- 6. 6. 2024
- Aktuality
Vymyslet nové recepty, přizpůsobit jídelníček podle nutričních hodnot, zajistit všem stejnou porci nebo zaplnit pracovní místa tam, kde chybí lidská síla. Takové výhody přináší využití umělé inteligence (UI) v kuchyni a restauracích. Výhody a nevýhody zapojení umělé inteligence do vaření a stravování řešili odborníci na mezinárodním workshopu AI Kitchens & Robot Cooks: Ethical and Social Impacts, které uspořádalo výzkumné Centrum pro environmentální a technologickou etiku – Praha, působící při Filosofickém ústavu AV ČR, spolu s California Polytechnic State University.Více v navazujícím článku.
Kuchyňské úkony prováděné lidmi v domácnostech a restauracích postupně vylepšují a nahrazují automatizované systémy. O širokých dopadech těchto technologií, ať už jde o trh práce, kulturní tradice, genderové role a další, nedávno v Praze diskutovali v rámci dvoudenního workshopu mezinárodní odborníci z akademické sféry společně s předními vývojáři a novináři.
Potenciální předpojatost a environmentální zátěž
Jedním z etických problémů je, že každý systém umělé inteligence je ze své podstaty náchylný k určité předpojatosti. “Systém umělé inteligence je považován za zaujatý, pokud nespravedlivě a systematicky diskriminuje skupiny nebo jednotlivce, kteří systém užívají nebo jsou na něm nějakým způsobem zainteresovaní. A k tomu nevyhnutelně dochází, protože generativní umělá inteligence pracuje tak, že shromažďuje co nejvíce dat z dané oblasti a replikuje jejich vzory,” uvedl během své prezentace na workshopu Tomáš Hříbek, výzkumník z Centra pro environmentální a technologickou etiku v Praze (CETE - P) které bylo zároveň jedním z pořadatelů akce.
“Podobně se tento druh předpojatosti nevyhnutelně replikuje v kuchyni, například pokud systém používá rozpoznávání tváře, hlasu nebo těla,” dodal filozof Juraj Hvorecký z CETE-P. Navíc další etický problém spojený s robotickými kuchyněmi spočívá v tom, že mohou potlačovat kulinářskou rozmanitost. “Neexistuje žádná všeobecná, univerzální kuchyně; existují pouze místní, regionální, a dokonce osobní recepty, jejichž rozmanitost může automatizace stírat,” řekl Hvorecký. Navíc, stejně jako u jiných nových technologií, tu existuje obrovská environmentální zátěž, například v podobě energetických nároků a vzácných minerálů potřebných pro jejich výrobu.
Na druhou stranu může automatizace pomoci s vařením pro zranitelné skupiny, jako jsou zdravotně postižení nebo senioři, kteří mají potíže se sami najíst. Robotické kuchyně mohou také ušetřit čas a snížit některé genderové nerovnosti. “Většina domácích kuchařů jsou ženy a jejich práce je neplacená práce, takže robotické kuchyně by mohly toto břemeno snížit,” navrhoval filozof Daniel Story, další z organizátorů workshopu z California Polytechnic State University.
Nicméně antropoložka Katharina Graf z Goethe-Universität Frankfurt poukázala na to, že na základě historických zkušeností se zaváděním domácích technologií nemusí být tato očekávání naplněna. Její výzkum robotických kuchařů v Německu ukazuje, že k úspoře času zatím nedošlo a většina uživatelů jsou stále ženy. Spolupořadatelka workshopu a americká psycholožka Jennifer Jipson zase zkoumala, jak mohou být robotické kuchyně integrovány do rodin, a jak významný dopad to může mít na vzdělávání dětí a jejich zkušenosti s přípravou a podáváním jídla.
Gastronomické služby budoucnosti?
V současné době jsou robotické kuchyně a kuchyně využívající umělou inteligenci používány především v restauracích a barech, spíše než v domácnostech. Například polovina restaurací v USA plánuje nějakou formu automatizace; v posledních letech byly první roboti zavedeni i v českých gastro službách. “Robotické ruce připravující jídlo doma ve velkém měřítku jsou momentálně spíše fantazií. Zatím se pouze testují a jsou extrémně nákladné. Avšak v kontextu barů a restaurací to má smysl a tam se investice vyplatí,” uvedl Alan Adojaan, CEO firmy YANU Robotics z Estonska.
Adojaan na workshopu představil jejich světově první plně autonomní robotický bar řízený umělou inteligencí. Výhody těchto systémů vidí v tom, že provádějí nepopulární úkoly místo lidí, zejména v nočních klubech. Z úbytku pracovních míst nemá obavy, protože zaměstnanci mohou přejít v rámci provozu na jiné, více naplňující pozice. Novinářka Lisa Abend dále ve své prezentaci popsala specificky náročné a vyčerpávající úkoly, které lidé v restauracích vykonávají při přípravě luxusních jídel tzv. haute cuisine. Těmto činnostem se s pomocí robotů lze také vyhnout.
Nicola Perullo, profesor estetiky na Univerzitě gastronomických věd v Pollenzo, zdůraznil, že bychom vůči těmto inovacím neměli být nekriticky optimističtí a uvědomovat si i marketingové strategie, které firmy k jejich propagaci využívají. “Když někdo říká, že je tato technologie budoucnost, nedává to smysl. Je to přítomnost. Jednoduše nevíme, co budoucnost přinese. Tato zařízení zjevně existují a jejich využití může být užitečné. Nicméně to záleží na nás, zda a jak je využíváme; nikde není dáno, že člověka nahradí nebo zastoupí. Firmy samozřejmě chtějí, abyste si tohle mysleli a kupovali jejich produkty,” uzavřel Perullo.
Workshop „AI Kitchens & Robot Cooks: Ethical and Social Impacts“ společně uspořádaly Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd a California Polytechnic State University. Uskutečnil se ve dnech 23.-24. května v hlavní budově Akademie věd ČR.
Anglickou verzi textu najdete ZDE. Autor: Vojtěch Svěrák.
