Aktuality a články

Alice Koubová se v Deníku N zamýšlí nad odlišnými generačními přístupy, pokud jde o přehodnocení základního přesvědčení o fungování světa a zmírnění úzkosti ve společnosti. Popisuje kuriózní situaci, kdy se starší bouří proti mladým, kteří odmítají pokračovat v tom, co jim škodí. Řešení spatřuje ve větší mezigenerační solidaritě, rovnoměrném rozdělení nejistoty a ekonomické zátěže a přiznání si, že pohledem do budoucna jsme všichni mladá generace.

O tom, jak může filosofie vědy přispět k etickým diskuzím v medicíně - zejména ve vztahu k výzkumu imunitního systému a tolerance onemocnění, hovořil v pořadu Věda Plus Českého rozhlasu Martin Zach, držitel letošní Prémie Otto Wichterleho.

Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu AV ČR je jedním z členů expertní skupiny, která se podílela na přípravě tzv. AI Actu. Jde o vůbec první ucelený soubor zákonů na světě z dílny Evropské unie upravující využívání umělé inteligence. Jak regulace vznikala, popsal v rozhovoru pro časopis Forbes. O etických, politických a legislativních aspektech AI Actu hovořil Mark Coeckelbergh také na nedávném workshopu, který organizovalo Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) ve spolupráci s konzultantskou firmou PricewaterhouseCoopers. O workshopu si můžete přečíst ZDE. 

Úvahu z filosofických pozic v souvislosti s cenzurou, která začíná dopadat na některá slovenská média, přináší na Českém rozhlasu Vltava Tomáš Koblížek.

Pro objev zvláštního typu bílých krvinek se o něm mluví jako o legendě současné imunologie, jejíž objev je klíčový např. pro úspěšnou léčbu rakoviny či autoimunitních onemocnění. Profesor Shimon Sakaguchi z Univerzity v Osace přiletěl do Prahy v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“ vedeného Martinem Zachem z Filosofického ústavu Akademie věd, který sdružuje odborníky z oblasti imunologie a filosofie. Odkaz na rozhovor Shimona Sakaguchiho pro pořad Věda24 České televize | Fotogalerie z návštěvy Shimona Sakaguchiho

Foto: Předání Granátového imunoglobulinu: nejvyššího ocenění udělovaného Českou imunologickou společností

Foto: Přednáška Shimona Sakaguchiho pro veřejnost: Imunitní tolerance a regulatorní T buňky

Foto: Odborný workshop a setkání se studenty

Kam posouvá pobyt ve virtuální realitě filosofické otázky typu, co je realita a co můžeme vědět o vnějším světě? Lze si lidský život představit jako dokonalou simulaci? O zkušenostech s virtuální realitou a jejím nahlížení z pohledu filosofie si s redaktorkou Terezou Liškovou v pořadu ArtCafé Českého rozhlasu Vltava povídali  analytický filosof Jakub Mihálik a básník Luboš Svoboda. Tématu virtuální reality, vědomí a jazykových modelů se věnuje rovněž rozhovor Jakuba Mihálika s prof. Davidem Chalmersem (New York University) v aktuálním čísle Filosofického časopisu.

Profesor Shimon Sakaguchi, legenda současné imunologie a objevitel zvláštního typu bílých krvinek, bude hostem Filosofického ústavu Akademie věd ČR v Praze. Naváže na dosavadní mezinárodní diskuzi, která staví pohled na imunologii do nového světla a zviditelňuje filozofické přístupy k vědě. Během návštěvy vystoupí s přednáškou pro veřejnost, zúčastní se workshopu s českými vědci a setká se také se studenty. V Praze také převezme Granátový imunoglobulin: nejvyšší ocenění udělované Českou imunologickou společností.

Shimon Sakaguchi z výzkumného centra při Univerzitě v Osace se proslavil zejména objevem tzv. regulačních T-buněk, jejichž existence byla dlouhá léta sporná. Dnes víme, že jsou nezbytné pro správné fungování imunity a hrají klíčovou roli v celé řadě procesů. Pomáhají udržovat toleranci těla vůči vlastním tkáním a zabraňují autoimunitě tím, že regulují nebo tlumí imunitní odpověď. Regulační T-buňky sehrávají důležitou roli také při nádorových onemocněních nebo u infekčních chorob a moderní imunologie je bez jejich znalosti jen stěží představitelná.

Sakaguchiho poznatky jsou však zároveň hluboce koncepční a přetvářejí dosavadní pohled na imunologii. Proto je Sakaguchi již nějakou dobu součástí mezinárodní diskuse mezi imunology a filosofy. Jeho návštěva se uskuteční v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“, který vede Martin Zach z Filosofického ústavu Akademie věd a který sdružuje odborníky z obou oblastí.

Sakaguchi se ve své veřejné přednášce v Praze (čtvrtek 20. června) zaměří na proměnu chápání imunologické tolerance, která hraje zásadní roli v transplantační medicíně, při autoimunitních, infekčních a nádorových onemocněních, ale třeba i v těhotenství. V přednášce vzdá hold také Milanu Haškovi, spolu-objeviteli imunologické tolerance. Spolu s dalšími vědci se zúčastní specializovaného workshopu (pátek 21. června) a oficiální program následně uzavře setkáním se studenty.

PROGRAM návštěvy

Profesor Shimon Sakaguchi působí jako imunolog při Immunology Frontier Research Center (IFReC) na Univerzitě v Osace. Je znám především pro objev regulačních T-buněk a popis jejich role v imunitním systému, což má zásadní využití např. při léčbě rakoviny a autoimunitních onemocnění. Je nositelem mnoha prestižních ocenění (Cena Roberta Kocha, Cena Paula Ehrlicha a Ludwiga Darmstaedtera) a je uváděn mezi potenciálními kandidáty na Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

---

O projektu Imunita a biologická resilience: konceptuální rámec

Letos zahájený mezioborový projekt dr. Martina Zacha (Filosofický ústav AV ČR) podpořený Grantovou agenturou ČR má přispět k současným debatám v oblasti filosofie vědy. Ta v praxi klade důraz na pečlivé objasňování a analýzu pojmů a skutečných vědeckých praktik, snaží se identifikovat vědecké problémy a přispět k jejich řešení pomocí filosofických metod. Přesnější objasnění pojmu biologické odolnosti může přispět např. k lepšímu pochopení infekčních onemocnění jako je covid-19. Na projektu se částečně podílí Ústav molekulární genetiky AV ČR a rozvijí se spolupráce s filosofickými a imunologickými centry v zahraničí.

TISKOVÁ ZPRÁVA ke stažení

Nad pozitivními a negativními dopady umělé inteligence v otázkách ochrany životního prostředí se spolu s dalšími odborníky zamýšlí Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha v článku na iDNES.cz a na ČT24.

Názor na sofisty v jistém ohledu předurčuje pohled na filosofickou tradici a Evropu jako takovou. Ve Filosofické kavárně Kryštofa Boháčka se nad postoji vůči sofistům zamýšlí Martin Pokorný v kontextu nově přeložené knihy Maura Bonazziho, první česky dostupné monografie o těchto kontroverzních postavách. Pustit ze záznamu