FLÚ v médiích

Letos si připomínáme 130 let od založení firmy Baťa. Do historie slavné obuvnické firmy nahlédl Český rozhlas Brno společně s historikem Ondřejem Ševečkem z Filosofického ústavu Akademie věd, který je autorem několika publikací věnovaných historii Zlína.

Proč si slova jako hoststvo zaslouží být našem slovníku, přestože nenaplňují pravidla slovotvorby, jak oponují lingvisté, vysvětlil v nedávné ranní úvaze na @ČRo Vltava filosof jazyka Tomáš Koblížek. O používání genderově neutrálního jazyka ve veřejném prostoru i o tom, zda se spor vede víc o téma než o jazyk samotný, hovořil pak také v pořadu Akcent spolu s klasickým filosofem, publicistou a překladatelem Petrem Šourkem.

Každý počátek války doprovází propaganda a mediální manipulace. Co mají společného ty současné s těmi z minulého století? Pozvání do diskuse v rámci názorového fóra k 85. výročí začátku 2. světové války přijali filosof Tomáš Koblížek, režisér Václav Marhoul, politik a sociolog Ivan Gabal, novinář Petr Fischer a ředitel Památníku ticha Pavel Štingl. Záznam setkání přinesla ČT24.

Nad rozdíly mezi pojetím filosofie v akademickém i širším smyslu, a nad dlouhou cestou této disciplíny k její dnešní různorodosti se v DeníkuN zamýšlí Jaroslav Peregrin. Rozkrývá, jakými druhy otázek se filosofové skutečně zabývají dnes, v čem se většinou rozcházejí s představou laiků, co ospravedlňuje provozování určitého druhu filosofie jakožto odborné disciplíny po boku věd, ale i to, proč se některé typy otázek stále do žádné z existujících věd nevejdou.  

Konspiračním teoriím nepodléhají jen frustrovaní lidé, kteří v nejisté době hledají jasná vysvětlení. Chápat je jako současnou obdobu lidových mýtů je chyba. Někdy je za nimi politická strategie, někomu je zase příjemné vědět víc než ostatní. Jejich pointou není události vysvětlit, ale na někoho zaútočit. Rozhovor s filosofem Tomášem Koblížkem o konspiračních teoriích přinesl portál Seznam Zprávy.

Legenda imunologie zavítala do Prahy v rámci mezioborového projektu "Imunita a biologická resilience" vedeného Martinem Zachem z Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu Akademe věd. V rozhovoru pro magazín Wired Shimon Sakaguchi mimo jiné prozradil, že filosofický náhled v biologii jej odjakživa fascinuje.

Japonský imunolog Shimon Sakaguchi před téměř třiceti lety objevil nový typ imunitních buněk. O jejich existenci se dlouho pochybovalo, dnes jsou ale středem pozornosti v souvislosti se svým využitím pro léčbu alergií, autoimunitních onemocnění i rakoviny. Oceňovaný imunolog, o kterém se někdy hovoří jako o možném kandidátovi na Nobelovu cenu, navštívil Prahu, kde mimo jiné převzal Granátový imunoglobulin – nejvyšší ocenění udělované Českou imunologickou společností.

Výzkumy prof. Sakaguchiho jsou hluboce koncepční a přetvářejí dosavadní pohled na imunologii. Proto je Sakaguchi už nějakou dobu součástí mezinárodní diskuse mezi imunology a filosofy. 

CELÝ ROZHOVOR

Podle studie, kterou letos publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva, jsou útoky proti komunitě LGBT+ v celé Evropě na vzestupu. Jak tyto útoky souvisí s „hate speech“ proti LGBT+ a co lze proti těmto útokům dělat, komentuje pro Deník N filosof Tomáš Koblížek.

Esej logika a filosofa, prof. Jaroslava Peregrina o zacházení se symboly, čínském pokoji a chobotnici odposlouchávající podmořské hovory přináší Wired CZ & SK, nejznámější technologický magazín světa v českém vydání. 

Zelená dohoda pro Evropu není charita ani filantropie, ale čistý pragmatismus, říká v komentáři pro DeníkN Vojtěch Svěrák z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu ČR  a z Ústavu filosofie a religionistiky (ÚFaR) Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá etikou klimatické změny.

Ve zkratce

Evropa je zodpovědná za významnou část historických emisí skleníkových plynů, má proto morální povinnost snižovat emise a pomáhat zemím globálního Jihu. Studie ukazují, že EU již překročila svůj férový podíl emisí, zatímco státy globálního Jihu zůstávají v limitech. Klimatická změna silně zasahuje chudší regiony, které mají menší schopnost se adaptovat a řešit tento problém. OSN uznává koncept klimatické nespravedlnosti a bohatší země se zavázaly pomáhat chudším. Evropa by měla řešit strukturální podmínky umožňující znečišťování a podporovat zelené alternativy. 

Je nutné poznamenat, že Evropa je z hlediska snižování emisí skleníkových plynů skutečně nejambicióznější ze všech regionů světa. V posledním desetiletí se Evropě podařilo trajektorii růstu emisí obrátit a podle deklarací političek a politiků směřujeme k tomu stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Ze strany Evropy ale nejde o dobrosrdečné morální gesto. Naopak, existuje oprávněný požadavek, abychom se snažili ještě mnohem více. Predikce jsou v tomto ohledu jasné: dokud trajektorii globálních emisí nezvrátíme, dopady se budou zhoršovat a akcelerovat, s potenciálem učinit části Země neobyvatelnými a možnou miliardou obětí do konce století, zejména z řad nejzranitelnějších obyvatel zemí globálního Jihu.

Odkaz na celý článek