Aktuality a články

Mohou se do neochoty české společnosti k zelené transformaci promítat vzpomínky na privatizaci v 90. letech? Tématu se v 7. epizodě podcastu Vlákna nazvané Velké transformace věnovali historička Lenka Krátká z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. a environmentalista Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

O tom, jak by mohl vypadat český národní příběh v 21. století hovoří v poslední letošní epizodě s názvem Podoby národního příběhu filosofka Alice Koubová, která působí ve Filosofickém ústavu AV ČR, na Divadelní fakultě Akademie múzických umění a v Národním institutu SYRI, spolu s historičkou umění Milenou Bartlovou z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Jak k otázkám kolem svobody slova přistupuje Česká republika, co lze vlastně považovat za nenávistný projev a jaký je rozdíl mezi dezinformací a misinformací? O tom s filosofem Tomášem Koblížkem na Dvojce Českého rozhlasu. 

Knihovna Filosofického ústavu bude od 22. 12. 2023 do 3. 1. 2024 uzavřena. Přejeme všem krásné vánoční svátky a hodně zdraví a štěstí v roce 2024.

Ve středu 13. prosince 2023 zveme k poslechu světového online čtení ze slavného Komenského díla Labyrint světa a Lusthauz srdce v různých jazycích, do kterých byl text převeden. Čtení se uskuteční u příležitosti 400. výročí od sepsání tohoto ikonického díla, v den uvedený na konci dedikace Karlu Staršímu ze Žerotína: 13. prosince 1623. Poslouchat můžete na YouTube Comenius mezi 8. až 22. hodinou středoevropského času.   

Jaké důvody stály za stěhováním hradišť první poloviny 10. století u nás, prozkoumá ve své dizertační práci Daniel Dvořáček, první student společného doktorského studia realizovaného na základě spolupráce Akademie věd ČR s Univerzitou v Lipsku a Leibnizovým ústavem pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO). Blíže o jeho výzkumu, pro nejž si jako příklad zvolil středověkou Kouřim, se dočtete v článku na stránce Akademie věd. Česko-německou výzkumnou platformu pro humanitní a společenské vědy společně koordinují od roku 2020 GWZO a Filosofický ústav AV ČR.

Popularizace filosofie a příbuzných humanitních věd zejména mezi mladými lidmi a vysokoškolskými studenty patří k základním posláním Filosofického ústavu ve vztahu k veřejnosti. Za nadšení a vytrvalost v tomto ohledu byli letos ředitelem ústavu odměněni cenou za popularizaci pracoviště Pavel Arazim, Karolína Chundelová a Jan Kremer.

Cena za popularizaci Filosofického ústavu AV ČR je udělována každoročně ředitelem pracoviště. Ze šesti nominovaných byli letos vybráni tři ocenění:

Pavel Arazim
K tématům, která jsou dlouhodoběji předmětem zájmu Pavla Arazima z Oddělení logiky, patří filosofie jazyka, konspirační teorie a argumentační fauly. Pro Asociaci učitelů občanské výchovy „Občankáři“ natočil přednášku „Filosofie jazyka a konspirační teorie“ a podílí se také na přípravě dalších studijních materiálů, které mají pomoci pedagogům při výuce. Spolupracoval na projektu „NEZkreslená věda.“ V rámci Týdne Akademie věd přednášel o životě pravidel v čase podle Bergsona a Wittgensteina s důrazem na otázku manželství a jeho vnímání jako svazku jednoho muže a jedné ženy. Pro studenty gymnázií přednáší o argumentačních faulech pohledem analytické filosofie jazyka.

Karolína Chundelová
Dlouhodobě podporuje a rozvíjí možnosti spolupráce se středními školami. Vytipovává vhodná témata a zajišťuje přednášky vědeckých pracovníků pro studenty, rozšiřuje databázi spolupracujících pedagogů a další příležitosti pro spolupráci vzdělávacího charakteru. Ve Filosofickém ústavu zajišťuje projekt Otevřená věda, do něhož se za poslední tři roky přihlásilo bezmála padesát stážistek a stážistů. Koordinuje přípravu vzdělávacích balíčků pro Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd, z.s. Pracuje na průběžné aktualizaci nabídky aktivit pro střední školy, která již vydá na celkem objemnou brožuru... Stáhnout si ji můžete zde: https://www.flu.cas.cz/.../verejne/jine/2022/FLU_brozura.pdf   

Jan Kremer
Zabývá se společnými průniky historických digitálních her s historickou kulturou a zaměřuje se na jejich analýzu. Hry z perspektivy historie, didaktiky, muzeologie, ale také např. jako předmět zájmu nacionalistických a xenofobních ideologií pojednal spolu s dalšími odborníky na konferenci Central and Eastern European Historical Games, kterou uspořádal koncem loňského roku. Jeho interaktivní prezentace během Týdne Akademie věd vzbudila zájem veřejnoprávních médií. Spolupracoval na přípravě tematického čísla popularizační revue Dějiny a současnost 2023/1, kam přispěl článkem o reprezentaci holokaustu a nacismu v digitálních hrách. Pro festival Hvězdy filosofie 2022 připravil workshop Historické hry naživo. Na pozvání přednesl řadu přednášek na vysokých i středních školách. Pravidelně pořádá komentované prohlídky v Sázavském klášteře po stopách hry Kingdom Come: Deliverance a stejné téma prezentoval také v rámci cyklu (Za)hradních slavností na hradě Pirkštejn.

 Pavel Arazim                                                                               Karolína Chundelová                                          Jan Kremer

Za mimořádné výsledky výzkumů zasahujících do oblasti medicíny, informatiky, biologie a filozofie dnes ocenila předsedkyně Akademie věd šest vědců a vědkyň. Mezi oceněnými je i Martin Zach z Filosofického ústavu, který přinesl nový pohled na vědecké modelování mechanismů v nádorové imunologii. 

Jeho článek věnovaný Komplementární teorii vědeckého modelování: Modelování mechanismů v nádorové imunologii otiskl nejprestižnější časopis v oboru filozofie vědy – The British Journal for the Philosophy of Science – a je vůbec prvním případem, kdy se někomu s českou afiliací podařilo v tomto časopise s osmdesátiletou historií publikovat výsledky svého výzkumu.

Foto: AV ČR

  

Na základě detailního rozboru příkladu z oblasti nádorové imunologie článek představuje nové, originální pojetí vědeckého modelování. Kombinuje přitom hned několik výzkumných metod: vychází z podrobné analýzy vědeckých a filozofických odborných článků, zúčastněného pozorování v imunologické laboratoři a rozhovorů s imunology. Poznatky lze dále využít pro nastínění způsobu, jak překlenout určitý rozkol mezi teoretickými a experimentálními přístupy k vědě.

Filosofická literatura doposud charakterizovala modelování jako proces, při kterém se konstruuje modelový systém. Tento modelový systém se následně zkoumá namísto cílového systému, a nakonec se porovná s cílovým systémem. Oproti tomuto standardnímu pojetí článek detailně představuje praktiky modelování, které se standardnímu pojetí vymykají a které jsou charakteristické pro experimentální laboratorní výzkum. Podle tohoto komplementárního pojetí vědci nejprve zkoumají množinu experimentálních systémů a výsledky výzkumu integrují do konceptuálního modelu. Článek dále porovnává tyto dva modelovací přístupy z hlediska ontologických a epistemologických závazků. Tento výsledek představuje jistý průlom ve filosofii vědeckého modelování, což je téma, které patří mezi hlavní témata filosofie vědy posledních zhruba třiceti let. 

Více o Cenách AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Desítky zajímavých témat, jimž se věnovali během svých stáží na pracovištích Akademie věd ČR, prezentovali v minulém týdnu studenti a studentky středních škol na konferenci programu Otevřená věda. V kategorii humanitních a společenských věd porotu nejvíce zaujala prezentace Anny Balcarové a Anny Domkařové na téma Inteligence jako filozofický problém. Stáž absolvovaly v Archivu Jana Patočky při FLÚ AV ČR pod vedením lektorů Jana Freie a Pavla Sladkého. 

V kategorii humanitních a společenských věd zaznělo ve čtvrtek 23. listopadu 2023 v prostorách konferenčního centra Fyzikálního ústavu AV ČR celkem 24 příspěvků od 44 středoškoláků. Jejich prezentaci a výsledky hodnotili porotci Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR, Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR a Jan Mařík z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Vítězky v dané kategorii, studentky Anna Balcarová a Anna Domkařová, se při stáži seznámily se základními rysy filosofie Jana Patočky prostřednictvím četby a interpretace jeho studií. Vedle toho se mohly zapojit do různých fází ediční přípravy jeho dosud nevydaných textů. Postupně z toho vykrystalizovalo, že se rozhodly prozkoumat z filozofického pohledu pojem inteligence.

Vítězná stáž v Archivu Jana Patočky. Foto: FLÚ AV ČR

Druhé místo vybojovaly studentky Marie Křivánková a Valentýna Mikutová, které zpracovávaly téma Osvojování emočních slov u dětí. Lektorkou byla Nikola Paillereau v Psychologickém ústavu AV ČR.

Třetí místo získali Barbora Šídová, Jiří Mareth a Jakub Szkandera za stáž s názvem Experimentální archeologie – testování nástrojů k drcení a mletí, jíž se věnovali pod vedením lektora Jaroslava Řídkého z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Porota nad rámec prvních tří cen vyhlásila ještě dvě speciální „Ceny poroty“. První z nich si vysloužila dvojice Magdaléna Musilová s Tomášem Klímou, kteří se v brněnském Ústavu geoniky AV ČR zabývali stáží na téma Citizen science a její role v českém a zahraničním výzkumu. Lektorem byl Jakub Trojan.

Druhou cenu poroty si odnesla trojice Ivana Kleinerová, Daniela Nosková a Marie Glasová, která se celý letošní rok zabývala stáží s názvem Experimentální středověk. Pod vedením Dany Dvořáčkové z Historického ústavu AV ČR získávaly dovedností, techniky a znalosti, které znali naši předci ve středověku (například textilní techniky karetkování, tkaní či předení, pěstování rostlin středověkým způsobem nebo dobové technologie zpracování potravin).

Vyzkoušet si, jak se dělá věda, chce rok od roku více stále více středoškoláků. Nadaní mladí lidé, kteří chtějí věnovat svůj čas nejen školním aktivitám, navštěvují stáže v Akademii věd ČR, kde se jim věnují vědkyně a vědci. Studentské stáže jim umožňuje program Otevřená věda. Letošní absolventi představili výsledky svého bádání na stážích na závěrečné studentské konferenci, jež proběhla ve dnech 22. až 24. listopadu 2023 v budově Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze.

Více o konferenci OTEVŘENÁ VĚDA

---

Letošní OTEVŘENÁ VĚDA ve Filosofickém ústavu

Ve Filosofickém ústavu se letos do programu otevřená věda zapojilo 12 studentek a studentů pod vedením pěti lektorek a lektorů. Zaměřili se přitom nejen na oblast filosofie, ale také na historii či dějiny umění. 

Takzvanou novou divočinu, tedy divokou přírodu, která zarůstá opuštěné oblasti dříve intenzivně využívané člověkem, podrobily filosoficko-estetickému výzkumu stážistky Nela Štěpánková, Šárka Synovcová, Klára Klimasová. Stáž vedl Martin Nitsche z Oddělení současné kontinentální filosofie.

Jan Frei a Pavel Sladký z Archivu Jana Patočky seznámili studentky Annu Balcarovou a Annu Domkařovou se základními rysy Patočkovy filosofie prostřednictvím četby a interpretace několika jeho studií.

Studentky Jana Uglickich, Karolína Švecová a Jolana Hůlová se pod vedením Adély Ebersonové z Centra medievistických studií zabývaly knižní kulturou v českých zemích v období středověku.

Lenka Řezníková z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku se spolu s Kryštofem Kalvachem věnovali četbě a interpretaci rukopisných historických textů historiografa Jednoty bratrské Jana Jafeta (zemř. 1614).

Jak fungovala středověká malířská dílna v našem prostředí ve 14. století přiblížila svým studentkám Viktorii Hadové, Rút Albrechtové a Leontýně Bucharové lektorka Barbora Uchytilová z Centra medievistických studií.

Daniel Dvořáček z Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd se stal prvním studentem doktorského studia, kterého na základě uzavřené dohody o spolupráci při společném vzdělávání doktorandů z roku 2020 vyškolí badatelé Akademie věd ČR, Univerzity v Lipsku a Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO). Odborné vedení při studiu mu poskytnou prof. Dr. Ulrich Veit z Fakulty historie, umění a regionálních studií lipské alma mater, prof. Dr. Matthias Hardt z GWZO a Jan Mařík, Ph.D. z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Daniel Dvořáček bude realizovat doktorské studium se společným česko-německým školením s podporou Akademie věd ČR a také díky zázemí Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy, kde stráví odpovídající dobu studia jako hostující výzkumný pracovník. Po splnění všech požadavků bude jeho doktorské studium ukončeno udělením doktorského titulu Fakultou historie, umění a regionálních studií Univerzity v Lipsku. V disertační práci psané v němčině se zaměří na přesuny raně středověkých centrálních lokalit na příkladu Kouřimi.

Česko-německá výzkumná platforma pro humanitní a společenské vědy, tzv. Leibniz GWZO Prague, zahájila vědeckou spolupráci mezi pracovišti Akademie věd ČR a německou Leibnizovou společností v roce 2020. Funguje jako prostředník mezi výzkumnými, pedagogickými a kulturními institucemi obou zemí. Jejím cílem je propojovat vědce a posílit trvalou spolupráci mezi Akademií věd ČR a jejím německým protějškem Leibnizovou společností. Platformu společně koordinují Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO) a Filosofický ústav AV ČR.

----

Více o disertační práci níže.

Přesuny lokalit na příkladu raně středověké Kouřimi (Die Verlagerungen der Zentralorte am Beispiel des frühmittelalterlichen Kouřim)  

V Čechách někdy v polovině 10. století zaniklo více hradišť (centrálních míst) a v jejich blízkosti (do 10 km) byla brzy na to vybudována hradiště nová. Tento jev pravděpodobně souvisí se změnou vlády, kdy v Čechách do zhruba 2. třetiny 10. století vládla lokální knížata. Když na knížecí stolec nastoupil Boleslav I. nechal pravděpodobně regionální vládce zlikvidovat a ovládl jejich sídelní hradiště. V blízkosti těchto vyplněných sídel byla založena nová centra, která již patřila Přemyslovcům. Středočeská Kouřim je pro studium tohoto jevu ideálním případem, jelikož mladší přemyslovské hradiště Kouřim–sv. Jiří je vzdálené od starší "knížecí" Staré Kouřimi jen asi 250 m a obě polohy jsou odděleny údolím s říčkou Výrovkou. Obě lokality jsou známy rozsáhlými archeologickými výzkumy, které vedl Dr. Miloš Šolle z pražského archeologického ústavu. Jev přesunů centrálních lokalit není omezen jen na Čechy, ale lze ho sledovat také na Moravě, v saském Polabí či v Dolním Rakousku. Disertační práce by měla ověřit, zda přesuny centrality opravdu souvisí se změnou vlády a s tím související demonstrací moci, nebo zda-li za tím nestálo něco jiného (pro novou dobu lépe vyhovující lokality, lepší zásobování, rozdílný stav bádání o lokalitách – o některých toho víme více, o jiných téměř nic).