Aktuality a články

Dvě desítky mimořádných mladých vědeckých talentů získaly prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2024. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v sídle Akademie věd ČR. Ceny laureátům předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Mezi oceněnými nadějnými vědci je také filosof Martin Zach.   

Martin Zach se zabývá filozofií vědy, zejména filozofickými otázkami imunologie. Soustředí se mimo jiné na koncept tolerance onemocnění nebo na interakci mezi imunitním systémem a jinými fyziologickými systémy.

Za jednu ze svých publikací, která přinesla nový pohled na vědecké modelování prostřednictvím studia mechanismů v nádorové imunologii a která vyšla v nejprestižnějším časopise v oboru filozofie vědy – The British Journal for the Philosophy of Science –, získal vloni Cenu Akademie věd ČR. Tato práce byla přitom vůbec první případ, kdy se někomu s českou afiliací podařilo v tomto časopise s osmdesátiletou historií publikovat výsledky svého výzkumu.

Martin Zach absolvoval stáže na London School of Economics nebo na univerzitách v Helsinkách a Bordeaux.

Nyní stojí v čele tříletého projektu GA ČR Imunita a biologická resilience, který má za cíl přispět k hlubšímu teoretickému porozumění biologické odolnosti, a tím i k současným debatám v oblasti filosofii biologie a filosofie medicíny. Působí v Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu Akademie věd.

---

Prémie Otto Wichterleho nese jméno na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let, přičemž se do této doby nezapočítává rodičovská dovolená.

Odkaz na oficiální tiskovou zprávu

Foto: AV ČR

Vymyslet nové recepty, přizpůsobit jídelníček podle nutričních hodnot, zajistit všem stejnou porci nebo zaplnit pracovní místa tam, kde chybí lidská síla. Takové výhody přináší využití umělé inteligence (UI) v kuchyni a restauracích. Výhody a nevýhody zapojení umělé inteligence do vaření a stravování řešili odborníci na mezinárodním workshopu AI Kitchens & Robot Cooks: Ethical and Social Impacts, které uspořádalo výzkumné Centrum pro environmentální a technologickou etiku – Praha, působící při Filosofickém ústavu AV ČR, spolu s California Polytechnic State University.Více v navazujícím článku.

Kuchyňské úkony prováděné lidmi v domácnostech a restauracích postupně vylepšují a nahrazují automatizované systémy. O širokých dopadech těchto technologií, ať už jde o trh práce, kulturní tradice, genderové role a další, nedávno v Praze diskutovali v rámci dvoudenního workshopu mezinárodní odborníci z akademické sféry společně s předními vývojáři a novináři.

Potenciální předpojatost a environmentální zátěž

Jedním z etických problémů je, že každý systém umělé inteligence je ze své podstaty náchylný k určité předpojatosti. “Systém umělé inteligence je považován za zaujatý, pokud nespravedlivě a systematicky diskriminuje skupiny nebo jednotlivce, kteří systém užívají nebo jsou na něm nějakým způsobem zainteresovaní. A k tomu nevyhnutelně dochází, protože generativní umělá inteligence pracuje tak, že shromažďuje co nejvíce dat z dané oblasti a replikuje jejich vzory,” uvedl během své prezentace na workshopu Tomáš Hříbek, výzkumník z Centra pro environmentální a technologickou etiku v Praze (CETE - P) které bylo zároveň jedním z pořadatelů akce.

“Podobně se tento druh předpojatosti nevyhnutelně replikuje v kuchyni, například pokud systém používá rozpoznávání tváře, hlasu nebo těla,” dodal filozof Juraj Hvorecký z CETE-P. Navíc další etický problém spojený s robotickými kuchyněmi spočívá v tom, že mohou potlačovat kulinářskou rozmanitost. “Neexistuje žádná všeobecná, univerzální kuchyně; existují pouze místní, regionální, a dokonce osobní recepty, jejichž rozmanitost může automatizace stírat,” řekl Hvorecký. Navíc, stejně jako u jiných nových technologií, tu existuje obrovská environmentální zátěž, například v podobě energetických nároků a vzácných minerálů potřebných pro jejich výrobu.

Na druhou stranu může automatizace pomoci s vařením pro zranitelné skupiny, jako jsou zdravotně postižení nebo senioři, kteří mají potíže se sami najíst. Robotické kuchyně mohou také ušetřit čas a snížit některé genderové nerovnosti. “Většina domácích kuchařů jsou ženy a jejich práce je neplacená práce, takže robotické kuchyně by mohly toto břemeno snížit,” navrhoval filozof Daniel Story, další z organizátorů workshopu z California Polytechnic State University. 

Nicméně antropoložka Katharina Graf z Goethe-Universität Frankfurt poukázala na to, že na základě historických zkušeností se zaváděním domácích technologií nemusí být tato očekávání naplněna. Její výzkum robotických kuchařů v Německu ukazuje, že k úspoře času zatím nedošlo a většina uživatelů jsou stále ženy. Spolupořadatelka workshopu a americká psycholožka Jennifer Jipson zase zkoumala, jak mohou být robotické kuchyně integrovány do rodin, a jak významný dopad to může mít na vzdělávání dětí a jejich zkušenosti s přípravou a podáváním jídla.

Gastronomické služby budoucnosti?

V současné době jsou robotické kuchyně a kuchyně využívající umělou inteligenci používány především v restauracích a barech, spíše než v domácnostech. Například polovina restaurací v USA plánuje nějakou formu automatizace; v posledních letech byly první roboti zavedeni i v českých gastro službách. “Robotické ruce připravující jídlo doma ve velkém měřítku jsou momentálně spíše fantazií. Zatím se pouze testují a jsou extrémně nákladné. Avšak v kontextu barů a restaurací to má smysl a tam se investice vyplatí,” uvedl Alan Adojaan, CEO firmy YANU Robotics z Estonska.

Adojaan na workshopu představil jejich světově první plně autonomní robotický bar řízený umělou inteligencí. Výhody těchto systémů vidí v tom, že provádějí nepopulární úkoly místo lidí, zejména v nočních klubech. Z úbytku pracovních míst nemá obavy, protože zaměstnanci mohou přejít v rámci provozu na jiné, více naplňující pozice. Novinářka Lisa Abend dále ve své prezentaci popsala specificky náročné a vyčerpávající úkoly, které lidé v restauracích vykonávají při přípravě luxusních jídel tzv. haute cuisine. Těmto činnostem se s pomocí robotů lze také vyhnout.

Nicola Perullo, profesor estetiky na Univerzitě gastronomických věd v Pollenzo, zdůraznil, že bychom vůči těmto inovacím neměli být nekriticky optimističtí a uvědomovat si i marketingové strategie, které firmy k jejich propagaci využívají. “Když někdo říká, že je tato technologie budoucnost, nedává to smysl. Je to přítomnost. Jednoduše nevíme, co budoucnost přinese. Tato zařízení zjevně existují a jejich využití může být užitečné. Nicméně to záleží na nás, zda a jak je využíváme; nikde není dáno, že člověka nahradí nebo zastoupí. Firmy samozřejmě chtějí, abyste si tohle mysleli a kupovali jejich produkty,” uzavřel Perullo.

Workshop „AI Kitchens & Robot Cooks: Ethical and Social Impacts“ společně uspořádaly Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd a California Polytechnic State University. Uskutečnil se ve dnech 23.-24. května v hlavní budově Akademie věd ČR.

Anglickou verzi textu najdete ZDE. Autor: Vojtěch Svěrák.

O tématech, kde se filosofie jazyka a filosofie umění překrývají s etikou, hovořil v pořadu Vizitka Českého rozhlasu Tomáš Koblížek z Oddělení analytické filosofie. Řeč byla také o podcastu Doba složitá, kontroverzích v umění či temných stránkách sociálních sítí.

Největší vědecká akce v České republice přilákala letos podle odhadů přes 58 tisíc návštěvníků. Třídenní akce pořádaná Akademií věd ČR se konala od čtvrtka 30. května do soboty 1. června 2024 v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Mezi více než stovkou vědeckých pracovišť, firem i science center se představil také Filosofický ústav Akademie věd. 

Návštěvníci Veletrhu vědy se s námi měli možnost především vypravit na cestu za poznáním do labyrintu světa, seznámit s oblíbenými tituly Nakladatelství Filosofia nebo se zúčastnit diskusí s našimi badateli v rámci doprovodného programu. Ve čtvrteční debatě s Václavem Moravcem na téma Souboj lidského mozku a umělé inteligence vystoupil etik a filosof mysli Juraj Hvorecký. V sobotní relaci Zeptej se vědce odpovídal spolu s dalšími odborníky také filosof jazyka Tomáš Koblížek. 

Video 

Foto:Jana Plavec, Romana Kovácsová, Jana Říhová

"Slovenská společnost vůbec není polarizovaná, ale dochází k radikalizaci její části," říká filosof a odborník na hatespeech Tomáš Koblížek, který byl hostem pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu.

Titul DSc. převzala včera dopoledne v Praze z rukou předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové antropoložka a odbornice na intelektuální dějiny raného novověku Lucie Storchová z Filosofického ústavu Akademie věd. Disertační práci věnovanou klasickým textům v literárním poli z okruhu pražské univerzity mezi lety 1550–1620 a trans/kulturní výměně v raném novověku obhájila před komisí pro Klasická studia. Spolu s ní včera prestižní ocenění obdrželo i dalších deset vědců z rozmanitých vědních oborů. 

Doc. PhDr. Lucie Storchová, Ph.D., DSc. působí v Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Zabývá se humanistickou literaturou ve střední Evropě, intelektuálními dějinami raného novověku, komeniologií, cestopisnou literaturou v raném novověku a teorií historické vědy. Její práce má výrazný mezioborový charakter a je rozkročena mezi historickou antropologií, filologií a literární vědou. Témata, jimž se věnuje, jsou především učenecká komunikace, fungování literárních polí a přenosy vědění v univerzitním prostředí. Publikovala sedm samostatných knižních monografií (z toho dvě v zahraničí), vydala více než padesát samostatných studií a je hlavní editorkou svazku Companion to Central and Eastern European Humanism věnovaného českým zemím (De Gryuter 2020). Vědecký titul „doktor filologických věd“ získala za obhajobu své disertační práce nazvané „Bohemian school humanism and its editorial practices (ca. 1550–1610)“.

---

Titul DSc. je udělován na základě rozhodnutí Vědecké rady Akademie věd. Od roku 2003 udělila Akademie věd toto akademické ocenění celkem 224 vědcům. Z Filosofického ústavu Akademie věd jsou mezi jeho držiteli prof. Jaroslav Peregrin, doc. Karel Novotný, prof. Ladislav Kvasz, dr. Petr Kitzler, dr. Zuzana Parusniková, dr. Matyáš Havrda, dr. Lucie Storchová a dr. Tomáš Vítek. Podrobně  

Foto: Jana Plavec

Parametry odolné demokracie na pozadí výzkumů realizovaných Národním institutem pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) komentuje ve vysílání ČT24 filosofka Alice Koubová z Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Výzkumy potvrzují, že velká část slovenské společnosti nemá důvěru ve státní instituce ani veřejnoprávní média a směřuje k různým alternativním zdrojům, což přispívá k celkové polarizaci společnosti. Důvěryhodnost úřadů, politických lídrů, vymahatelnost práva, posilování péče o zranitelné, snižování pocitu bezmoci a možnost spoluúčasti na veřejném dění zmiňuje jako faktory, které odolnost společnosti v krizích posilují. 

Tomáš Koblížek, analytický filosof z Filosofický ústav Akademie věd České republiky, který se dlouhodobě a systematicky věnuje tématu nenávistných projevů, útočného jazyka a slovního zastrašování, se v rozhovoru pro Deník N vyjádřil k posledním událostem na Slovensku.

Obdobím vzniku prvních univerzit provedou posluchače nové epizody podcastu Akademie věd ČR historikové filosofie Ota Pavlíček a Lukáš Lička. Prozradí, jak cestovali středověcí učenci a jejich myšlenky napříč Evropou i směrem na východ, co jsou kvodlibetní debaty i to, jak ze stovky let starých textů vznikají digitalizované katalogy. Historii evropských univerzit, zejména výzkumu tzv. kvodlibetů se oba badatelé věnují také v rámci projektu Academia, podpořeného Evropskou výzkumnou radou. Více