Aktuality a články

Pohled do svébytného světa indických železnic, který je pro Evropana nepředstavitelný, připravili pro pořad Za obzorem Českého rozhlasu Plus indolog Jiří Krejčík z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace FLÚ AV ČR společně s reportérem Ondřejem Himmerem. 

Filosof Michael Hauser se v deníku Forum 24 zamýšlí nad novým druhem teroru bez jednoznačného motivu, vnímaného jako důsledek odcizeného vztahu ke společnosti. Jako prevenci před ochromením společnosti nihilismem staví optimismus vůle.  

Jak se liší šíření nenávistných projevů a dezinformací ve vztahu k tragickým událostem v předchozích letech a dnes? Jak si tyto společenské jevy vysvětlit a jak jim čelit? V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál nastínil expert na nenávistné projevy Tomáš Koblížek. 

Od roku 2021 spolupracujeme s Asociací učitelů občanské výchovy a společenských věd. Pomáháme jim dostat do výuky nová, aktuální témata, která pak pedagogové mohou snáze metodicky uchopit. Aktuálně vznikl ve spolupráci s našimi badateli již druhý balíček audiovizuálních vzdělávacích lekcí a metodických listů pro učitele středních škol. Přibližuje témata jako jsou filosofie jazyka a konspirační teorie, politická filosofie a otázky soukromého vlastnictví, morální aspekty vztahu lidí s robotickými stroji nebo nový typ cenzury v umění. Nový balíček si můžete stáhnout ZDE, jakož i DALŠÍ témata, připravená v předchozím roce.

Jak reagovat na krizi vztahu člověka a prostředí? Jak lépe vysvětlit rozkol, který se ukazuje při řešení ekologických problémů? Jak kultivovat veřejnou debatu o ekologii a zbavit pojmy, s nimiž pracuje, pokrouceného významu? Nejen o ekofenomenologii, mluvil v pořadu Hovory na ČRo Plus Petr Prášek z Oddělení současné kontinentální filozofie Filosofického ústavu Akademie věd.

Dnešní rolí ekologie je především měření, predikce a nabídka řešení problémů. Témata jako masové migrace, vymírání druhů, rozšiřování pouští nebo globální oteplování v politické sféře ale dost nerezonují a role ekologie je v ní spíš minimalizována. Jádrem ekologické krize je (řečeno s význačným ekologickým myslitelem současnosti Davidem Abramem) to, že jsme se odvrátili od smyslově vnímané přírody. Ekologická témata řešíme v abstraktní rovině, příroda je pro nás už jen to, co známe z televize.

Vysvětlit hlouběji rozkol, který se ukazuje při řešení ekologických problémů, je prostorem pro ekologickou filosofii. Hlavním způsobem, jak může přispět společenské debatě je osvětlení pojmů, s nimiž veřejná debata pracuje a ukázat, že to, o čem se ve veřejné debatě bavíme, je něco jiného, pokrouceného a chce to vrátit se k přirozenému.

Pusťte si celý rozhovor s Petre Práškem o jeho akademickém zázemí, myšlenkových inspiracích, filosofické ekologii i současné práci.

Prosincové vraždění na Karlově univerzitě otřáslo celou společností, přesto se najdou lidé, kteří násilný čin schvalují nebo přinejmenším zpochybňují. O tom, že omezování nenávistných projevů je běžné v Evropě i v zámoří a že zákroky proti nenávistným projevům jsou důležité, protože ukazují existenci nepřekročitelné červené linie, hovoří v pořadu Reportéři ČT odborník na dezinformace Tomáš Koblížek. 

Policie zaznamenala po incidentu stovky nenávistných nebo dezinformačních příspěvků, mezi jejichž autory byli i politici. Jde o krajní necitlivost k těm, kdo situaci prožili a s tragédií se vyrovnávají. Nutno dodat, že nejde jen o přeživší a jejich blízké, ale i záchranáře, policisty nebo hasiče, kteří na místě zasahovali. Hlavní arénou nenávisti jsou jako obvykle sociální sítě.

Podle Koblížka nejsou nenávistné projevy vyvolané samotnou událostí. „Spíš to vypadá, že klamný pohled na realitu, který se projevuje v dezinformacích už nějakým způsobem existoval a tohle byla příležitost, jak si znova říct to svoje. Jsou tady i lidé, kteří šíří nenávistné postoje, ale vlastně žádnou nenávist ani neprožívají, spíš vědí, že to bude rezonovat, jde jim o to sbírat nějaké politické body.“

Lidé, kteří tragédii veřejně schvalují, se každopádně pohybují na hraně či za hranou zákona. S některými je již vedeno trestní řízení. Nejčastěji se snaží odvolávat na svobodu slova. „Poentou není někoho omezovat, ale právě chránit druhé,“ dodává Koblížek s tím, že šíření nenávisti proti komukoli, ať už studentům humanitních oborů, Ukrajincům, Romům, Židům nebo třeba LGBT, může negativně ovlivňovat společnost v tom smyslu, že bude např. agresivitu vůči takovým skupinám více tolerovat.

Odkaz na pořad Reportéři ČT24 

Představujeme nové projekty letošního roku. Zabývat se budou například výzkumem aktivit vedoucích k posílení demokracie, znalostmi středověké optiky, etickými a právními otázkami spojenými s využitím autonomních zbraňových systémů nebo nenávistnými projevy z pohledu filosofie vědy, analytické filosofie jazyka a kognitivní vědy.

INSPIRE pro posílení demokracie
Zkratka INSPIRE označuje rozsáhlý mezinárodní projekt. Zkoumat bude inovativní způsoby občanského zapojení do socio-politického života, které podporuje demokratické a demokratizační procesy. Protože mnoho inovací nakonec končí u potvrzení původního společenského rozdělení na aktivní mocenskou a pasivní podřízenou část společnosti, bude se projekt zabývat překážkami reálné inkluze a spravedlivé distribuce moci, podmínkami odolností demokracie a postupy integrace inovací do každodennosti. Snahou projektu bude prozkoumat, jak participativní postupy – tedy schopnost lidí podílet se na utváření demokratických procesů – vznikají, vzájemně se ovlivňují a mění podle kontextu, aniž by šlo o jednorázové procesy navržené elitou shora. Projekt podpořený grantem Evropské komise v programu HORIZON koordinuje Univerzita v Birminghamu. Filosofický ústav se jej účastní spolu s partnery z desítky dalších evropských zemí. V Česku se pilotní aktivity testující inovativní formáty participativní demokracie zaměří na otázky politických emocí a společenské odolnosti. Řešitelkou za FLÚ je doc. Alice Koubová. Se zahájením projektu se počítá v dubnu 2024.

Peckhamův věk a rozvoj optiky
Na doplnění bílých míst ve znalostech optiky pozdního středověku se zaměří projekt dr. Lukáše Ličky Peckhamův věk: Role spisu Perspectiva communis Jana Peckhama v šíření a rozvoji optického vědění (1279–1542). Cílem projektu bude aktualizovat katalog středověkých optických rukopisů Davida Lindberga z roku 1975, prozkoumat korpus optických textů a potvrdit hypotézu, podle níž měl spis františkánského učence Jana Peckhama Perspectiva communis z roku 1279 v dalším rozvoji, a především šíření optického vědění zásadní úlohu až do 16. století. Nově rekonstruovaná peckhamovská část korpusu obsahující texty z Oxfordu, Paříže, Vídně, Lipska, Krakova, Boloně a dalších měst Evropy pomůže ukázat kulturní přenos a celoevropský rozměr disciplíny. Skrze textové a konceptuální analýzy budou prozkoumány také nově identifikovaný spis Perspectiva cum sit una či rozsah a povaha revizí v tištěné edice Peckhamova textu publikované roku 1542. Projekt podpořila Grantová agentura ČR.

Pikarti, bratři a sabat čarodějnic
Projekt dr. Pavlíny Cermanové, podpořený Grantovou agenturou ČR, upře pozornost do pozdně středověkých českých zemí. Zaměří se na významy spojené s ostouzením kacířů v textech zachycujících vznik a osudy radikálních náboženských skupin v husitství od adamitů po Jednotu bratrskou. Bude sledovat důsledky pomlouvačných strategií pro utváření identity a rivalitu mezi vznikajícími náboženskými skupinami na utrakvistické i katolické straně a analyzovat konstelace mezi náboženskými skupinami v Čechách 15. století. Osu projektu budou tvořit polemiky františkána Jana Vodňanského, především jeho spis Locustarium, v němž se zabývá původem a skutky českých kacířů.

Imunita a odolnost organismů
Přestože otázky týkající se odolnosti organismů, tzv. biologické resilience, patří zejména do oblasti imunologie, filosofické přístupy hrají ve vědeckém bádání podstatnou roli. K současným debatám v oblasti filosofie biologie a filosofie medicíny má přispět mezioborový výzkum dr. Martina Zacha Imunita a biologická resilience: konceptuální rámec. Pojem biologické odolnosti chce objasnit z různých úhlů pohledu a podpořit tak mimo jiné např. lepší pochopení infekčních onemocnění jako je covid-19. Na projektu se částečně podílí Ústav molekulární genetiky AV ČR a v plánu je také spolupráce s filosofickými a imunologickými centry v zahraničí. Do Prahy má letos dokonce zavítat japonská legenda současné imunologie Shimon Sakaguchi, jehož objev regulačních T buněk v imunitním systému přispěl k léčbě rakoviny a autoimunitních onemocnění. Projekt Martina Zacha podpořila Grantová agentura ČR.

Etika, právo a autonomní zbraně
Projekt dr. Nathana Wooda bude řešit etické a právní aspekty autonomních zbraňových systémů, které se stávají nedílnou součástí všech moderních armád. Úsilí v této oblasti vyvíjí i Česká republika. S tím je spojena i řada etických a právních otázek, včetně snahy o závaznou regulaci těchto systémů. Projekt si klade za cíl prozkoumat reálné užívání těchto systémů a jeho dopady na etické a právní hodnocení. Výsledky výzkumu by měly posloužit k položení základů pro kvalitní regulaci v této oblasti. Projekt podpořila Grantová agentura ČR v kategorii individuálních mezinárodních postdoktorských projektů.

Čeští a polští výzkumníci budou letos společně pracovat na dvou mobilitních projektech, podpořených Akademií věd ČR a Polska.

Jazyk, mozek, hate speech a lži
Tomáš Koblížek, Marcin Milkowski a další čeští a polští filosofové budou společně aplikovat analytickou filosofii jazyka, kognitivní vědu a filosofii vědy na misinformace a nenávistné projevy. Pokusí se překlenout propast, pokud jde o interdisciplinární spolupráci v aplikované filozofii jazyka, mysli a vědy, které se vzájemně ovlivňují na úrovni základního výzkumu, a ukázat, jak je lze kombinovat i na úrovni aplikovaného výzkumu. Současně se zaměří na tzv. replikační krizi v psychologii – neúspěšnost reprodukovat výsledky výzkumů, které slouží k prověření vědeckých poznatků. Zabývat se bude některými naléhavými otázkami, které jsou v současné době projednávány i mimo akademickou sféru.

Koncepce emancipace ve střední a východní Evropě
S badateli polské Akademie věd bude na společném výzkumu pracovat také Joseph Grim Feinberg. Společně se zaměří na historii emancipačního myšlení střední a východní Evropy. Jejich cílem je však překročit národní měřítko a umístit myšlenky regionu do širší geografické perspektivy. Ohniskem jejich zájmu bude historické pomezí, kde se střetávala habsburská, románská a osmanská říše s řadou národních hnutí, a upozorní na to, jak se konkurenční koncepty emancipace při překračování hranic šířily, mísily a proměňovaly při pohybu mezi jazykovými komunitami, a to ještě dlouho poté, co samotná impéria přestala existovat.

Vážení čtenáři,

od 8. 1. 2024 je veřejný vstup do Knihovny FLÚ z technických důvodů přesunut z podloubí Husovy ulice č. 6 do ulice Jilská č. 3, kde se nachází služební vchod do knihovny. Změna platí až do odvolání. Děkujeme za pochopení.

Otvírací doba pro veřejnost:
Po: 12:00 až 16:00
Čt: 12:00 až 15:00

Podstatou resilience je, že „i když žijete extrémně tragické události, máte zároveň schopnost vidět svoje zdroje a opory. A to, co si z tohoto drastického momentu v české historii můžeme odnést, je, že vždycky máme v české společnosti zdroje a opory, důvěru a solidaritu vedle nebezpečí..." Širší komentář filosofky Alice Koubové k situaci v kontextu teorie odolné společnosti vysílala ČT24.