FLÚ v médiích

Jak učit metodologii sociálních věd tak, aby studujícím dávala smysl a otevírala možnosti inovativních přístupů, prozradí v nové epizodě podcastu Vlákna Lucie Jarkovská a Martina Nosková z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI. Řeč bude o deníkových praxích ve výuce i o připravované knize, která představuje deníkové metody široké veřejnosti. Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21. Připravuje Magdalena Trusinová.

O roli a využití vonných látek ve starověkém světě hovořila na Dvojce Českého rozhlasu egyptoložka Diana Míčková z týmu projektu Alchymie vůní, kde se zaměřuje především na porozumění staroegyptským náboženským textům a na tvorbu digitální databáze starověkých receptů z tzv. Laboratoře chrámu v Edfú...

Mgr. Míčková Diana, Ph.D. se zabývá zejména staroegyptskými náboženskými texty a magií. Pracuje mj. na překladech textů z šachtových hrobek v Abúsíru, vyučuje staroegyptský jazyk a literaturu na Univerzitě Karlově a v posledních letech působí také v projektu Alchymie vůní ve Filosofickém ústavu AV ČR, kde je součástí týmu zkoumajícího starověké parfémy.

O projektu Alchymie vůní

Cílem projektu Alchymie vůní je zjistit a popsat, jak lidé ve starověku získávali, kombinovali a uchovávali rostlinné esence, a jaké vůně z nich vyráběli. Tým vědců pod vedením Seana Coughlina z Filosofického ústavu Akademie věd ČR zahrnuje odborníky a odbornice na historii, egyptologii, filologii či organickou chemii. Společně experimentálně rekonstruují postup přípravy několika starověkých řecko-egyptských parfémů.

Kromě samotných postupů výroby se soustředí také na to, jak lidé od dob Alexandra Velikého po Kleopatru VII. (4.–1. stol. př. n. l.) těmto postupům rozuměli, jakým způsobem je předávali dál a jak jejich poznání ovlivňovalo tehdejší přírodní filozofii, medicínu, ale i umění a kulturu vůbec.

Výsledkem projektu je rekonstrukce starověkých parfémů, jako byly stakté, mendésion, metópion, „kouřový parfém“ či súsinon. Současně vzniká také slovník egyptského, řeckého a latinského parfumérství, manuál receptů a procedur a tři monografie o výrobě parfémů v kontextu dějin vědy a kultury.

Chce nás propaganda o něčem přesvědčit, nebo jen odvést pozornost a vyčerpat nás? Lže se v češtině dobře? Proč lhář někdy říká pravdu, ale pořád je lhářem? A proč si vybral „temnou stranu“ jazyka? Na tyto i mnoho dalších otázek odpovídal Danielu Stachovi v Letní podcastové sérii Hyde Parku Civilizace filosof jazyka Tomáš koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR...

Nad sdílenými útoky na sociálních sítích vůči novinářkám, mýty, které kolem nenávisti v online prostředí panují, a možnostmi, jak lze masové nenávisti čelit, se v textu pro DeníkN zamýšlí filosof Tomáš Koblížek.

Filosof Petr Kouba bude pravidelným hostem Jeronýma Janíčka v osmidílné podcastové minisérii Hovory o duši: Mezi tragédií a komedií. Série vznikla v návaznosti na výzkumný projekt "Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times", podporovaný Akademií věd České republiky a Japan Society for the Promotion of Science. Věnovat se bude velkým tématům filosofie s přesahem do psychoterapie. První díl na téma Léčba duše vyjde v pátek 11. 7. 2025 na youtube kanálu ŽIVOT ZA ZDÍ. 

Petr Kouba je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. V podcastu Hovory o duši hovořil již před více než dvěma lety na téma Fenoménu duševní poruchy.

O odkazu slavného českého reformátora, kněze a mučedníka hovořil v Magazínu UK Fórum Dušan Coufal, odborník na církevní dějiny, českou reformaci a univerzitní písemnictví doby pozdního středověku z Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu AV ČR a Filosofické fakultě UK.  

Jsou u nás ostrakizovány názory lidí, kteří si myslí něco jiného, než ostatní, anebo si jen někteří pletou cenzuru s kritikou? O stavu svobody slova v Česku debatovali v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus filosofové Tomáš Koblížek a Václav Bělohradský.

Filosof Petr Kouba, který spolu s japonskými vědci zkoumá fenomén extrémní sociální izolace, byl hostem pořadu Vizitka na Českém rozhlasu Vltava. Tzv. Hikikomori je podle něj symptom společnosti a není kulturně podmíněný. Jedním z cílů jeho výzkumu je zvýšit povědomí o tomto fenoménu také u nás a představit terapeutickou metodu s ním spjatou.

Americký politolog Jeffrey A. Winters, který v Praze osobně představil 15. května český překlad své knihy OLIGARCHIE, byl hostem podcastu 5:59 na Seznam Zprávy. Knihu, která odhaluje způsoby, jakými si bohaté elity napříč režimy a epochami chrání své zájmy, letos vydalo nakladatelství Filosofia. 

Winters v podcastu hovoří mimo jiné o tzv. „bezostyšné oligarchii,“ rozmáhající se především v USA, kde vliv oligarchů vede ke ztrátě důvěry běžných Američanů v politický systém. Rovnováha mezi oligarchií a demokracií je ale podle Winterse vychýlená na špatnou stranu i ve střední Evropě. Důvody přibližuje ve zmiňovaném podcastu.

Foto: FLÚ AV ČR
Představení knihy Oligarchie v Kavárně Na Boršově, kde byli Jeffreymu A. Wintersovi partnery v diskusi politický filosof Ondřej Lánský z Filosofického ústavu Akademie věd ČR a konzultant, bývalý ředitel Transparency International David Ondráčka.