Aktuality a články

Svého nově zvoleného nástupce PhDr. Petra Kitzlera, Ph.D., DSc. dnes symbolicky uvedl k předsedkyni Akademie věd Evě Zažímalové stávající ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček. Pozici šéfa pracoviště Ševeček opouští po deseti letech, ve Filosofickém ústavu bude působit i nadále. Petr Kitzler se svého úřadu oficiálně ujme 2. října 2023.

PhDr. Petr Kitzler Ph.D., DSc. působí ve Filosofickém ústavu AV ČR od roku 2006 jako badatel, posledních sedm let pak na pozici vedoucího Kabinetu pro klasická studia a zároveň jako statutární zástupce ředitele pracoviště. Odborně se věnuje klasické filologii, křesťanské literatuře pozdní antiky, myšlenkovému i písemnému odkazu rané církve obecně, raně křesťanské filosofické a teologické antropologii, ale i nauce o duši a souvisejícím otázkám.

Ke stažení: Koncepce řízení Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., a směřování jeho činnosti, včetně budoucího rozvoje pracoviště

Nová řada nakladatelství Brepols IPA – Intellectual Practice and Thought at Late Medieval And Early Modern Universities, spravovaná výzkumnou skupinou ERC-ACADEMIA/TRIPTIC-EU, se zaměřuje na dějiny myšlení a akademické praxe na středověkých a raně novověkých univerzitách ve 14. – 16. století. Důraz klade na filosofii a přírodní vědy, včetně související univerzitní výuky, odborných debat a disputací. Editorem řady je Ota Pavlíček z FLÚ AV ČR, vedoucí výzkumného projektu ERC ACADEMIA spadající pod výzkumnou skupinu TRIPTIC-EU věnovanou mezioborovému zkoumání filozofické, textové a intelektuální kultury na starších univerzitách.

Z geografického hlediska cílí nová knižní řada na místa vzniku „nových“ evropských univerzit středověku a raného novověku, na vztahy mezi nimi a dalšími intelektuálními centry jako Paříž nebo Oxford. Chronologicky pak chápe intelektuální historii tohoto období jako něco kontinuálního, bez umělých dělení. S postupujícím výzkumem pojmy jako pozdní středověk, raný novověk, renesance, scholastika, humanismus nebo reformace nacházejí nové významy a stávají se prostupnými a plastickými, tak jak se mezi nimi stírají kdysi ostře vymezené rozdíly.

Metodicky je IPA otevřená různým přístupům a mezioborovosti. Umožní vydávání monografií, případových studií doprovázených vydáním latinských textů, katalogů textových korpusů nebo editovaných svazků. Celkově je cílem série vytvořit platformu pro publikování vědeckého výzkumu zkoumajícího intelektuální praxi, proces vzniku znalostí a jejich šíření v Evropě (včetně studia málo známých a neprobádaných středověkých a raně moderních rukopisů).

Řada je plně recenzovaná a návrhy na knižní projekty jsou vítány. Více na stránce Brepols

Jak může výzkum odolnosti zvýšit kvalitu života? Jak může vyloučeným lokalitám prospět podpora kultury, vzdělávání a vědy? Otázky pro filosofa Martina Nitscheho z Filosofického ústavu, který se společenskou odolností zabývá v rámci Strategie Akademie věd 21. V Hovorech Petra Viziny na ČRo Plus.

Hold vynikajícímu historikovi a archeologovi prof. Petru Sommerovi (30. 11. 1949 –⁠ 12. 8. 2023) přišli včera do Kavárny Na Boršově vzdát spolupracovníci, přátelé a kolegové. Speciální vzpomínku mu během setkání věnovali historik Christian Lübke, filosof Pavel Baran a medievisté František Šmahel, Martin Nodl a Pavel Soukup.

Podpisem smlouvy o spolupráci dnes (5. září) stvrdili vznik velkého česko-německého projektu zástupci Filosofického ústavu Akademie věd ČR, Deutsche Comenius Gessellschaft a Comenius-Forschungsstelle (Alanus Hochschulle). Díla Jana Amose Komenského začnou díky tomu vycházet v nových německých překladech.

Za českou stranu se schůzky zúčastnili spolu s ředitelem Filosofického ústavu Ondřejem Ševečkem také zástupci Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Tomáš Havelka, Vladimír Urbánek a Martin Steiner. Německou Deutsche Comenius Gessellschaft zastupoval Uwe Voigt a Comenius-Forschungsstelle (Alanus Hochschulle) Andreas Lischewski.

Aktualizovaný Knihovní řád Knihovny Filosofického ústavu je přístupný v české i anglické verzi.

O tématech 30. ročníku konference Evropské společnosti pro filosofii a psychologii, spolupořádané Filosofickým ústavem AV ČR v Praze, hovořil v rozhlasovém vysílání ČRo Plus Juraj Hvorecký (30. 8. v čase 8:47). 

Svůj klinický i teoretický výzkum dotýkající se otázek na pomezí filosofie a psychologie představí v příštím týdnu odborníci z těchto oblastí spolu s experty na neurovědu, lingvistiku, informatiku a biologii. Praha bude ve dnech 28. až 31. srpna 2023 hostit mezinárodní vědecké sympozium Evropské společnosti pro filosofii a psychologii. Spoluorganizátorem akce je Filosofický ústav Akademie věd České republiky.

O důležité vědecké poznatky zrcadlící základní filosofická témata se výzkumníci různých vědeckých disciplín dělí v rámci těchto setkávání už třicátým rokem. „Oblastí, kde je mezioborová spolupráce s filosofy pro psychologii velmi přínosná, existuje celá řada. Ať mluvíme o povaze plynutí času, o řeči nebo o tom, jak lidé myslí,“ říká Juraj Hvorecký, odborník na filosofii mysli a etiku umělé inteligence z Filosofického ústavu Akademie věd.

Mezi hlavními prezentovanými tématy budou letos výzkumy věnované právě prožívání času, tomu, jak se jako lidé vztahujeme k minulým událostem, nebo jak využíváme tzv. epizodickou paměť pro předjímání věcí budoucích pro dosahování vytčených cílů.

Pozornost vědců se zaměří například také na výzkum tzv. velkých jazykových modelů, tedy počítačových modelů jazyka založených na neuronových sítích, které dokáží analyzovat jazyk a reprodukovat jej na vysoké úrovni. Řeč bude o tom, jak lze tyto modely „natrénovat“ na velkých datových souborech a pak je přizpůsobit různým úkolům.

Na pomezí psychofyziky, neurofyziologie a filosofie vnímání se badatelé podělí o poznatky týkající se různých forem barevného vidění. Hovořit budou o tom, jak se ze složitého souboru vizuálních kapacit stává „lidská“ schopnost barevného vidění a k čemu nám vlastně je, ale také o sluchovém vnímaní, které doposud stálo stranou hlavních výzkumných témat.

Z klíčových řečníků na sympoziu vystoupí např. Teresa McCormack z Queen’s University v Belfastu, Nick Shea z University of London, Peter Hagoort z Max Planck Institute for Psycholinguistics v Nijmegen nebo Ophelia Deroy z Ludwig-Maximilians Universität v Mnichově.

------

Evropská společnost pro filosofii a psychologii vznikla v roce 1992 v nizozemském Tilburgu (jako sesterská organizace Společnosti pro filosofii a psychologii, založené v roce 1974 v Severní Americe). První konference se konala v roce 1992 v belgickém Lovani. Od té doby ji každoročně hostí některá z evropských zemí. Zrušení si vynutil pouze Covid-19 v roce 2020.

30. ročník konference Evropské společnosti pro filosofii a psychologii se uskuteční ve dnech 28.-31. 8. 2023 na Novotného lávce 5, Praha 1.

PROGRAM konference

Tisková zpráva ke stažení 

V týdnu od 28. 8. do 1. 9. 2023 bude Knihovna Filosofického ústavu z důvodu plánovaného úklidu depozitářů a studovny uzavřena. Děkujeme za pochopení.