšší jednotky,“ říká k výsledkům výběru vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy Václav Velčovský.

Odborným manažerem projektu se stal profesor Petr Kratochvíl, přední světový odborník na roli náboženství v globální politice, teorii mezinárodních vztahů, evropskou integraci a ruskou zahraniční politiku. Prof. Kratochvíl má rozsáhlé zkušenosti ve vedoucích pozicích akademických institucí (v letech 2013–2018 byl ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze) a předsedal také Akademické radě Diplomatické akademie MZV ČR. Je členem Řídícího výboru Trans-European Policy Studies Association, Akademického direktoria německého Institutu pro evropskou politiku a pravidelně spolupracuje s předními světovými univerzitami (Sciences Po, Cambridge, Oxford, La Sapienza ad.).

„Konflikty a krizové situace se stávají stále naléhavějším tématem ve společnosti i životě každého jednotlivce a je nutné se jimi podrobněji zabývat, abychom byli schopni je nejen zvládat, ale navíc z nich vyjít posíleni,“ říká rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Od září 2023 do června 2028 bude projekt CoRe zkoumat důsledky řetězení krizových jevů, jakými jsou změny klimatu, koronavirová pandemie či politické konflikty, které narušují společenské systémy po celém světě. Kvůli propojenosti globální ekonomiky a rapidnímu rozvoji digitalizace pociťuje Česko i Evropa důsledky těchto krizí ve všech oblastech života. Kromě negativních jevů, které s sebou tyto krize nesou, však můžeme skrze ně a díky jejich pochopení budovat vyšší odolnost vůči současným bezpečnostním hrozbám, stejně jako vůči budoucím výzvám, jakou je například dekarbonizace a rozvoj nových technologií.

„Lidé mají často představu, že konflikt je potřeba ze společnosti odstranit, že politický spor znamená problém, a že tedy harmonická a odolná společnost je založena na absenci konfliktu. Náš projekt vychází z opačného pohledu: Konflikt je nutnou součástí fungování společnosti. A zvyšování její odolnosti – nebo rezilience, jak se dnes říká – spočívá v tom naučit se, jak konflikty zvládat, regulovat, usměrňovat tak, aby nebyly destruktivní,“ vysvětluje prof. Petr Kratochvíl.

Organizačním principem interdisciplinárně rozkročeného projektu je systematický rozvoj tzv. „resilience thinking”, jež vnímá jednotlivce, společnosti i hmotný svět jako komplexní systém, cyklicky se proměňující a sám sebe reflektující skrze škálu různorodých přírodních, společenských a psychologických procesů. Projekt vychází ze čtyř rozměrů společenské odolnosti: sociální, geopolitické, ekologické a digitální.

Nezbytností pro řešení takto definovaného unikátního pojetí výzkumu je propojení věd sociálních (politologie, sociologie, gender studies, jazykověda, právní věda, areálová studia, mediální studia, demografie, ekologie, vzdělávání), humanitních (filozofie a náboženství, historie, filologie, literatura, psychologie), ale i přírodních a technických (např. dialogická logika, teorie informací, aplikovaná lingvistika, Digital Humanities).

CoRe přinese svým uživatelům, tedy především legislativcům, odborné veřejnosti, muzeím, archivům, školám, ale i soukromým firmám, robustní znalostní a informační základnu pro zodpovědné rozhodování skrze databáze, korpusy a digitální nástroje. Nesporným přínosem výzkumu bude také posílení bližší spolupráce mezi tuzemskými výzkumnými institucemi a zároveň zefektivnění spolupráce se zahraničními vědci.

Hlavním řešitelem CoRe je FF UK, která v letech 2018–2023 již vedla projekt obdobných rozměrů Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě (KREAS), který byl největším humanitně zaměřeným projektem výzvy Excelentní výzkum v rámci Operačního programu Výzkum, věda, vzdělávání. Cenné zkušenosti získané při řešení projektu KREAS tak FF UK jako hlavní řešitel nového projektu CoRe může zužitkovat při nadcházející spolupráci s partnerskými institucemi.

„Získání tohoto projektu vnímám jako velký úspěch naší instituce a potvrzení toho, že humanitní a sociální vědy mohou originálním způsobem přispívat k řešení velmi konkrétních problémů, jež trápí nejen českou společnost. Vážím si toho, že tento projekt bude FF UK řešit s významnými partnery jak v rámci Univerzity Karlovy, tak v širším meziinstitucionálním rámci.  Pevně věřím, že silný aplikační aspekt projektu umožní přesvědčivě ukázat přínos humanitního a společenskovědního uvažování pro českou společnost,“ konstatuje děkanka FF UK Eva Lehečková.

Název a registrační číslo projektu: Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti, Reg. č. CZ.02.01.01/00/22_008/0004595.

Ve dvoraně Knihovny Akademie věd převezme dnes z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové diplomy vědeckého titulu „doktor věd“ 10 jeho nových nositelů. Mezi oceněnými je i pracovník Filosofického ústavu Akademie věd ČR Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc. 

V České republice je vědecký titul DSc. nejvyšší vědeckou hodností v profesní kariéře vědce. Vědecké osobnosti dostávají tento prestižní titul jako výraz jejich zvláště vysoké kvalifikace prokázané vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost.

Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc. je renomovaným a mezinárodně uznávaným odborníkem v oboru antické filosofie jakožto součásti klasických studií, s přesahy do antické řecké literatury, filosofie raného křesťanství a dějin medicíny. Vědecký titul „doktor filologických věd“ obhájil před komisí Klasická studia s disertací nazvanou „Galen's Method of inquiry and proof: studies on ancient foundations of rational medicine“.

Celá tisková zpráva

Svého nově zvoleného nástupce PhDr. Petra Kitzlera, Ph.D., DSc. dnes symbolicky uvedl k předsedkyni Akademie věd Evě Zažímalové stávající ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček. Pozici šéfa pracoviště Ševeček opouští po deseti letech, ve Filosofickém ústavu bude působit i nadále. Petr Kitzler se svého úřadu oficiálně ujme 2. října 2023.

PhDr. Petr Kitzler Ph.D., DSc. působí ve Filosofickém ústavu AV ČR od roku 2006 jako badatel, posledních sedm let pak na pozici vedoucího Kabinetu pro klasická studia a zároveň jako statutární zástupce ředitele pracoviště. Odborně se věnuje klasické filologii, křesťanské literatuře pozdní antiky, myšlenkovému i písemnému odkazu rané církve obecně, raně křesťanské filosofické a teologické antropologii, ale i nauce o duši a souvisejícím otázkám.

Ke stažení: Koncepce řízení Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., a směřování jeho činnosti, včetně budoucího rozvoje pracoviště

Nová řada nakladatelství Brepols IPA – Intellectual Practice and Thought at Late Medieval And Early Modern Universities, spravovaná výzkumnou skupinou ERC-ACADEMIA/TRIPTIC-EU, se zaměřuje na dějiny myšlení a akademické praxe na středověkých a raně novověkých univerzitách ve 14. – 16. století. Důraz klade na filosofii a přírodní vědy, včetně související univerzitní výuky, odborných debat a disputací. Editorem řady je Ota Pavlíček z FLÚ AV ČR, vedoucí výzkumného projektu ERC ACADEMIA spadající pod výzkumnou skupinu TRIPTIC-EU věnovanou mezioborovému zkoumání filozofické, textové a intelektuální kultury na starších univerzitách.

Z geografického hlediska cílí nová knižní řada na místa vzniku „nových“ evropských univerzit středověku a raného novověku, na vztahy mezi nimi a dalšími intelektuálními centry jako Paříž nebo Oxford. Chronologicky pak chápe intelektuální historii tohoto období jako něco kontinuálního, bez umělých dělení. S postupujícím výzkumem pojmy jako pozdní středověk, raný novověk, renesance, scholastika, humanismus nebo reformace nacházejí nové významy a stávají se prostupnými a plastickými, tak jak se mezi nimi stírají kdysi ostře vymezené rozdíly.

Metodicky je IPA otevřená různým přístupům a mezioborovosti. Umožní vydávání monografií, případových studií doprovázených vydáním latinských textů, katalogů textových korpusů nebo editovaných svazků. Celkově je cílem série vytvořit platformu pro publikování vědeckého výzkumu zkoumajícího intelektuální praxi, proces vzniku znalostí a jejich šíření v Evropě (včetně studia málo známých a neprobádaných středověkých a raně moderních rukopisů).

Řada je plně recenzovaná a návrhy na knižní projekty jsou vítány. Více na stránce Brepols

Jak může výzkum odolnosti zvýšit kvalitu života? Jak může vyloučeným lokalitám prospět podpora kultury, vzdělávání a vědy? Otázky pro filosofa Martina Nitscheho z Filosofického ústavu, který se společenskou odolností zabývá v rámci Strategie Akademie věd 21. V Hovorech Petra Viziny na ČRo Plus.

Hold vynikajícímu historikovi a archeologovi prof. Petru Sommerovi (30. 11. 1949 –⁠ 12. 8. 2023) přišli včera do Kavárny Na Boršově vzdát spolupracovníci, přátelé a kolegové. Speciální vzpomínku mu během setkání věnovali historik Christian Lübke, filosof Pavel Baran a medievisté František Šmahel, Martin Nodl a Pavel Soukup.