Aktuality a články

Iniciovat a podporovat mezinárodní spolupráci na projektech v oblasti humanitních a společenských věd, jejichž rozsah přesahuje možnosti národních akademií, je dlouhodobě cílem Mezinárodní akademické unie (Union Académique Internationale – UAI). Novým delegátem jmenovala Akademická rada AV ČR na svém březnovém zasedání historika filosofie Otu Pavlíčka. Ten naváže na práci dosavadního zástupce za Českou republiku, komeniologa Jiřího Beneše, rovněž z Filosofického ústavu Akademie věd.

Mezinárodní akademická unie se sídlem v Bruselu vznikla již v roce 1919 v Paříži. Její členskou základnu tvoří aktuálně přes sto institucí ze 63 zemí všech kontinentů. Platforma pomáhá vytvářet zejména rozsáhlé korpusy, kritické edice, slovníky či tematické encyklopedie, na nichž participují národní akademie a učené společnosti mnoha zemí.

Ústavy Akademie věd ČR se takto historicky podílejí na celé řadě projektů Unie. Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR stojí například za projektem Latinitatis Medii aevi Lexicon Bohemorum neboli Slovníkem středověké latiny v českých zemích, který je součástí zastřešujícího projektu Medieval Latin Dictionaries. Totéž pracoviště připravilo i projekt Clavis monumentorum litterarum Bohemiae. Obdobně lze uvést i další mezinárodní spolupráce jako Corpus Vasorum Antiquorum, Moravia Magna, kterou řídí Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně nebo projekt Greek-Old Church Slavonic Lexicon-Index vedený Slovanským ústavem Akademie věd ČR. Otisk českých akademiků v humanitních a společenských vědách nesou i projekty jako Lexicon Iconographicum Mythologie Classicae, Corpus Philosophorum Medii Aevi nebo Corpus Humanisticarum Praefationum.  

Lze logiku chápat jako vědu o vzorcích podobně jako matematiku? Nebo logika odkrývá vzorce, které charakterizují naši argumentační praxi, podobně jako fyzika odkrývá vzorce, které charakterizují kauzální strukturu našeho světa? Nebo je třeba ji chápat jako něco jako „apriorní analýzu“? Otázky, na něž nabízí odpověď profesor Jaroslav Peregrin v článku Logic as a Science of Patterns? v Journal of Philosophy 121 (1):5-25., jednom z nejprestižnějších filosofických časopisů světa. 

Na vzdělance a filosofa Milana Sobotku (23. července 1927 až 22. března 2024), předního odborníka na německou klasickou filosofii vzpomíná v Deníku N Jan Kuneš. Milan Sobotka byl autorem mnoha monografií a článků z dějin evropské filosofie. Věnoval se především studiu Hegelovy filosofie, jeho zásluhou vycházely v nakladatelství Svoboda překlady děl autorů filosofické tradice, jako byli Leibniz, Schiller, Fichte či Kant. Do problémů a myšlenek německé klasické filosofie uvedl více než dvě generace studentů. Jeho odchod je pro český filosofický svět obrovskou ztrátou. 

V poslední době se tento nestor české filosofie podílel na projektu Dějin politického myšlení editora Jiřího Chotaše. Se Sobotkovými kapitolami nedávno vyšel svazek III/2 Politické směry a myslitelé 19. století.  Spolu s Janem Kunešem dlouhá léta připravoval překlady a reedice překladů klasiků německé klasické filosofie, konkrétně Kanta (Kritika čistého rozumu a Kritika praktického rozumu) a Hegela (Fenomenologie ducha).

Foto: FLÚ AV ČR

O důsledcích izraelské operace v Gaze a postojích Západu i arabského světa k vývoji situace hovoří v Interview Plus Českého rozhlasu arabistka Zora Hesová z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.

Dr. Iwona Janicka působí na Katedře estetiky a kultury na výzkumné univerzitě v dánském Aarhusu. Soustředí se na kontinentální filosofii 20. a 21. století, politickou, feministickou a environmentální filosofii. V Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR bude spolupracovat na projektu zaměřeném na přehodnocení mírového konceptu v podmínkách 21. století, kdy mírotvorné aktivity ovlivňuje klimatická krize.

O projektu "Nové uchopení pojmu mír: Od sociální ontologie k politické ekologii"

Pojem míru je proslulý svou nepostižitelností. Ve filosofii byl tradičně definován pomocí negativa: mír je absence války. Ve snaze mír zachovat se filosofové odvolávali na vnější autoritu (Hobbes), národní stát (Hegel), povinnost (Kant) nebo právo na mír (Lock), a představovali si jej jako stav, který přichází automaticky po válečné aktivitě. Avšak pojímáme-li mír takto negativním a pasivním způsobem, zapomínáme často na konstruktivní úsilí, které mír, jako forma sociální soudržnosti a konstruktivního rozpouštění konfliktů, na společnost klade. Projekt si klade za cíl přehodnotit koncept míru pro 21. století v kontextu klimatické krize. Základní otázky, které si přitom klade, jsou: Jak ekologická krize mění naše pojetí míru, vezmeme-li v úvahu, že náš budoucí mír je závislý na stále ubývajících přírodních zdrojích? Jak nové technologie ovlivňují způsoby, jakými udržujeme mír? Jak se projevují nové představy o míru v uměleckých a kulturních produkcích? Bude kombinovat feministickou teorii míru, současnou environmentální filosofii, teorie radikální demokracie, fenomenologii a sociální ontologii za účelem zkoumání konstruktivních a pozitivních myšlenek míru. Výzkum se bude zabývat: 1) dopadem klimatické změny na naše definice míru v 21. století; 2) myšlenkou míru jako předurčující kolektivní aktivity ukotvené v konkrétních společenských praktikách; 3) významem stěžejních společenských hnutí při udržování míru dnes (etika péče, nenásilí, politika zranitelnosti).

O badatelce

Dr. Iwona Janicka je autorkou knihy Theorizing Contemporary Anarchism. Solidarity, Mimesis and Radical Social Change (Bloomsbury Academic, 2017). Její aktuální knižní projekt zkoumá, jak přehodnotit politiku v kontextu změny klimatu. Její práce byly publikovány v časopisech jako Theory, Culture & Society, Philosophy Today, Textual Practice a SubStance.

Nedávné publikace:
“Reinventing the Diplomat: Stengers, Latour, Morizot”, Theory, Culture & Society 40.3 (2023), p. 23-40
“Processes of Translation: Bruno Latour's Heterodox Semiotics”, Textual Practice 37.6 (2023), p. 847-866
“Paradoxes of Equality: Jacques Rancière’s Politics and Nonhumans”, Parrhesia: A Journal of Critical Philosophy 38 (2023), p. 166-189
“The Janus Face of Cosmopolitics: The Concept of Universality in Isabelle Stengers and Bruno Latour” (forthcoming in Philosophy Today 68.3, Summer 2024)
"Coarticulation: Mutual Transformation in Human and Nonhuman Relations" (forthcoming in SubStance, Summer 2024)

Záměr pojmenovat ulice a parky v nové zástavbě na pražském Rohanském ostrově po filosofech, jak navrhla developerská firma Sekyra Group v rámci svého projektu Rohan City, v Praze spíš naráží. Názvy nových ulic mají vytvořit jednotný ideový celek s odkazem na významné filosofické osobnosti spojené s myšlenkou pacifismu. Podle kritiků ale volba v první řadě nijak nerespektuje souvislost s místem, a možná by zasloužila širší diskusi, z pohledu filosofie pak jde spíš o náhodnou směs jmen, která navíc opomíjí ženské myslitelky. Absurditu návrhu má podtrhnout recesistická petice poukazující na pojmenování ulic po Tolkienových postavách Rohanského království. Více pro Novinky.cz Martin Ritter z Filosofického ústavu AV ČR. 

Obraz osobnosti panovníka a vládce napříč žánry v latinsky i mimo latinu psané literatuře ve Francii a českých zemích raného novověku podrobí detailní analýze mobilitní projekt Marcely Slavíkové z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku. Podoby, recepce a kritika humovského empirismu ve středoevropském regionu budou zase tématem spolupráce Hynka Janouška z Oddělení současné kontinentální filosofie a profesora Tamáse Demetera z Maďarské akademie věd. Více o projektech níže.

Reprezentace panovníků v raně novověké literatuře českých zemí a Francie

Obraz osobnosti panovníka a vládce napříč žánry v latinsky i nelatinsky psané literatuře raného novověku podrobí detailní analýze česko-francouzský mobilitní projekt Marcely Slavíkové. Řešitelka a její tým bude v kooperaci s francouzským týmem na rozsáhlém textovém korpusu sledovat rozdíly a paralely při vytváření obrazu panovníka v raně novověké poezii i próze v českých zemích a ve Francii. Zvláštní pozornost zaměří na zobrazování panovníka v katolické a protestantské tradici i v různých typech raně novověkých monarchií. Zajímat ji budou i výrazové a diskurzivní prostředky, které raně novověcí autoři k vykreslení panovníka používali.

Rozmanitost humovského empirismu jako dědictví střední Evropy

Podoby, recepce a kritika humovského empirismu ve středoevropském regionu budou hlavním tématem spolupráce Hynka Janouška a profesora Tamáse Demetera z Maďarské akademie věd. Zajímat je budou přístupy a variace empirismu u různých filosofických směrů se zaměřením na filozofii popisující naše zkušenosti se světem (u Brentana, Masaryka, Pražské školy, Lippse, Husserla, Meinonga), na filozofii vědeckého poznání (u Macha a Vídeňského kruhu) a na filosofický naturalismus a jeho představitele (Fodora, Quina, Lewise). U většiny těchto přístupů je patrný návrh na obecné reformy společnosti založené na širším pohledu na empiricky založenou vědu. Téma má potenciál podnítit debatu mezi badateli různého filosofického zaměření. Podporu projektu společně zajišťují Akademie věd ČR a Maďarská akademie věd. 

Co zviditelňuje perspektiva odolnosti v naší žité realitě? Čím přispívá do debat o krizích a jakou pozici zaujímá v konfliktech kulturních válek? Shrnutí situace spolu s výsledky výzkumů u nás i ve světě nabídla v rámci únorové přednáškové série Masterclass časopisu Host filosofka Alice Koubová.

Hovořila o napětí mezi silou a zranitelností, přecitlivělostí a znecitlivěním, popřením traumatu a jeho zpeněžením v kontextu kulturních diagnóz typu narcistní společnost, kultura oběti, úzkostná společnost, zchoulostivělá společnost či oportunistická společnost. Vysvětlila historii pojmu resilience ve vědecké oblasti a současně představila výsledky dlouhodobých výzkumů resilience v oblasti neuropsychologie, sociální ekologie a politické teorie ve světě i u nás. Výzkum v České republice realizoval její tým v rámci institutu SYRI s využitím metod komparativního mezinárodního kvantitativního šetření, dokumentárního výzkumu s vlivnými českými aktéry a uměleckého výzkumu s taneční skupinou mladých dospělých.

Host Masterclasses jsou koncipovány jako série přednášek, ve kterých výrazné osobnosti kulturního života hovoří o své profesi i životě. Realizují se s podporou Státního fondu kultury a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. 

Příklady výhružných zpráv a urážek motivovaných názorovým nesouhlasem nejsou v online prostředí ničím překvapivým. Terčem nenávisti bývají častěji ženy, v poslední době přesněji ženy novinářky. Digitální nenávist přitom zdaleka není jen způsob, jímž si někdo vylije svou frustraci a zlobu. „Online svět dokáže nenávist specifickým způsobem utvářet a poskytovat jí novou dynamiku,“ říká odborník na nenávistné projevy, filosof Tomáš Koblížek. Proto bychom se jí jako společnost měli vážně zabývat. Více v rozhovoru s ním na ČRo Vltava. 

Online nenávist je výživným podhoubím pro řadu fenoménů, které v důsledku škodí celé společnosti. V interakci „protivníků“ tváří v tvář by online šarvátky nedosahovaly tak vyhroceného stavu. Přispívá k tomu například v literatuře popsaný disinhibiční efekt internetu, který vytváří mezi účastníky online přestřelek dojem, že vlastně nejde o nic skutečného. Výzkumy popisují i další jevy jako jsou soupeřivé nenávistné projevy nebo vytváření tzv. digitálních smeček. „Nenávistné projevy v internetovém světě nejsou nebezpečné pouze jako možný podnět k fyzickému činu. Samy jsou ve skutečnosti činem, jehož cílem je dotyčného ponížit, nebo v něm vyvolat strach o sebe sama i své okolí,“ doplňuje Tomáš Koblížek. Celý rozhovor