Aktuality a články

S lítostí si dovolujeme informovat, že 25. října nás ve věku 94 let opustil vzácný kolega prof. Pavel Materna. Ve Filosofickém ústavu působil od roku 1990 a svým dílem přispěl k rozvoji systému transparentní intenzionální logiky. 

V noci z 24. na 25. října zemřel ve věku 94 let významný logik a filosof, profesor Pavel Materna (1930–2024). Svým dílem výrazně přispěl k rozvoji systému transparentní intenzionální logiky, který aplikoval na řadu filosofických otázek i problémů logické analýzy přirozeného jazyka.

Pražskou filozofickou fakultu musel po sovětské invazi opustit a živil se jako projektant. Až po sametové revoluci se mohl vrátit do akademického světa. Řadu let působil jako pedagog na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, na Vídeňské univerzitě a od roku 1990 ve Filosofickém ústavu AV ČR (dříve ČSAV). Jeho obhajoba transparentní intenzionální logiky bývala až vášnivá a vzniklo mnoho pozoruhodných polemik mezi ním a jeho kolegy, kteří se na logiku dívali jinak. Mezi publikacemi, které vydal, vynikla zejména kniha Procedural Semantics for Hyperintensional Logic (se spoluautory M. Duží a B. Jespersenem), která byla oceněna v roce 2011 Cenou Akademie věd ČR za vynikající výsledky velkého vědeckého významu.

Svůj vědecký zápal doplňoval Pavel Materna mimo jiné vášní pro hudbu. Byl skvělým klavíristou a obdivovatelem díla Richarda Wagnera. Jeho kolegové ho znali jako slušného a milého člověka, který nezkazil žádnou legraci a dovedl si ji dělat i sám ze sebe. O málokterém filosofovi se dá s takovou jistotou říct, že na něj bude rádo vzpomínat tolik studentů i kolegů v Čechách i v zahraničí.

Čest jeho památce!

Rozhovor s filosofem Tomášem Koblížkem v podcastu Vinohradská 12 o vlastenectví, nacionalismu, demokracii a zdrojích nenávisti ve společnosti.

Orientovat se v současném světě nebo se zapojit do veřejného života by měly umět už děti na základních školách. Spolu s badateli Filosofického ústavu Akademie věd ČR na tom pracují učitelé občanské výchovy sdružení v asociaci Občankáři. O tom, jak jejich spolupráce vypadá a jaká témata vědci přinášejí do výuky, hovořil v pořadu Věda Plus Českého rozhlasu (od 8:22) Ondřej Lánský z Filosofického ústavu a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. 

Nedávné použití slova "hoststvo" v mediálním prostoru vyvolalo vlnu polemik z lingvistických i etických pozic o tom, zda tento výraz do češtiny patří nebo nepatří a proč. K tématu se v komentáři pro Echo.24 vrací filosof Petr Kužel. 

"Důkazy, že Země není stavěna na trvalý růst, máme, jen se jimi neřídíme," říká filosof Martin Ritter, který byl hostem podcastu Mysli a žij na serveru Aktuálně.cz. 

Novinky týkající se vedení pracoviště, rozvoje Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha a přehled činnosti Oddělení logiky a Centra medievistických studií představili zástupci Filosofického ústavu začátkem října (2.-4. 10. 2024) členům Mezinárodního poradního sboru v rámci pravidelného každoročního setkání.

Ze zahraničních odborníků se jej zúčastnili Mark Coeckelbergh, Howard Hotson, Lorna Hughes, Bernd Roling, Andreas Speer a Katarzyna Paprzycka-Hausman. Tématem navazující diskuse bylo zejména nadcházející mezinárodní hodnocení ústavu. V rámci zasedání proběhla také volba do předsednictva sboru. Novou předsedkyní byla zvolena prof. Lorna Hughes (School of Humanities, University of Glasgow, Glasgow, UK), místopředsedou pak prof. Andreas Speer (Thomas-Institut, Universität zu Köln, Kolín, Německo).

Mezinárodní poradní sbor je stálý poradní orgán ředitele pracoviště. Poskytuje instituci průběžné poradenství při jejích výzkumných aktivitách, naplňování vědní koncepce, rozvíjení vědních oborů nebo navazování mezinárodní spolupráce.

Před 600 lety zemřel Jan Žižka. Pohled na něj a na jeho podobu se postupem času výrazně měnil, a i dnes zůstává kontroverzní postavou českých dějin. Na otázku, jak konkrétně se měnila představa o podobě Jana Žižky v průběhu staletí, hovořil v pořadu Hyde Park České televize (od 33:27) mezi dalšími odborníky Robert Novotný z Centra medievistických studií Filosofického ústavu Akademie věd & FF UK. 

Stejnojmennou přednášku prof. Andrease Speera z Thomas-Institutu, Universität zu Köln si můžete pustit ze záznamu na našem youtube kanálu.