Aktuality a články

Díky ocenění Transnational Access Fellowship Award se Radimu Hladíkovi z Filosofického ústavu v dubnu a květnu 2024 otevřou dveře Trevírského centra pro digitální humanitní vědy (TCDH) při Univerzitě v Trevíru. Pracovat tu bude na inovativním projektu zaměřeném na rozšíření schopností volně přístupné a bezplatné aplikace reQual. Ta nyní významně podpoří možnosti výměny a publikace dat v badatelském prostředí pro kvalitativní analýzu.

Na vývoji původní aplikace reQual se Radim Hladík podílel spolu s týmem doc. Martina Hájka z Univerzity Karlovy v Praze. Za jejím vznikem stála snaha posílit důvěryhodnost a ověřitelnost kvalitativního výzkumu a možnost s kvalitativním kódováním prakticky experimentovat. Software s otevřeným zdrojovým kódem byl vyvíjen s podporou Technologické agentury ČR a už nyní univerzitě slouží k výuce kvalitativních metod textové analýzy bez zbytečných finančních bariér v podobě drahých softwarových řešení.

Nyní aplikace spěje do fáze, kdy bude moci nabídnout podstatně více. Nové funkce překlenou propast mezi různými badatelskými nástroji. Umožní, aby aplikace podporovala standardizovaný formát pro výměnu dat mezi různými programy, včetně exportu do pokročilejších softwarů s rozšířenými analytickými možnostmi. Uživatelé získají lepší nástroje pro potřebnou anonymizaci dat v případech, kdy pracují s citlivými údaji. Tím bude usnadněno jejich opětovné využití, sdílení, a archivace.

Mentorskou podporu a expertní spolupráci na projektu s oficiálním názvem „Sprint pro FAIR data: Vývoj užitných vlastností podporujících směnu a publikaci dat v badatelském softwaru pro kvalitativní analýzu“ poskytne mezinárodní autorita v oblasti digitálních humanitních věd prof. Christof Schöch. „Kromě příležitosti spolupracovat s prof. Schöchem, s nímž nás svedl dohromady zájem o zvyšování důvěryhodnosti kvalitativního výzkumu v humanitních a společenskovědních oborech, si na TNA Fellowshipu cením možnost získat podporu pro vývoj badatelského softwaru, což je výsledek vědecké práce, kterému se v běžných projektových soutěžích nedostává zasloužené pozornosti,” dodává autor projektu Radim Hladík.

Transnational Access Fellowship Award uděluje výzkumná infrastruktura CLS INFRA pro výpočetní literární výzkum díky podpoře z programu EU Horizon Europe. Trevírské centrum pro digitální humanitní vědy (TCDH) při Univerzitě v Trevíru je jedním ze 12 partnerů konsorcia, které usiluje o vytvoření robustní základny pro literární studia s využitím umělé inteligence a výpočetních metod. S rozpočtem 5 milionů eur od Evropské komise se infrastruktura zaměřuje na zpřístupnění nejlepších datových zdrojů, které Evropa nabízí v rozvíjejícím se oboru počítačových literárních studií, a na rozšiřování přístupu ke studiu kultury založeném na velkých datech. Dalším cílem infrastruktury je zpřístupnit počítačová literární studia většímu počtu badatelů a umožnit zkoumání mnohojazyčného a vzájemně propojeného evropského literárního dědictví a kulturní rozmanitosti.

PhDr. Radim Hladík, Ph.D.

-----------

Seznam institucí particupujících na projektu CLS INFRA: Institute of Polish Language at the Polish Academy of Sciences, Polsko; University of Potsdam, Německo; Austrian Academy of Sciences, Rakousko; National University of Distance Education, Španělsko; École Normale Supérieure de Lyon, Francie; Humboldt University of Berlin, Německo; Charles University, Česko; Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities, Francie; Ghent Centre for Digital Humanities, Ghent University, Belgie; Belgrade Centre for Digital Humanities, Srbsko; Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences, Holandsko; Trier Center for Digital Humanities, Trier University, Německo; Moore Institute, National University of Ireland Galway, Irsko.

Zpráva ke stažení

Slovenský portál Dalito.cz zpovídal akademiky původem ze Slovenska působící v Česku. Na otázky týkající se profese filosofa, odborných zájmů, ale i vnímání situace na Slovensku nebo života v Česku odpovídali politický filosof Matěj Cíbik a etik Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu Akademie věd. 

Matěj Cíbik se věnuje etice a politické filosofii, zejména liberalismu, teorii spravedlnosti a otázkám politické legitimity. Je autorem knihy Liberáli a tí druhí (2017). Působí ve Filosofickém ústavu české Akademie věd a vyučuje na Katedře filozofie Univerzity Pardubice. Odkaz na rozhovor. 

Juraj Hvorecký se specializuje na filosofii mysli, kognitivní vědu a aplikovanou etiku v oblasti technologií a institucí. Věnuje se také popularizaci společenského a humanitního bádání. Je spolueditorem knihy Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. V nakladatelství Routledge nedávno vyšel sborník Conscious and Unconscious Mentality, který spolueditoval s Tomášem Marvanem a Michalem Polákem. Odkaz na rozhovor.

Co je „etika péče“ a o kterých tématech se v jejím kontextu aktuálně debatuje? Jak souvisí péče, umění a hra s demokracií? A čím mohou k pochopení péče přispět práce fenomenologických myslitelů a myslitelek, jako je Edith Steinová? Poslouchejte v podcastu Careful Thinking s Petrem Urbanem z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha při FLÚ AV ČR. 

Městský stát, který kdysi patřil k nejsilnějším v antickém Řecku, je dnes symbolem válečnického umění. Podle historika Stephena Hodkinsona ale kolem Sparty panuje řada mýtů a její současný obraz je leckdy zkreslený. Přední odborník na starověkou Spartu, emeritní profesor university v Nottinghamu zavítal do Prahy v rámci mezinárodní konference Starověké dějiny a historikové starověku: památce prof. Pavla Olivy, pořádané Kabinetem pro klasická studia při Filosofickém ústavu AV ČR. Při této příležitosti poskytl rozhovor České televizi (čas 39:26).

Nepřímé svědectví o jedné z nejvýznamnějších evropských událostí 15. století – Kostnickém koncilu – podal ve své kronice kostnický měšťan Ulrich Richental. Dva z opisů Richentalovy kroniky jsou dnes uloženy ve fondech Národní knihovny. O tom, v čem jsou výjimečné i zavádějící, hovoří v širším kontextu kostnických událostí spolu s dalšími odborníky Pavel Soukup z Centra medievistických studií FLÚ AV ČR &FF UK. V další epizodě pořadu Poklady Klementina na ČT art.

Zvýšený výskyt duševních poruch v období po pandemii, zejména fenoménu extrémní sociální izolace v Japonsku označovaného jako hikikomori, včetně jeho komplexních symptomů a společenských důsledků, se s pomocí mezikulturního výzkumu pokusí prozkoumat česko-japonský tým badatelů. Projekt společně podpořily Akademie věd ČR a Japan Society for Promotion of Science jako jediný z oblasti humanitních a sociálních věd.

Sociální deprivace vyvolaná pandemií neúměrně zasáhla děti a dospívající, což se projevuje výrazným nárůstem psychických potíží. Projekt vychází z poznatků vývojové psychologie a s ohledem na jedinečné výzvy, kterým mladší generace čelí, navrhuje fenomenologický přístup ovlivněný autory jako Husserl, Heidegger, Patočka, Bin Kimura a další k pochopení dopadu sociálního odtržení na duševní zdraví. Jako potenciální metodu řešení současné krize psychiatrických a psychoterapeutických systémů v České republice se pokusí představit svépomocný výzkumný model z Japonska, tzv. Tojisha Kenkyu. Cílem je spojit Tojisha Kenkyu s fenomenologickými poznatky a nabídnout tak destigmatizující a nenormativní přístup k problematice duševního zdraví. Projekt se snaží odhalit základní příčiny a podmínky, které přispívají ke zvýšenému výskytu psychických potíží a zároveň navrhuje unikátní techniku svépomocného a sebepodpůrného výzkumu. Základ českého týmu tvoří fenomenologové Petr Kouba, Martin Nitsche a Petr Prášek z Filosofického ústavu Akademie věd, japonský tým vede Joff P.N. Bradley z Teikyo University v Tokyu.

Filosofický ústav AV ČR se pravidelně uchází o stipendia AV ČR na podporu mladých badatelek a badatelů v rámci Programu podpory perspektivních lidských zdrojů – Mzdové podpory postdoktorandů. Soutěž je otevřena všem pracovištím Akademie věd a probíhá dvakrát ročně – v jarním a podzimním termínu. Aktuální uzávěrka pro posuzování návrhu projektů v rámci 23. kola soutěže je ve FLÚ stanovena na 30. březen 2024. 

Program je určen nositelům a nositelkám titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu do dvou let od jeho získání (tj. udělení titulu 30. 4. 2022 a později; nezapočítává se doba strávená na mateřské/rodičovské dovolené a v případě dlouhodobého zahraničního studijního pobytu se lhůta prodlužuje až na čtyři roky). Úspěšní žadatelé a žadatelky pracují po dobu dvou let na projektu, jehož téma přímo souvisí se zaměřením příslušného ústavu AV ČR, a stávají se členy některého z jeho vědeckých týmů.

Zájemci a zájemkyně o tuto podporu udělovanou Akademií věd ČR se mohou obracet na vedoucí vědeckých oddělení FLÚ a konzultovat s nimi výzkumná témata, jež mají zájem zpracovat (návrhy do interní soutěže FLÚ podávají vedoucí oddělení).

Podrobnější informace o programu poskytne vědecká tajemnice FLÚ dr. Julie Černá (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Tým badatelů kolem filosofa vědy Elíase Fuentese Guilléna z Filosofického ústavu začal loni s podporou Grantové agentury ČR pracovat na projektu zaměřeném na vývoj matematiky v Praze a českých zemích v evropském kontextu konce 18. a první poloviny 19. století, zkráceně nazývaném PragMatika. Zásadní postavou, pokud jde o zkoumání a rekonstrukci matematických postupů ve výuce a tvorbě matematických textů, je v něm osobnost českého filosofa a matematika Bernarda Bolzana. A právě vytvoření digitálního archivu s jeho rukopisy je jedním z cílů projektu. Digitální archiv Bernarda Bolzana má vzniknout ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, známého také jako Muzeum literatury.

První kroky k nastavení budoucí spolupráce podnikli tento týden v rámci společné schůzky ředitel Filosofického ústavu AV ČR Petr Kitzler, vedoucí projektu PragMatika Elías Fuentes Guillén, zástupkyně ředitele pro ediční činnost a mezinárodní spolupráci Pavlína Cermanová, ředitel Památníku Národního písemnictví Michal Stehlík a vedoucí Oddělení literárního archivu Tomáš Pavlíček.

Digitální archiv poskytne virtuální prostředí jak badatelům a studentům Bolzanova díla, tak každému, kdo se zajímá o jeho život a dobu. Zájemci v něm naleznou například část věnovanou výhradně Bolzanovým rukopisům, jím publikovaným dílům nebo sekundární literatuře, ale také třeba georektifikované mapy českých zemí 18. a 19. století, které bude možné porovnat s aktuálními mapami, nebo 3D modely míst spojených s Bolzanem. Archiv by měl vzniknout během následujících dvou let.

Foto: Schůzka k budoucí spolupráci.

Ředitel Filosofického ústavu AV ČR Petr Kitzler, ředitel Památníku Národního písemnictví/Muzea literatury Michal Stehlík, vedoucí Oddělení literárního archivu Tomáš Pavlíček, vedoucí projektu PragMatika Elías Fuentes Guillén, zástupkyně ředitele pro ediční činnost a mezinárodní spolupráci Pavlína Cermanová a projektová koordinátorka Anna Kratochvílová.

Nejstarší rukopisy ve fondech pražského Klementina vynikají řemeslným zpracováním vazeb, dokonalostí písma ručně psaných textů i krásou nestárnoucích iluminací. O tzv. Velislavově bibli, nejobsáhlejším obrazovém rukopisu středověkých českých zemí přezdívaném jako středověký komiks, hovoří v pořadu Poklady Klementina na ČT Art medievista Václav Žůrek z Centra medievistických studií při Filosofického ústavu AV ČR&FF UK.