Aktuality a články

Příklady výhružných zpráv a urážek motivovaných názorovým nesouhlasem nejsou v online prostředí ničím překvapivým. Terčem nenávisti bývají častěji ženy, v poslední době přesněji ženy novinářky. Digitální nenávist přitom zdaleka není jen způsob, jímž si někdo vylije svou frustraci a zlobu. „Online svět dokáže nenávist specifickým způsobem utvářet a poskytovat jí novou dynamiku,“ říká odborník na nenávistné projevy, filosof Tomáš Koblížek. Proto bychom se jí jako společnost měli vážně zabývat. Více v rozhovoru s ním na ČRo Vltava. 

Online nenávist je výživným podhoubím pro řadu fenoménů, které v důsledku škodí celé společnosti. V interakci „protivníků“ tváří v tvář by online šarvátky nedosahovaly tak vyhroceného stavu. Přispívá k tomu například v literatuře popsaný disinhibiční efekt internetu, který vytváří mezi účastníky online přestřelek dojem, že vlastně nejde o nic skutečného. Výzkumy popisují i další jevy jako jsou soupeřivé nenávistné projevy nebo vytváření tzv. digitálních smeček. „Nenávistné projevy v internetovém světě nejsou nebezpečné pouze jako možný podnět k fyzickému činu. Samy jsou ve skutečnosti činem, jehož cílem je dotyčného ponížit, nebo v něm vyvolat strach o sebe sama i své okolí,“ doplňuje Tomáš Koblížek. Celý rozhovor

Myšlenka na univerzální přístup ke znalostem všeho druhu, otevřených všem, a představa univerzálního vzdělání pro všechny, mají jednoho společného jmenovatele. Encyklopedii. Počátky encyklopedie jako kulturního konceptu, a především metaforické myšlení jako hybatele jejího vzniku se snaží vysvětlit, interpretovat a posoudit mezioborový projekt TOME vedený Petrem Pavlasem. 

Zvláštní roli v něm hrají kognitivní metafory jako obrazy poznání: jejich vývoj a zlomové okamžiky, formující jejich význam. Projekt pracuje s tezí, že právě metaforická vyjádření byla významným faktorem vzniku některých kulturních idejí klíčových pro moderní teorii poznání a filosofickou pedagogiku. Jako pilotní projekt si TOME klade za cíl pochopit, jakým způsobem přispěl v 16. a 17. století ke vzniku encyklopedismu vývoj alchymických metafor.

Za tímto účelem badatelé sestavují a analyzují digitální korpus latinských alchymických tisků TOME. Současně zkoumají již existující digitální korpus latinských vědeckých tisků NOSCEMUS (přibližně 1000 titulů, 1450–1850) pomocí špičkových výpočetních metod. Cílem je s využitím umělé inteligence trénovat a testovat detektor metafor, který významně usnadní pochopení vývoje metafor vědění a jejich role při vzniku moderního encyklopedismu.

Stránky projektu můžete nově sledovat ZDE. 

Díky ocenění Transnational Access Fellowship Award se Radimu Hladíkovi z Filosofického ústavu v dubnu a květnu 2024 otevřou dveře Trevírského centra pro digitální humanitní vědy (TCDH) při Univerzitě v Trevíru. Pracovat tu bude na inovativním projektu zaměřeném na rozšíření schopností volně přístupné a bezplatné aplikace reQual. Ta nyní významně podpoří možnosti výměny a publikace dat v badatelském prostředí pro kvalitativní analýzu.

Na vývoji původní aplikace reQual se Radim Hladík podílel spolu s týmem doc. Martina Hájka z Univerzity Karlovy v Praze. Za jejím vznikem stála snaha posílit důvěryhodnost a ověřitelnost kvalitativního výzkumu a možnost s kvalitativním kódováním prakticky experimentovat. Software s otevřeným zdrojovým kódem byl vyvíjen s podporou Technologické agentury ČR a už nyní univerzitě slouží k výuce kvalitativních metod textové analýzy bez zbytečných finančních bariér v podobě drahých softwarových řešení.

Nyní aplikace spěje do fáze, kdy bude moci nabídnout podstatně více. Nové funkce překlenou propast mezi různými badatelskými nástroji. Umožní, aby aplikace podporovala standardizovaný formát pro výměnu dat mezi různými programy, včetně exportu do pokročilejších softwarů s rozšířenými analytickými možnostmi. Uživatelé získají lepší nástroje pro potřebnou anonymizaci dat v případech, kdy pracují s citlivými údaji. Tím bude usnadněno jejich opětovné využití, sdílení, a archivace.

Mentorskou podporu a expertní spolupráci na projektu s oficiálním názvem „Sprint pro FAIR data: Vývoj užitných vlastností podporujících směnu a publikaci dat v badatelském softwaru pro kvalitativní analýzu“ poskytne mezinárodní autorita v oblasti digitálních humanitních věd prof. Christof Schöch. „Kromě příležitosti spolupracovat s prof. Schöchem, s nímž nás svedl dohromady zájem o zvyšování důvěryhodnosti kvalitativního výzkumu v humanitních a společenskovědních oborech, si na TNA Fellowshipu cením možnost získat podporu pro vývoj badatelského softwaru, což je výsledek vědecké práce, kterému se v běžných projektových soutěžích nedostává zasloužené pozornosti,” dodává autor projektu Radim Hladík.

Transnational Access Fellowship Award uděluje výzkumná infrastruktura CLS INFRA pro výpočetní literární výzkum díky podpoře z programu EU Horizon Europe. Trevírské centrum pro digitální humanitní vědy (TCDH) při Univerzitě v Trevíru je jedním ze 12 partnerů konsorcia, které usiluje o vytvoření robustní základny pro literární studia s využitím umělé inteligence a výpočetních metod. S rozpočtem 5 milionů eur od Evropské komise se infrastruktura zaměřuje na zpřístupnění nejlepších datových zdrojů, které Evropa nabízí v rozvíjejícím se oboru počítačových literárních studií, a na rozšiřování přístupu ke studiu kultury založeném na velkých datech. Dalším cílem infrastruktury je zpřístupnit počítačová literární studia většímu počtu badatelů a umožnit zkoumání mnohojazyčného a vzájemně propojeného evropského literárního dědictví a kulturní rozmanitosti.

PhDr. Radim Hladík, Ph.D.

-----------

Seznam institucí particupujících na projektu CLS INFRA: Institute of Polish Language at the Polish Academy of Sciences, Polsko; University of Potsdam, Německo; Austrian Academy of Sciences, Rakousko; National University of Distance Education, Španělsko; École Normale Supérieure de Lyon, Francie; Humboldt University of Berlin, Německo; Charles University, Česko; Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities, Francie; Ghent Centre for Digital Humanities, Ghent University, Belgie; Belgrade Centre for Digital Humanities, Srbsko; Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences, Holandsko; Trier Center for Digital Humanities, Trier University, Německo; Moore Institute, National University of Ireland Galway, Irsko.

Zpráva ke stažení

Slovenský portál Dalito.cz zpovídal akademiky původem ze Slovenska působící v Česku. Na otázky týkající se profese filosofa, odborných zájmů, ale i vnímání situace na Slovensku nebo života v Česku odpovídali politický filosof Matěj Cíbik a etik Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu Akademie věd. 

Matěj Cíbik se věnuje etice a politické filosofii, zejména liberalismu, teorii spravedlnosti a otázkám politické legitimity. Je autorem knihy Liberáli a tí druhí (2017). Působí ve Filosofickém ústavu české Akademie věd a vyučuje na Katedře filozofie Univerzity Pardubice. Odkaz na rozhovor. 

Juraj Hvorecký se specializuje na filosofii mysli, kognitivní vědu a aplikovanou etiku v oblasti technologií a institucí. Věnuje se také popularizaci společenského a humanitního bádání. Je spolueditorem knihy Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. V nakladatelství Routledge nedávno vyšel sborník Conscious and Unconscious Mentality, který spolueditoval s Tomášem Marvanem a Michalem Polákem. Odkaz na rozhovor.

Co je „etika péče“ a o kterých tématech se v jejím kontextu aktuálně debatuje? Jak souvisí péče, umění a hra s demokracií? A čím mohou k pochopení péče přispět práce fenomenologických myslitelů a myslitelek, jako je Edith Steinová? Poslouchejte v podcastu Careful Thinking s Petrem Urbanem z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha při FLÚ AV ČR. 

Městský stát, který kdysi patřil k nejsilnějším v antickém Řecku, je dnes symbolem válečnického umění. Podle historika Stephena Hodkinsona ale kolem Sparty panuje řada mýtů a její současný obraz je leckdy zkreslený. Přední odborník na starověkou Spartu, emeritní profesor university v Nottinghamu zavítal do Prahy v rámci mezinárodní konference Starověké dějiny a historikové starověku: památce prof. Pavla Olivy, pořádané Kabinetem pro klasická studia při Filosofickém ústavu AV ČR. Při této příležitosti poskytl rozhovor České televizi (čas 39:26).

Nepřímé svědectví o jedné z nejvýznamnějších evropských událostí 15. století – Kostnickém koncilu – podal ve své kronice kostnický měšťan Ulrich Richental. Dva z opisů Richentalovy kroniky jsou dnes uloženy ve fondech Národní knihovny. O tom, v čem jsou výjimečné i zavádějící, hovoří v širším kontextu kostnických událostí spolu s dalšími odborníky Pavel Soukup z Centra medievistických studií FLÚ AV ČR &FF UK. V další epizodě pořadu Poklady Klementina na ČT art.

Zvýšený výskyt duševních poruch v období po pandemii, zejména fenoménu extrémní sociální izolace v Japonsku označovaného jako hikikomori, včetně jeho komplexních symptomů a společenských důsledků, se s pomocí mezikulturního výzkumu pokusí prozkoumat česko-japonský tým badatelů. Projekt společně podpořily Akademie věd ČR a Japan Society for Promotion of Science jako jediný z oblasti humanitních a sociálních věd.

Sociální deprivace vyvolaná pandemií neúměrně zasáhla děti a dospívající, což se projevuje výrazným nárůstem psychických potíží. Projekt vychází z poznatků vývojové psychologie a s ohledem na jedinečné výzvy, kterým mladší generace čelí, navrhuje fenomenologický přístup ovlivněný autory jako Husserl, Heidegger, Patočka, Bin Kimura a další k pochopení dopadu sociálního odtržení na duševní zdraví. Jako potenciální metodu řešení současné krize psychiatrických a psychoterapeutických systémů v České republice se pokusí představit svépomocný výzkumný model z Japonska, tzv. Tojisha Kenkyu. Cílem je spojit Tojisha Kenkyu s fenomenologickými poznatky a nabídnout tak destigmatizující a nenormativní přístup k problematice duševního zdraví. Projekt se snaží odhalit základní příčiny a podmínky, které přispívají ke zvýšenému výskytu psychických potíží a zároveň navrhuje unikátní techniku svépomocného a sebepodpůrného výzkumu. Základ českého týmu tvoří fenomenologové Petr Kouba, Martin Nitsche a Petr Prášek z Filosofického ústavu Akademie věd, japonský tým vede Joff P.N. Bradley z Teikyo University v Tokyu.

Filosofický ústav AV ČR se pravidelně uchází o stipendia AV ČR na podporu mladých badatelek a badatelů v rámci Programu podpory perspektivních lidských zdrojů – Mzdové podpory postdoktorandů. Soutěž je otevřena všem pracovištím Akademie věd a probíhá dvakrát ročně – v jarním a podzimním termínu. Aktuální uzávěrka pro posuzování návrhu projektů v rámci 23. kola soutěže je ve FLÚ stanovena na 30. březen 2024. 

Program je určen nositelům a nositelkám titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu do dvou let od jeho získání (tj. udělení titulu 30. 4. 2022 a později; nezapočítává se doba strávená na mateřské/rodičovské dovolené a v případě dlouhodobého zahraničního studijního pobytu se lhůta prodlužuje až na čtyři roky). Úspěšní žadatelé a žadatelky pracují po dobu dvou let na projektu, jehož téma přímo souvisí se zaměřením příslušného ústavu AV ČR, a stávají se členy některého z jeho vědeckých týmů.

Zájemci a zájemkyně o tuto podporu udělovanou Akademií věd ČR se mohou obracet na vedoucí vědeckých oddělení FLÚ a konzultovat s nimi výzkumná témata, jež mají zájem zpracovat (návrhy do interní soutěže FLÚ podávají vedoucí oddělení).

Podrobnější informace o programu poskytne vědecká tajemnice FLÚ dr. Julie Černá (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).